Co je největší hrozba pro naši bezpečnost?Anketa
Na Twitteru jste připomínal sérii raketových útoků na město Mariupol na východní Ukrajině, smrt 30 lidí a spoustu zraněných. Napsal jste: „Podle pozorovatelů OSCE byly rakety vypáleny z území ovládaného proruskými separatisty. Pokud tedy Rusko okamžitě nepřijme kroky k zastavení agrese separatistů, měla by Evropská unie po řádném a komplexním vyhodnocení všech dostupných informací okamžitě přijmout odpovídající kroky.“ Co máte na mysli konkrétně? Navrhujete zpřísnění sankcí?
Je to samozřejmě jeden z možných kroků a asi ten nejpravděpodobnější. Teď ale nedokáži zcela přesně specifikovat, v čem by měl být. Nemám přístup k informacím, na které dosáhnou exekutivní vládní představitelé členských států. Je ale evidentní, a to nemůže nikdo zpochybnit, že příměří bylo sjednáno asi jen proto, že se jedna ze stran konsolidovala. Byly zaznamenány pohyby a najednou někdo získá na síle, podaří se mu ovládnout letiště, což se dřív nedařilo, začne ofenzíva, a co je nejtragičtější, útoky na civilní obyvatele. Odehrálo se něco s podporou a dost možná s aktivní účastí některých ruských subjektů. Vliv tam nesporně je. Ať se to Moskvě líbí nebo ne, logicky za to nese spoluzodpovědnost. Představme si, že by např. Ostravsko anektovala nějaká jiná země a my bychom seděli se založenýma rukama.
Na pražském fóru o holocaustu byl přítomen také prezident Evropského židovského kongresu, Moshe Kantor, který má blízko k Vladimiru Putinovi. Účastnil se i šéf ruských železnic Vladimir Jakunin, spolupracovník ruského prezidenta, kterého Spojené státy zařadily na černou listinu osob, kterých se týkají sankce kvůli ruské anexi Krymu. Co si o tom myslíte?
Kdybych byl kancléřem, zahraničně politickým poradcem nebo blízkým spolupracovníkem prezidenta Zemana, účast některých těchto osob bych mu velmi otevřeně a důrazně rozmlouval. I když dotyčný člověk není na seznamu EU, musím si logicky položit otázku, proč byl přítomen zrovna šéf ruských železnic? Zda to není spíš blízký spolupracovník někoho…Vidím u nás určitá bezpečnostní rizika a míra komunikace a propojení s představiteli země, která v tuto chvíli nese spoluzodpovědnost za situaci na Ukrajině, je pro mě velmi těžko pochopitelná. Vytváří to obrázek, který mě není sympatický a považoval bych ho za nešťastný. Mně spíš ale trápí jiná věc. My jsme členským státem Evropské unie a naše zahraniční politika dnes není plně autonomní, nejsme velmoc, naše zahraniční politika je do značné míry ovlivněná společnou politikou EU a my máme možnost ji spoluvytvářet. Mám pocit, a narážím na to v rozhovorech s nejrůznějšími protějšky, že nejsme zrovna ocelovým článkem společné politiky. Mám na mysli komentáře sankcí a situace na Ukrajině. Přitom, vždyť jsme u toho! My jsme situaci spoluvytvářeli a pokud už něco existuje, měli bychom tuto politiku respektovat už s ohledem na to, že jsme k ní přispěli. V jiných otázkách se situace může bezprostředně dotýkat České republiky a nechtěli bychom, aby někdo jiný rozhodnutí zpochybňoval. Dneska je to možná o Ukrajině, ale zítra to může být o Česku. My jsme smlouvy spoluvytvářeli, podepsali a tím bychom se měli řídit a neházet rozhodnutí na bezejmenného úředníka, který má minimální roli. Jednoho dne se nám opora ze strany Unie může hodit. Vyvolává legitimní spekulace, když se objeví například na zmiňovaném fóru o holocaustu pánové, o kterých hovoříte. Pak se totiž objeví dotazy, zda neexistuje nějaký vliv těchto subjektů. Byl bych velmi obezřetný. Situaci na Ukrajině někdo vyvolal a podporoval, ať se nám to libí nebo ne.
„EU nemá politickou vizi ani odvahu,“ uvedl jste v rozhovoru pro DVTV. Zmínil jste, že nenaplňuje očekávání voličů, je pomalá, vidíte krizi politiky v jednotlivých členských státech a deziluze. Řekl jste, že „Je to odraz krize politiky a neschopnost naplňovat očekávání voličů a řešit jejich reálné problémy.“ Říkáte, že bychom měli být pevnějším článkem, ale zároveň EU kritizujete. Lze to, co se vám v Unii nelíbí nějak z pozice Vaší frakce nějak ovlivnit?
Vysvětlím ten rozdíl. Unie by měla být efektivní, víme, že jsme v něčem selhávali, očekávání našich občanů byla jiná a nenaplnila se, nebyla tam včasnost, ale není to tak, že by EU přijala nějaké opatření vůči někomu a já bych hned řekl: „Je to blbost.“ Co se týká pozice naši frakce, k rozhodování nás potřebují ti největší. Víme, že přijdou konkrétní návrhy v boji s terorismem. ALDE je silná frakce, která lpí na hodnotách a má podle mě nejvýraznějšího lídra v Evropském parlamentu, bývalého belgického premiéra. Předseda Guy Verhofstadt byl předsedou Evropské rady i v době, kdy se uskutečnily útoky na newyorská dvojčata a také tehdy dokázal efektivně reagovat. I díky němu máme určitý vliv.
Projev prezidenta Miloše Zemana, který přednesl na fóru Let My People Live! citovaly světové agentury, emoce vyvolal také v Česku. „Máme-li zabránit superholocaustu a masivnímu vyvražďování lidí, potřebujeme sjednocenou ozbrojenou akci, akci vedenou na mezinárodní úrovni,“ řekl také Zeman. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odmítl novodobou „křižáckou válku.“ Jak to vidíte Vy?
Viděl bych celou situaci v komplexní podobě. Je řada politických názorových proudů, unijních nebo národních, které ve světle nejnovějšího vývoje bezpečnostní situace, ať už je to skutečně Blízký východ nebo Afrika, či nedávné teroristické útoky v Paříží, vyžadují inventuru a jejich vyladění a možná posunutí ve smyslu užší spolupráce členských států a některých konkrétních subjektů. V ALDE frakci jsme měli seminář za účasti unijního koordinátora pro boj s terorismem, bavili jme se o spolupráci služeb a o sdílení informací. Mohli bychom se dál bavit o imigrační politice nebo bezpečnosti hranic. Měli bychom ale také převzít spoluzodpovědnost. Pokud by pan prezident řekl, že jsme součástí protiteroristické koalice, jsme členským státem EU a ta bude muset mít do budoucna určité vojenské kapacity tam, kde NATO nebude moct zasáhnout, že to není jen otázka našeho teritoria, pak bych s ním nesporně souhlasil. Na druhou stranu, abychom najednou řekli: „Teď bude centrální válka proti Islámskému státu,“ to možné není, protože situace je podstatně složitější. Nestavěl bych rozhodování ryze do roviny vyhlášení války proti Islámskému státu. Důležité je zkvalitnění spolupráce v rámci Unie, mobilizovat země, které v regionu konfliktů jsou, rozlišovat mezi hrozbou a zeměmi, které jsou schopny spolupracovat, i když jsou islámské. Budeme si muset uvědomit, že naše bezpečnost se formuje za našimi hranicemi.
V poslední době se například europoslanec Tomáš Zdechovský intenzivně zajímá o kauzu dětí paní Evy Michalákové. Také jste se problému věnoval?
Na celou záležitost jsme se dívali. Pokud existuje nějaký problém, který se týká českých občanů, je legitimní, aby se tomu příslušné subjekty věnovaly. Na základě pár desítek let v diplomacii, a totéž se týká kolegy Ježka, mohu říci, že je jiný způsob, než ten, že budu psát dopis a nejrůznější blogy, kde budu nálepkovat Nory, aniž bych měl podrobné znalosti veškerého kontextu. Máme šéfa diplomacie, máme tam ambasádu, máme úřad pro ochranu práv dítěte atd. a ti mají informace, které já nemám. Nehodlám suplovat orgány, do jejichž působnosti problém spadá. My jsme se situaci také věnovali, především kolega Ježek. Obávám se ale kroků, které protistranu mohou spíše iritovat a v konečném důsledku osud dětí třeba i ohrozit. Nemohu si dovolit někdy až agresivní výpady, které za určitých okolností mohou být kontraproduktivní. Učinili jsme určité kroky, ale neměli jsme potřebu se o ně hned podělit, děláme normální a ne virtuální politiku.
Psali jsme:
_635362457880612311.jpg&id=22673)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
