Když jste se vrátil z Krymu, odkud jste referoval pro ParlamentníListy.cz, snesla se na vás kritika, že jste tam byl se samými extremisty. Jak to na vás působilo?
Byli jste jedni z prvních, takže to bylo ještě ze Simferopolu. Dostal jsem po návratu strašnou čočku. Tak čtvrtina novinářů, což mě mile překvapilo, protože jsem si myslel, že to bude při té schizofrenii horší, se ptala jen na to, jak jsem se tam dostal, kdo mě naverboval. Když jsem jim řekl, že jsem si sám zaplatil letenku, tak je to ještě popudilo a objevilo se to jen v pár médiích. Organizace, která to pořádala, pro mě byla věrohodná, protože poslanci s ní vždy jezdili na pozorovací mise. Divil jsem se některým kolegům, kteří s ní jeli jinam, ale přesto se nyní přidali k mým kritikům. Jestli za ní stojí nějaký belgický pravičák, tak je to možné, ale já to nevěděl.
Nicméně jako novinář jste byl i v jiných konfliktech...
Patrně jsem jediný český novinář s modrou knížkou, který byl několikrát na frontě. Vyrostl jsem ve městě, kde byla velká posádka. Mé zaměření je protiválečné a mise do bývalé Jugoslávie se nesla pod heslem: Válka je vůl.
Co si myslíte o tom, že na pražských Olšanských hřbitovech byl postaven pomník sovětským „interbrigadistům", tedy i okupantům z roku 1968?
Pokud vím, tak byly proti článkům v Echo24, které s tím přišlo první, protesty, protože v něm byly lži a polopravdy. Z jiných stran jsem o tomto portálu slyšel varování, abych si na ně dával pozor, že se chovají neseriózně. Zatím jsem je nějak nezkoumal.
Tvrdil jste, že jako poslanec skončíte s moderováním. Už se tak stalo?
Okamžitě po získání mandátu jsem ukončil spolupráci s televizí Nova. Po poradě s vedením poslaneckého klubu a středočeskou partou v čele s Jaroslavou Jermanovou jsem rezignoval i na moderování firemních či podnikových, tedy ryze komerčních, akcí. Účast na společenských či veřejněprospěšných akcích nikdomu nevadí, takže v tom budu v rámci možností pokračovat. Stejně jako na spolupráci s internetovými portály.
Kdo je v Poslanecké sněmovně z profesního hlediska nejlepším mluvčím?
Velmi dobrý spíkr je Miroslav Kalousek. Dával jsem ho za příklad svým studentům žurnalistiky jako profesora demagogie. Není to samozřejmě kladný příklad, jemu se vyrovnat nechci. Je chytrý, dobrý rétor. Nicméně profesionální politik je také místopředseda sněmovny Vojtěch Filip, o kterém se zase právem říká, že je chodícím jednacím řádem. Velmi dobře zná s tím související zákony.
Na vaši místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Jaroslavu Jermanovou se snášelo hodně kritiky, že neumí řídit jednání, že chodí nevhodně oblečená. Bylo to od staroposlanců fér?
Nikdy mi nepřišlo, že by dělala nějaké velké chyby. U dam je ostatně mnohem širší paleta kostýmů než u nás pánů, tak proč ne. Navíc se postupně dostala do role a teď už jsem žádnou kritiku neregistroval. Nás, jako úspěšné nové hnutí, budou ostatně kritizovat všichni a pořád.
Psali jsme:
Jak vnímáte asi nikdy nekončící přestřelky Miroslava Kalouska s Andrejem Babišem?
Jde o role, kterými je ten antagonistický postoj jasně dán. Je potřeba ho vytvarovat. Miroslav Kalousek plní svou roli beze zbytku, ale Andrej Babiš to bere méně jako divadlo pro televize. Nicméně mnohem upřímněji reaguje na napadání, což se občas obrátí proti němu. Voliči ani nemohou očekávat nic jiného.
Šéf ANO rád improvizuje. Není to v politice občas spíše na překážku?
Dlouho úspěšně podniká a tím je to dáno, protože musel často velmi rychle reagovat. Je to jiné v podnikání a jiné na divadle. Na pódiu je dobrá improvizace žádaná. Například geniální forbíny Voskovce a Wericha či poté Horníčka a Wericha byly velmi dobře připravené. Improvizovat můžete, když jste na to připraven a máte fakta. Musí se umět řemeslo. Nemyslím si, že u Andreje Babiše by to byla nějaká bezuzdná improvizace. V politice je navíc nutná, protože jde o komunikaci s lidmi a je třeba reagovat na vývoj událostí a repliky druhé strany. Podle mě to není něco, v čem by si pan inženýr Babiš liboval, ale je potřeba být na to připraven. A on je.
Nejnovější volební průzkumy posunuly ANO na první místo. Nemyslíte si, že děláte Andreji Babišovi jako známé a oblíbené tváře třeba s Martinem Stropnickým jakousi stafáž, tedy hrajete roli užitečných troubů pro ovlivňování veřejného mínění?
Hnutí ANO funguje už od roku 2011 a nebyly tam známé tváře, takže to tak vystavěno nebylo. Samozřejmě, že nikdo nechceme zklamat důvěru voličů. Na tom přeci není nic zlého. Přišli jsme se zákazem alkoholu při jednáních Poslanecké sněmovny, což nám nejspíš nějaké body přineslo. Nicméně na Ministerstvu financí či Ministerstvu pro místní rozvoj se dějí pro voliče mnohem důležitější věci. Ty už nejsou tak vidět. Nemyslím si, že by v ANO někdo kalkuloval způsobem: To je dobrý ksicht, tak ho tam dáme. Ani náhodou. V regionální politice se pohybuji třiadvacet let, takže o tom to není. Martin Stropnický má zase velké zkušenosti s diplomacií. Pokud budete mít tým postavený jen na mediálních tvářích, pohoříte. Vždyť dříve chtěli vstoupit do politiky Kateřina Brožová, Martin Maxa a spousta dalších umělců a velmi rychle to vyšumělo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
