Jakou zprávou pro vás jsou informace o nepokojích v uprchlickém táboře a o chystaném zvýšení kapacity uprchlických zařízení?
Vzhledem k mezinárodní situaci by určitě bylo naivní předpokládat, že se nám vlna nelegálních uprchlíků vyhne, a je od vlády celkem rozumné, že se i materiálně připravuje na to, jak tuto situaci řešit. Dokud k nám přichází sto padesát uprchlíků týdně, je to nesrovnatelné se situací v Maďarsku, kde je to mnohonásobně více. Je třeba hledat způsob, jak tyto lidi ubytovat, než se právně vyřeší jejich nelegální imigrace. To, že se lidé v táboře bouří, je fakt, ovšem lze i říci, že je sem nikdo nezval a že budou muset respektovat náš právní řád. A také že prostředky, které má Česká republika k dispozici, jim budou muset stačit.
Měla by být nějak výrazně posílena ochrana českých hranic?
Podle mě je posilování mezistátních hranic uvnitř schengenského prostoru sice jistým řešením, pokud ale situace bude extrémně eskalovat, mnohem větší pozornost bude třeba zaměřit na to, jak je chráněna vnější hranice Schengenu. Evropská unie investovala velké finanční prostředky jak do Itálie, tak do Řecka a je otázkou, co za to v rámci ochrany získala. Je také vhodné uvažovat o tom, že se Česká republika bude podílet na vnější ochraně hranic. Nelze ovšem vyloučit, že uprchlický exodus bude ještě masivnější kvůli globálním změnám klimatu a bude možná nutné sáhnout i k razantnějším opatřením a hlídat hranice EU podobně jako hranice mezi Západem a Východem za studené války, ale to vidím jako opravdu krajní řešení.
Na hranici schengenského prostoru ale už dnes vzniká maďarský plot…
Při vyhodnocování vlny uprchlíků se dnes zjišťuje, že útěk z Libye přes moře už není tak snadný a že lidé začínají prchat přes Turecko a směřují do Řecka. Mezi uprchlíky je ale i řada kosovských Albánců, která míří do západní Evropy přes Maďarsko. Plot dnes řeší maďarský problém bez ohledu na EU. Unie ale na druhou stranu toho moc nepředvedla a Maďaři dělají aspoň něco. Každopádně je naše situace od té maďarské hodně odlišná.
O událostech u francouzského vstupu do eurotunelu se objevují různé informace, někdo říká, že je to katastrofa, někdo tvrdí, že jde o mediální bublinu…
Média někdy upravují informace, sám si ale myslím, že je to hlavně věc Francie a Velké Británie. Je to tím, že tyto země dlouhodobě umožňovaly vstup uprchlíků na svá území a teď sklízejí bohužel toto shnilé ovoce. Dnes už vědí, že takříkajíc je už „kuna v kurníku“ a oni zjišťují, že jejich imigrační politika nebyla správná.
Je podle vás dlouhodobě Schengen udržitelný?
Dnes se mluví o tom, že se vlna uprchlíků skládá ze dvou částí – jednu tvoří uprchlíci ohrožení vyvražďováním, ale pak je zde mnohem větší skupina ekonomických migrantů, kteří jdou jen za lepším životem, který jim sociální politika Evropské unie dlouhodobě nabízí. V budoucnosti ale přijde možná třetí vlna uprchlíků, která se dá do pohybu kvůli klimatickým změnám. Do budoucna by se určitě mělo uvažovat o tom, že by Schengen měl být chráněn jako kdysi země mezi Východem a Západem, tedy ploty, ozbrojené stráže apod. Pokud to nastane a Evropa nebude mít připraveno tvrdé řešení, celá Unie postupně zanikne a možná se za pár let budeme zdravit Allahu akbar. Je to jen věc politické vůle voličů v Evropské unii – jestli si zvolí reprezentace tak, že tady bude muslimská vláda a právo šaría, anebo se budeme bránit všemi legálními prostředky. Tu druhou možnost prosazuji já.
Je současná Evropská unie dostatečně akceschopná, aby uprchlickou vlnu zvládla?
V současnosti Evropská unie není schopná se s tímto úkolem vyrovnat a nejde jen o imigraci, ale i o celou bezpečnostní situaci, kdy členské země Severoatlantické aliance neplní své závazky, poklesla celá úroveň branné připravenosti, ale mizí i pocit vlastenectví. EU je bezzubá a pravděpodobně bude muset dojít nejen ke změně některých legislativních norem, ale i politických reprezentací.
Jak reflektují současné problémy tyto reprezentace?
Obávám se, že dnes se západní politici oficiálně vyjadřují jinak než v soukromí, oficiálně jedou na vlně politické korektnosti a obavy o zvolení. Donedávna třeba němečtí politici tvrdili, že je vše v pořádku a že pomoc imigrantům je namístě, už se ale ukazují signály, že i němečtí občané s tím mají problém, a to se projeví určitě ve volbách. Saská vláda nedávno prohlásila, že bude více střežit hranice s Českou republikou.
Jaké nebezpečí hrozí od tzv. Islámského státu?
Ten problém je mnohem složitější, než jak na pohled vypadá, jsou zde například signály, že v tom hrají důležitou roli Turecko, Saúdská Arábie a věc se jeví jako velmi složitá. Mám nepříjemný pocit, že to, co se dnes odehrává v Turecku, je velmi nebezpečné, protože jde o člena NATO. Islámský stát navíc prohlásil, že v Africe vyvolá takovou situaci, která vrhne vlnu uprchlíků do Evropy. A Evropa na to neodpovídá adekvátně, jsme v podstatě ve stavu války a já se chci ptát, jak Evropa využívá možností hybridní války vůči těm, kdo nám chtějí škodit.
Imigrace je podle některých názorů pro Evropu spíše výzvou a možností k obohacení. Co si o tom myslíte?
Připadá mi to jako úsměvné. Nemám v tuto chvíli žádná ekonomická čísla, ale pokud se sami potýkáme s romskou menšinou, kterou jsme za šedesát let nedokázali integrovat, jestliže se potýkáme s nezaměstnaností a stojí před námi nová epocha digitální ekonomie, která vyvolá určitý problém s kvalifikací lidí a jejich zaměstnatelností, pak nevím, jakým přínosem mohou být lidé, kteří neumějí anglicky, nemají žádné vzdělání a navíc pocházejí z jiné kultury a mají jiné náboženství. Cesta vede úplně jinudy, musíme si napřed udělat pořádek doma, vyřešit nezaměstnanost a proměnit školství, podpořit rodiny, aby se demografické křivky změnily apod. Řešit například úbytek obyvatel tak, že zvýšíme porodnost tím způsobem, že přijmeme Eritrejce a oni to za nás udělají, je scestné.
Zatím se témat, jako jsou islám nebo imigrace, výrazně ujímaly spíše extrémní iniciativy. Jak k nim mají přistupovat parlamentní strany?
Problém je v tom, že parlamentní strany zatím nedokázaly veřejnost dobře informovat o tom, že je situace analyzována a že se již navrhují řešení. Pokud se s tím právě tyto strany nesrovnají, labilnější voliči se přikloní na stranu extremistických a radikálních stran, což nebude dobré. Máme demokraticky zvolené politiky a je dobře na ně tlačit, aby něco dělali, a zároveň jim dát možnost, aby se vyrovnali s věcmi, s jakými se dosud nesetkali. I mnohem zkušenější demokracie než ta naše se s těmito problémy neumí vyrovnat. Je nejvyšší čas, aby se parlamentní strany k problému jasně vyjadřovaly a informovaly své voliče o tom, jaká mají řešení, aby občan měl jistotu, že má vládu, která se dostatečně postará o jeho bezpečí a práva.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
_profil_top.jpg)
