Která televize vytváří nejdůvěryhodnější zpravodajství?Anketa
V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země Severoatlantické aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?
Myslím si, že prostý pohled na mapu i prostá matematika jasně ukazuje, že není důvod k obavám z Ruska. Počty základen NATO i jednotlivých velmocí i jejich umístění – to jsou jasná fakta pro tuto argumentaci.
V rámci diskuse nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA, na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Podpořil byste tento návrh?
Sdílím to, co sliboval pan prezident Václav Havel – nebýt členy žádného vojenského seskupení. Jako bývalý válečný zpravodaj o tom vím své. Moje cesty jsem podnikal pod heslem „Válka je vůl“.
Českem podruhé projel vojenský konvoj americké armády. Ve Vyškově ho „vítali“ odpůrci a válečný veterán oblečený ve slavnostní uniformě na projíždějící kolonu několikrát ukázal holý zadek. Zatkla ho policie a zahájila úkony pro podezření z přečinu výtržnictví. Měl by být potrestán? Anebo jde o legitimní způsob protestu v demokratické společnosti? Sám protestující se prý inspiroval u Pussy Riot.
Jsem přesvědčen, že každý občan – tím více válečný veterán – má právo vyjádřit svůj názor. Pokud to ovšem překračuje normy zákona, tak se podle toho určitě postupuje v každém právním státě. Jinak je to s obecnými normami slušného chování a morálky. Ty sice nejsou závazné, ale nemohou neovlivnit veřejné mínění a podle mě i rozhodovací procesy soudů. Patrně každému náboženství by vadilo vystoupení takové kapely jako Pussy Riot v jejich svatostánku – o jejich stránkách, které jsou pornografického charakteru, ani nemluvě. Holý zadek vysazený na jakoukoli armádu světa také zcela logicky uráží stát i armádu a hlavně všechny ty, kteří kdy v řadách této armády padli.
V zájmu jakých cílů – to je samozřejmě otázka pro historiky a politology. Stejně, jako jsem považoval za hloupé odstranění pamětní desky americkým vojákům, padlým při osvobozování Plzně, na protest proti masakru ve vietnamské vesnici My-lai, považuji za hloupé znectívání památníků Rudé armády jenom proto, že je teď v Evropě uměle vyvolaná nenávist proti Rusku. Mám tím na mysli motorkáře z Ruska, kteří, stejně jako harleyáři od nás jezdící na pláž Omaha, přijíždějí uctít památku svých předků, kteří padli při osvobozování Československa. Takže, abych se oklikou vrátil k vaší otázce – netrestal bych, ale považuji to za nevkusné a nedůstojné zasloužilého válečného veterána.
Minulé půlnoční rozhovory:
Jak se díváte na občasné návrhy na zrušení sankcí proti Rusku? A jaké události v Rusku lze očekávat? Někteří političtí komentátoři tvrdí, že bude ve své agresívní politice pokračovat. Další, zejména vojenští analytici, naopak říkají, že k tomu nemá Rusko žádný důvod a konflikt s NATO by pro něj znamenal sebevraždu… Co si o těchto argumentech myslíte?
Co si mám představit pod pojmem „agresivní politika Ruska“? Přijde mi, že je spíše obranná. A to, že se Rusko zapojilo do boje proti tzv. Islámskému státu, považuji také za obranu.
Nakolik je podle vás legitimní diskutovat o samotné geopolitické orientaci naší země, tedy o členství v NATO a EU? Objevují se výklady, že o těchto věcech se ani diskutovat nesmí, referenda jsou nepřípustná atd. A měli bychom se nad těmito záležitostmi vůbec zamýšlet?
Zamýšlet se sice můžeme, ale naše vlastní rozhodnutí v minulosti nás nevedla cestou neutrality. Bohužel, říkám. Jsme nedílnou součástí těchto celků, ale nejsme v nich rovnoprávnými členy. Naše ekonomika i další životně důležité funkce státu jsou s nimi spjaty. A naše geografická poloha i historický vývoj ukazují, že jsou pro případnou neutralitu naprosto nevýhodné.
Předvolební song Stanislava Berkovce
Rakouské prezidentské volby nakonec těsně vyhrál exšéf Zelených Alexander Van der Bellen. Přesto jde o historický úspěch tamních Svobodných. Jak může pokračovat trend růstu dalších podobných stran v Evropě (Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta a podobně)?
Evropa si za nárůst tohoto trendu může sama. Takhle nějak se kdysi objevil Hitler, i když rozhodující byla v případě jeho nástupu k moci hospodářská krize.
Turecko opakuje hrozby, že v případě nezrušení vízového styku pustí do Evropy migrační vlnu. Jak postupovat, dát Erdoganovi co chce, nebo opevnit řeckou či makedonskou hranici?
Je to svým způsobem vydírání a z těchto variant, z nichž ani jedna není dobrá, se jeví jako výhodnější to opevnění. Ale ty lodě s uprchlíky by prostě vůbec neměly vyplout! Proč se mají topit zbytečně lidé? To je třeba odstranit.
Advokátka Klára Samková nedávno na semináři v Poslanecké sněmovně přirovnala islám k nacismu, na základě čehož se z publika zvedl turecký velvyslanec a na protest odešel. Později dokonce požadoval trestní stíhání Samkové, ta na oplátku žádá jeho vyhoštění. Bylo to srovnání adekvátní? Je to legitimní součást svobody slova a veřejné debaty, nebo mohlo dojít k porušení zákona a mělo by být potrestáno?
Myslím, že srovnání jakéhokoliv náboženství s fašismem je neadekvátní. Žádost o trestní stíhání a oplátkou žádost o vyhoštění považuji za zbytečně vypjaté.
Větším problémem může být migrace z afrických zemí přes Itálii. V Libyi je připraveno na cestu do Evropy milion lidí, další utíkají už i z Egypta. Jak tomu čelit? Komu máme pomáhat a komu ne? Nakolik je v našich silách pomáhat v místě a řešit situaci přímo v Africe, aby lidé neměli důvod utíkat?
Pomáhat v mezích vlastních možností je v silách každého člověka i každého státu. Jen musí být jasná jednotná filozofie. Tu bohužel Evropská unie nemá a někdy mám výrazný pocit, že ani naše reakce – jako státu – nejsou navenek jednotné. Určitě bychom měli pomáhat v Africe a řešit prvotní příčinu, a ne hasit následky.
Ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus tvrdí, že Česká republika by z příchodu desítek tisíc migrantů dlouhodobě profitovala. Naše ekonomika jich prý zvládne pojmout až 80 tisíc ročně s tím, že je třeba přizpůsobit trh práce. Ministr Dienstbier to podporuje, odbory to považují za nátlak zaměstnavatelů, aby lidé pracovali ještě za nižší platy. Jak to vidíte vy?
Analytici zřejmě počítají s teoretickou variantou toho, že většina migrantů bude a chce pracovat. V realitě je opak pravdou – podívejte se na skutečné statistiky ze SRN. Pochopitelně, že je rozdíl mezi migranty například ze severní Afriky a mezi migranty z Ukrajiny. A pochopitelně, že některý zaměstnavatel může využít dampingové ceny práce. Ale určitě to není plošný a organizovaný jev. Odbory hájí práva českých zaměstnanců – to je v pořádku!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
