Donald Trump se chopil úřadu za hlasitých protestů aktivistů a aktivistek včetně Madonny. Čemu to přisuzovat? Jeho obhroublosti, jeho odchýlení se od minulé agendy, jeho údajnému rasismu? Co na jednom člověku může miliony lidí tak iritovat, že jdou do ulic násilně protestovat? Nebo je to americká obdoba „Majdanu“, organizovaná americkou kavárnou? Dokonce se mluví o angažmá George Sorose...
Myslím si, že je normální, když lidé protestují proti činům politiků, pokud něco špatně rozhodnou. Ale nepochopím, když protestují v době inaugurace, kdy ještě nový prezident neměl čas vůbec cokoliv udělat. Nevím, kdo ty akce organizoval, ale všiml jsem si, že když bývalý prezident Obama dělal vyloženě špatné kroky – na některé z nich Evropa doplácí dodnes – žádné masové demonstrace se v amerických městech nekonaly. Kde byla Madonna, když Obama neplnil své sliby o zrušení věznice na Kubě a když vedl nesmyslné války coby nositel Nobelovy ceny míru?
Někteří pozorovatelé tvrdí, že provázanost médií, univerzit a neziskovek vytváří systém oborů typu gender studies, multikulturních studií, kulturologie a dalších oborů, kde převládají neomarxisté. Je tomu tak doopravdy? A projde podle vás v důsledku vlny Trump, Brexit a podobně proměnou i vzdělávací systém? Dojde k „protisluníčkářskému“ pochodu institucemi opačným směrem?
Všechny typy vysokoškolských studií, které uvádíte, k nám přišly ze Spojených států. Je v tom řada paradoxů. O USA se mluví jako o zemi orientované čistě pragmaticky a uvažující technicko-ekonomickým způsobem. Export studií podobného typu právě z této země ukazuje, že si pěstujeme o Americe hodně falešných stereotypů. Zcela obecně lze říct, že je to zároveň země, která podléhá nejrůznějším iracionálním kultům a módním vlnám.
Zajímavé je tvrzení, že jde o směry neomarxistické. Může mi někdo vysvětlit, proč velmoc, která vyhlásila boj sovětskému marxismu, zároveň zaplavuje země osvobozené od marxismu neomarxismem? Nezdá se vám to tak trochu uhozené?
Třeba to všechno bude jinak. Možná uvedené obory vůbec nejsou ve skutečnosti neomarxistické, možná jsou mnohem horší formy indoktrinace, než byl marxismus, podle tvrzení svých kritiků.
Smutné je, že dnes se na všechno hodí nálepka, tím se hlubší otázky prostě vyřadí z diskuse. Věříme pak něčemu, co koneckonců nedává příliš smysl.
Psali jsme:
Pokud jde o George Sorose, konglomerát jeho nevládních organizací je podezírán z organizování ,,barevných revolucí“, ovlivňování politiky po celém světě ve prospěch jeho „sluníčkářských“ vizí a podobně. U nás sponzoroval „boj za práva Romů“ či „boj proti ruské propagandě“ a jeho Open Society podporuje ideologii gender. Jak nahlížet na dílo tohoto starého muže, který některými bývá oceňován jako ochránce západních hodnot? O co mu jde?
Na to, o co mu jde, byste se měli zeptat spíše Sorose. Jak to mám vědět já? Z České televize se to nedozvím. V každém případě si myslím, že bychom měli napodobit Ameriku a přijmout u nás zákon, který ukáže, které nevládní organizace jsou z jaké míry financovány z ciziny. Měla by být přesná evidence o tom, co dostává která nevládní organizace v dolarech, v rublech, v eurech. Taková informace by se pak měla stát povinnou částí všech jejich akcí, prohlášení a happeningů. Ušetřili bychom na tom, protože bychom mohli zároveň zrušit Chovancům úřad na ministerstvu vnitra. Lidé by si už dali věci do souvislostí sami.
Den po inauguraci Trumpa se sešli Le Penová, Wilders, Salvini, Petryová a další nacionalisté. Vyjádřili Trumpovi podporu. Jsou to „budoucí vládci Evropy“? Mohou establishmentové strany zabránit jejich nástupu, když přeberou jejich odpor k imigraci? Jsou tito lidé jen bublina, která splaskne?
Mohu se samozřejmě mýlit, ale domnívám se, že tito politici se tentokrát ještě k moci nedostanou. Proti Le Penové se ve druhém kole prezidentských voleb spojí všechny ostatní strany. Další předsedové stran, které udáváte v Nizozemí a dalších zemích, nebudou mít s kým vytvořit koalici, i kdyby ve volbách nakrásně zvítězili. Tento vývoj ukolébá ostatní strany a dále budou ignorovat řešení příčin dnešních krizí. To od nich odradí další voliče a je pak jen otázkou času, kdy se zmínění anebo jiní radikálové moci ujmou. Všechny ostatní scénáře předpokládají poměrně vysokou míru sebereflexe u takzvaných demokratických politiků, s čímž bych zrovna nepočítal.
Nelze opomenout média. Podle Trumpa o něm lžou, podle médií lže Trump. Proč západní média ztrácejí důvěru svých čtenářů? Předkládala média jen „jeden správný názor“ a nyní jsou trestána? Nebo jen lidé zhloupli a věří „blbostem“? A co česká média?
Já myslím, že Česká televize by si s Donaldem Trumpem ve své vyváženosti a objektivitě mohla tak akorát podat ruku. Rozdíl je jen v tom, že Trump se tak chová za své peníze, Česká televize za peníze naše.
Nepříliš odlišně na tom s důvěrou mohou být i tajné služby, což se ukázalo na kauze zveřejněných kompro materiálů na Trumpa, jejichž pravdivost zpochybňují i renomovaní experti. Novinář Bob Woodward, který odhalil nezákonné odposlechy v kauze Watergate a byl oceněn Pulitzerovou cenou, označil antitrumpovský dokument tajných služeb o jeho údajných sexuálních hrátkách s ruskými prostitutkami za odpad, který se nikdy neměl dostat ven, a zpravodajci by se měli omluvit. Jak to vidíte?
Všechno to vypovídá o absurdnosti doby, ve které žijeme. Novináři by měli provozovat investigativní žurnalistiku, to znamená pátrat po zakrývaných faktech a odkrývat nepravosti. Místo toho pěstují sebecenzuru a referují o událostech nejednou tak tendenčním způsobem, že to podrývá důvěru veřejnosti v média. Tajné služby by měly zajišťovat bezpečí zemí, v nichž působí. Místo toho si hrají na novináře a navíc to dělají způsobem, který je na úrovni toho nejpokleslejšího bulváru.
Psali jsme:
Donald Trump v interview pro britský deník The Times zkritizoval NATO, EU i německou kancléřku. Aliance je podle něho zastaralá, kdyby EU nenutila země přijímat migranty, Británie by nevystoupila a Merkelová udělala katastrofální chybu pozváním běženců. Má Trump pravdu?
Myslím si, že má v každé z těch věcí pravdu tak zhruba napůl. Na organizaci NATO Trumpovi ani tak nevadí, že se aktivně podílí na destabilizaci celých regionů a činí svět stále nebezpečnějším místem k životu. Mnohem více mu vadí, že Evropané přispívají na to boží dopuštění finančně výrazně méně než Američané.
Velká Británie nevystoupila z Evropské unie kvůli vysokému počtů Indů a Pákistánců ve své zemi, ale kvůli vysokému počtu Poláků a dalších lidí ze střední a východní Evropy.
A Merkelová pozvala běžence v době, kdy už byli hluboko v Evropě, aniž si s tím kterýkoliv orgán Evropské unie věděl rady. S jejím pozváním nesouhlasím, ale šlo o krizi, na které se dlouhodobě podepisovala evropská politika, aniž to předtím dlouhá léta komukoliv vadilo. Německo se nepodílelo na rozbití Sýrie, vinu za to nesou úplně jiné západní země.
Ve věci Německa a šéfky jeho vlády zašel Trump ještě dál. „Když se podíváte na EU, je to Německo. EU je v podstatě jen nástrojem pro německé zájmy. Proto jsou Britové tak chytří, že odešli,“ sdělil. Co si myslíte o jeho slovech?
Myslím si, že v tomto případě Trump zaměňuje příčinu a účinek. Není to tak, že by Británie odešla z EU kvůli příliš velkém vlivu Německa v Unii. Je to přesně naopak. Vliv Německa obrovsky vzroste poté, co odešla Británie.
A jak podle vás bude probíhat Trumpova spolupráce s lídry EU a evropskými velmocemi?
Věřím, že si na sebe velice rychle zvyknou. Trump jednou pochválí toho, podruhé onoho a padnou si do náručí. Vždyť politici jsou od toho, aby si padali do náručí, nikoliv od toho, aby se na sebe mračili. To za ně udělají rádi jejich generálové. A vztahy USA a EU nejsou takové, aby je museli řešit generálové.
Média přišla se zprávou, že lidé z Trumpova týmu zjišťují u členských zemí, zda se někdo další nechystá opustit EU. Jde pouze o sondování, nebo může mít budoucí prezident více informací a může se připravovat na scénář možného rozpadu EU?
Myslím si, že jde o reakci na hloupá slova některých evropských politiků o tom, že Trump Evropě nerozumí a že mu bude trvat roky, než ji pochopí. Tak jim za to provedl tuto v zásadě nevinnou škodolibost. Kdyby měli evropští politici smysl pro humor, poslali by emisary do Texasu a do Kalifornie, aby nenápadně zjistili, zda tyto státy neuvažují o odchodu z Unie hvězd a pruhů. Mohli by sondovat třeba v texaských neziskovkách, anebo se zeptat přímo Sorose.
Psali jsme:
Někteří publicisté a odpůrci Trumpa stále, podobně jako v kampani, varují před Trumpovým údajným hulvátstvím, lhaním a agresivitou a bijí na poplach, že takový politický styl v Bílém domě bude hrozbou pro svět a může vyvolat války. Jde o opodstatněné obavy?
Nevím, musíme se nechat překvapit. Ale osobně bych se bál spíše sklonů k hysterii neúspěšné kandidátky než sklonů k hulvátství úspěšného kandidáta. Sledoval jsem, jak se ti dva častovali, a nemohu za to, že Amerika má dnes do funkce nejvyšší ve finále na výběr jen mezi prolhanými a nevychovanými lidmi. Pokud vezmeme řeči obou uchazečů naprosto vážně, je s podivem, jak tato dvě pokřivená a bezcharakterní individua mohl vůbec někdo slušný volit.
Očekávaný Trumpův příklon k Rusku teď zmírnilo „grilování“ jeho kandidátů do čela několika resortů včetně Rexe Tillersona, který má být ministrem zahraničí. Ten spolu s kolegy Jeffem Sessionsem, Jamesem Mattisem a Mikem Pompeo v senátu hovořili o Rusku téměř výlučně kriticky. Tillerson dokonce označil anexi Krymu za protiprávní – Trump dříve mluvil opačně. Šlo o úlitbu některým senátorským jestřábům, anebo skutečně naděje Kremlu na blízké vztahy padají?
Na šachovnici jsou tři hráči: USA, Rusko a Čína. Generálové a politici k sobě necítí lásku ani zlobu, snaží se vyšachovat ty druhé v obavě, aby ti druzí nevyšachovali je. Když to dělají šikovně, je z toho jen silné mezinárodní napětí, když to přeženou, může z toho být světová válka. No a my, kteří nejsme ani prezidenti mocných států, ani ve svých krytech neohrožení generálové, se můžeme modlit, abychom to i se svými dětmi přežili. Takto dnes funguje systém, který prý vychází ze svobodné vůle lidu.
Nemůže to být v případě Trumpa částečně podobné jako u Putina? Putin nastoupil jako „Jelcinův člověk“, vydal omilostňující „ukaz“ pro Jelcinovu rodinu. Není to tedy tak, že bude muset Trump být takticky opatrný k neokonzervativním a globalistickým silám uvnitř Republikánské strany, podobně jako Putin musel postupovat opatrně vůči Jelcinovým „prozápadním globalistům a liberálům“? Bude tedy muset Trump „starým strukturám“ částečně vycházet vstříc, dokud si neupevní pozici? A do jaké míry budou republikáni v Kongresu v opozici proti Trumpovi?
Je to složité, protože kromě napětí mezi republikány a demokraty máme co dělat s rozkolem v táboře republikánů a s vážnou krizí v táboře demokratů. Kromě toho tady jsou zájmy výrobců a exportérů zbraní, zájmy průmyslové lobby a velice silné zájmy bankovních kruhů. Připočtete-li k tomu ještě hlas intelektuálů typu Madonny, je jasné, že proti všem Trump jít nemůže. Uvidíme, komu jak velké ústupky nakonec udělá.
Nastupující prezident je z mnoha stran ostřelován coby populista, rasista, antiglobalista, nicméně publicista a znalec americké politiky Roman Joch tvrdí, že Trumpovo prezidentství žádnou nezodpovědnou populistickou rebelií nebude. Už proto, že šedou eminencí jeho zahraničněpolitického týmu je „patriarcha globálních elit“ Henry Kissinger. Bude Trump prezidentem zcela odlišným od Trumpa kandidáta? Nebo se předpovědi o neřízené střele s nulovými zkušenostmi z politických funkcí potvrdí?
To bude záležet na tom, která z výše uvedených zájmových skupin bude dělat něco jako jeho řídicí orgán. Snad si nikdo nemůže myslet, že v Americe volí prezidenta kvůli tomu, aby si ve funkci pěstoval své osobní preference a koníčky. Za to by mu miliardy na kampaň nikdo nedával.
Podívejme se na ukončenou osmiletou Obamovu éru. Jak jeho působení zhodnotit? Média upozorňují, že začal slavnostně prezentovaným restartem vztahů s Ruskem a končí v podstatě diplomatickou válkou, kdy ho Kreml ignoruje a čeká na Trumpa. Jaké je resumé jeho vládnutí?
Obamovi jsem od začátku nevěřil a jsem rád, že mne nezklamal. Aspoň jsem si potvrdil, že je na něho spolehnutí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
