Bezpečnostní analytik Pojar: Čekání na vyšetření chemického útoku v Sýrii by přineslo úplně opačný vzkaz, než chtěl Trump vyslat

11. 4. 2017 16:33

ROZHOVOR „Vystřízlivění na obou stranách můžeme jako Češi jedině ocenit.“ Podle diplomata, bezpečnostního analytika a prorektora CEVRO Institutu Tomáše Pojara teď Donald Trump pochopí, co je Putin zač, a ruský prezident přestane snít svůj sen o tom, že dostane od nového amerického prezidenta volnou ruku v Evropě a na Blízkém východě. Prorektor Pojar vnímá americkou odvetu za chemický masakr v Sýrii jako symbolický útok a způsob varování, protože diktátoři nerozumějí ničemu jinému než síle: „Donald Trump chce v Damašku, Teheránu a Pchjongjangu znovu získat respekt, což se mu alespoň částečně již díky útoku podařilo.“

Bezpečnostní analytik Pojar: Čekání na vyšetření chemického útoku v Sýrii by přineslo úplně opačný vzkaz, než chtěl Trump vyslat
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomáš Pojar

Experti si lámou hlavu nad tím, co útok v Sýrii a odvetný americký úder znamenají, protože americká odveta následovala jen krátce poté, co Washington oznámil, že už netrvá na pádu Asada, a dnes se tentýž Washington vrací ke slovům o tom, že Asad musí skončit. Zazněly reakce, že jde o zlom v americké politice. Nebyl vyloučen další americký úder, naopak Rusko a Írán pohrozily reakcí silou, pokud opět Amerika překročí „červenou linii“. Jak sledujete vy tento vývoj událostí?

Nemyslím si, že jde o zásadní zlom situace na bojišti. Může nakonec jít jen o ojedinělý akt. Šlo z amerického pohledu spíše o symbolický útok, o způsob varování. Americký prezident chtěl akorát dát jasně najevo, že se se Spojenými státy musí v Sýrii opět počítat, že nemá syrský režim volnou ruku. Z tohoto pohledu o zlom možná jde. Stejně tak to byl vzkaz Íránu a Severní Koreji, že Washington na rozdíl od doby, kdy vládl Barack Obama, automaticky nevylučuje použití vojenské síly při zadržování jejich jaderných a raketových ambicí. Donald Trump chce v Damašku, Teheránu a Pchjongjangu znovu získat respekt, což se mu alespoň částečně již díky útoku podařilo. Velmi dobře ví, že tamější diktátoři nerozumějí ničemu jinému než síle. 

Milan Syrůček říká, že na pozadí událostí, které sleduje celý svět, mohou probíhat zásadní jednání a vždycky nějaká viditelná silová akce byla náznakem toho, že v zákulisí se děje něco jiného. „Pokud je Trump rozhodnut po šesti letech mlčení Bílého domu znovu navázat na tradici osobních schůzek hlav států obou zemí, akce v Sýrii či kdekoliv jinde, navíc ještě prezentovaná jako odveta, tomu nemůže zabránit,“ uvedl novinářský nestor. Co si o tom myslíte? Může být odveta za chemický útok jen krycím manévrem?

Nemyslím si, že jde o krycí manévr. Jde v zásadě o jednoduchý vzkaz ze strany USA, že nikdo v Sýrii nemá volnou ruku, že Bašár Asad nedostal od Washingtonu žádný bianco šek. Toť vše. To samozřejmě neznamená, že se zastaví veškerá jednání nad jinými tématy.

Zajímavá úvaha zazněla od bezpečnostního experta Lukáše Visingra o tom, že Trump může Putinovi předložit „big deal“ o rozdělení sfér vlivu, v němž se budou respektovat zájmy Ruska na Ukrajině a v Sýrii, třeba s tím, že Ukrajina bude takový neutrální „nárazník“ a sám Bašár Asad odejde do bezpečného exilu. Samozřejmě je však otázka, co za to může Putin nabídnout, respektive co bude Trump žádat pro USA. Co by mohlo být předmětem tohoto obchodu? Co by mohl nabídnout Putin a co Trump? Může to být reálný scénář?

Osobně příliš nevěřím v možnost realizace nějaké všeobjímající dohody, protože zájmy USA a Ruska jsou odlišné a jejich ekonomická ani vojenská váha není symetrická, srovnatelná. Upřímně řečeno nevím, co by mohl Putin Trumpovi reálně nabídnout. Nedokážu si totiž představit, že je například dohoda o společném postupu v bezpečnostní oblasti vůči Íránu a Severní Koreji nebo v ekonomické i bezpečnostní oblasti vůči Číně možná.

Do jaké míry je v současné době klíčový postoj Íránu? Lze si vůbec představit, že Rusko opustí Írán jakožto svého klíčového spojence?

Lze si to představit jen velmi obtížně.

Politici považují reakci Spojených států na masakr lidí chemickými zbraněmi za adekvátní. „Civilizované národy“ prezident Trump vyzval, aby se připojily k USA ve snaze „ukončit masakr a krveprolití v Sýrii“. Myslíte si, že Trump chce už bez jakýchkoli dalších dohod ukončit válku v Sýrii?

Nevím, co chce Donald Trump, ale válku v Sýrii dnes není možné rychle ukončit, není to v moci nikoho. Ještě nějakou dobu válka potrvá.

Prezident Miloš Zeman v reakci na odvetu Američanů uvedl, že by bylo dobré znát všechna fakta a že by uvítal prošetření chemického útoku. Jak vnímáte obecně reakci české diplomacie? Zaznamenali jsme i volání po zrušení ambasády v Damašku. Měla by být zrušena?

Osobně nemám na základě dostupných informací pochyb, že šlo o útok syrského vládního letectva. Dokonce mi to zapadá do blízkovýchodní logiky, racionality tamějšího válčení. Není náhoda, že k syrskému chemickému útoku došlo záhy poté, co Washington prohlásil, že si dokáže představit setrvání prezidenta Asada u moci. Byl to v tamější logice dění jakýsi pokyn k eskalaci, zpráva o tom, že má režim volné ruce. Tak to však myšleno nebylo, a i proto vyslaly Spojené státy onen tomahawkový vzkaz, aby svůj postoj dovysvětlily. Reakce české diplomacie mně v tomto případě přišla adekvátní a nemyslím si, že by naše ambasáda v Damašku měla být nyní uzavřena.

Jak vnímáte pochybnosti, které se týkají skutečnosti, že rozhodnutí přišlo velmi rychle, že měl být chemický útok více prošetřen a podobně. Zároveň se zmiňuje i skutečnost, že byl útok veden v době návštěvy čínského prezidenta…

Jsem si jistý, že Američané (a nejen Američané) díky radarům a satelitům a dalším informačním zdrojům přesně vědí, která letadla odkud v Sýrii vzlétla a kam jejich bomby dopadly. Bylo pro ně tedy jasné, kdo, koho a kde bombardoval a čí plyn tedy na místě zabíjel. Aby byla odpověď jasná a srozumitelná, musela přijít rychle a nečekaně – a to i přes fakt včasného varování Ruska, a tedy i samotné Sýrie. To jistě pochopil i čínský prezident, který se koneckonců o útoku také dozvěděl předem. Čekání na vyšetřování by vyslalo přesně opačný vzkaz, než jaký chtěl Donald Trump vyslat.

Vraťme se ještě k ruské reakci. „Zásah amerických sil je jen pokusem odvrátit pozornost od mnoha civilních obětí v Iráku. Americkým prezidentem nařízený vzdušný úder navíc vážně narušuje vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem a rozhodně nepřispívá ke společnému postupu v boji proti terorismu,“ citovala ruská zpravodajská agentura TASS mluvčího Kremlu Peskova s tím, že ruské ministerstvo zahraničí volalo po okamžitém zasedání Rady bezpečnosti OSN. Rusko v reakci na vzdušné údery amerických sil v Sýrii pozastavilo platnost dohody o bezpečnosti vzdušného prostoru v Sýrii. K čemu to povede?

Donald Trump snad lépe pochopí, co je zač Vladimir Putin a o co jde současnému Rusku. A Vladimir Putin přestane snít svůj sen o tom, že dostane od nového amerického prezidenta volnou ruku v Evropě a na Blízkém východě. Takové vystřízlivění na obou stranách můžeme jako Češi jedině ocenit.

Do jaké míry může skutečně vzniklá situace ovlivnit možnost budoucí spolupráce mezi USA a Ruskem v otázce postupu proti terorismu?

Tam, kde budou mít společné zájmy, ke spolupráci docházet bude. Těch skutečně společných zájmů však není mnoho.

V pátek došlo k dalšímu teroristickému útoku v hlavním městě Švédska Stockholmu. Nákladní vůz tam najel do občanů. Na místě jsou mrtví lidé a velké množství zraněných. Švédský premiér informoval, že země byla napadena a jde o teroristický útok. Mohu požádat o komentář?

Je to smutné, ale v zásadě se nestalo nic překvapivého. Páteční události ve Stockholmu jen zapadají do toho, co se stalo před pár dny v Londýně a Petrohradě, i do víkendových zpráv z norského Osla.

Objevují se alarmistická prohlášení, že jsme na pokraji třetí světové války. Některá média opět vytahují příběh s „rozbuškou“ typu vražda Franze Ferdinanda d’Este či útoku na vysílač v Gliwicích. Co na takové úvahy říci?

Nevidím situaci tak dramaticky, ale zároveň pevně doufám, že se nemýlím. Nepochybně jsme nicméně před pár lety, řekl bych, že tím milníkem byla ruská invaze do Gruzie v roce 2008, vstoupili do éry větší nestability, většího množství konfliktů. A toto období zdaleka ještě nekončí. Není však nutné, aby přerostlo do další světové války podobné těm z let 1914–1918 a 1939–1945.

x

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Krampol ve varu: Důchodům přidají 40 korun na měsíc. Urážka! Za to si v centru Prahy nekoupí ani zapečenou bramboru. A uprchlíci...

4:40 Jiří Krampol ve varu: Důchodům přidají 40 korun na měsíc. Urážka! Za to si v centru Prahy nekoupí ani zapečenou bramboru. A uprchlíci...

ROZHOVOR „Co je mi platný, když roste ekonomika, ale já budu nemocný a nebudu si moci koupit lék?“ t…