Jsme na sklonku roku 2019. Jaký, podle vás, pro Českou republiku byl? Co se nám povedlo, a co naopak ne?
Když odhlédneme od marnotratnosti úředníků a státního aparátu, tak je velký úspěch, že se podařilo udržet demokracii.
A co se naopak úplně nepovedlo, je to, že se ještě nezačal budovat třetí pruh na D1. To je velký problém, který tíží společnost. Měli by si toho politici všimnout. Já vždycky umírám vzteky, když jedeme s divadlem do Brna. Vyrážíme vždy o čtyři, pět hodin dřív, abychom dojeli pět minut po začátku. Dělníci bourají mosty a staví nové přes dálnici, protože jak víme, všechny byly špatné, o tom nás betonová lobby ujistila. Ale opět nepřipravujou ten třetí pruh. Zase dělají jen dva. Most se dvěma pruhy, aby za sedm, osm let se to znova bouralo a dělal se třetí. Nemyslí ani rok dopředu. Je to všechno nadoraz!
Takže, jak jsem řekl, demokracie se udržela. A máme tady letos jednu zajímavost. Alespoň podle našich modelek a top děvčat. Moderní člověk se prý pozná, že nenosí ponožky. Považte! To jste nevěděla? Ano, moderní člověk chodí naboso. Jestliže si vezmete ponožky, tak se vám, podle nejmenovaného děvčete a její party, v cizině smějou. Tak mně se smějou. Protože ponožky nosím!
Slavíme Vánoce, svátky klidu, míru a rozjímání. Je v naší společnosti něco, co nás jitří natolik, že si je letos ani nedokážeme pořádně užít?
Podle mě jsou Vánoce nejkrásnější svátky vůbec. Pravda, jsou to svátky děti, ale my dospělí se vezeme, když dokážeme udělat Vánoce krásné. Víte, kdo celý rok žije v klidu a míru, tak ten si užije stejně i Vánoce. A kdo se nervuje, dělá si starosti, žije ve stresu, tak Vánoce nestačí, aby se uvolnil. Já jsem míval krásné Vánoce, je to pro mě nádherná vzpomínka. Přál bych to všem dětem v naší republice.
I během adventu uspořádal spolek Milion chvilek další demonstrace. Ostatně, tyto jeho akce nás provázely po celý letošek, a další jsou avizovány na začátek roku nového. Co byste vzkázal jak Mikuláši Minářovi, tak i občanům, kteří se demonstrací účastní? A co smířlivě popřát do roku 2020?
Já to nesleduju. Ještě jsem neviděl žádnou demonstraci, jen občas někde v novinách nebo ve zprávách. Čeho jsem si všiml, tak oni je svážejí autobusy, vlaky... Jsou tam hasiči, zdravotní sestry. Je to prostě lépe organizované než olympijské hry. Zajímalo by mě, kdo to organizuje. Ale zase ne moc.
Mikuláše Mináře neznám, nikdy jsem ho neviděl. Já měl pocit, že v začátku stáli v čele dva radikální kněží, Kániš a Bydlinský. A co bych Mikuláši Minářovi vzkázal? Jestli mu tedy můžu tykat... Řekl bych mu – „Mikuláši, podívej se do historie, jak končej u nás lidoví vůdci. To by tě mělo zneklidnit. A myslím, že BIS už tě sleduje, protože je taky zneklidňuje tvoje aktivita. No tak, ať ti všechno vyjde, Mikuláši, no... Krásnej a veselej rok 2020!“
Podívejme se i na Andreje Babiše. Je něco, co by měl udělat pro zmírnění napětí ve společnosti? Co říci na obnovení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo, audity z EU, jmenování Marie Benešové, které mu demonstranti také vyčítají…?
Průmyslníci tvrdí, že jsme nikdy neměli lepšího ministra financí, než byl Andrej Babiš. Nevím, co by měl udělat na zmírnění napětí ve společnosti, protože to napětí je jenom v jedné polovině té společnosti. V té druhé polovině, která ho volila, a ta je dokonce o jeden celý narvaný Václavák větší, tam není žádná nespokojenost. Jestli někdy Andreje potkám, tak se ho zeptám – panebože, takhle strašně bohatý člověk, proč žádal o eurodotace. Oni to dělají všichni. Ale proč žádal na Čapí hnízdo, do pytle? Proč si to nezaplatil z vlastní kapsy? Ale myslím, že by stejně neměl klid. Protože pak by vadila jeho čeština. Taky by vadila asi jeho váha, on je příliš hubenej, na to, že je Čech. No… ono by se vždycky něco našlo.
O Marii Benešové nevím vůbec nic. Ale když ji někdo jmenoval, tak asi věděl proč. Celý ten problém je v tom, že my neumíme respektovat výsledky voleb. Ostatně, Amerika taky. Všichni považujou prohrané volby za nepoctivé, jsou nespokojení a chtěli by to zvrátit. No tak za dva roky budou mít šanci, tak ať to Babišovi nandají…
A co ostatní politici? Jak ti se, podle vás, tento rok předvedli? A jak jste vnímal prezidenta Zemana?
Tak, Zeman je Zeman. Stále říká, co chce. Stále to říká tak, jak to cítí, jak to myslí. Stále se chová tak, aby z toho Češi, to znamená i ti demonstranti, měli prospěch. Jeho zahraniční politika je špičková. Já na něm nenalézám nic špatného.
Když si poslechnu třeba Jaromíra Soukupa, což je velký bojovník, tak si pořád kladu jednu otázku. Soukup v tom svém pořadu vysype fakta. Předpokládám, že ví, co říká, že je to opodstatněné. Má to logiku, má to tah na branku. On to celé rozkryje... a nic. Nic! A já si říkám, sakra, jestli se na to dívá nějaký státní zástupce, tak jak to, že neřekne – kurňa, podíváme se na to, co když ten Soukup má pravdu. Nakonec, na každým šprochu pravdy trochu. Ale nic! Nic.
To mi připomíná dobu, kdy jsem byl ještě poslanec Parlamentu. Ve Sněmovně vystoupil Sládek, konkrétně řekl, co kdo udělal, konkrétně řekl, kdo ukradl kolik peněz. Domluvil, a nic! Sedl do lavice, pokračovali jsme v zasedání... Je to opravdu zvláštní rys naší politiky.
Ing. Miloš Zeman
Když odbočíme, tak jako každý rok, ani letos jsme rozhodně nezažívali jen veselé a příjemné chvíle. Na podzim navždy odešel legendární zpěvák Karel Gott. S odstupem, máte pocit, že kolem rozloučení bylo až moc politiky? Tlačili Babiš a Zeman příliš na pilu, se snahou zavděčit se veřejnosti? A na druhou stranu, mluvili někteří v souvislosti s Karlem Gottem příliš o době před rokem 89 a o vyrovnávání se s ní?
Podívejte, při odchodu takhle významného člověka, někoho takového jako byl Karel... Vždyť já jsem se dodneška nevyrovnal s tím, že tu není. Ten Karel stál prostě vedle nás. Navíc, pro mě s Karlem Gottem skončilo moje století. S Karlem zemřelo moje století, století Beatles. Byl výjimečnej a my, co jsme ho znali osobně, to pociťujeme ještě víc.
A to rozloučení? Myslím, že se Babiš ani moc nepřiživoval. U takto velkého člověka, jakým byl Karel Gott, to vždycky vyvolá takhle velké emoce. Samozřejmě, ozvali se kokoti, co hledali, jak se choval před rokem 89, jestli seřadil bobky na hnoji podle velikosti a jestli nešel s ušpiněnýma kalhotama. Prostě, blbost je věčná a blbců je neskutečný množství.
Ale odchod Karla je tak smutná věc. Pochybuju, jestli my hudebníci přijdeme do nebe, nebo do pekla. Spíš bych asi řekl, že do pekla. I když Karel, ten asi spíš do nebe. Ale Karel, v pekle nebo v nebi, byl by vždycky VIP.
Psali jsme:
Konec roku pak také poznamenal masakr v ostravské nemocnici. Někdejší ředitel Vojenského zpravodajství generál Andor Šándor za tím vidí stoupající míru „nenávisti, hrubosti, netolerance, sprostoty a agrese mezi občany.“ Cítíte něco podobného kolem sebe?
Andor to řekl velmi výstižně. Je to tak. Bohužel se s tím nedá nic dělat. Souvisí to s tím, že se nám poměrně dobře daří. Určitě ne všem. Nechtěl bych se dotknout někoho, kdo žije z ruky do pusy. Ale podívejte se, jaká krásná auta jezdí po silnicích... Rodiny mají dnes v průměru i dvě. A takováhle nenávist, hrubost, netolerance, sprostota, ta se projevuje vždycky, když se dobře daří. Stejně tak je to, když kapela stoupá vzhůru a bojuje o existenci, tak jsou pevně všichni semknuti kolem sebe. Jakmile vyhrajíou jsou na vrcholu, přijdou peníze, a už jsou hádky, rozchod a rozpad. Tak je to prostě i v našem státě.
Podíváme-li se do zahraničí, co říkáte na výsledky voleb ve Velké Británii? Co bude podle vás znamenat její odchod z EU, což vítěz voleb avizuje na konec ledna?
Já mám z brexitu velikou radost. Mám takovou radost! Vždycky končím svou debatu v televizi nebo v rozhlase slovy – držme se Anglie. Angličani, ti si nenechají dělat na hlavu. Ti se nenechají zotročovat nevolenými úředníky, kteří jim budou za jejich peníze, stejně jako nám, nařizovat, že si budeme dělat cyklostezky, lanovky k hotelům... No prostě, šílenci! Anglie je z toho venku. Já nepochybuju o tom, že tomu předcházelo velmi důvěrné jednání s Amerikou. Amerika je v tom nenechá. Myslím, že Amerika Británii podrží. Bude se jim dařit určitě dobře. A ten Corbyn, ať jde znárodňovat jinam. Ať to zkusí u nás.
I do roku 2020 vstupuje Evropa „na hrbu“ s aktivním válečným konfliktem, a sice na Donbasu. Francouzský prezident Macron dává najevo, že by s Ruskem měla nastat dohoda, evropský mainstream se zastává Ukrajiny. Jaký směr zvolit? Jak moc tvrdosti vůči Putinovi? Co přehodnotit, pokud jde o sankce a politiku vůči oběma stranám od roku 2013 či 2014?
Prezident Macron jinak nepatří k mým miláčkům, ale tentokrát má, myslím, pravdu. Spory s Ruskem nevedou k ničemu. Rusko nepoškodí. Když jim tam nebudeme vozit zeleninu my, oni si ji vypěstují v Bělorusku. Rusku neublížíme, ublížíme sobě. Už jsem několikrát avizoval, že Donbas, kde žije 3 a půl milionu Rusů, to už je kus Ruska. To se nedá vzít zpátky. Nemůžete vystěhovat tři a půl milionu Rusů zpátky z Ukrajiny do Ruska. Stejný problém je Tibet. Čína věděla, že když zalidní Tibet Číňanama, tak je konec. Dneska žije v Tibetu víc Číňanů než Tibeťanů. To jsou nevratné změny, a ať se Vám to líbí nebo ne, je třeba to vzít na vědomí.
Nevím, co chce mainstream. Zastává se Ukrajiny. Ale to já taky! Ale co dělat? Tvrdost vůči Putinovi? Vždycky říkám – nedrážděme medvěda. Je to atomová velmoc. Ne, nechci žádné spory. Všechno se dá řešit dohodou.
Když říkáte „nechci žádné spory“, tak jak vidíte po tomto roce naše vztahy s Ruskem? Jak moc je podle vás poznamenal například humbuk kolem sochy Koněva nebo vystoupení řeporyjského starosty v ruské televizi, a jeho názory na vlasovce a pomník pro ně?
Helejte, dneska 90 procent lidí neví, kdo byl maršál Koněv. Maršál Koněv byl hrdina 2. světové války a já v tom vidím určitý symbol i těch milionů mrtvých Rusů, kteří zahynuli na našem území. Prostě padli za naši svobodu, na naší půdě. Mně socha Koněva nevadí. Ani tam nebudu chodit s kytičkama.
Co se týče Pavlíka Novotného, toho mám rád. Je to syn mého největšího přítele. Znám ho od batolátka. Už jako batole byl bojovník a uměl upoutat pozornost. Já o tom píšu v knížce, tak nic moc neprozradím. Ale když byl Pavlík maličký a něco chtěl, snažil se tátovi vyhrožovat. My jsme seděli, pili jsme kafe, a on to zkusil postupně, aby ho vyděsil. Říkal třeba – „lehnu si na zem a budu kopat nohama“. A čekal. Když jsme nereagovali nebo se smáli, tak pokračoval: „Všechno tady rozbiju a zapálím“. Zase nic. Tak sáhl k tomu nejhoršímu, co ho napadlo, a říká: „Nebudu si ho držet.“ To je přece nádhera, u malýho Smolíčka, čtyřletýho... (smích)
Helejte, já myslím, že Pavlík Novotný dobře ví... Protože generál Vlasov nechtěl Prahu osvobodit. To píšou historici, a já jim věřím. To, že šli na pomoc Praze, způsobil jeho zástupce, jeho pobočník. Tak proč nepostavit sochu tomu pobočníkovi? Ale je to úplně jedno. Kdyby raději postavili sochu pro Ferdu Mravence nebo Brouka Pytlíka! Ale ať si každej dělá, co chce. Bujnost, no! Jsme nenažraní, všechno je z bujnosti. Potřebujeme zase, aby nám někdo dal přes držku.
Pavel Novotný, DiS.
Vraťme se ještě na konci rozhovoru k vánočním svátkům. V těchto dnech se potkávají rodiny, generace. Co by si během svátků měli říct „mladí“ a „staří“ tak, aby výměny politických názorů nekončily hádkami? Co by si obě strany mohly navzájem dát ve vyprávění o nedávné minulosti i současnosti, nebo i v poučení pro budoucnost?
Politické hádce se nelze vyhnout. Tu lze jedině nevyvolat. Ale to říkají velicí církevní otcové – s hříchem se nedá bojovat. Je jediná možnost – utéct. Čili vůbec ty debaty nevyvolávat, zapomenout na to. Řešit úplně jiné věci. Ono je to někdy velmi těžké. Ale v naší společnosti, a vlastně celkově, je to myslím lidská vlastnost, nikdo nikoho neposlouchá. Nikdo neposlouchá, co říká ten druhý. A ten druhý neposlouchá, co říká ten první. Nikdo nikoho nerespektuje. Všichni melou furt to svý. Já tohle nechápu. Vždycky jsem před logickými argumenty ustoupil, couvnul. Dokázal jsem přiznat, že jsem se spletl, nebo že jsem neměl informace... Ale dnes lidi ne! Do hospody, tam to patří. V hospodě, ať se perou, mlátěj půllitrama, tam ať se řeší politické problémy. Ale v rodině, tam se to řešit nesmí!
A na úplný závěr, co byste přál čtenářům ParlamentníchListů.cz do nového roku?
Odpovím tak, jak ode mě čtenáři čekají. Přál bych jim kolo s beranama, elektrickej vláček, šál SK Slavia a nejlepší lego...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
