Pane poslanče, jak obvykle trávíte čas kolem sobotní půlnoci?
Kolem půlnoci se zpravidla kouknu na děti, čtu a pak usnu.
Uplynul týden od atentátů v Paříži. Co se podle vás změnilo?
Evropa, myslím, pochopila, že se nevyhne úplně nové diskuzi, jak řešit jednak problém terorismu Islámského státu, jednak snad pochopila, že imigrační krizi Evropská unie nezvládala a neřešila a že to vyžaduje nové přístupy. Mělo by se jednat o novém mechanismu a o nových normách migrační a azylové politiky.
Mluví se také o masivní ochraně vnějších hranic unie. Je reálné, že by se během krátké doby zavedla skutečně účinná opatření?
Pokud nás v Evropské unii povedou titíž lidé, kteří tuto situaci dlouho tolerovali a umožnili, že se do ochrany hranic lily peníze a výsledek byl nulový, situace se nevyřeší. To je ale věc politické vůle občanů, kterých se to týká, tedy hlavně občanů Německa a Francie. Ochrana hranice schengenského prostoru během imigrační krize nabyla úplně nové důležitosti, ale pokud má dnes agentura Frontex necelých čtyři sta lidí, z toho je polovina úředníků a potýká s nedostatkem peněz, nedovedu si představit, jak se najednou rychle začne chránit hranice. Pokud se na ochranu hranice nenasadí masivní prostředky, neumím si účinnou ochranu představit. Myslím, že nevhodnějším řešením by bylo za vojenské asistence obsadit část pobřeží Libye a tam vybudovat utečenecké záchytné tábory a ve výsledku nepustit z afrického pobřeží na moře jedinou loď. Jinak budou dál britské válečné lodě nabírat uprchlíky u afrických břehů a vozit je do Evropy. To určitě není řešení.
Psali jsme:
Co se mění na Blízkém východě v souvislosti se zesílenými útoky proti Islámskému státu a změnami v syrském konfliktu?
Evidentně došlo k věcem, o kterých se politikům nechtělo mluvit. Dnes je jasné, že bez Ruska se situace řešit nedá. Došlo tak k posunu v komunikaci mezi Spojenými státy a Ruskem a podobně se posunuly francouzsko-ruské vztahy. Rusko předvedlo, jak by se situace dala řešit. Myslím, že pokud jde o dosažení míru, nedosáhne se stavu, který by bylo možné považovat za vítězství, dokud nedojde k masivní pozemní operaci. Bude se jen bombardovat s dílčími úspěchy.
Pokud jde o balkánskou cestu, ochrana schengenského prostoru je možná tak, jak k tomu přistoupili Maďaři. Na této hranici by se ploty a vojenská ostraha měly objevit. A pokud se ale nezmění imigrační a azylová legislativa, ani ploty a armáda a policie na hranici nepomohou a budou jen polovičatým řešením.
Co říkáte na současné debaty o vícerychlostní Evropě?
Když se podíváme na realitu, vidíme, že ona už Evropa vícerychlostní je a nesouvisí to jen s imigrační politikou. Pokud se platy v různých zemích unie razantně liší a pak se řekne, že bude společná sociální politika, je to problém. Nelze říct, že třeba Německo a Česko na ni budou stejně přispívat, když se tam liší diametrálně platy. V Evropské unii se nepodařilo dosud dosáhnout ekonomického vyrovnání a to je problém. Evropa se pustila do věcí, na které nemá vytvořené mechanismy, a je vůbec otázka, zda EU nemá větší ambice než schopnosti.
Povede to podle vás k rozvolnění unie, některé státy jako Británie dokonce zvažují další setrvání v EU?
K čemu to směřuje si netroufám říct. Imigrační krize ale ukázala, že orgány Evropské unie nejsou úplně demokratické, pokud direktivně nařizují menším státům, jak se mají chovat, to není správné. Vznikla tak v rámci unie nervozita a rozladění. Na druhou stranu je jasné, že pokud máme jako Češi v Evropě přežít a čelit tomu, co nás v budoucnosti čeká, neobejdeme se bez spolupráce s Evropou. Nebylo by tedy dobře, kdyby došlo k nějaké erozi EU. Unie by naopak měla přemýšlet o vybudování vlastních ozbrojených sil. USA totiž mění své geopolitické záměry a jejich pozornost se obrací k Tichomoří. Evropské státy jednotlivě nemohou přežít, pokud se Evropa rozpadne.
- TÉMA: Teror v Paříži
V souvislosti s terorismem a událostmi v Paříži se mluví o lidských právech a možnosti jejich omezení kvůli bezpečnosti. Měla by se tato práva znovu definovat?
Čím výše stoupáte v mocenských patrech, tím víc zjišťujete, že heslo „padni komu padni“ neplatí. Dlouho se řeší lidská práva v souvislosti s Čínou, a pak zjistíte, že velké státy jako Velká Británie, Polsko nebo Německo s Čínou bez ohledu na slovní proklamace jednají. Lidskými právy se všichni ohánějí, ale uplatňují je, jak se komu hodí. Rozhodně to souvisí i s tím, že nefunguje vývoz demokracie. Lidé, kteří dnes utíkají, by si měli udělat pořádek ve svých zemích podle svého a projít tím, čím v minulosti prošla i Evropa – také se zde válčilo a vraždilo, ale nakonec jsme vybudovali demokratický systém a neutíkali do Indie nebo do Afriky. Imigranti se snaží tomu uniknout, ale neutečou před tím.
Pokud jde o zpravodajské služby, jsem pro zvýšení jejich pravomocí, na druhou stranu musíme věnovat velkou pozornost i jejich kontrole. Obyvatelé moderního světa si ale do budoucna musí vybrat, jakou míru bezpečnosti potřebují a jaké části osobních svobod budou ochotni obětovat kvůli bezpečnosti. Vzhledem k digitalizaci visí ve vzduchu riziko kybernetických útoků apod., svět se velice rychle mění a parametry bezpečnosti, které stačily před dvaceti lety, evidentně nevyhovují a spoustu věcí bude třeba přehodnotit.
Mají v současné atmosféře strachu větší šanci extrémistické strany a politici, jako je Marine Le Penová?
Znám spíš českou politickou scénu a domnívám se, že česká vláda a politická reprezentace vystupuje správným způsobem, myslím, že u nás je situace ohledně imigrační krize řešena velmi dobře a problémem je asi v tom, že politici, kteří to zvládají, neumí výsledky správně „prodat“. Občané si pak myslí, že vláda nic nedělá. To, že to není vidět, ale právě znamená, že věci jsou v pořádku. Pokud bychom ale dál nedokázali prodávat, co pro lidi děláme, může dojít k tomu, že lidé upřou pozornost na extrémní subjekty a mohou uvažovat o tom, že jim ve volbách dají hlas. To by pro demokracii nebylo vůbec dobře.
Jak hodnotíte fakt, že prezident Zeman na Albertově 17. listopadu stál na pódiu vedle těch, kdo stojí hodně na kraji názorového spektra?
O panu prezidentovi je známo, že řadu věcí dělá proto, aby vyprovokoval nějaké výrazné reakce. Myslím, že důvodem množná bylo to, aby „nakopnul“ standardní demokratické strany k tomu, aby konaly více a byly vidět více než Konvička a spol. Zmíněné vystoupení Miloše Zemana ale nepovažuji za žádný zásadní zlom, byla to akce pana prezidenta a pozval tam své lidi. Já osobně s aktivitami pana Konvičky rozhodně nesouhlasím, ale nechci kolem toho rozvíjet zbytečnou diskusi, která je jen ztrátou času.
- Další půlnoční rozhovory ČTĚTE ZDE
_profil_top.jpg)
Ing. Bohuslav Chalupa
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
