Budou nám nutit migranty. Musíme vytrvat, jinak skončíme jako Francie a Švédsko. Možná důvod k odcházení z EU, řekl generál Šedivý. Překvapil slovy o Kaddáfím

8. 3. 2017 6:18

ROZHOVOR Bývalý náčelník Generálního štábu české armády generál Jiří Šedivý vidí problém evropských politiků v tom, že trpí pseudopředstavou o naší povinnosti pořád někoho zachraňovat. „Je naše morální povinnost pomoci lidem, kteří trpí a nemají jiné východisko. Ale to neznamená, že se k nám přestěhuje celá Afrika a že naší povinností je, že se o ně musíme postarat,“ prohlásil generál Šedivý, nyní pedagog na Vysoké škole CEVRO Institut. Obává se, že s další migrací zesílí tlak z Evropské unie, abychom převzali nějaké tisíce utečenců, protože evropští politici vidí ještě jakýsi rezervoár možností ve střední a východní Evropě.

Budou nám nutit migranty. Musíme vytrvat, jinak skončíme jako Francie a Švédsko. Možná důvod k odcházení z EU, řekl generál Šedivý. Překvapil slovy o Kaddáfím
Foto: Cevro Institut
Popisek: Generál Jiří Šedivý

O víkendu zachránila italská pobřežní stráž a lodě mise Evropské unie z gumových člunů a vratkých loděk plujících po Středozemním moři kolem 1500 migrantů. Od počátku roku připlulo z Afriky do Itálie už přibližně 8500 migrantů. Zdá se, že žádná opatření nefungují.

Evropská komise nezná řešení migrační vlny, která přichází z Afriky. Existuje tu pocit, že musíme pomáhat uprchlíkům za každou cenu. Samozřejmě lidem, kteří trpí tím, že se někde válčí, a jde jim o život, musíme pomoc poskytnout, ale není možné zachránit celou Afriku. To zkrátka nejde. Musíme najít správné řešení, aby se do Evropy přiváželi jen lidé, kteří skutečně utíkají před násilím, pak by jich bylo pravděpodobně mnohem méně. Pořád se úplně nesmyslně děje to, že někdo se rozhodne jít do Evropy a my ho na moři sebereme a do Evropy přivezeme. Tím si zaděláváme na obrovský problém v budoucnosti, dokonce si myslím, že ten problém už v Evropě je. A není to jen ve vlně teroristů, kteří sem přišli ze Středního východu, z válčící Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu, ale i v tom, že lidé, kteří sem přicházejí, mají úplně jiné kulturní hodnoty. A problémy, které je bezesporu musí potkat, řeší násilím, jak to vidíme už ve Francii. Pokud nepřijmeme žádné kroky, bude se totéž odehrávat i jinde – v Itálii, v Německu. 

Kam to podle vás povede, jestli příliv migrantů z Afriky bude postupovat tímto tempem a Evropská unie tomu nebude schopna bránit?

Ten generální přistup ke každému, kdo se odhodlá odejít z Afriky do Evropy, není dobrý, protože jen malá část migrantů se vrací zpátky, většina tady zůstává. Oni si představují, že tady získají lepší podmínky pro živobytí než v mateřských státech, což generuje další a další tisíce lidí, kteří se pokusí dostat do Evropy. Problém spočívá v tom, že je do Evropy přivezeme s pseudopředstavou o naší povinnosti pořád někoho zachraňovat a pak teprve až tady řešíme, jestli ti lidé mají právo nebo nemají právo do Evropy migrovat. Ale tak to přece nejde. Například v Libyi, zemi, která je dnes i díky Evropské unii v chaosu a není jasné, kdo vlastně v Libyi vládne, musíme udělat takové opatření, že v tom prostoru sami vytvoříme uprchlické tábory a přímo tam budeme rozhodovat, kdo má právo vstoupit do Evropy. Měli bychom udělat taková opatření, která nás nebudou ohrožovat. Ale to se neděje. Pokud jsme jako Evropa měli odvahu a potřebu bombardovat Libyi a rušit režim Kaddáfího, který byl diktátor a zločinec, a když jsme se rozhodli, že ho sesadíme a vytvoříme prostor pro opoziční síly v rámci arabského jara, měli jsme mít jasnou představu, jakým způsobem nahradíme Kaddáfího režim a jak tam udržíme klid, bezpečnost a právo. A když jsme ji neměli, tak jsme to neměli udělat. Ale udělali jsme to a teď nejsme schopni zjednat  pořádek ani v těch oblastech, které potřebujeme kontrolovat kvůli migraci. A tamní dočasná nebo nějaká polooficiální vláda to není schopna udělat.

Anketa

Kdo bude po volbách německým kancléřem? (Ptáme se na váš odhad, ne na vaši preferenci)

hlasovalo: 5343 lidí

Podle dostupných informací mělo německé ministerstvo vnitra v roce 2015 plán, jak zabránit uprchlíkům ve vstupu do země. Došlo k dohodě, s níž souhlasila i německá kancléřka Merkelová, že Německo, do kterého mířily přes Balkán statisíce běženců, uzavře své hranice. Pak si ale ministr vnitra i Merkelová nebyli jisti, jestli nařízení není v rozporu s německými zákony a se schengenskými dohodami o volném pohybu osob v rámci Evropské unie. Byla by situace lepší, kdyby Německo uzavřelo svoji hranici před imigranty? Nezůstali by prostě v Řecku, Itálii a dalších zemích?

Měli jsme uzavřít vnější hranice Schengenu. Ale to je problém, který neumí Evropská komise řešit. Znamená to, že musíme zabránit tomu, aby se imigranti dostali do pobřežních vod Itálie. A kdo se tam dostane, činí tak proti zákonu a podle toho se s ním musí zacházet. Dříve existovaly mezinárodní dohody, které řekly, že když jsme chytili na našem území nějakého migranta a věděli jsme prokazatelně, že přišel z jiného státu, přesunuli jsme ho tam zpátky. To fungovalo na území Evropy. Ale německá kancléřka způsobila obrovský problém, za který nechce nést odpovědnost. Problémem pro Německo bylo to, že kdyby potom, co se obrovská vlna rozlila po celé Evropě, zavřelo hranici, tak to všechno zůstalo v Rakousku, Maďarsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Řecku. A ten systém harmoniky by začal fungovat strašně, způsobilo by to obrovské problémy ve vztahu mezi státy a logicky i lokální katastrofy. To byla podle mne větší hrozba než nějaký zákon v Německu. Ale zákony musí chránit vlastní stát. Proto nevěřím tomu, že by německý soud řekl bez jakýchkoli problémů, že do Německa má právo vstoupit jakýkoli migrant. Kdyby německá politická reprezentace povolovala vstup do země jen těm migrantům, kteří pocházejí z území, kde se válčí, pak by s tím Merkelová ani nikdo jiný podle mne neměl žádný problém. Horší by bylo zastavení toho proudu migrantů na hranici s Německem, protože by to způsobilo následně obrovský problém.

Když je hranice Schengenu stále tak prostupná, že přicházejí do Evropy, teď hlavně přes Středozemní moře z Afriky, další migranti, budou evropští politici podle vás stále víc tlačit na to, abychom přijali také nějaké migranty? Jednu dobu se přitom zdálo, že už jsou povinné kvóty mrtvé, i politici nás v tom utvrzovali.

Problém se násobí. Teď působí latentně, skrytě, ale znovu vyvře. I když se proud migrace do Evropy zmírnil, stále pokračuje. V Evropě se stále hromadí migranti, kteří sem přicházejí v naději, že tady budou mít mnohem lepší život. Ale to se neděje, mnozí narazí na realitu, že nemají práci, nemají dost peněz, že ten ráj, který si vysnili někde ve střední Africe, nenastává a to je musí výrazně frustrovat. Objevují se problémy ve Švédsku, kde se domnívali, že území, která nejsou obydlena, poskytnou migrantům, ale migranti se soustřeďují hlavně v jižní části Švédska a vytvářejí tam ghetta s jiným kulturním prostředím, což působí další problémy. Evropa se s tím určitě dřív nebo později znovu setká a bude to muset řešit. A na vyšší úrovni. Pokud evropští lídři chápou, že ještě je jakýsi rezervoár možností ve střední a východní Evropě, budou nás tlačit do toho, abychom převzali nějaké tisíce utečenců. To sice není tak moc, ale kdybychom na to přistoupili, i u nás nastane problém, jako mají dnes ve Švédsku a ve Francii. Protože ti lidé, kteří sem přicházejí, nejsou zaměstnatelní, nejsou schopni se integrovat do společnosti, takže budou vytvářet prostory, kde budou žít svým vlastním životem. Ale západní země jsou mnohem ekonomicky silnější než my, tady bychom to nesli hůře. Navíc přece víme, jak vypadají romská ghetta v našich městech na severu Čech nebo na východě Slovenska. I když jsme přijali řadu opatření, pořád se s tím nejsme schopni vypořádat. Když sem přijde vlna lidí, kteří sem kulturně nepatří, vytvoří se obdobný problém, jenže mnohonásobně větší. Jestli někdo udělal chybu v Německu, Francii, Švédsku, Dánsku nebo Španělsku, ať ho řeší, ale nehází ho na nás. 

Jste tedy přesvědčen, že bychom měli migranty odmítnout za každou cenu? I za cenu sankcí ze strany Evropské unie?

Ten tlak svědčí o neférovosti Evropské unie. Velké a bohatší státy Evropské unie profitují ze své velikosti a síly na úkor menších států. To je důvod, proč v Evropě sílí nespokojenost. Politika ve Francii významně podporuje zemědělství, což platí z velké části Evropská unie, a my na to doplácíme. Pokud tyto věci Evropská unie nevyřeší, bude to důvodem k tomu, že další evropské státy budou chtít odejít z Evropské unie. A migrační vlna bude jednou z těch konfliktních věcí. Dobře, jestli je potřeba ochránit některé lidi, ať sem přijdou dočasně přežít tu válečnou dobu, která na jejich územích probíhá, ale ať se pak vrátí. Ale nemůže to být tak, že všichni, kteří přišli do Evropy, tady zůstanou, protože Evropa nebude schopna se s nimi vypořádat. 

Myslíte si, že bude nějakým milníkem fakt, že Evropský soudní dvůr rozhodl, že migranti nemají ani z humanitárních důvodů nárok na vstup do Evropské unie? A to dokonce v případě  žaloby rodiny ze syrského Aleppa, tedy území, kde se skutečně bojovalo. Myslíte si, že to změní přistup, že je naší povinnosti přijmout každého, kdo chce v Evropě žít?

Ale zákon neříká, že je nějaké právo migranta na humanitární pomoc. Je naše morální povinnost pomoci lidem, kteří trpí a nemají jiné východisko, to je trochu něco jiného. To neznamená, že se k nám přestěhuje celá Afrika a že naší povinností je, že se o ně musíme postarat. Ten problém graduje a postupuje do další úrovně. Jednou musí dojít k tomu, že to narazí na určité meze, kdy to lidé začnou řešit jinými prostředky, což v zásadě bude znamenat, že se otevřeně bude stavět jedna skupina proti skupině druhé. A přece musí každý chápat, že když někdo začne narušovat jinde kulturní vztahy a prostředí, lidé začnou bránit evropské území. Může se stát, ať se to Evropské komisi bude líbit nebo ne, že politické radikální strany, které se dnes etablují v řadě západoevropských států, se dostanou do vedení jednotlivých zemí a bude to mít ještě mnohem fatálnější výsledky. Vidíme, co se děje ve Francii, kde Marine Le Pen je považována za jednu z nejžhavějších kandidátek na prezidenta, Wilders sbírá hlasy v Holandsku a Němci mají také problémy se svou radikální stranou. Čím víc se bude řešení problému odkládat, tím větší sílu budou mít tyto radikální strany, tím víc bude útoků na různé ubytovny utečenců, což nemůže vést k pozitivnímu řešení. Evropští politici musí překonat svůj vnitřní problém a jít do konfliktu s okolními státy například i s Tureckem v tom, jak postupovat ve chvíli, když začnou proudit tisíce migrantů z Turecka na Řecko. 

Myslíte si, že něco takového hrozí, když vidíme, jak se vyjadřuje turecký prezident na adresu Německa?  Poté, kdy zrušilo mítinky tureckých politiků v Německu, přirovnal to ke krokům nacistů. 

Samozřejmě, že je to jeden z velkých problémů. Stačí se podívat do nedávné minulosti, když Erdogan nastoupil jako turecký premiér a poté jako prezident, jak graduje neustále své představy, jak řídit stát, a jak je čím dál ostřejší a stále agresivnější jeho vystupování nejen vůči vnitřní opozici, ale i vůči vedení jiných států, které si dovolí něco říci. A to, co se nyní odehrálo mezi Tureckem a Německem, svědčí o tom, že Erdogan neřeší problémy normálními diplomatickými cestami, ale vytváří napětí mezi státy. Je přece normální, že politici jednoho státu nemohou agitovat a organizovat předvolební shromáždění na území jiného státu. Nechápu, že to Němci zpočátku dovolili. To se nedělá.

Když vidíte všechna možná rizika na světové politické scéně, ať už v Evropě, nebo Americe, jaká nás čeká budoucnost? Začínají se objevovat konflikty v různých místech světa, na což jsme nebyli posledních sedmadvacet let od konce studené války a pádu železné opony zvyklí. 

Vidím problém ve vztahu Turecka s Německem, protože Erdogan může „potrestat“ Evropu a Německo tím, že otevře hranice, a tím se migrační vlna znova rozjede. A to nebude mít nic společného s tím, jestli se bude válčit v Iráku a Sýrii. To je bezprostřední problém, se kterým bychom se měli vypořádat a najít na něj řešení. A měli bychom přimět Řecko, aby chránilo své hranice, jak to má dělat každý stát. Zmínila jste Ameriku. Prezident Donald Trump trochu nediplomaticky říká některé věci, ale myslím si, že neříká nic jiného, než že si jako představitel suverénního státu vyhrazuje právo, že na jeho území nebudou chodit nelegálně lidé. Kdo chce přijít, ať přijde jako legální migrant nebo řádný návštěvník Spojených států amerických. Ale to může udělat každý stát, to není nic nezákonného. Každý stát si může stanovit, zda budou platit víza a za jakých podmínek budou udělována. Vzpomeňme, že v době, kdy už byla mezi Kanadou a Českou republikou zrušena víza, kvůli migraci Romů pro nás zavedla Kanada víza znovu. A taky se neptali, jestli se nám to líbí nebo nelíbí. To je prostě právo každého státu. Trump chce postavit plot na hranici s Mexikem. Lidé, kteří ho kritizují, de facto chrání nezákonnost, přitom by měli mít stejný zájem, aby existovala kontrola, kdo přichází do jejich státu. Trump přece nechce zrušit legální přechody mezi Mexikem a Spojenými státy. Každý, kdo má vízum USA, použije legální přechod hranice. Ale je to  další problém, který vytváří určité napětí mezi USA a Mexikem, protože to si myslí, že právo vstoupit na území Spojených států mají bez jakýchkoli platných regulí. Celkově se vytváří poměrně silný tlak na státy severní polokoule, a ty se tak dostávají do velkých problémů, nejen vnějších, ale i vnitropolitických. Zdrojem dalších problémů a potencionálního napětí je vztah Evropské unie a Ruska nebo Spojených států a Číny. To, že obdobná rizika nastanou, bylo zřejmé už na počátku 90. let, kdy skončil bipolární svět. Ta bipolarita skrývala a potlačovala některé možné konflikty, které se s koncem bipolárního světa uvolnily a generovaly problémy, které byly dosud skryty. A teď je musíme řešit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Co by opravdu poškodilo Angelu Merkelovou? Toto

8:51 Co by opravdu poškodilo Angelu Merkelovou? Toto

ROZHOVOR „Merkelová je vypískávána všude,“ říká bavorský zemský předseda strany Alternativa pro Něme…