Bývalý disident a politický vězeň Karel Srp poprvé otevřeně mluví o Chartě 77 a Havlovi. Zmínil i největší přednost Zemana

15. 6. 2014 0:01

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Předseda Jazzové sekce, někdejší disident a politický vězeň Karel Srp v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz podle svých slov vůbec poprvé po 25 letech mluví zcela otevřeně o tom, jaké poměry panovaly v disentu, o roli Václava Havla či Chartě 77. Srp se ale dotýká i dnešní doby a hodnotí prezidenta Miloše Zemana a vyzývá, aby jeho počínání třeba v souvislosti s Ruskem a Ukrajinou lidé nehodnotili podle toho, jak vše vykreslují média.

Bývalý disident a politický vězeň Karel Srp poprvé otevřeně mluví o Chartě 77 a Havlovi. Zmínil i největší přednost Zemana
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Srp v půlnočním rozhovoru

Na úvod tradiční otázka. Jak obvykle trávíte čas o půlnoci ze soboty na neděli?

To bude velmi stručné. Spím.

Pojďme tedy k dalším tématům. Co vás na v politickém dění za poslední dobu nejvíce zaujalo? Ať už pozitivně, nebo negativně.

Zaujalo mě to, že již půl druhého roku nebyla v Praze ani v republice velká demonstrace, že došlo k uklidnění politické situace a k jisté stabilitě, která nám sice připadá labilní, ale ve srovnání s okolními zeměmi stabilita není tolik negativní, jak to vidíme jinde. Ať už jde o nezaměstnanost nebo například o inflaci, která je v současné době nízká. I nezaměstnanost klesla, i když je to možná dáno stavebnictvím, které má v létě konjunkturu.

S nástupem této vlády a tohoto prezidenta se poměry uklidnily. Do jaké míry je to jisté vyčkávání, to nedokážu odhadnout, protože naše malé území, které se v podstatě rovná jednomu velkému městu v jiné zemi, není tak rozhodující pro Evropu. Jak se bude hýbat Evropa, tak se to odrazí i u nás.

Zmínil jste prezidenta. S Milošem Zemanem se znáte řadu let, jak hodnotíte jeho činnost za poslední měsíce?

Rozhodně na to nenahlížím očima televize a sdělovacích prostředků, které jsou jednak vymezeny buď subjektivním dojmem, anebo také mírou, kterou tomu mohou věnovat. Zeman, to je devadesát procent práce, která není vidět. To se týká celého hradního týmu i lidí kolem. Tato neviditelná práce však přináší své důsledky buď hned, ale většinou až později. Já říkám, že Zeman vidí za třetí zatáčku.

Fotogalerie: - Zeman v Libereckém kraji

Prezident Miloš Zeman s manželkou právě vystoupili...
Ředitel odboru protokolu Jindřich Forejt před libe...
Prezident Zeman se podepisuje do pamětní knihy Lib...
Hejtman Půta předává prezidentovi dárek
Zeman předává dárek - kabelku - manželce hejtmana
Prezident vystupuje ze svého vozu před libereckou ...

Uvedl jste, že prezidenta nehodnotíte podle médií, jejichž referování může být zkreslené. Poslední dobou se však setkáváme s tím (třeba prostřednictvím dotazů prezidentu republiky od občanů, které mu mohou u nás v ParlamentníchListech.cz klást), že se lidem nelíbí některé postoje hlavy státu k Ukrajině či Rusku…

Tato kritická slova se včera týkaly Ukrajiny, teď se týkají islámu a co bude zítra, kdo ví. Proto opakuji, nedat na to, co nám říkají média a jak prezidenta vykreslují sdělovací prostředky. Ve vnímání Zemana bychom měli jít za tu „třetí zatáčku“, ale to se málo komu z nás podaří. Ne snad z nějakého intelektuálního důvodu, ale z našich časových možností.

Myslím si, že Zeman to má v hlavě srovnané. Ať se na mě neurazí, až to bude číst, ale opravdu to tak je. Já ho znám přes pětadvacet let. Poprvé jsem ho viděl, když nás zmáčkli v kotli na Národní třídě 17. listopadu, on tam byl také. Více jsem ho pak poznal jako předsedu vlády, a to jsou stovky problémů. Jen si představte, že byste denně dostával dvacet dopisů od lidí a měl byste jich ještě pět set nevyřízených a podobně, to jsou sebevražedná témata. Já jsem naopak rád, že se jako státník vyhýbá těmto denním problémům a nechává to o patro či dvě níž a chová se jako státník. Že je trochu nad věcí a vidí dopředu.

Pokud jde o ukrajinskou krizi, jak na to nahlížíte vy?

Jsme součástí EU, já jsem euroskeptik, ale uznávám naše spojení s NATO. Přítomnost vojsk na našem území by mně osobně vůbec nevadila. Nevadila mi kupodivu prakticky ani za normalizace, protože ty vojáky jsme vůbec neviděli, nechodili nám na oči, i když ta síla tady znát byla. Je to jen jiný druh obyvatelstva, a pakliže je tu jednotné velení, nemůže dojít k nějakému maléru. Nepřemýšlím o tom, protože přijdou zase další problémy, jako byly včera jiné a myslím, že Ukrajinu my vidíme přes obrazovku. Ta fyzická válka zase tak velká není, ale ta politická válka nejde odhadnout, a právě tady záleží na vztazích nejvyšších velmocí. Vůbec nejde o to, co řekne náš prezident. My jsme v tom jen pěšáci. Fakticky závisí na těch největších.

Nedávno český veřejný prostor rozvířila slova Noama Chomskyho o tom, že disidenti ve východní Evropě ve srovnání třeba s těmi latinskoamerickými netrpěli. Vy jste to zažil na vlastní kůži, jak to tedy bylo?

To, co řekl v Praze a Olomouci, je jakási koláž novinových titulků a takového globálního pohledu podivně zmixovaného. Čili, byl jsem velice rozpačitý, protože jsem ho uznával. Je to legenda, které se promíjí všechno, takže co se týká disidentů a pomocí ze Západu, tak silně přehání a kdybych to chtěl brát osobně, tak bych mu opravdu řekl, že se velice, velice mýlí. Jinak to beru jako významnou návštěvu v České republice a je bezvadné, že mladá generace ví, jak vypadá jedna z legend 20. století.

Fotogalerie: - Operace Anthropoid

Vzpomínková akce k pátému výročí odhalení pomníku ...
Vzpomínková akce k pátému výročí odhalení pomníku ...
Vzpomínková akce k pátému výročí odhalení pomníku ...
Vzpomínková akce k pátému výročí odhalení pomníku ...
Vzpomínková akce k pátému výročí odhalení pomníku ...
Vzpomínková akce k pátému výročí odhalení pomníku ...

Vraťme se k tomu disentu. Čas od času se diskutuje o tom, že to v disentu nebylo úplně jednoznačně ve smyslu, že někteří měli „fajnové“ postavení a spíš si užívali, než že by bojovali proti komunismu…

Ne, já jsem seděl v lochu jako Václav, měl jsem stejné bachaře a všechno ostatní. Už mám plné zuby těchto řečí. V mém případě, a týkalo se to i Vaška, byl systém represí neskutečně promakaný a divím se, že se k tomu dneska nikdo nevrací. Každé hnutí bylo nějak podchyceno. Překvapuje mě ale, že jste po dvaceti letech první novinář, který se mě na tyhle věci ptá. Na kriminál a další věci se mě ještě nikdo neptal. Na skutečnou technologii moci se nikdo neptá. U nás bylo skoro víc komunistů než v Sovětském svazu. Tam se tehdy o Československu říkalo, že je komunističtější než oni.

Vracet se k minulosti kvůli budoucnosti asi má smysl. Nejspíš jsem vám neopověděl, ale jestli měl někdo výhody? To je jako, když dneska řeknete nezaměstnanému: hele, vždyť ty bys mohl být ředitelem, stačí, když budeš makat.

Když mi bylo 31, vyhodili mě z Výzkumného ústavu a já jsem si do penze neškrtl. Mezitím jsem byl u lopaty nebo dělal podržtašku. Podle toho také vypadá moje penze a tak dále. O té kritice disentu proto nerad slyším a Havel není představitelem těch největších represí. Pro mě největším příkladem represí nebo vůbec změn ve východním bloku, je Polsko. U nás nikdo, žádný Vašek Havel, ten se stal symbolem změn ve dvacátém století, ale to z něho udělala cizina. Já s tím souhlasím, ale co se týče revolučnosti a toho odvěkého odporu vůči komunismu, tak to byli Poláci. Tyto věci by se neměli brát podle toho, co je zrovna v módě.  Třeba když frčí Havel, tak nevím, proč bychom s ním měli mít i nálepky na pivu a tak dále. Vašek byl jeden z mnoha, který dokonce ani nechtěl být prezidentem. Kdyby došlo k nějakým změnám, prezidentem tehdy podle mě mohl být Rudolf Batěk nebo profesor Palouš.

A pokud byste měl srovnat Václava Havla a jeho okruh a na druhé straně ty ostatní veřejně se projevující odpůrce tehdejšího režimu?

Všichni tu vzpomínají na revoluci 17. listopadu, ale největší změny nastaly příchodem Gorbačova, perestrojkou a tyto změny probíhaly nejprve v komunistické straně. Oni už na začátek roku 1990 plánovali, že z ústavy zmizí článek o vedoucí úloze komunistické strany, že bude u nás rozvinuto drobné hospodaření, podnikání a tak podobně. Uvažovalo se i o dalších politických stranách. Ke změnám docházelo i proto, že se v KSČ vyměnila krev. Musím říct, že ti disidenti po roce 1969 to odskákali nejvíc. Ale už od roku 1988 bylo tajné nařízení v rámci Ministerstva vnitra, že se nesmí činit represe, pouze se musí monitorovat, což jsme tehdy nevěděli. A v té době se zrodilo velké množství různých skupin a byl tu větší vliv sdělovacích prostředků a dokonce komunisté v důsledku Helsinských dohod zrušili rušení zahraničního vysílání.

Nejdůležitějším dokumentem celé druhé poloviny dvacátého století byly Helsinské dohody. A kdo je dal dohromady? Komunisté. Pod tím dokumentem je podepsáno 17 prezidentů od Brežněva až po Ceausesca. Ti se domluvili se Spojenými státy. A ty dohody obsahovaly celou řadu dohod, které zlidšťovali tento režim, a to podepsali komunisté a z toho se vlastně později odvíjel i text Charty 77, a pokud by nebylo Brežněva a téhle sebranky a tlaku ze strany Reagana, tak by tu žádná Charta nevznikla. Já ale Chartu neberu jako vůdce nějaké opozice. Základ Charty přece tvořili bývalí komunisté.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Protektorát USA, novinářská nákaza, ohlupování lidí. Režisér, který viděl majdan proti Zemanovi, zasazuje nové údery

6:51 Protektorát USA, novinářská nákaza, ohlupování lidí. Režisér, který viděl majdan proti Zemanovi, zasazuje nové údery

„Člověk nesmí zapomínat, že média v podstatě cokoliv, co se jaksi odehraje na politické scéně, otočí…