V Kyrgyzstánu převažují občané muslimského vyznání, ale na rozdíl od řady islámských zemí jste demokratickou zemí. Máte také problémy s islámskými fundamentalisty nebo teroristy?
V naší ústavě je zakotveno, že jsme sekulární stát. Pokud jde o extremismus, nijak se neodlišujeme od ostatního světa. Vyskytují se v podobné míře jako všude jinde. Naše obyvatelstvo vyznává sunnismus, to je tolerantní náboženství.
Jak vnímáte, co se dnes děje v islámském světě? Boje mezi sunnity a šíity v řadě islámských zemí, vytvoření Islámského státu, radikální islamisty, kteří páchají teroristické činy po celém světě, čím dál víc se s tím setkáváme i v Evropě, naposledy v britském Manchesteru, kde zemřely dvě desítky dětí.
Kam má Česko směřovat v rámci EU?Anketa
Jsme přesvědčeni, že Islámský stát nemá s islámem nic společného. My a Kazaši Islámský stát označujeme za teroristickou organizaci.
Má skutečnost, že je u vás většina muslimského obyvatelstva, nějaký negativní vliv na politické i obchodní vztahy s ostatními zeměmi?
Kyrgyzstán vstoupil do Šanghajské organizace pro spolupráci, kam patří Ruská federace, Čína, Mongolsko, Indie, Kazachstán a další země, jsme součástí také Eurasijského společenství, kde jsou Rusko, Kazachstán, Bělorusko, Arménie. Jako první z bývalých sovětských republik jsme vstoupili do Světové obchodní organizace. A to, že jsme vstoupili do Světové obchodní organizace poměrně brzy po vzniku samostatného státu, mělo pozitivní vliv na rozvoj naší země. V rámci těchto organizací i dalších, například Společenství nezávislých států, jehož jsme také členem, Kyrgyzstán buduje vztahy s ostatními zeměmi. Ve srovnání se sousedními státy je Kyrgyzstán velice progresivní, pokud jde o liberální obchodní vztahy. Jako první jsme privatizovali půdu. V této oblasti jsme nejlepší ve střední Asii. Proběhla privatizace i v dalších oblastech, ale nebyla ve všech ohledech úspěšná.
V čem nebyla privatizace úspěšná? Podniky po privatizaci nebyly životaschopné?
Ztratili jsme výrobu, kterou jsme měli. V době Sovětského svazu jsme byli zemědělsko-průmyslový stát. Po privatizaci jsme o průmyslovou výrobu přišli, teprve nyní se začala znovu obnovovat.
Jak lidé u vás vzpomínají na éru Sovětského svazu, jehož jste byli součástí? Je jim dnes ve svobodné a nezávislé zemi líp, nebo vzpomínají s nostalgií na minulost?
Slavíme pětadvacet let nezávislosti, ale náš stát má tradici dva tisíce dvě stě let státnosti, máme bohatou historii a kulturu. Valné shromáždění OSN vydalo speciální rezoluci k příležitosti dvou tisíc dvou set let kyrgyzské státnosti. Ale sedmdesát let jsme byli součástí Sovětského svazu, což mělo světlé i stinné stránky.
Velká říjnová revoluce zastavila teror na kyrgyzském obyvatelstvu, který proběhl v roce 1916 ze strany carského Ruska, a pomohla zachránit kyrgyzský národ. Následkem hladu, zimy a vyvražďování obyvatel carskými oddíly jsme tehdy přišli o pětačtyřicet procent obyvatel. Takže datum Velké říjnové socialistické revoluce je u nás stále svátkem, vzpomínáme na Sověty i V. I. Lenina.
Během sedmdesáti let, kdy jsme byli součástí Sovětského svazu, se Kyrgyzstán stal průmyslovou zemí. A tady musím ocenit československou pomoc při industrializaci země prostřednictvím organizace Interhelpo. První dodávka z Československa přišla už 24. dubna 1924, kdy přijeli pracovníci z Československa, aby pomohli při industrializaci země. Další pozitivní stránky minulých sedmdesáti let jsou bezplatná medicína a vzdělání a praktická neexistence nezaměstnanosti.
Záchrana národa je hodně silný důvod, proč v dobrém vzpomínat na VŘSR a Sovětský svaz. A jaké tedy byly ty stinné stránky sovětské éry, o nichž jste mluvil?
Negativním momentem byly stalinské represe. Ztratili jsme v té době politické, kulturní i vědecké elity. Celý náš národní kolorit byl potlačen. Vedle Biškeku (hlavní město Kyrgyzstánu – pozn. red.) se nachází památník na paměť předků. Na tomto místě byli v době represí tito lidé postříleni a pochováni v masovém hrobě, až po získání nezávislosti byli na základě analýz DNA identifikováni. Je tam pochován i otec známého spisovatele Achmatova.
Další stinnou stránkou je potlačení národní identity, snažili se nás natlačit do sovětských mantinelů a vytvořit jediný sovětský národ. Učili jsme se i vlastní historii podle instrukcí, které šly z Moskvy. Neříkali nám, že jsme starobylý národ s vlastní historií. Kyrgyzský jazyk byl potlačen ruským jazykem, takže člověk nemohl zastávat nějaké vedoucí pozice bez znalosti ruského jazyka. To jsou stručně negativní stránky Sovětského svazu.
A máte u vás také problémy s ruskou menšinou jako například Ukrajina?
Ne. My jsme tolerantní národ a s ruskou menšinou nemáme žádné třenice. Stát chrání jejich zájmy. Oni svobodně žijí, pracují, mají vlastní pravoslavné kostely. Oficiální statut ruského jazyka je zakotven v naší ústavě. Kyrgyzština je státním jazykem a ruština je úředním jazykem.
Ruský prezident Vladimir Putin považuje Sovětský svaz za nejlepší éru v historii Ruska a dává najevo, že bývalé země Sovětského svazu, ale i satelity jako východoevropské země jsou ve sféře zájmu Ruska. Nemáte obavy z ruské rozpínavosti?
Je třeba vycházet z reálií, Sovětský svaz skončil a pravděpodobně nedojde k jeho návratu. Už je celá nová generace, která vyrůstala v nezávislosti, domluví se mnoha jazyky, vyzná se v informačních technologiích a jezdí po celém světě. Některé integrační procesy probíhají, ale jsou běžné po celém světě. V rámci globalizace se státy spojují a pokračují společně.
Ale to neznamená návrat Sovětského svazu. Já jsem se narodil v Sovětském svazu, byl jsem pionýrem, komsomolcem, ale ze všech sil budu pracovat na tom, aby se Sovětský svaz už nevrátil. A mladí lidé si už vůbec nic takového nepřejí. A stejné je to i v dalších státech, v Kazachstánu, Uzbekistánu.
Z bývalých svazových republik:
Jak jste se stavěli k anexi Krymu a válce na Ukrajině?
Mohu mluvit jen za sebe, nemohu mluvit za stát nebo národ. Myslím si, že mezinárodní závazky a smlouvy se musejí dodržovat. Zejména velkými, dominantními státy. Připojení Krymu není podle mezinárodního práva, takže anexi nepovažuji právně za správnou. Po rozpadu Sovětského svazu na sebe nástupnická země – Ruská federace – převzala určité závazky včetně pohraničních povinností. Převzaté závazky by měla dodržet, jinak může vzniknout v mezinárodním právu precedent, který nebude moc pozitivní.
Projevuje se podobně expanzivní politika Ruska i ve střední Asii?
Přímo ne. A myslím si, že vedení našeho státu a národ to nedovolí. A okolní státy se k tomu stavějí stejně, ne-li ještě razantněji.
V České republice jste jako představitel Asijsko-české obchodní komory. Jak se dnes rozvíjejí politické a obchodní vztahy České republiky a Kyrgyzstánu?
Myslím si, že by mohly být lepší, že plně nevyužíváme potenciál, je možné ještě výrazněji pokračovat v rozvoji. S Českou republikou máme mnoho společného, máme podobnou mentalitu, společnou minulosti a to, že se nacházíme v centru svého kontinentu. Vy ve středu Evropy, my ve středu Asie.
Čím může být pro vás Česká republika přínosná?
Zajímají nás hlavně české investice, technologie, průmyslové know-how, vědecký výzkum. A Kyrgyzie může být Česku prospěšná ve více aspektech, takže se musíme dostat na vzájemně prospěšné partnerství a spolupráci. Hlavním cílem je otevřít českou ambasádu v Kyrgyzii, aby podnikatelé i další občané mohli dostat víza do České republiky v Biškeku.
Dnes musíme kvůli získání víza jezdit daleko, až do kazažské Astany, proto by otevření ambasády v Biškeku bylo velkým krokem k užším česko-kyrgyzským vztahům. Teď je možné získat vízum do Česka i prostřednictvím švýcarského velvyslanectví, ale je to velmi složitý proces. Naši občané nechtějí jen krátkodobá víza, ale i dlouhodobá, pracovní víza atd.
A co konkrétně může Kyrgyzstán nabídnout České republice?
Ekologicky čisté zemědělství, turismus, ekoturismus, můžeme nabídnout partnerství v průmyslových oblastech, některé oblasti průmyslu jsou u nás rozvinuté, například textilní. Ten exportujeme do Kazachstánu, na Sibiř a sever Ruska. Máme dobré projekty v oblasti logistické. V těchto oblastech pracuje i naše Asijsko-česká obchodní komora, která se snaží propojovat podnikatele mezi Českou republikou a Kyrgyzstánem.
Mluvíte o možnosti turismu pro české občany, ale české ministerstvo varuje před návštěvou Kyrgyzstánu jako rizikové země… Hrozí tam nějaké nebezpečí?
Nehrozí, Kyrgyzie je bezpečná země. Před teroristickými útoky není chráněna žádná země, ale podle posledních zpráv de facto více útoků probíhá v Evropě než ve střední Asii. Proto čeští občané mohou klidně jet do Kyrgyzstánu za prací i odpočinkem. Navíc Asijsko-česká obchodní komora by chtěla zorganizovat v září v Biškeku Den přátelství mezi Českou a Kyrgyzskou republikou, v rámci toho se uskuteční sportovní a kulturní akce, což – doufám – přispěje k dalšímu sblížení našich národů.
Mluvil jste o složitém procesu, který musejí podstoupit vaši občané, když chtějí získat vízum do České republiky. Pro české občany je to snazší?
My jsme víza zrušili, s Českem máme bezvízový styk, tudíž stačí, aby si návštěvník koupil lístek a přijel. Jedním z projektů naší komory je zařízení přímého letu Praha – Biškek. Nedávno v České republice byla kyrgyzská delegace včetně vedení mezinárodního letiště Manas, které má zájem o spolupráci a nabízí výhodné podmínky pro to, aby k nám létaly České aerolinie.
Takže bychom mohli rozhovor uzavřít pozváním českých občanů do Kyrgyzstánu.
Děkuji, to by bylo velmi pozitivní. Brzy začíná měsíc ramadán a chtěl bych všem popřát v této souvislosti mír, prosperitu a ujistit, že islám je tolerantním náboženstvím, je to náboženství míru a dobra. Zvu vás k nám, abyste se o tom mohli přesvědčit sami na vlastní oči. V rámci tohoto měsíce bychom měli zapomenout na všechny naše rozpory a hádky, je to měsíc odpuštění. K tomuto svátku přeji vše nejlepší vašim čtenářům a českým muslimům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
