Do velice krátkého časového úseku se vměstnaly seminář k financování České televize pořádaný za zavřenými dveřmi a z iniciativy ředitele ČT Petra Dvořáka, projednávání výročních zpráv ČT za roky 2016 a 2017 i konference „Média a kontrolní role státu“. Vše se odehrálo na půdě Poslanecké sněmovny. Soudě podle ohlasů vyšla z těchto akcí Česká televize posílena, nebo naopak utržila nějaký ten šrám na své pověsti?
Ani tisíc dalších konferencí a seminářů na půdě Poslanecké sněmovny nemůže změnit pohled občanů na Českou televizi. A ten je negativní. Lidé České televizi nedůvěřují a mohou za to především samotní politici, kteří problémy neřeší a chovají se účelově podle toho, zda jsou u moci, nebo v opozici. Když jsem před téměř dvaceti lety tvrdila, že požadovat po České televizi objektivní, kvalitní a profesionální zpravodajství je ku prospěchu všech politických stran a občanů, byla jsem vysmívána a obviňována, že chci potlačovat svobodu slova. Dnes se to vrací i s úroky.
Fotogalerie: - Předávání státních vyznamenání
Na neveřejném semináři přesvědčovali Petr Dvořák a Rada ČT přítomné poslance, že je vše na Kavčích horách v pořádku, přitom ale poslanec Jaroslav Foldyna pro ParlamentníListy.cz prohlásil, že po tom, co na semináři zaznělo, čekal druhý den odstoupení šéfa Kavčích hor. Považujete za problematické, že Česká televize propaguje téměř na všech svých kanálech obchodní činnost firmy Leica Galery, kterou vlastní rodina generálního ředitele ČT a sám Petr Dvořák v ní figuruje jako předseda správní rady? Jde o střet zájmů, jak tvrdí někteří poslanci?
Je zajímavé, že naše kulturně-mediální fronta umí tak dobře definovat střet zájmů u politiků, ale přesně podle rčení „břevno v oku svém nevidíš“ to neumí u sebe. Pochopitelně že jde o střet zájmů. Ale nejde jen o generálního ředitele Petra Dvořáka. V České televizi se distribuují peníze koncesionářů mezi soukromé firmy a veškeré pohyby těchto transferů jsou založeny na klientelismu a rodinkaření hochů a děvčat, kteří spolu mluví. Pochopitelně nikdo z těch, kdo jsou z cecíků ČT napájení, nikdy nepřizná, že jde o peníze. Vždyť slova o svobodě slova a nezávislosti znějí daleko vznešeněji.
Psali jsme:
Jak na vás působilo opakované projednávání výročních zpráv o ČT za roky 2016 a 2017, které nakonec vyústilo v jejich schválení? Byly pro vás přesvědčivější argumenty poslanců Juříčka, Staňka, Foldyny a dalších, kteří tepou Českou televizi za její hospodaření, nebo poslankyně Němcové a Pirátů, kteří toto v potaz neberou a zaklínají se tím, že nesmí být ohrožena nezávislost veřejnoprávního média?
V roce 2000 jsme byli první Rada České televize, která se začala intenzivně zajímat především o hospodaření České televize, a všichni víme, jak to skončilo. Ve spacácích na velíně bránili opoziční politici nezávislost veřejnoprávních médií společně se zpravodajci a ctihodný sbor Poslanecké sněmovny svým usnesením nařídil Radě ČT, aby odvolala generálního ředitele Hodače. Tehdy byla ČSSD vládní stranou, takže všechna čest poslancům Staňkovi a Foldynovi za jejich prozření. Paní poslankyně Němcová dnes bohužel užívá totožné ideologické argumenty, jaké zněly z úst poslanců Ivana Pilipa, Jana Kasala nebo Vladimíra Mlynáře. Moc se jí nedivím. Je v politice přesčas a zřejmě je tou věčnou mediální nepřízní unavená. Na stará kolena poznala, že je příjemné být tam, kde hřeje sluníčko.
Ing. Pavel Juříček, Ph.D.
Osobně mě překvapilo, že na zmíněné konferenci ministr kultury Lubomír Zaorálek zcela otevřeně prohlásil, že za spory o výroční zprávy České televize se ve skutečnosti skrývá něco zcela jiného. „Člověk si musí rozmyslet. Buď bude dělat redaktora v ČT, nebo politiku,“ uvedl s tím, že problém spočívá v tom, že ti, kdo působí v instituci typu České televize, jsou očividně nositeli politických postojů. Promítá se do kvality zpravodajství prosazování vlastních názorů veřejnoprávními redaktory, jak na to poukázal Lubomír Zaorálek?
Jakkoli má pan Zaorálek pravdu, i on si to mohl uvědomit už před dvaceti lety, protože ta situace tady není od včerejška. Pochybuji, že za změnou jeho názorů stojí fakt, že by dnes více naslouchal obyčejným lidem z Karviné. Mnohem pravděpodobnější je, že ve svém věku již netoká po nocích s redaktorkou České televize Šárkou Bednářovou, jako tomu bylo před lety.
Kritici veřejnoprávní televize míří hlavně na její hospodaření. Kouřovou clonou bývá zahalen Fond televizních poplatků, který vznikl za bývalého ředitele ČT Jiřího Janečka, ale za jeho nástupce už jen vysychá a brzy v něm z více než tří miliard nezůstane ani koruna, protože se používá k vyrovnání ročního hospodaření. To by jinak bylo za působení Petra Dvořáka v čele ČT vždy deficitní. Čím neustálé čerpání fondu skončí, ekonomickými problémy České televize, nebo zvýšením koncesionářských poplatků?
Vzhledem k tomu, že rozhodují zbabělí politici, bude to zvýšení koncesionářských poplatků.
Poslanec Patrik Nacher po zmíněném semináři přiznal, že z vystupování předsedy Rady ČT Jana Bednáře má občas pocit, že hovoří jako ředitel televize, nikoliv jako předseda orgánu, který má televizi kontrolovat. Je podle vás Rada ČT skutečným nástrojem veřejnosti na kontrolu České televize, jak ukládá zákon? Pokud ne, jak z toho ven?
Televizní poplatky v současné podobě zrušit a veřejnou službu hradit ze státního rozpočtu.
Příští rok čeká Radu ČT velká obměna složení, protože třetině členů v březnu končí funkční období. Kdo by měl v mediálních radách zasedat, aby plnily to, co od nich veřejnost očekává? Odborníci? Politici? Zástupci veřejnosti? Měly by na ně být kladeny nějaké odborné požadavky, nebo vysílání televize či rozhlasu „rozumí každý“?
Mediální rady zrušit současně s veřejnoprávní televizí, která žádnou veřejnou službu občanům neposkytuje. Česká televize veřejnou službu neplní, a pokud už vzácně ano, mohou tuto službu zajistit i soukromé vysílací služby za úplatu.
Hlavní zpravodajský pořad Události sleduje na ČT1 přibližně tolik diváků jako souběžně vysílané Velké Zprávy na TV Prima, Televizní noviny na Nově si pak zapne dvojnásobný počet lidí než Události. Čím si vysvětlujete skutečnost, že ze zájemců o celodenní souhrn zpráv si jen každý čtvrtý zvolí veřejnoprávní televizi? Proč se České televizi nedaří přilákat více diváků, když si Petr Dvořák před prvním zvolením do čela ČT vytyčil právě úkol výrazně zvýšit sledovanost hlavního zpravodajského pořadu, na který už ale zřejmě rezignoval?
Před rokem 1989 byla jen jedna televize, a přesto občané věděli, že jim lže. Proč by tomu mělo být dnes jinak? Lidé nejsou blbci a svůj názor si netvoří pouze podle toho, co slyší od mluvících hlav v televizi.
Měla by Česká televize konečně vysvětlit, proč se v pondělí 2. září v hlavním zpravodajském pořadu Události opakovaně mluvilo o Andreji Babišovi jako o bývalém premiérovi? Přece se redaktor třikrát nepřeřekl. Neobjasnilo by to do jisté míry, jak to v redakci zpravodajství funguje?
Domnívám se, že je to zbytečné. Žádná omluva nevrátí České televizi důvěryhodnost. Ta je totiž nevratně poškozená už od televizní krize a je jen otázkou času, kdy bude jen drobnou zmínkou v našich dějinách.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
