Čeho se bojí ČT? Petr Štěpánek opět udeřil: Každý, kdo má mozek v hlavě, ví...

01.10.2018 8:42

ROZHOVOR Evropská unie má podle hudebníka a spisovatele Petra Štěpánka dvojí metr: „Polsko, Maďarsko vadí, a když v Katalánsku španělská policie mlátí vlastní občany, tak Evropská unie mlčí,“ řekl a označil kroky Bruselu za naprosto hanebné. Když podle něj v některé zemi referendum o nevystoupení nevyjde tak, jak by si evropské elity přály, bude se opakovat, dokud voliči neodhlasují v uvozovkách správně.

Čeho se bojí ČT? Petr Štěpánek opět udeřil: Každý, kdo má mozek v hlavě, ví...
Foto: Archiv PŠ
Popisek: Petr Štěpánek, politický glosátor a hudebník

Kandidujete do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Strhla se proti tomu vlna nevole. Jak to?

Co v té České televizi páchají tak strašného, že se tak děsně bojí toho, že by v radě pro vysílání, v třináctičlenném orgánu, mohl zasednout jeden Štěpánek?

Anketa

Cítíte se na ulicích svého města (své obce) bezpečně?

23%
77%
hlasovalo: 4474 lidí

Máte i odpověď? Tedy vlastní domněnku, proč tomu tak je?

Jak v České televizi, tak i v kruzích finančně napojených na Českou televizi vědí, že těm věcem rozumím, že se v nich vyznám a že se vyznám i v televizním zákulisí. Mají strach, že by o tom někdo něco říkal, psal. Pitomosti, že chci vyhodit Českou televizi do povětří, nemůže člověk, který má v hlavě mozek, brát vážně.
A vážně to snad nemohou brát ani retardi. Nic takého ani nelze v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání realizovat, protože to není v její kompetenci. To je v kompetenci Parlamentu. Takže od začátku jde o přestřelenou pitomost, kterou rozjeli jen proto, aby mě dehonestovali, aby vystrašili poslance, aby nezvedli ruku pro Štěpánka. Jde vlastně o hanebný politický nátlak, který nyní provozuje tato názorová partička.

Proti Petru Štěpánkovi a jeho výrokům o ČT se dnes koná demonstrace. Více ZDE. Štěpánek se k akci vyjádřil ZDE

Po Maďarsku je to Polsko, kdo čelí kvůli údajnému ohrožení nezávislosti soudnictví ze strany Evropské unie hrozbám ohledně řízení, sankcí a podobně. V Maďarsku šlo o nabourávání evropských hodnot, ohrožení svobody tisku. Jak vnímáte chování Evropské unie vůči Maďarsku a Polsku?

K tomu jen jednu větu. To je hanebnost, co spáchali v Evropském parlamentu, nebo co páchá Evropská komise. Mě na tom ale více zajímá ten mediální obrázek. Například to, že je svolána před maďarské velvyslanectví demonstrace na podporu Maďarska a Viktora Orbána, demonstrace, na které hovoří řada ústavních činitelů naší republiky a veřejnoprávní televize to tradičně odzívá. Divák se o tom nesmí dozvědět. Je to pořádku, nebo není, když divák něco nesmí vědět? A odpovídám si, není to v pořádku.

V několika posledních rozhovorech jsem slyšela, že bychom měli protimigrační politiku Orbána oddělit od toho, jak prosazuje zákony, které podle některých omezují demokracii. Myslíte si, že je tam někde problém? Nebo jde jen o to, že je Orbán nepohodlný právě kvůli migraci?

Zcela určitě hraje primární roli to, že je nepohodlný, a tak se hledá záminka. Zdůraznil bych jinou věc. Jak v tom Polsku, tak v Maďarsku síly, které jsou ve vládě, plní to, s čím šly do voleb. To je na tom nejkouzelnější. Oni si nevymýšlejí něco, co by tajili předem. Takže vlastně těm evropským elitám, těm, které nikdo nevolil, vadí, že ti zvolení – v Maďarsku dokonce nadpoloviční většinou, realizují to, s čím byli zvoleni.

Chcete říci, že Evropská unie zpochybňuje výsledky demokratických voleb ve svých členských státech?

Vlastně ano. A navíc je zde dvojí metr. Polsko a Maďarsko vadí, zatímco když v Katalánsku španělská policie mlátí vlastní občany, Evropská unie mlčí.

Proč tomu tak je? Je to východ Evropy, co je problematické? Visegrádská čtyřka?

Já si myslím, že to vyplývá z té dnes už nedemokratické podstaty Evropské unie. Ten deficit demokracie čím dál víc bije do očí.

Brexit je dalším tématem, které řeší Brusel. Ukázalo se, že Theresa Mayová ztrácí podporu, dočkala se rázného odmítnutí bez respektu. Jak to vyjednávání hodnotíte a jak to s Brexitem dopadne?

Na tom je nejkouzelnější, že se opět vytahuje referendum. Je to vlastně takový klasický, evropský seriál. Když v některé zemi referendum nevyjde tak, jak by si evropské elity přály, tak se bude opakovat tak dlouho, až to vyjde.

Takový reparát?

Ano, uděláme reparát. To je na tom nejkouzelnější. Já nevím, jestli Theresa Mayová uchopila vyjednávání za správný konec, nebo ne. Jestli by ho stejně špatně uchopil někdo jiný, nebo by to někdo dělal lépe, to nevím. Ale že se evropské struktury strašně brání místo toho, aby skutečně hledaly cestu, která bude přijatelná pro obě strany a v zájmu občanů jak Velké Británie, tak zbytku Evropské unie, to je samozřejmě špatně. Evropské elity vzkazují: Podívejte, jak s vámi zatočíme, když budete chtít odejít. Je to vzkaz ostatním zemím.

V minulých dnech vyvolala silné emoce debata o návrhu europoslankyně Michaely Šojdrové přijmout padesát sirotků ze Sýrie. I když poslanci návrh zamítli, zazněla ostrá vyjádření. Jak reagovat na obvinění, že když nepomáháme, vzdáváme se Masarykových hodnot?

Ze strany europoslankyně jde o rétorický kalkul a čistě předvolební trik, jak se dostat do všech médií, protože bude chtít být příští rok znovu zvolena do Evropského parlamentu. To je první poznámka. Druhá poznámka je, že já, který často kritizuji Českou televizi, jsem ji nedávno pochválil za rozhovor s arabistou Petrem Pelikánem. Pelikán přesně vyslovil řadu otázek, na které je třeba mít odpovědi dříve, než bychom vůbec uvažovali o jakémkoliv přijímání sirotků. Vůbec to není jednoduché. Mě na tom vlastně nejvíc fascinuje, že toto pseudotéma, které bylo do našeho společenského prostoru postrčeno, velmi rezonuje v médiích místo toho, aby s tím europoslankyni Šojdrovou vypoklonkovali, protože jde o zjevnou hloupost, tak se to řeší nejen v médiích, ale dokonce i v Parlamentu. A stává se z toho málem hlavní téma komunálních voleb, které s tím vůbec nesouvisejí. Tohle nevymyslíš!

Téma migrace přichází i do předvolební kampaně v České republice. Například režisér Jan Hřebejk řekl, že migranti na Prahu neútočí a v Praze migrace nehrozí. Označil to vlastně za fiktivní téma a strašáka. Přijde mu účelové hrát si s tématem strachu a ohrožení. Je to populismus?

Říkat ještě v roce 2018, že migrace není problém… No, nevím. Stačí se projít v některých pražských čtvrtích a vidíte tam Afričany, respektive osoby geografického původu. Země schengenského prostoru jsou volně prostupné, nic nikomu nebrání, aby se sebral a chvíli žil tady. To, že tady přímo nežádají o azyl nebo pobyt, neznamená, že tady ti lidé vůbec nejsou. Nebo se může za čas zvednout nějaká vlna a mohou se sem přesunout z Německa nebo odjinud. Migrace problém je, stačí se podívat na videa z různých evropských měst. Je správné se k tomu problému nějakým způsobem postavit ještě před tím, než by mohl vygradovat, nežli čekat na to, až také u nás budou zapalovat auta, až také u nás někoho podříznou, až také u nás najede do davu auto. Je zajímavé, že ti samí lidé, kteří vyznávají předběžnou opatrnost, co se týká zelených témat, co se týká ekologie, nechtějí o předběžné opatrnosti slyšet v případě hromadného přesunu obrovských skupin obyvatelstva z jiného kulturního a náboženského prostředí. A nedomýšlejí, ba přímo programově přehlížejí, že to pro evropské země přináší také jistá nebezpečí a rizika.
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…