Český krajan v Nizozemí, věk 85 let: Už nám dochází trpělivost. Vrchnost kvůli azylantům zabavuje budovy. Statistiky zločinnosti hovoří jasně

20. 10. 2015 7:47

Pětaosmdesátiletý Karel Pokorný emigroval pár dní po srpnové invazi „bratrských“ vojsk z komunistického Československa do Nizozemí, kde tedy žije již téměř půlstoletí. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovoří o negativních dopadech multikulturalismu v Nizozemí a přidává několik šokujících statistik spojených s přistěhovalci.

Český krajan v Nizozemí, věk 85 let: Už nám dochází trpělivost. Vrchnost kvůli azylantům zabavuje budovy. Statistiky zločinnosti hovoří jasně
Foto: Karel Pokorný
Popisek: Karel Pokorný

Anketa

Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)

hlasovalo: 5861 lidí

Přibližně od poloviny 60. let do země začali přicházet přistěhovalci zejména z Maroka, Turecka, ale i dalších zemí Blízkého východu. Tento trend v podstatě pokračuje až do současnosti. Je podle vašich zkušeností soužití mezi majoritní společností a přistěhovalci ze třetího světa skutečně tak ideální, jak tvrdí média a politici?

Vzhledem k tomu, že mělo Nizozemí kolonie, byla většina obyvatelstva na lidi různých barev a různých vyznání zvyklá. Částečně to bylo způsobeno tím, že po vyhlášení Indonésie samostatným státem se muselo nizozemské vojsko, tvořené především moluckými vojáky, vrátit do Evropy. Jednalo se celkově o 13 000 Molučanů, tedy Ambonésanů, jak se jim tady říká podle ostrova Ambon, ze kterého z nich většina pocházela. Přišli pochopitelně i s rodinami. Když jsme v roce 1968 dorazili do Nizozemí, bylo možno vidět nejen lidi různých barev, ale též mnoha národností. Bylo zde tehdy totiž také mnoho tzv. gastarbeiterů z Maroka a Turecka. Kupodivu nebyly s nikým žádné velké problémy. K těm začalo docházet až potom, co EU rozhodla, že zahraniční pracovníci mají po určitých letech pobytu v zemích EU nárok na spojení rodin. Je pochopitelné, že se najednou počet neholandských obyvatel (tzv. allochtonů) začal rapidně zvyšovat. Zřejmě si nikdo z politiků neuvědomil, že pojem rodina je v arabských zemích trochu jiný, širší, než u Evropanů. Tito noví občané měli všichni nárok na nemocenské pojištění a různé sociální výhody. Dalo by se říci, že tu vlastně žily a žijí souběžně vedle sebe dvě společnosti, které se navzájem jen berou na vědomí.

Anketa

Dožije se Sobotkova vláda konce řádného volebního období?

25%
75%
hlasovalo: 4267 lidí

Multikulturalismus se podle některých stal jakýmsi novodobým náboženstvím. V Nizozemí tomu jistě nebylo dlouhá léta jinak. Nezměnilo se to ale po zavraždění dvou kritiků multikulturalismu a islámu, politika Pima Fortuyna v roce 2002 a režiséra Theo van Gogha o dva roky později?

Profesor mezinárodního a trestního práva, filozof a básník, který se dostal do Nizozemí z Íránu za pomoci OSN Afshin Ellia multikulturní soužití přirovnal k vězení s dozorci neholandského původu, sociálními pracovníky a s vlastním náboženstvím. A ke komu musí být člověk nenarozený v Nizozemí loajální? Ke svým ochráncům, to je především společnost sociálních pracovníků, kteří se jejich existencí jaksi živí. Holanďané, kteří jsou tímto stavem znepokojeni a chování allochtonů kritizují, jsou levicovými moralisty označováni za rasisty. Na svůj postoj k islamismu (pozor, ne k islámu) doplatil politik Pim Foruyn, kterého 6. května 2002 zavraždil kupodivu nikoliv islamista, ale Nizozemec Volkert van der Graaf. Byl odsouzen na 18 let do vězení a letos propuštěn pod podmínkou, že nebude nikde veřejně vystupovat a nesmí též mluvit s médii. U režiséra Theo van Gogha, který byl na ulici 2. listopadu 2004 brutálně zavražděn fanatickým islamistou Mohamedem Bouyerim, se jednalo vyloženě o vraždu z náboženských důvodů. Vrah ještě stačil přibodnout na hruď zavražděného jmenný seznam coby varování pro další nepřátele islámu. Podařilo se ho zneškodnit téměř na místě činu. Měl u sebe dopis na rozloučenou ve znění: Toto je mé poslední slovo, umírám provrtán střelami, zalit krví, jak jsem doufal.

Předpokládám, že nějaké pnutí ve společnosti v oblasti soužití tolerantních obyvatel Nizozemí s mnohem méně tolerantními muslimy však muselo začít ještě před těmito nešťastnými událostmi. Známý odpůrce islámu Geert Wilders se totiž stal poslancem již v roce 1998, a stejně tak předpokládám, že úspěch slavil především díky jeho kritickým názorům na islám...

Islám se dokáže přizpůsobit, takže plíživá islamizace společnosti začala dávno před rokem 1998. Například v roce 1954 vyšel první nizozemský překlad koránu, v roce 1956 byly postaveny první dvě mešity. O patnáct let později bylo v Nizozemí 53.000 muslimů. V roce 1977 bylo povoleno porážet dobytek rituálním způsobem, o jedenáct let později bylo volání muezzinů postaveno na roveň kostelních zvonů a tak by se dalo pokračovat dalšími příklady. Trpěliví obyvatelé se snažili vše nějak přejít, ale neuvědomili si, že jejich tolerance bude zneužita. Již mnohými zatracovaný Friedrich Wilhelm Nietsche prohlásil, že “Tolerance je neschopnost říkat ano či ne.” To je dle mého zcela přesná definice...

Kde se tedy stala chyba, když se zeptám takto zjednodušeně?

Nynější situace v Nizozemí je vlastně souhrnem chyb a naivity politiků, špatně pochopené či přehnané tolerance, a neschopnost vidět rozdíly ve způsobu života evropských občanů a allochtonů, to znamená různých mimoevropských imigrantů především z Afriky a arabských států. Nejde o žádnou kulturu, to je příliš nadnesené slovo, ale o docela obyčejný každodenní způsob života v Evropě, přístup k evropským zákonům a nařízením a především jejich dodržování. Kultura je vždy něco jiného než rozdíl ve způsobu, jakým si kdo cpe do hlavy jídlo. Na žádost nezávislé policejní akademie se zabývala novinářka a filozofka Fleur Jurgensová několik let problémem mladých Marokánců (na rozdíl od Německa je v Nizozemí většina allochtonů z Maroka) a výsledkem je kniha z roku 2007 s trochu přehnaným názvem "Marocké drama".

Můžete přiblížit některá fakta, která tato kniha nabízí?

Určitě, byť nebudou zrovna politiky korektní. Podle zjištění autorky sedm z deseti Marokánců opouští školu bez potřebného ukončení zkouškou, 40 % mladých Marokánců je nezaměstnaných a každý desátý je veden v policejní statistice za nejméně jeden trestný čin. Každý třetí vězeň ve věznici pro mladistvé je marokánského původu. Procento trestně stíhaných marokánských přistěhovalců je mnohem vyšší než u ostatních etnických menšin v Nizozemí a přesně dvakrát vyšší než u přistěhovalců první generace. Dalo by se říci, že vlastně potvrdila vše, čím argumentoval a stále argumentuje Geert Wilders již delší dobu, vlastně od roku 2004, kdy se po několikaletém členství v liberální straně VVD ve snaze bojovat proti islámským excesům (jak zdůvodnil svůj výstup z VVD) osamostatnil a v parlamentu vystupoval jako nezávislý poslanec. Je pochopitelné, že jeho vystupování se trochu vymyká běžným a nicneříkajícím proslovům politiků. Wilders dokáže zaujmout své posluchače konkrétními příklady. Ví přesně, co chce a v příštích volbách získá mnoho hlasů. Jenže to už asi nebude nic platné.

U tohoto politika bych se chtěl na chvíli zastavit. Když o něm referují naše média, vždy se před jeho jménem objevují přívlastky typu „kontroverzní, krajně pravicový, radikální“ atd. Je dle názoru běžného obyvatele Nizozemí Wilders vnímán jako nebezpečný radikál, jehož postoje jsou extremistické a islamofobní? Jestli se nemýlím, tak podle nedávného průzkumu je jeho Strana pro svobodu u voličů nejpopulárnější...

To, že je Wilders napadán a osočován, je možná také způsobeno tím, že se vyjadřuje až příliš konkretně. Nepotrpí si na zažité fráze a na rozdíl od jiných politiků mluví jasně a srozumitelně. Je pravda, že jeho strana PVV by měla podle posledního průzkumu nejméně 38 křesel v parlamentě, čímž by byla nejsilnější ze šestnácti stran, které jsou v nizozemském parlamentu zastoupeny. To ale neznamená, že by mohl sestavit vládu. Už jednou byl učiněn pokus o koalici liberální strany VVD s Wildersovou PVV, ale tato spolupráce měla krátké trvání. V Nizozemí označují Wilderse za rasistu či fašistu většinou allochtoni, ale „normální“ Holanďané ho berou jako každého jiného politika. Wilders je často, k nelibosti levičáků, zván na schůze většinou liberálních stran (které jsou pak záměrně označovány jako fašistické). Byl pozván také do Ameriky, kde přednášel o pozvolné islamizaci Evropy. Měl také přednášet v Anglii, ale imámové prosadili, že pozvání bylo odvoláno. Taková menší pikantní poznámka: Na doporučení zelených a sociálních demokratů byl na Erasmově univerzitě v Rotterdamu jako poradce pro integraci angažován egyptsko švýcarský filozof Tariq Ramadan. Tuto funkci vykonával tak dlouho, než rotterdamští prosťáčkové zjistili, že pan profesor zároveň pracuje pro státní íránskou televizi, kde jednou týdně ve svém pořadu brojí proti dekadentní západní společnosti a varuje před jakoukoliv integrací a tvrdí také, že jsou muslimové v Evropě diskriminováni. Samozřejmě byl okamžitě propuštěn, ale nyní se soudí s univerzitou, protože považuje výpověď za rasistický čin. Ale nemusí naříkat, Anglie mu nabídla místo profesora na univerzitě, a to ne jen tak na nějaké, ale v Oxfordu.

Pokud je mi dobře známo, tak Wilders žije po 24 hodin denně pod policejní ochranou. Kdysi mu byl zapovězen vstup do Velké Británie. Několikrát měl již přijet také do České republiky, ale pokaždé z toho nakonec sešlo, protože mu nebylo umožněno rezervovat prostory pro přednášku. Aktuálně sice obdržel vízum do Austrálie, ale i tam měl v minulosti problémy...

Dlouho nebylo jisté, zda se Wilders bude moci zúčastnit ustavující schůze protiislámské strany v Austrálii. Když konečně dostal vízum, chtěl zástupce australských islamistů Samin Darudan na ministerském předsedovi Malcolmu Turnbullovi, aby vízum zrušil. Jeho žádost byla zamítnuta. O tom, že islamisté nejsou schopni pochopit, co je to svoboda slova, svědčí skutečnost, že na základě výhrůžek zabitím musí být Geert Wilders skutečně 24 hodin pod ochranou policie, zrovna tak jako kdysi známá bojovnice proti islámu Ayaan Hirsi Aliová. Ta z obav o svůj život nakonec odešla do Ameriky, kde také delší dobu žila pod ochranou policie.

V říjnu 2010 německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že multikulturalismus selhal. Před čtyřmi lety něco podobného zopakoval také tehdejší nizozemský premiér Donner. Následně došlo k zastavení speciálních dotací na integraci atd. Německá kancléřka dle svých současných kroků názor očividně změnila. Jak je tomu u nizozemských mainstreamových politiků, když tedy pomíjím zmíněného Wilderse?

Je pravda, že se kancléřka Angela Merkelová už před časem zmínila o selhání multikulturní společnosti. Dnes má na to kupodivu jiný názor. Stejně tak byli asi překvapeni nizozemští, převážně levicoví politici v Tweede Kamer (ve sněmovně), když pravicový ministr vnitra Piet Hein Donner v červnu 2011 ve své integrační nótě oznámil, že v Nizozemsku pokusy o tak zvanou multikulturní společnost a integraci zcela selhaly. Veškeré snahy nizozemského státu pomoci marockým a prostě všem islámským imigrantům integrovat se do nizozemské společnosti ztroskotaly na naprostém nezájmu těch, kterých se to týkalo. Stát se všemožně snažil vyjít těmto občanům vstříc.

Můžete zmínit nějaké konkrétní případy?

Bylo třeba vyhověno žádosti imámů, aby jazykové i různé jiné kurzy byly pořádány pro muže a ženy odděleně. Žádali to prý ve snaze, aby nebyla „urážena jejich islámská kultura“. Ve městech s velkou populací různých neevropských spoluobčanů musely být na úřadech zavedeny přepážky pro ženy, muslimky, kde jsou obsluhovány též pouze ženami, zrovna tak jako jsou přepážky s mužským úředníkem pro muže. Arabský advokát Mohamed Enait byl na čas zbaven své funkce, protože odmítal u soudu povstat, když do soudní síně vstoupil soudce, jak je tomu při soudních jednáních v celém civilizovaném světě. Na výtku předsedy soudu odpověděl, že jediný, komu projevuje úctu, je Alláh.

Kritici islamizace Evropy nahlas hovoří o tzv. no go zónách, které vznikají ve větších městech Velké Británie, Francie, Švédska a částečně i Německa. V těchto městských čtvrtích žiji převážně muslimové a zákony hostitelské země zde jsou ignorovány. Vím, že např. v Rotterdamu či Amsterdamu tvoří muslimové čtvrtinu populace. Že by v Nizozemí no go zóny přesto neexistovaly?

Pochopitelně, že v některých velkých městech vznikají různá ghetta, ve kterých bydlí povětšinou muslimové. Třeba v německém Duisburgu si rozdělily různé arabské klany město na rajony, kam není radno jít. I policie při svých zásazích tam vyjíždí s více vozidly. K tomu je nutné přidat části města, kde mají hlavní slovo Sinti čili Romové či cikáni, račte si vybrat. Jedná se hlavně o velká města jako Den Haag, Rotterdam, Utrecht a Amsterdam. Před několika lety došlo v jednom nizozemském městě ke „komické“ příhodě, kdy si muslimové stěžovali, že jsou vždy v pátek po skončení bohoslužby v mešitě obtěžováni žebrajícími cikány. Romští „podnikatelé“, kteří na žebrotu posílají nejraději nezletilé děti, protože ty ještě nemohou být potrestány, objevili jednu Súru Koránu, ve které se hovoří o tom, že po bohoslužbě mají býti chudí obdařeni finančními dary.

Česká média odpůrcům přijímání muslimských uprchlíků vyčítají, že s nimi nemají žádné zkušenosti. Vy po téměř půlstoletí prožitém v Nizozemí zcela jistě ano. Je skutečně jen výmyslem xenofobů a islamofobů, že když se počet muslimů ve společností navýší, začnou si klást své požadavky, jež mají pramálo společného se západní kulturou, zvyklostmi a náboženstvím?

V Nizozemí máme v posledních dnech dosti napjatou situaci. Vlna utečenců, valící se přes Německo, je zaviněná částečně Angelou Merkelovou, která opakovaně euforicky prohlašuje, že to Německo zvládne - a dosáhla nyní až sem k nám. Nejdříve nám všem naivní lidumilové namlouvali, že k nám ze Sýrie přichází jen vzdělaná elita, tedy doktoři inženýři a prostě intelektuálové, kteří podpoří zdejší ekonomiku a zvýší intelektuální úroveň země. Ale nakonec se zjistilo, že intelektuálové odešli ze Sýrie již dříve, nyní se jedná jenom o prosté lidi, z nichž 70 % jsou analfabeti.

Občas se můžeme dočíst o různých absurdních požadavcích muslimské komunity, kterou jednou uráží křesťanské symboly na veřejnosti, jindy vepřové maso ve školních jídelnách či odhalené ženské tělo na pláži. Naposledy jsem zaznamenal, že OSN snad měla údajně navrhnout zákaz černého Petra, jenž je v Nizozemí součástí vánočních tradic...

V Nizozemí byla na popud levicových „lidumilů” zřízena instituce, která se měla zabývat případy diskriminace. A tak si tam stěžovaly různé muslimky, že se na ně lidé zle koukají, protože mají na hlavách šátky, a nositelky burky se zlobily ještě víc, protože se domnívaly, že se jim lidé smějí. Ke stížnostem se připojili muslimští vězňové, kteří vyžadují ve věznicích halal jídlo a modlitebny. Jaké to ale bylo překvapení, když se začal ukazovat fenomen, se kterým nikdo nepočítal: Antidiskriminační instituce dostávají stížnosti od Nizozemců, kteří si stěžují na to, že jsou diskriminováni oni, ve vlastní zemi. Vadí jim zřízení zvláštních přepážek na úřadech pro muslimy a muslimky. Dále to, že muslimští školáci mají o den volna více, ve spojitosti s oslavami konce ramadanu, a že na některých školách muslimové žádají zákaz oslavování příjezdu sv. Mikuláše i vánočních svátků. Dále jsou pokládány za přehnané žádosti o zavedení zvláštních míst, vodovodů na omývání nohou - v domovech pro důchodce. Nakonec tato instituce zanikla. Ale nyní zřídila PVV, následkem „muslimského tsumami“ (výrok Geerda Wilderse), tzv. Meldepunt PVV-overlast, kde mohou občané hlásit různé přestupky a nevhodné chování běženců.

Kvůli jisté Verene Shepherdové, samozvané protirasistické aktivistce, už o černém Petrovi jednala komise OSN v Ženevě. A to právě v době, kdy začal velký exodus do Evropy, jako kdyby nebyly důležitější věci. Jak to ale vypadá, „Zwarte Piet“ nám snad zůstane. Jenom v některých větších městech, kde žije hodně přistěhovalců, pravděpodobně změní barvu.

I to je dle mého nepochopitelným ústupkem, ale pojďme nyní k současné migrační vlně zaplavující celý evropský kontinent. V České republice chtějí otevírat naši štědrou náruč povětšinou ekonomickým uprchlíkům z muslimského světa jen mainstreamoví novináři a aktivisté, kteří se živí uprchlickým byznysem. Drtivá většina české společnosti dle všech průzkumů něco takového odmítá. Liší se od nás v tomto ohledu nějak zásadně nizozemská společnost?

Jak jsem se už zmínil, Nizozemci jsou trpěliví a tolerantní, ale pomalu jim ta trpělivost dochází. V poslední době začínají mít přílivu žadatelů o azyl dost. Nedostatek ubytovacích prostor vede k tomu, že vrchnost zabavuje sportovní haly a jiné prázdné budovy. Minulý týden se stalo ve vesničce jménem Oranje v provincii Drente, obývané necelými 450 lidmi, že tam vrchnost umístila do kempu, který byl po ukončení letní sezony zavřen, 1200 azylantů. Je pochopitelné, že se celá ta malá obec vzbouřila a došlo k  radikálním protestům. Lidé si lehali před přijíždějící autobusy, několik jich muselo být se zraněním odvezeno do nemocnice. Šest set čekatelů na status azylanta bylo tedy ze vsi nakonec zase odstraněno.

Kvóty pro přerozdělování uprchlíků odmítla jen Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Nizozemí je dle zveřejněných výsledků hlasování v EU přijalo. Nizozemcům snad vynucená solidarita nevadí?

Spousta lidí jistě nesdílí názory vlády. Ale nastala nám teď určitá naděje. Spousta běženců je zklamána tím, že nedostali hned azyl a především byty a domy, jakož i větší částky peněz, jak jim to slibovali převaděči. Také jim tu je v poslední době zima, většina z nich viděla dokonce poprvé sníh. To se ale týká Německa a Rakouska, u nás v Holandsku zatím sníh nepadal, jen v noci kupodivu už pěkně mrzlo.

Společně s manželkou žijete v malém pětačtyřicetitisícovém městě na jihu země. Říkal jste mi, že minulý měsíc do něj dorazily autobusy s asi jedním tisícem uprchlíků. Nemohu se nezeptat, jak souhlas radních s jejich přemístěním do bývalých kasáren hodnotíte Vy či Vaši známí?

K  přísunu azylantů do našeho města došlo překvapivě rychle, nevím, zda nebyl překvapen i pan starosta. Na večerní schůzi, kde se mělo projednávat umístění běženců, byla převážná většina (600!) posluchačů zásadně proti. Ale neuschnul ani podpis na prezenčních listech a už stály u budovy bývalých kasáren autobusy. Celých tisíc lidí. Ti přece už museli být dávno na cestě k nám a svolaná schůze byla jen kamufláž. Samozřejmě, že nejsme nijak nadšeni. My s manželkou hlavně kvůli houbám, které rostou v lese u těch kasáren, kam se nám teď už moc nechce. Máme i trochu štěstí, naše město bylo obdařeno uprchlíky „zalezlíky“ a oni nejsou moc vidět. Peníze na uvítanou hned utratili, vyděsili různé obchodníky tím, že se přehrabovali ve zboží jako na bazaru a teď asi odpočívají. Mezitím telefonují kamsi „domů“ a čekají na slíbené byty, domy a peníze.

Před sedmi lety bylo v Nizozemí zakázáno nošení burky ve veřejných školách. V roce 2012 vláda premiéra Donnera požadovala, aby se tento zákon vztahoval i na veřejná místa, což ovšem neprošlo. Jak to vypadá aktuálně s obdobným návrhem zákona, který předložil současný premiér Rutte někdy v květnu?

Zákaz burky tu sice je, ale různí ochránci lidských práv se opět snaží toto nařízení nějak obejít či zrušit.

Abychom ale nebyli tak pesimističtí, tak bych rád připomněl prvního imigrantského starostu v Nizozemí, Ahmeda Aboutalaba, který stojí od roku 2008 v čele Rotterdamu. Česká média informovala zkraje roku o tom, že prý dost razantně vyzval muslimy, kteří nechtějí sdílet hodnoty a zákony platné v Nizozemí, aby odešli....

Chudák rotterdamský starosta! Protestoval nedávno také proti zásilce běženců, protože už nyní s nimi má potíže. Chtějí mu jich ještě pár tisíc přidělit a on už je opravdu nemá kam umístit. Je chudák kritizován také proto, že ač muslim, slaví též Mikuláše i Vánoce a zúčastňuje se vánočních besídek, kterými jsou jeho děti nadšené...

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Josef Provazník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tito lidé budou mezi prvními ukamenovanými, ale to Dienstbierům nedochází. EU je pro nás ohrožení a Západ se stal v mnohém zkaženější. Musíme přežít, říká Petr Mach

11:04 Tito lidé budou mezi prvními ukamenovanými, ale to Dienstbierům nedochází. EU je pro nás ohrožení a Západ se stal v mnohém zkaženější. Musíme přežít, říká Petr Mach

ROZHOVOR Předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach je pro spořádané vystoupení z EU co nejdřív, n…