Český miliardář Libor Malý, který bojuje proti mamonu: Kolaps civilizace? Čeká nás obrovský krok vpřed

28. 7. 2014 11:41

ROZHOVOR Prodal firmu za miliardu a spřátelil se s tibetským dalajlamou. I ve svém podnikání dříve, stejně jako nyní, uplatňoval zásady buddhistického myšlení a praktikoval buddhistický dzogčhen. Před časem začal hovořit o tom, jak by mohl fungovat svět bez peněz, a tak začal v praxi utvářet novou ekonomiku. Říká jí „ekonomika daru". S ParlamentnímiListy.cz však hovořil i o jiných tématech.

Český miliardář Libor Malý, který bojuje proti mamonu: Kolaps civilizace? Čeká nás obrovský krok vpřed
Foto: Hans Štembera
Popisek: Libor Malý, programátor zabývající se trhem práce

Stále častěji se z mnoha stran objevují zvěsti, že se lidstvo nachází v době zlomu, případně dokonce takové, že se blíží kolaps současné civilizace. Jan Hnízdil v nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že je přitom jedno, jestli si bod zlomu připustíme nebo nepřipustíme, protože nic nezměníme na tom, že už probíhá. A že bychom se na něj měli připravovat. Uvedl i příklad: Ve Francii vznikají vesnice s lokální měnou, s vlastními zdroji energie, samovýrobou, samosprávou. Peníze totiž mohou ze dne na den přestat platit a svět, který na nich stojí, se může sesypat.

Vy jste známý tím, že jste jako jeden z mála hovořil o tom, jak by mohl svět fungovat i bez peněz - myslíte si, že by se nad podobným systémem měly zamýšlet nyní více než kdy jindy hlavy státu, případně mocné osobnosti?

Víte, já vidím věci poněkud jinak. Já věřím na sílu myšlení, které, je-li spojeno se silnou emocí, třeba víry, nebo strachu, se materializuje ve svůj výsledek. Proto se systematicky vyhýbám negativním myšlenkám a emocím, protože nechci žít v negativním světě, který si svým myšlením začnu tvořit. Nicméně cítím, že se svět mění na tak hluboké úrovni, že jen málokdo ví, co se to vlastně děje. A tato změna je příležitostí jak pro kolaps civilizace, jak ji známe, tak ale i pro kvantový skok vpřed. Záleží jen na znaménku našeho myšlení a chování. A jestli by se myšlenkou ekonomiky daru, tzn. tržní ekonomiky bez existence peněz (což je myšlenka, kterou se snaží uvést do praxe právě L. Malý, pozn. red.), měli politici zabývat? Myslím, že je to nebude moc zajímat, protože význam téhle věci přesahuje jedno volební období. Proto to pro ně nebude asi nijak zajímavé…

Váš projekt je postavený na myšlence, že by peníze ve společnosti neexistovaly. Jak se mu daří a jak je přijímán? Ptám se zejména na širší společnost.

Víte, náš projekt hearth.net není primárně postaven na myšlence odmítání peněz, ale na myšlence radosti z dávání, na štědrosti. A samozřejmě, když něco dáváte, peníze k tomu opravdu nepotřebujete, protože potom to není dar, ale kšeft. A jak se projektu daří ? Řekl bych, že dobře, máme něco kolem 7000 uživatelů a každý den se mezi nimi uskuteční spousta transakcí daru. Kolik přesně, to nevíme, protože sama transakce probíhá mimo náš systém, v reálném světě, takže nemáme bohužel přesná čísla…

Vím, že je vaše filozofie postavená na pozitivních informacích a jejich vstřebávání a šíření – ostatně potvrdil jste to i výše. Přesto - asi nelze uniknout tomu, co se děje kolem nás na Ukrajině a nyní po pádu malajsijského letadla. I když se lidé donedávna báli vyslovovat slovo válka (a to včetně médií), nyní je stále frekventovanější. V souvislosti s tím se hovoří i o významných posunech v současné ekonomické rovině. Údajně se dá očekávat, že se ekonomika začne více obracet směrem k Východu, zatímco západní svět - Amerika a Evropa - čekají krušné časy. Domníváte se, že takto vyhrocená krize mezi lidmi i státy může vést k většímu příklonu k vaší myšlence na projekt, který by umožňoval lidem fungovat bez peněz?

Myslím, že čas pro masivnější šíření myšlenky ekonomiky daru ve většinové společnosti ještě nenastal, nejprve totiž musí vzniknout vzácnost těch skutečných hodnot. Dnes jsou lidé stále ještě zotročení myšlenkou egoistického mamonu a konzumace. Bohužel, válka je jedním z dobrých nástrojů, jak vrátit váhu skutečným hodnotám, jako je důvěra, transparentnost, pravdomluvnost, vzájemnost, štědrost, laskavost nebo odpovědnost…

Existuje podle vás něco, čím se může člověk stát odolnější i pro případy, kdy by skutečně došlo k nějakým černým scénářům?

Myslím, že nejpřímější odpověď je nelpět tolik na sobě, ale starat se o sebe v kontextu širšího okolí - vesnice, města a být plný laskavého respektu k lidem jiného názoru. Současně ale být pevný v případě konfrontace s pokusy o destrukci prostředí a hodnot, které člověk a komunita, v níž žije, považuje v hloubi srdce za nejdůležitější. No, a pokud je člověk opravdu paranoidní, tak je dobré mít velké zásoby keksů a jiných potravin dlouhodobé spotřeby…

Ptám se proto, že varování o možných negativních jevech, které s sebou přinese prý blízká budoucnost, je celá řada. Mimo jiné též například i od haktivistické skupiny Anonymous, kteří apelují na to, aby si lidstvo nenechalo zcela ukrást soukromí, k čemuž, jak je vidět, je celkem zřetelně nakročeno…

Soukromí a boj za jeho zachování souvisí s egem a jeho zálibou v netransparentnosti: Něco jiného dělám, než říkám a mám radost, že se to nikdo nedozví. Tento model začíná už bohužel být minulostí - nejen kvůli rapidnímu šíření všech možných sociálních sítí, ale také kvůli (možná pro někoho poněkud nadpřirozenému) jevu telepatie. Opravdu osobně věřím tomu, že v nedaleké budoucnosti budou lidé schopní nahlížet myšlenky ostatních nebo alespoň sami intuitivně poznají, zda daný člověk lže, nebo mluví pravdu. Čím dříve se navykneme chovat zcela transparentně, tím lépe pro nás v budoucnu…

S předchozí otázkou souvisí i to, že nedávno v Otázkách Václava Moravce ve veřejnoprávní televizi zmínil exprezident Polska Lech Walesa, že by se politici měli v rámci transparentnosti a boje s korupcí čipovat. Skoro to zní jak krok do Orwellova světa. Je vůbec v lidských silách to nějak podle vás zastavit?

Pokrok se nedá zastavit, a to je dobře. Jenom je potřeba pohlídat, zda ten pokrok přináší změny ku prospěchu, nebo ku škodě bytostem tohoto světa…

Na podzim nás v Česku opět čekají volby. V lidech je však cítit obrovská beznaděj a rozladěnost. I v tomto případě bych se ráda zeptala, v čem je podle vás příčina toho, že přicházejí do politiky stále nové tváře, které záhy zklamávají občany a ve své podstatě nemají sílu něco změnit? Transformace myšlení je totiž v praxi míněna většinou asi jen filozoficky, jako něco, co patří blíže nedefinovatelné budoucnosti….

Zrovna dnes jsem dnes slyšel úryvek z knihy Bůh chodí po světě vždycky inkognito od Laurenta Gounella. Ten právě na tuto otázku odpovídá tak, že to není problém jenom politiků, ale především nás samotných - čekáme, že někdo jiný, dokonalý, sám za nás vyřeší naše problémy. Ten politik je právě ale jen takový, jako jsme my samotní. Proto je dobré si upřímně odpovědět v hloubi duše na otázku, zda my samotní bychom se nenechali zkorumpovat, jako to dělají naši politici. Jsem já sám opravdu lepší, než jsou „oni"? Připouštíme si ale, že své problémy můžeme vyřešit jenom my samotní?  Změnou svého myšlení, svých postojů, nekonečného negativního hodnocení všeho. Staňme se sami laskavými, plnými respektu, otevření, dobrosrdeční a pomáhající lidem okolo nás. Když se tak začneme chovat, tak svět okolo nás bude jiný. A když to nedokážeme? Tak potom ten „bůh s námi"…

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Já vám to řeknu úplně natvrdo... Generál Šándor po masakru v Mnichově varuje. Bude to prý stále horší

14:22 Já vám to řeknu úplně natvrdo... Generál Šándor po masakru v Mnichově varuje. Bude to prý stále horší

ROZHOVOR O pátečním vražedném útoku v Mnichově i o bezpečnostních opatřeních a jejich účinnosti prom…