Letošní rok přinesl několik převratných a pro mnohé nečekaných změn. Především jde o brexit a vítězství Donalda Trumpa, který byl ještě na počátku primárek obecně považován za outsidera. Jaké události ve světě a doma považujete za zlomové vy?
Osobně považuji za nejdůležitější události roku 2016 brexit a rovněž zvolení pana Trumpa. Brexit je pro mne ukázkou skutečně zdravého společenství, EU není diktaturou, ale organizací, ze které lze vystupovat a do ní vstupovat, dobrovolně na základě společných hodnot. Brexit osobně velmi vítám, dává důležitý signál EU, že se musí transformovat, že sešla z původní cesty a původních hodnot. EU nemá diktovat shora, ale koordinovat iniciativy zespoda. Vítězství Donalda Trumpa bude dobré pro business, byl jednoznačně lepší volbou ve finále, kvalifikací paní Clintonové bylo jen to, že by mohla být první ženou v křesle amerického prezidenta, a to je žalostně málo. V České republice pak považuji za zlomové poslední krajské volby, hnutí ANO prokázalo, že není obdobou Věcí veřejných, tj. účelovým projektem na jedno použití, což snad povede k dalším změnám v zakaleném rybníku.
Donald Trump v předvolební kampani sliboval, že hodlá dát znovu práci americkým dělníkům, vrátit výrobu zpátky do země. Je to vůbec reálné? Jaké páky může vůči velkým firmám použít, aby je nalákal zpět do USA?
Jistěže je to reálné, Donald Trump businessu rozumí a vnímá, že díky moderním technologiím se rozvíjí stále více lokální výroba a lokální ekonomika. Nemusí používat moc silné páky, úplně stačí snížit korporátní daně a podpořit investice do nových technologií, které přinášejí výrazně vyšší produktivitu práce.
A je správná politika odmítat globalizaci a začít chránit domácí hranice a domácí trh, jak se zřejmě bude snažit Donald Trump ve Spojených státech? A je to vůbec v dnešním globalizovaném světě reálné?
Já se nedomnívám, že Donald Trump bude zastáncem protekcionismu, a už vůbec ne bojovníkem proti globalizaci. On má cit pro business, intuitivně vnímá nástup relokalizace průmyslových činností či tzv. reindustrializaci a slibuje tak něco, co se už stejně a zcela spontánně děje.
Podporujete vstřícnou politiku Miloše Zemana vůči Číně?Anketa
Podle výběru Trumpových spolupracovníků už je možné usuzovat, kam budou zájmy americké administrativy směřovat. Už bylo oznámeno, že se ministrem zahraničí stane Rex Tillerson, označovaný jako „proruský“. Očekává se oteplení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskou federací a zrušení protiruských sankcí. Co to bude znamenat pro Evropu?
Ruské sankce jsou nesmyslné od svého počátku, takže pokud se zasadí o jejich zrušení, bude to přínosem i pro Evropu. Ukrajina je obětí nesmyslné Obamovy politiky stejně jako nepodařeným pučem rozhozené Turecko. Tím neříkám, že Putin je nějaký Mirek Dušín, to rozhodně není, ale Putin dával najevo už více než pět let, že nenechá americké narušování vztahů mezi státy SNS a Ruskou federací bez patřičné reakce. A trapný pokus o puč v Turecku se americkým přátelům také hodně nepovedl, opět další triumf Ruska. Donald Trump bude snad v tomto směru mnohem upřímnější než prolhaný a slabý Obama.
Zásadní pro mezinárodní scénu bude i Trumpova politika vůči Číně. Nezvykle volal tchajwanské hlavě státu, čímž popudil Peking, pak řekl, že neví, proč by USA měly držet politiku jedné Číny. Přijde obchodní válka mezi těmito velmocemi? A s jakými kartami vlastně Trump může hrát, když Čína drží velké množství amerických dluhopisů? A jak to poznamená Evropu?
Telefonát na Tchaj-wan je typická ukázka přímosti Donalda Trumpa, naprosto geniální tah před jednáním s Čínou. Obchodní válku mezi USA a Čínou lze přirovnat k válce kočky s myší, to je nesmysl. Čína je odvozenou ekonomikou od ekonomiky USA, ne naopak. Pokud považujeme měnové intervence za obchodní válku, pak již mezi USA a Čínou probíhá několik let a USA rozhodně neprohrávají; je to Čína, která ztrácí desítky miliard USD každý měsíc a mizí miliony pracovních míst právě v Číně. Pro Evropu je to příležitost, pokud bude postupovat koordinovaně, podporovat inovace a zároveň bránit své trhy proti nesmyslným dumpingovým vývozům ze stagnující Číny. Je čas se odvrátit od dotací, vrátit se k inovacím a orientovat se na trhy v USA.
Co je podle vás teď největším nebezpečím pro Evropskou unii? Migrace, voličská podpora politiků, jako je Le Penová, Wilders a další, kteří EU kritizují a zpochybňují smysl její existence, nebo zvolení Donalda Trumpa prezidentem, což ovlivní i NATO? Co podle vás EU čeká? Přežije, nebo skončí?
Největším nebezpečím pro EU je ztráta schopnosti se měnit, reagovat na podněty zvnějšku a i zevnitř. Zatím to vypadá, že se z brexitu nijak nepoučila, to povede jen k odchodu dalších států z EU. Donald Trump se Evropskou unií moc zabývat nebude. Považuje ji oprávněně za slabou, impotentní organizaci – na rozdíl od NATO, kde bude tvrdě vyžadovat plnění závazků a odmítne roli USA v tom, že právě oni musí skoro všechno platit. EU přežije, jen se musí transformovat na organizaci řízenou zespoda a více hájit zájmy svých členů, dodržovat pravidla, např. v důsledném hlídání schengenského prostoru před ilegální migrací.
A byl byste v této situaci pro vstup České republiky do eurozóny?
Ano, jsem pro vstup do eurozóny. Odstraní se nestabilita v již tak turbulentní ekonomice, také by skončily nesmyslné hrátky ČNB v oblasti měnových intervencí. Jsme opět v nejistotě, podnikatelé budou opět brzy vystaveni nestabilitě měny díky „notorickým plánovačům“ v ČNB. Budou to jen zbytečné ztráty pro podnikatele, stejně jako stovky miliard korun daňových poplatníků, které „notoričtí plánovači“ zbytečně utratili a brzy jim bude vystaven závěrečný účet.
Objevuje se velká kritika Bruselu ze strany řady politiků, například exprezidenta Václava Klause, i snahy po odchodu České republiky z Evropské unie. Souhlasíte s těmito názory? Co by odchod z EU znamenal pro českou ekonomiku?
Odchod ČR z Evropské unie je nesmysl a naprostý hazard. S tím naprosto nesouhlasím, odchod z EU by znamenal značné ekonomické ztráty a rovněž riziko ztráty nezávislosti naší země, musíme si dávat pozor na militantní chování Ruska a jeho expanzivní zájmy právě v České republice. NATO je naší vojenskou ochranou a EU je pro ČR ochranou ekonomickou. Jako součást EU máme ve světě nějaký význam, bez EU jsme téměř nikdo.
Blíží se opět finanční krize, jak varují někteří ekonomové? Může to ve světové ekonomice a finančnictví opět „bouchnout“? Které scénáře jsou podle vás reálné a dokážeme se na něco takového připravit? Jak si vůbec momentálně světový kapitalistický řád stojí?
Již od roku 2001 se zrychluje globální transformace ekonomiky provázená různými turbulencemi. V tomto směru zcela jistě nějaké menší či větší otřesy přijdou. Každé „bouchnutí“ je jen signálem toho, že se nemocná světová ekonomika uzdravuje. Snaží se nalézt novou tržní rovnováhu, kterou vychýlili různí politici na světě, kdysi především Bill Clinton nesmyslnou hypotéční politikou státu, což vybuchlo v roce 2008, v posledních letech pak další „notorický plánovač“ Obama, který tiskl ničím nekryté peníze jako nějaký šílenec, a výbuch zcela jistě přijde. Signálem jsou záporné úrokové sazby, turbulence přijdou poměrně brzy. Nemám moc rád „ismy“ při popisu světového řádu. Tržní hospodářství založené na svobodné tržní směně a cyklické rovnováze je naše budoucnost, nikoliv divoký „Klausův“ volný trh bez pravidel, či nějaké komunistické ekonomické nesmysly jako druhý extrém. Globální transformační změny se týkají především relokalizace ekonomických činností zpět do regionů, akcelerující nástup nových technologií, nástup umělé inteligence a digitální ekonomiky, to vše za účelem dramatického zvýšení produktivity práce. Je potřeba přestat strašit občany, že díky technologiím přijdou o práci, to je nesmysl, účinek může být přesně opačný, navíc se blíží doba, kdy bude stačit pracovat čtyři nebo dokonce jen tři dny v týdnu a kdy se objeví nový sektor volnočasových aktivit, sektor zdravého způsobu života, nová hi-tech ekonomika se postará o základní životní úroveň pro všechny, máme tak šanci skončit světovou chudobu, žijeme v úžasné době.
Jak hodnotíte českou domácí politiku? Jak vnímáte kroky vlády směrem k podnikání? Tedy kontrolní hlášení, EET, prokazování majetku, omezení prodejní doby, ale třeba i prolomení domovní svobody kvůli topení nebo zbrani, pokuty za urážku úřední osoby a řadu dalších, které pravicová opozice kritizuje jako omezování svobod u nás?
Vývoj české politiky vnímám vcelku pozitivně, my Češi si moc stěžujeme a nevidíme, jak se vlastně máme dobře. Podpora podnikání spočívá především ve stabilitě prostředí a to je v České republice hodně stabilní ve srovnání s jinými zeměmi, proto se nám nyní docela daří. Kontrolní hlášení jsme přežili vcelku bez úhony, pokud to skutečně pomůže k poctivému výběru daní, pak to jistě nebude vadit. EET podle mne pomůže narovnat pokřivené prostředí především v HORECA sektoru (hotely, restaurace, kavárny), kde jsou nesmyslné prodejní ceny a naprosto nepřijatelné smluvní podmínky pro zaměstnance, kteří jsou nuceni pracovat načerno. Omezování prodejních dob či jiné zásahy do svobody podnikání nebo omezování osobní svobody jsou jen další nesmysly notorických plánovačů. Pravicová opozice však nemá žádné pozitivní téma, tak jen kritizuje a je trapná. Spíše by měli konečně vyčistit své partaje od zlodějů a různých křiváků a oslovit mladé lidi s novými nápady.
Vnímáte práci ministra financí Andreje Babiše v souvislosti se státním rozpočtem hodnou Nobelovy ceny za ekonomiku jako prezident Miloš Zeman? Jaké jsou Babišovy zásluhy na tom, že se daří naplňovat příjmovou stránku rozpočtu lépe než v době krize? A jak se vám líbí sestavení státního rozpočtu na příští rok?
Tak především se mi moc nelíbí Nobelova cena za ekonomii jako taková. Ekonomie není exaktní vědou, otázkou je, zda je vůbec vědou v tom klasickém slova smyslu, a tak tyto ceny nemohou být příliš objektivní. Já hodnotím lidi podle výsledků a ty panu ministrovi Babišovi nelze upřít, ať už si o něm můžeme myslet cokoliv; já nejsem jeho voličem. Zcela jistě je však vidět, jak se proměnila celá republika ve velké staveniště, což je nesporně zásluhou vlády. Průmyslu se daří spíše díky vývoji na světových trzích, ale zde alespoň vláda neškodí. Služby se rozvíjejí a veřejný sektor jde taky nahoru bez dalšího zadlužování, ano, rozpočet je veden lépe než v minulosti, o tom není pochyb.
S jakými problémy se vy jako manažer velké firmy potýkáte? Za co byste vládu kritizoval a za co pochválil?
Potýkám se s problémem ztráty důvěry, důvěry trhů a důvěry finančních partnerů. Proto se snažím krůček po krůčku tuto důvěru firmě Vítkovice navrátit; nelžeme, nehrajeme žádné zákulisní hry, transparentně měníme firmu v novou moderní korporaci, která uspěje v globálním prostředí. Je velmi jednoduché cokoliv kritizovat, zvláště pak politiku v Česku. Vláda je stabilní a funguje, takže se spíše chci zaměřit na užší spolupráci; takto velká firma potřebuje občas pomoc vlády a vláda zase potřebuje takovéto velké firmy, protože jsme jedním z největších zaměstnavatelů na Ostravsku. Řadu problémů pak způsobuje zneužívání zákonů. Pokud bych měl inspirovat vládu k nějakým rychlým změnám, pak je potřeba změnit insolvenční zákon tak, aby sloužil k očištění podnikatelského prostředí, a ne k likvidaci firem, které mají právo na život. Právní nejistota povede i v naší firmě k tomu, že ji budeme přesouvat alespoň zčásti do zahraničí. Jinak mám občas pocit, že vláda se často zabývá drobnostmi a utápí se v mikromanagementu, řešit otevírací dobu v marketech je toho typickým příkladem, a přitom by se měla zaměřit na již zmíněné globální změny v ekonomice, nejen slepě reagovat na tu přihlouplou marketingovou kampaň zvanou Průmysl 4.0, ale především rychle nastavit nové školství, které na globální transformaci dokáže reagovat. Je potřeba co nejrychleji nastartovat regionální triády – podnikatelé, kraje/municipality a vzdělávací instituce musí vytvořit nový koncept vzdělávání „learning by doing“.
A jaký byl rok 2016 pro vás osobně a pro firmu, kterou v současné době řídíte?
Rozhodl jsem se pro významnou změnu ve svém pracovním životě a přijal jsem pozici manažera pro transformaci strojírenského koncernu Vítkovice. Moje motivace k tomuto rozhodnutí byla čistě osobní, chci pomoci firmě se 188letou historií, která za první Československé republiky byla jedním ze 4 klíčových pilířů v jedné z tehdy nejbohatších zemí světa. Vítkovice jsou úžasným odkazem našich předků, firma má i nadále skvělé know-how a schopnosti vyrábět něco, co neumí nikdo jiný na světě, a je naše povinnost Vítkovice chránit a rozvíjet pro další generace. Firma je nyní v tíživé ekonomické situaci, firemní kultura je ovlivněna sadou negativních hodnot a je nutné ji od základů změnit. Máme skvělé inženýry a techniky, kvalifikovaných dělníků máme spíše málo, ale některé talenty bohužel nedokážeme využít a bude nutné, aby svůj talent uplatnili jinde. Rok 2016 byl pro Vítkovice rokem pravdy, rok 2017 pak bude rokem zásadních změn. V osobním životě mne těší práce zastupitele pro krásné historické město Opavu, která se nám docela daří, a Opava prosperuje, ekonomicky, kulturně i sportovně. Práce je tak přede mnou ještě strašně moc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
