„Jde o komplexní hrozbu, kdy tisíce zahraničních bojovníků operují decentralizovaným způsobem bez přímého a koordinovaného velení. Místo hierarchizované struktury se organizují v decentralizovaných buňkách, což znesnadňuje možnost se mezi ně infiltrovat a získávat o nich informace,“ vysvětlil a dodal, že zahraniční bojovníci jsou občané Evropské unie s možností využívání všech výhod schengenského prostoru, zejména volného pohybu.
Europol se zabývá potíráním organizované trestné činnosti v oblastech praní špinavých peněz, obchodu s drogami, terorismu a přistěhovalectví. Co je v současné době v popředí zájmu této evropské organizace?
V návaznosti na strategické dokumenty Evropské unie k vnitřní bezpečnosti a nelegální migraci, které jsou aktuálně diskutovány na politické úrovni, a na priority z nich vyplývající, se Europol zaměřuje na podporu policejních sborů členských států v jejich účinném postupu při potírání teroristických aktivit, kyberkriminality a pašování nelegálních migrantů.
Na Evropu se valí vlna uprchlíků, kteří nelegálně překračují hranice schengenského prostoru. Mluví se o tom, že na severu Afriky je připraven na cestu až milion lidí. Ale podle bývalého politika Vlastimila Tlustého žijí v různých regionech, kde probíhají válečné konflikty nebo jsou chudé, stamiliony lidí, kteří mohou zamířit do bohatších zemí. Kolik imigrantů je podle vás Evropa schopna vstřebat, aby to neohrozilo její existenci?
Domnívám se, že Evropa se postupně dostává na hranice svých kapacit zvládání imigrační vlny.
Představuje příliv statisíců utečenců podle Europolu nějaké vážné bezpečnostní riziko, jak upozorňují mnozí odborníci a politici? A v čem podle vás spočívá to největší?
Riziko spočívá v omezených možnostech evropských států na vytvoření adekvátních podmínek pro uprchlíky, kteří budou mít přirozenou tendenci se postarat sami o sebe s pomocí skupin organizovaného zločinu. Ty na této situaci budou dál finančně profitovat. Organizované krádeže, majetková či drogová kriminalita mohou být uvedeny jako příklad.
Máme se v Evropě bát dalších projevů radikálního islamismu a terorismu? A je ohrožena i Česká republika?
Nedávné události ilustrují závažnost hrozby teroristických útoků v celé Evropě. Jde o komplexní hrozbu, kdy tisíce zahraničních bojovníků operují decentralizovaným způsobem bez přímého a koordinovaného velení. Místo hierarchizované struktury se organizují v decentralizovaných buňkách, což znesnadňuje možnost se mezi ně infiltrovat a získávat o nich informace. Pro svoji komunikaci využívají internet a představují hrozbu tzv. spících buněk, které jsou schopny spáchat další útok. I v případě České republiky jako členského státu Evropské unie nelze za dané situace vyloučit nebezpečí teroristického útoku. Zahraniční bojovníci jsou občané Evropské unie s možností využívání všech výhod schengenského prostoru, zejména volného pohybu.
Jaký podíl má na sílící imigraci organizovaný zločin?
Pašování lidí patří mezi finančně velmi výnosné nelegální aktivity skupin organizovaného zločinu. Tyto skupiny vzrůstajícím způsobem nabízejí poskytování svých služeb spočívajících jak ve zneužívání legálních kanálů pro vstup na území Evropské unie, tak legalizaci jejich pobytu. Snaží se využívat jakýchkoli mezer v azylové legislativě a dávají migrantům užitečné instrukce, jak následovat osvědčený modus operandi včetně opatřování padělaných dokumentů, které by jim umožnily získat legální status.
Jaké možnosti má Europol v boji proti organizovanému zločinu, který se podílí na pašování lidí do Evropy?
Europol poskytuje členským státům své expertní a databázové kapacity, síť pro zabezpečenou výměnu informací či operativní a strategické analýzy vztahující se k prevenci a potírání přeshraniční závažné organizované kriminality a terorismu. V oblasti nelegální migrace Europol vytvořil speciální operativní a expertní tým JOT-Mare poskytující přímou podporu z naší centrály v Haagu. Prostřednictvím připravovaného tzv. hot spot společného projektu Itálie, Evropské komise, Frontexu, Europolu a EASO bude tuto podporu poskytovat přímo na jihu Itálie. Hlavním posláním tohoto týmu je identifikace skupin organizovaného zločinu, podílejících se na organizování nelegální migrace ve Středomoří a iniciace jejich vyšetřování.
Psali jsme:
Je možné vlně uprchlíků účinně čelit? Mluví se o posílení hranic schengenského prostoru, národních hranic, potápění lodí, které využívají pašeráci pro převoz utečenců. Jaká opatření navrhuje Europol?
Vzhledem k úkolům vyplývajícím z jeho mandátu se Europol přímo podílí na zlepšení včasné a zabezpečené výměny relevantních informací mezi policejními sbory členských států Evropské unie. Europol bude nadále poskytovat analytickou podporu a koordinovat operativní spolupráci napříč Evropou vzhledem k tomu, že fenomén ilegální migrace nelze úspěšně řešit pouze z národní úrovně bez požadavku na efektivní mezinárodní spolupráci.
Jak hodnotí Europol v souvislosti s obrovským přílivem utečenců migrační politiku Evropské unie? Neměla by se trochu přitvrdit?
Evropská unie se snaží využít svoji globální roli a existující nástroje k nalezení řešení samotných příčin nelegální migrace, tak aby došlo k zastavení lidských neštěstí zejména způsobených těmi, kteří tíživé situace migrantů zneužívají. Při ochraně vnějších hranic je evidentně třeba úzké koordinace na úrovni Evropské unie, k čemuž velkým dílem přispívají agentury, jako jsou Frontex a Europol.
Na konferenci Duha nestability a bezpečnost v Evropě zaznělo, že by se Evropa měla připravovat na válku, protože už přichází. Peretz Gurel varoval Evropu před nejednotností a vyzval ji, aby vytvořila jednu zpravodajskou službu po vzoru CIA, aby mohla čelit novým hrozbám. Vy jste byl k této možnosti skeptický. Proč?
Zpravodajské služby disponují velmi citlivými informacemi vztahujícími se k bezpečnosti státu, který reprezentují. Jejich činnost je především zaměřená na získávání informací, které si přirozeně stejně jako své zdroje chrání, a velmi pečlivě zvažují, co, kdy a s kým sdílet. Na druhé straně je evidentní, že potřeba účinnější spolupráce v oblasti prevence a boje proti mezinárodnímu terorismu je nevyhnutelná a již teď vyžaduje úzkou součinnost mezi zpravodajskými službami a protiteroristickými policejními jednotkami, a to jak na národní, tak mezinárodní úrovni, která je zajišťována například tzv. společnými protiteroristickými centry. I zpravodajské služby Evropské unie mají svůj dobře fungující systém vzájemné spolupráce. Navíc informační kapacity Europolu pro bezpečnou výměnu informací mohou být využity kterýmkoliv kompetentním orgánem Evropské unie, tzn. i zpravodajskými službami členských států, pokud jsou za ně členským státem považovány a rozhodnou se jej využít. Nejprve je však třeba zvažovat využití existujících nástrojů a možností, než dojde k vytvoření nějaké nové centrální či evropské instituce.
Ovlivňuje invaze uprchlíků politické nálady v Evropě?
Zcela jistě je imigrační vlna vnímána s obavami většinou obyvatel Evropské unie. I těmi, kteří se nikdy s uprchlíky nesetkali. Díky rozvinutým informačním technologiím je zajištěn široký přístup veřejnosti k aktuálním informacím, jež mohou tyto obavy vyvolávat. Na druhé straně mohou sloužit politické reprezentaci a exekutivě k nalézání řešení.
Co se podle vás stane, pokud Evropa nebude jednotná a nepřikročí k rázným opatřením proti rostoucí vlně uprchlíků ze severu Afriky a Blízkého východu?
Evropská unie již přikročila k celé řadě komplexních opatření k řešení imigrační vlny ve Středomoří. Avšak jedním z klíčových úkolů bude spolupráce se zdrojovými zeměmi za účelem jejich stabilizace a asistence rozvoje. Věřím, že státy Evropské unie naleznou společnou cestu i z této krize.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
