Rozhodl jste se odstoupit z klání o prezidentský úřad v historicky první přímé volbě. Jako prvním jste to řekl ParlamentnímListům.cz. Můžete blíže své rozhodnutí rozvést?
Na svém přesvědčení, že první přímo zvolený prezident ČR by měl svoji práci, kterou bude v této funkci vykonávat, pojmout především jako službu vlasti, nic neměním. Dokonce si ve svém věku nemohu klást nic jiného než rovnítko mezi potřebou sloužit vlasti a sloužit vlastní rodině. Bohužel v mém konkrétním případě ona potřeba žít oněch pár let, které mi zůstávají, více pro rodinu je výrazně zesílená zintenzivněním nezbytné péče o našeho silně postiženého syna. S jeho postižením sice žijeme smířeni již řadu let, ale jeho situace se bohužel v poslední době výrazně zhoršila a je téměř jisté, že to lepší zatím nebude.
Není to ale spíše o tom, že jste nezískal potřebných 50 tisíc podpisů?
To není, protože já jsem od začátku nepočítal se sběrem podpisů ani za 20, ani za více korun, ale s podporou 20 osvícených poslanců nebo 10 senátorů. Ačkoli to často nevypadá, je v Poslanecké sněmovně řada velmi inteligentních a myslících poslanců a v Senátu senátorů, kteří chápou jako chybu, že do tak důležité volby, jako první přímá volba prezidenta jistě je, postaví dvě nejsilnější politické strany kandidáty, kteří prakticky, částečně i pro svoji stranickost, nemají šanci ji vyhrát.
-
SLEDUJEME Přímá volba prezidenta
Přesto nelze říci, že by se o vaší kandidatuře příliš vědělo. Cítil jste i tak reálné šance?
I vystoupení na poslední chvíli bylo součástí mého plánu, řada velkých bitev byla svedena vítězně především s využitím momentu překvapení, o tom věděl hodně už Alexandr Makedonský či Napoleon Bonaparte. Počítal jsem především s masovou podporou podnikatelské veřejnosti, kterou se 16.000 členy výrazně reprezentuje Hospodářská komora ČR. Právě s tou já i Comenius po léta aktivně spolupracujeme – viz třeba naše velmi známá sedmnáctiletá soutěž Českých 100 Nejlepších.
A navíc si myslím, že v této volbě budou klíčové televizní souboje kandidátů. Jsem přesvědčený, že v nich bude mít velkou údernou váhu, přesně jak to uvedl ve svém nedávném rozhovoru jeden z nejvzácnějších polistopadových politiků Petr Pithart, životní příběh jednotlivých kandidátů, tedy jejich kvality prověřené skutečným životem. A můj 72letý životní příběh je opravdu bohatý a dal by se s malou nadsázkou nazvat, podobně jako kdysi sovětská klasika, román „Jak se kalila ocel“.
I když nakonec kandidovat nebudete, zeptám se… Existuje nějaká oblast ve výkonu prezidentské funkce, o níž můžete říci, že by byla vaší doménou a kterou zároveň ostatní kandidáti nezmiňují?
Myslím si, a jsem v tom zajedno s panem prezidentem Klausem a jeho brilantním projevem 28. října 2012, že budoucnost naší republiky, stejně jako celé Evropy, nemůže být brána jako garantovaný, samozřejmý proces dalšího zlepšování situace všech jejich obyvatel donekonečna. Já sám jsem zažil historicky bezprecedentně dlouhou dobu míru, kdy se můj život odvíjel prakticky 70 let bez válečného konfliktu. Navíc, pokud jde o kvalitu každodenního života, probíhal fakticky v neustále se zlepšující spirále. Nemyslím si (a přitom vůbec nemám představu, odkud by konkrétní nebezpečí mohla přijít), že tento proces je možno opakovat dalších 70 let. Byl bych proto velice rád, kdyby příští prezident viděl tuto situaci podobným způsobem a jako historicky první přímo zvolený prezident s mimořádně silným mandátem věnoval část své kapacity i problematice obrany a komplexnímu zajištění bezpečnosti naší republiky do budoucnosti.
Můžete více rozvést, jak konkrétně toho docílit?
Mým asi ne zcela populárním projektem je, a je to spojeno i s předchozí obavou, zavedení povinné služby vlasti pro chlapce i dívky ve věku, kdy se dostáváme na začátek dospělosti. Vím, že podobné projekty již existovaly i v minulosti, a vím, že s povinnou vojenskou službou pro chlapce i dívky mají velmi dobré zkušenosti v Izraeli. Nechci samozřejmě, abychom tupě napodobovali kterýkoliv z podobných modelů, a současně bych byl rád, kdybychom se ze všech předchozích a podobných zkušeností učili. Evropa a Česká republika v roce 2013 a dále budou žít a existovat v podmínkách z řady hledisek naprosto unikátních, s mimořádnými potřebami a nutnostmi, na které by měla tato služba mladou generaci cíleně, kvalifikovaně a pokud možno i efektivně připravit.
Na závěr trochu z jiného soudku. Vidíte jako podnikatel nějakou oblast, kde by se měl příští prezident výrazně angažovat?
Ano, jedná se o důraznou iniciativu České republiky ve věci vybudování super rychlé železniční tratě, která by propojila západoevropskou síť rychlých vlaků s městem Shenzen v Číně, kde by se trať napojila na již existující čínský systém, který se prý rozšiřuje o neuvěřitelných 10.000 kilometrů ročně. Jako prezident bych tomuto projektu s pracovním názvem Com –Con, tedy Comenius – Confucius věnoval mimořádnou pozornost i proto, že při mé návštěvě v listopadu 2011 společně s čínským velvyslance v Praze, panem Yu Qingtai u pana premiéra Nečase (celý projekt považuji za českou iniciativu a čínskou investici) o něj zájem evidentně byl.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
