„V historii se vždy vyskytovaly události, které měly silný vliv na vývoj společnosti. Války, mor, neúrody, převraty. Dnes zažíváme v podobě pandemického viru cosi obdobného, co silně narušuje chod společnosti, někde až tragicky zasahuje do blízkého i vzdáleného okolí snad každého z nás. Přesto mějme na paměti, že krize vždy byly lákavou příležitostí pro spodní politické proudy a velmocenské hry, které mohou využít omezení občanských svobod, byť naoko v bohulibých záměrech, pro svoje cíle,“ varoval jste v našem minulém rozhovoru. Vidíte takové chování po roce koronavirové pandemie? Využívají mocní a politické proudy situace a omezují lidi na svobodě?
Už podivná šaráda, kdy Poslanecká sněmovna neodhlasovala výjimečný stav, ale kraje se postavily proti a šly skoro s prosíkem k vládě na základě něčeho, co se týká regionálních záležitostí, které povýšily na státní, a tak obešly Poslaneckou sněmovnu – to signalizuje, že ty spodní proudy tady jsou a že nejsou zrovna zanedbatelné. To se ty mateřské politické strany musely cítit hodně hloupě, když je obešli regionální politici. A výsledkem je pandemický zákon s účinností na jeden rok. Proti byly Trikolóra, SPD a část komunistů. Ale dvířka už byla pootevřena.
Když se to podařilo teď na pofidérním základě, protože neprošlo původně ono, tak se to pootočí a projde něco jiného. Proč by nemohlo projít cosi obdobného v budoucnosti? Stačí si to odůvodnit právě tím bohulibým veřejným zájmem. Proč nevytvořit cosi jako „Výbor pro veřejné blaho“, aby se věci řešily přímo, bez legislativních koleček? Vždyť jsme v ohrožení! Jedinou hrází takovým snahám v současné době mohou být nové volby, kdy se do Poslanecké sněmovny dostane i autentická pravice a naruší se tlaky těch „spodních proudů“.
Fotogalerie: - Restart trhů?
Často se diskutuje o omezení pohybu, o covidových pasech, o možnostech vstupu či o zákazech pro očkované nebo neočkované… Změní se svoboda cestování po světě tím, co si svět prožil v posledním roce?
Tak kontrola cestování by rovněž mohla patřit do kompetence jakéhosi nového „Výboru pro veřejné blaho“, protože i to je ve společenském zájmu, ne? Máme přece pandemii! Nebo naplnění zákona o klimatu. Vše je ve veřejném zájmu. Takže na své si přijdou i Zelení a jejich suporti Piráti, kteří omezení dopravy uvítají. Ve Francii toho využili a zakázali krátké lety do dvou a půl hodiny, když je možné využít vlak. S odůvodněním, že se sníží obsah oxidu uhličitého. Co na tom, že faktický dopad emisí je viditelnější až při delších letech? Závažné je však to, že se stát vkládá do života občana a nařizuje mu, jak si má zařizovat svůj volný pohyb. Další krůček k vnitrostátnímu pasu.
Ulehčit cestování má právě covidový pas. Ten podle kritiků znamená omezování práv a sledování lidí. Systém srovnávají s tím, který už nyní funguje v Číně. Sdílíte tyto obavy?
Řekl jste mi rovněž, že předobraz úspěchů a svobody v 90. letech se změnil z orla v otřepaného supa. Domníváte se, že skončila jakási éra republiky, kterou roky 1989-1990 odstartovaly?
Jasnou tečkou za těmi časy bylo přijetí Lisabonské smlouvy.
Vnitrostátně, puštění z řetězu soukromých exekutorů za podmínek, které nikde v podobných zemích jako Česko nenajdete, neboť ti ožebračili velkou část obyvatelstva. Ten dosah je mnohem větší, než si uvědomujeme, protože má i politický dopad, jelikož velká část těchto peněz směřovala zpět do politiky s odhadnutelnými korupčními dopady.
Zřízení krajů jako líheň korupce a průtokáč veřejných peněz je jeden z dalších znaků řízené státní byrokracie, která požírá veřejné peníze, okrádá společnost, svazuje soukromou iniciativu, kdy se vyplácí více být politikem nebo jeho kamarádem – než skutečná práce, která vytváří hodnoty pro společnost a odvádí státu daně.
Podle kanadské vědkyně Corinne Le Quéré by světu prospělo, kdybychom si lockdown jednou za dva roky zopakovali kvůli klimatické krizi. Jaký je váš názor na podobné nápady?
Jako – že by se nad námi rozklenulo blankytné nebe a my bychom měli být šťastni, že nám to vláda nebo zase nějaký „Výbor pro veřejné blaho“ umožní? Zamkne třeba benzínky, z dálnic nás odkáže na polní cesty, kam se většina aut nedostane, ale my budeme moci juchat a těšit se z polních kvítek a velebit neskonalou moudrost vrchnosti... No, někdo vidí klimatickou krizi, jiný tvrdí, že viděl mimozemšťany. I takoví se najdou.
Psali jsme:
Když jsme u toho, zdá se, že covidová opatření budou nahrazovat opatření kvůli ekologii. Už se opět mluví o projektu Green New Deal pocházejícím z USA. V Evropě jsou nařízeními omezováni automobiloví výrobci a žádoucí jsou automobily elektrické. Zapomínají podporovatelé projektu na něco? Nebo jde o cestu správným směrem?
Toto není cesta žádným směrem, to je pád do propasti, tomu se nemůže říkat cesta. Zvláště ve spojitosti s klimatickými požadavky. Když si odmyslíme náročnost výroby autobaterií a jejich životnost, je tu nepřipravená distribuční síť, kapacita zdrojů elektrické energie, kdy protežované alternativní zdroje nepokryjí spotřebu, natož nárazovou spotřebu. Klesne teplota, klesne účinnost větrníků. Na to doplatili ve Švédsku při nízkých teplotách ke konci roku, kdy si navíc odstavili jednu jadernou elektrárnu. Následkem toho se vytvořil nedostatek elektrické energie, kterou museli mimo jiné dovážet z Ruska. Cena z 30 eur vylétla nad 300 eur za 1 MWh a z důvodu nerentabilnosti se dočasně uzavřely dvě největší švédské papírny.
Green New Deal by vyžadoval takový objem investic, že bez finanční injekce státu, případně nadnárodních korporací skrze stát, které vlastní kapitál v objemu, jenž by řešil obrovské investice, není řešitelný a směřuje jen k řízené ekonomice. Opět v zájmu obecného blaha, jak je prezentovaný. Naštěstí jde o nezávazný a povšechný dokument a příliš velkou podporu nemá ani u konzervativních demokratů a kupodivu ani u amerického prezidenta Joea Bidena.
Koronavirus na chvíli překrýval problémy s nelegální migrací v Evropě – ta ale stále trvá, někde dokonce láme rekordy. Dá se říct, že se na ni tak trochu „zapomnělo“?
Hodí se to. Každé odvrácení pozornosti od tohoto imigračního průšvihu, který prostě trvá, se hodí. V souvislosti s nemocí covid-19 proběhla zpráva, že ve Velké Británii umírá na tuto nemoc příliš velké procento přistěhovalců. To věděli Švédi už minulý rok, kdy až 70 % zemřelých ve Stockholmu byli imigranti. Sice se zpráva ohání nižším sociálním statusem jako příčinou, ale nepopírá, že to může být i jejich způsobem života.
Pozitivní je, že Italové zkonfiskovali jedné neziskovce parník, snad se tedy blýská na časy. Ve Švédsku to zpřísňují po svém. V nových podmínkách pro získání stálého pobytu stojí, že pokud se migrant dopustí těžšího zločinu, může mu být projednávání žádosti o trvalý pobyt prodlouženo nad úředně stanovenou lhůtu. Také řešení.
Co o Evropské unii, z vašeho pohledu, prozradil koronavirus?
Neschopnost cokoliv organizovat v režimu nouze. Varování do budoucna. Schopnost psát a vymýšlet nadbytečnosti, se kterými by si národní stát bez problému poradil – tu mají. Ale řešit reálie teď hned, to je problém. Typický úkaz byrokracie.
Po celé Evropě sílí politické strany, které jsou k Evropské unii často kritické. Je to logický vývoj, nebo přehnané obavy ze členství v EU?
Jen namátkou: Ve Francii sílí Marine Le Pen a ve volebních průzkumech už má navrch nad Macronem. V Německu roste AfD, hlavně v bývalé NDR. Ve Švédsku se Švédští demokraté střídají o druhou až třetí příčku s další pravicovou stranou v závěsu za vládními sociálními demokraty. Všechny tyto strany jsou silně kritické k různým krokům ze strany Evropské unie a chtějí tyto vztahy rozvolnit.
Je to široká škála nespokojenosti s tím, co Evropská unie předvádí. Od imigrantské politiky k mezinárodním vztahům například s Tureckem, k poručnickému chování vůči nezávislým státům, až po zjevnou neschopnost. Tento vývoj a snaha o politické osamostatnění jednotlivých států o rozvolnění, to bude pokračovat a zesilovat, pokud tyto strany budou silné natolik, že na jejich vliv bude muset být brán zřetel.
Je jen na nás, jak tohoto sílícího tlaku využijeme. U nás jen pár politických stran deklaruje politickou vůli náš vztah k Evropské unii přehodnotit. Mezi ně patří Trikolóra, která spolu se Svobodnými a Soukromníky překročila v nedávném měření magickou hranici 5 % nutných ke vstupu do Poslanecké sněmovny. Bohužel, sílí i strany tlačené mediální frontou, kteří naši závislost na Evropské unii chtějí prohloubit.
Nakolik se tedy ukázala jednota členských států Evropské unie v případech kolem covidu-19, jako uzavírání hranic, rozdělování vakcín, schvalování finanční pomoci státům atd.?
Jak známo, v krizových situacích v mnohém tolik proklamovaná solidarita přestává platit. Základem solidarity je dobrovolnost, ale ta těžko může platit v situaci, kdy účastníci jsou centrálně diskriminováni, kdy obchodní zájmy, kde peníze získávají navrch, platí více než zdraví obyvatel.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se nechal slyšet, že vztahy Evropské unie s Ruskem zničil Brusel, takže Moskva už nemá vztahy s Evropskou unií, ale pouze s některými členskými státy. Jak tato slova čtete?
Není divu. Úloha Evropské unie v dění na Ukrajině, stále obnovované sankce za vyfabulované nepřátelské aktivity, ze kterých je Ruská federace obviňována, to vše k nějakému vzájemnému porozumění nepřispívá. Je tedy logické, že Ruská federace se snaží domluvit s jednotlivými státy, respektive jednotlivé státy s Ruskem, protože potřebují suroviny. Nově i tu vakcínu.
Psali jsme:
Jste svědkem doby, kdy Sovětský svaz určoval směřování Československa. Jak se s těmito zážitky díváte, současným pohledem, na Ruskou federaci? Ať už se jedná o vakcínu Sputnik V a politickou bouři kolem toho, o různé protesty regionálních politiků odstraněním soch, na přejmenovávání náměstí, na otravy agentů, z nichž je viněno Rusko... A nesmíme zapomenout ani na dostavbu Dukovan. I kvůli tomu měl podle některých názorů skončit ministr zahraničí Tomáš Petříček. Jsou obavy z Ruska namístě? Nebo je zbytečně démonizováno?
Především, Ruská federace není Sovětský svaz – tak jako současné Německo není Velkoněmecká říše. Druhý fakt, jenž se rovněž vztahuje k době minulé, je to, že oficiální média se snaží vytvářet z Ruské federace nepřítele stejným způsobem, jak vytvářela nepřítele propaganda minulého režimu z tehdejšího Západu. Tehdy to mohlo mít alespoň vnějškové opodstatnění, protože se vzájemně chrastilo zbraněmi – oproti dnešní propagandě, která staví na primitivních fabulacích generovaných nepříliš chytrými exponenty mediální války. Účelovost z toho kouká na první pohled. Americké hospodářství už dávno přeorientované na výrobu zbraní přece musí mít odbyt.
Výplody druhu, že účast Rusů na dostavbě Dukovan nás zatáhne na východ, tím by se soudný člověk ani nezabýval, kdyby se nejednalo o výroky politiků určité části politického spektra. Znějí stejně jako slovník těch, kteří sice zmizeli v propadlišti dějin, ale proti kterým ti politici stále bojují, jako kdyby jim dýchali za krkem, jen ty světové strany vyměnili.
Podle té propagandistické rétoriky např. předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), bychom na tom proklínaném Východě museli být už od roku 2010, kdy jsme nekvalitní americké palivo do našich elektráren museli vyměnit za ruské. To by Finsko muselo být už dávno na Východě někde za Uralem, protože vlastní jednu sovětskou jaderku z roku 1970, průběžně modernizovanou zrovna Rusy, a další se připravuje ke stavbě, mimochodem za dozoru bývalého ředitele Dukovan Ivo Kouklíka. Druhou stavějí Rusové v Maďarsku a třetí se bude stavět v Británii.
Podle posledních zpráv bude Biden zvyšovat počty amerických vojáků v Německu, americké vojenské lodě se šinou do Černého moře, na Ukrajinu se valí vlaky s výzbrojí – zatímco Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, s logikou pana Vystrčila nabádá Rusko, aby přestalo s manévry na svém území u svých hranic. Takže na ten Východ nás netáhne ruská ropa nebo jaderné palivo, ale přátelé pana Vystrčila. Do války.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Zuzana Koulová
