Dnes nad ránem byl ve Vochově na Plzeňsku zastřelen muž, který se vloupal do cizího obydlí. Podle zatím nepotvrzených informací majitel domku vypálil na zloděje, který se k němu dobýval oknem. Obyvatel domku k sebeobraně použil legálně drženou zbraň. Jaký máte na tyto situace obecně názor? Jsou zákony nastaveny dobře, nebo spíše chrání pachatele trestných činů?
Myslíte si, že česká zbraňová legislativa je ve své současné podobě kvalitní?
Je kvalitnější než to, do čeho nás tlačí Evropská unie. Jsme národ, kde mají zbraně svou nezastupitelnou tradici, ať už se bavíme třeba o myslivosti, sportovní střelbě apod. Jsem názoru, že naše legislativa je dostačující a musíme si ji chránit před Evropskou unií, která se ji snaží jakýmkoliv způsobem změnit a věci zakazovat.
Když si potom vezmete podíl spáchaných trestných činů s legální zbraní a těch s nelegální, tak těch legálních je opravdu malé procento.
Ano, máme tu na 300 tisíc držitelů legálních zbraní…
To je jedna věc, ale vezměte si, že jen v mizivé míře je spáchán trestný čin s legální zbraní. A jestli někdo leze do baráku, jde krást a má s sebou zbraň, tak ten druhý člověk by samozřejmě měl mít právo se bránit, v přiměřené formě. Nemůžete jen tak zničehonic někoho zastřelit.
Byl byste v souvislosti s obranou pro to, aby platil onen dnes tak často skloňovaný princip „Můj dům, můj hrad“?
Říkám, to je ta tenká linka. Vezměte si Ameriku, kde je to dohnané do míry, že vstoupíte na zahradu a zastřelí vás tam. To si nemyslím, že je dobře. Na druhou stranu, ochrana majetku by měla být jasně dána. Současný stav, platný pro držitele zbraní, je podle mě dostatečný. Vždy se musí počítat i s možností omylu, například když opilý člověk nechtěně vstoupí na cizí pozemek.
V minulosti se v Česku řešil třeba případ se samostřílem, kterým se rovněž na Plzeňsku vybavil invalidní důchodce, kterému zloději opakovaně vykrádali chatu. Nejvyšší soud ve věci samostřílů posléze rozhodl tak, že nastražená kuše může být nutnou sebeobranou. Toto rozhodnutí jste v té době přivítal?
To určitě ano. Ale opět – musí se to brát případ od případu, nelze to brát bagatelně, že někomu vlezete na zahradu a on po vás může střílet. Musí to být prošetřené a myslím si, že stejné to bude i u toho dnešního případu. Bude se zjišťovat, zda splňuje podmínky nutné obrany. A jestli se to třeba opět dožene k Nejvyššímu soudu, tak ten to poté jistě odůvodní.
Jsem za tento rozsudek Nejvyššího soudu rád, protože to vždy vede k tomu, že se tím otázka použití té zbraně zpřesňuje.
Ještě mě zajímá jedna věc. Ten člověk, který se bránil, bude samozřejmě prošetřován právě z hlediska oprávněnosti obrany; víme, že to nejspíš potrvá dlouho, zkoumat se to bude pečlivě… Myslíte si, že intenzita, do jaké jsou tito lidé prošetřováni, je přiměřená?
To už se bavíme o našem trestním řízení. Podle mě jak délka, tak třeba opakování některých úkonů je samozřejmě špatně a já tedy nevím, co by se tu mělo nějak dlouho prošetřovat. Máte zastřeleného, máte střelce, udělají se svědci, udělají se znalecké posudky, tak do měsíce by mělo být jasno.
A doufáte, že se tak skutečně stane a do měsíce bude jasno?
(smích) To bych mohl doufat, ale je to jedna z věcí, kvůli které jdeme do politiky. Délka řízení je v této zemi naprosto neúměrná. To pak samozřejmě záleží na policistech a na státním zastupitelství, jakým způsobem na to půjdou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
