Ve světě protestuje mládí proti změnám klimatu. I u nás „to začíná/. Není to ale tak trochu úsměvné, ti teenageři ve značkových oblečcích, s mobily, hojně využívající výdobytků konzumní společnosti...
Mládí má vždycky radikální názory. My jsme je také měli, jenže jsme jen neprotestovali, ale snažili jsme se vzít věci do svých rukou a těma rukama na nich pracovat. Ne pouze malovat hesla. Ale koneckonců, mnozí mladí to dovedou i dnes. Ti ovšem neprotestují a třeba chodí i do školy, ale o sobotách a nedělích vezmou igelitové pytle a jdou z přírody vysbírat nepořádek, který většinou je od nás, dospělých, a od těch, co chodí protestovat.
Protestuje se proti změnám klimatu pod heslem „vládo, konej a hned!, jinak budeme zlí“. Nikdo z těch protestujících se však nevzdá elektrického vybavení ve svých domácnostech, do školy se nechají vozit auty, a když je pozvou k papeži či do sídla EU, letí letadlem. Každý z nás, i ti mladí, bychom si měli napřed zamést před vlastním prahem, než začneme protestovat. Myslím, že mladí by se měli především učit, aby něco znali a mohli být napřed chytřejší a později moudřejší, a ne vynechávat vyučovací hodiny za účelem protestů, které samozřejmě nemohou mít okamžitý efekt. Znečišťování klimatu a přírody vůbec trvá už dlouho a také dlouho se bude léčit. A bude to bolet. Nás všechny. Staré, a ty mladé ještě víc, neboť si mnohé odříci nedovedou.
A jak to tedy vlastně s klimatem podle vás je?
Jak je to s klimatem? To je složitá otázka. Musíme si na počátku říci, že na ovzduší v České republice má vliv nejen činnost uvnitř našeho státu, ale že k našemu ovzduší přispívají okolní i vzdálené státy a také přírodní vlivy, někdy z hodně vzdálených oblastí, například ze Sahary či z Islandu a z dalších. Někdy i z druhé strany zeměkoule.
Nebudeme si nic namlouvat, znečištění ovzduší představuje v České republice dlouhodobý problém. Znečištěné ovzduší je příčinou mnoha úmrtí i nemocí, například cest dýchacích, výskytu rakoviny a srdečních onemocnění. Mezi největší zdroje nečistot v ovzduší patří tepelné elektrárny, průmysl, automobilová doprava, lokální vytápění uhlím, spalování odpadů, zemědělská velkovýroba a zpevněné plochy. V České republice je hned několik oblastí a velkých aglomerací, které jsou často zasaženy znečištěním ovzduší.
Druhou takovou aglomerací je v současné době Ústecko. V okolí Ústí nad Labem se nachází čtyři činné velkolomy, v nichž se povrchově těží hnědé uhlí. Plocha lomů, kde se těžba provádí, je velká a z nezpevněných ploch je odnášen prach. V kraji se nachází také pět uhelných elektráren a dalším znečišťovatelem jsou chemické závody, silná doprava a v Českém středohoří i intenzivní zemědělství.
Třetím postiženým v pořadí je Praha a její nejbližší okolí. Praha koncem minulého století patřila ve znečištění ovzduší mezi nejhorší v Evropě. Po dočasném poklesu znečištění na přelomu tisíciletí došlo ke zvrácení trendu poklesu a koncentrace mnohých znečišťujících látek opět neúměrně vzrostly. Hlavním zdrojem znečištění je v Praze a okolí hlavně automobilová doprava, ale ke znečištění „úspěšně“ dopomáhá také čilý stavební ruch, ničení přírody na úkor předražené výstavby a nahrazování přírody umělými „výsadbami“ golfových hřišť, cyklostezek a dalšími podobnými „vymoženostmi“ moderní doby.
Dalšími podobnými oblastmi, jako je Praha, jsou dnes například Plzeň a okolí, Brno, aglomerace Hradec Králové – Pardubice, ale i menší města jako Kolín, Mladá Boleslav, Rakovník a další a další. Takzvaná volná krajina se zemědělskou půdou má ovzduší do značné míry vysoce narušené zemědělskou velkovýrobou, která na velkých plochách produkuje silnou prašnost, ať již obděláváním nebo během silných větrů v předjaří, „obohacováním“ ovzduší četnými silnými postřiky polí a ničením přirozené zeleně v krajině. Navíc je volná krajina stále více ohrožována výstavbou velkých liniových staveb a do krajiny tak úmyslně zaváděným automobilismem.
Největší problémy v ovzduší způsobuje dnes polétavý prach, benzopyreny, troposférický ozon, oxidy dusíku a síry a samozřejmě zemědělské postřiky.
Znečištění prachovými částicemi patří v současnosti k hlavním problémům kvality ovzduší v naší republice. Představují velké riziko pro lidské zdraví. Pocházejí hlavně ze spalovacích procesů, z vytápění domácností, z dopravy a ze všech otevřených ploch během povrchových těžeb, zemědělství a staveb. Vdechování prachových částic může způsobit onemocnění rakovinou plic.
Není pochyb o tom, že smog zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Vyvolává ji benzopyren, jedna z nejtoxičtějších složek smogu. Vzniká mimo jiné při spalování paliva špatné jakosti, obzvláště smetí a lakovaného starého nábytku. Benzopyren nezpůsobuje okamžitá poškození, ale ukládá se v organismu a časem vyvolává chronické choroby. Interval mezi prvním stykem s touto látkou a vznikem rakoviny může být i 15 let. Další ze škodlivých substancí – oxid dusičitý vyvolává pálení očí, dusivý kašel, bolesti hlavy a snižuje odolnost organismu. Dýchání kontaminovaného vzduchu je nebezpečné také pro těhotné ženy. Škodlivý polétavý prach může vyvolat potrat, nebo způsobit předčasný porod. Vdechování toxinů může mít také negativní vliv na intelektuální vývoj dítěte a způsobovat problémy s pamětí. Smog zapříčiňuje u nejmladších časté zápaly plic a bronchitidu. Nemoci vyvolané vdechováním škodlivin mají často horší průběh a způsobují zdravotní problémy i v dalších fázích života. Při vysokých koncentracích škodlivin by děti měly co nejméně pobývat venku, proto je tak důležitý monitoring kvality ovzduší v okolí škol a školek.
Nebezpečnými látkami pro lidské zdraví jsou také přízemní ozon, oxidy dusíku, síry či oxid uhelnatý, které jsou produktem především spalovacích motorů ať už na naftu, nebo na benzin.
Dlouhodobě má Česká republika velmi vysoké měrné emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Jejich emise v Česku v prvním desetiletí nového století stoupaly, a to zejména v důsledku významného růstu emisí z dopravy. Ke zlomu došlo až v roce 2015, kdy se stav ovzduší v České republice poněkud zlepšil. Přesto výše zmíněné oblasti na tom dobře nejsou. Nicméně, všechno je v našich rukou. Budeme-li stále sobecky přistupovat k našemu pohodlí, můžeme v dohledné době z toho zaplatit krutou daň. To se ovšem týká všech lidí na této planetě. Ovzduší totiž nezná hranice.
Dusno je ovšem i ve vládě. Co říkáte na „problematického“ premiéra – lepí se mu smůla na paty a je otloukánkem?
Dovolte, abych citoval text z Nového zákona v českém překladu vydaného v Římě roku 1986, který si schovávám doma jako posvátnou relikvii, neboť jsem ho získal ten rok za dosti pohnutých okolností. Cituji z Evangelia svatého Lukáše, kapitola 23: „Celé jejich shromáždění povstalo a vedli ho (Ježíše Krista, pozn. autora) k Pilátovi. Tam na něj začali žalovat. Zjistili jsme, že tento člověk rozvrací náš národ, brání císaři odvádět daně a vydává se za krále Mesiáše. Pilát se ho ptal: Ty jsi židovský král? Odpověděl mu: Ty to říkáš. Pilát pak prohlásil velekněžím a lidu: Neshledávám na tomto člověku žádné provinění. Ale oni naléhali a říkali: Pobuřuje lid svým učením po celém Judsku. Načež byl odveden ke králi Herodovi, který se mu vysmál a poslal ho zpátky k Pilátovi. Pilát svolal velekněze, členy velerady i lid a řekl jim: Přivedli jste mi tohoto člověka, že prý pobuřuje lid. Já sám jsem ho vyslechl ve vaší přítomnosti, ale neshledal jsem, že by se tento člověk něčím provinil, něčím z toho, co na něj žalujete. Ale ani Herodes ne, vždyť ho poslal nazpět k nám. Prostě nespáchal nic, co by zasluhovalo smrt. Dám ho tedy potrestat a pak ho propustím.“ Oni se však všichni dali do křiku Pryč s ním. Propusť nám Barabáše. Ten byl uvržen do vězení pro nějakou vzpouru ve městě a pro vraždu. Pilát začal znovu na ně naléhat, protože chtěl Ježíše propustit. Ale oni odpověděli křikem: Na kříž, na kříž s ním!“ Tady je konec citátu. Všichni dobře vědí, jak příběh dopadl. Zfanatizovaný dav přinutil Piláta svým křikem či přímo řevem, aby dal Ježíše ukřižovat. Neznáte-li ten příběh, doporučuji vám, abyste si ho v Lukášově evangeliu přečetli a zamysleli se nad tím evangeliem a sami nad sebou, než sami budete křičet „ukřižuj, ukřižuj“ kohokoliv za cokoliv.
Neboť „problematický“ premiér je jen záminkou. Hlavně si myslím, že současná manifestační hysterie je k tomu, aby za a) sama ovlivnila justici, a za b) zrušila některé odsouhlasené nepopulární zákony, například zdanění církevních restitucí, či dokončení EET, které mnohým lidem, ne však většině, nevoní, a za c) zbavení se demokraticky zvoleného premiéra, který to všechno prosazuje. A také za d) – některým se zachtělo moci, neboť mají peníze a myslí si, že ti, co mají peníze, mají mít i moc. A nechce se jim čekat na vyřešení celého případu a ctít presumpci neviny.
A co ČSSD, pomůže jí, když odejde z vlády?
Nikomu to nepomůže, ani našemu státu, ani vládě, našemu průmyslu, lidem a vůbec nejméně pak sociální demokracii, která už se dost odvrátila od hodnot, které lidé ctí. Zahraniční politika pod vedením sociálnědemokratického politika například silně nadržuje fašizujícím tendencím na Ukrajině, viz oslavy Bandery, i dalším podobně nepříjemným věcem, bere bez důkazů mnohá vykonstruovaná obvinění cizími zpravodajskými službami, v sociální politice nezná míru věcí, na jedné straně žádá víc a víc peněz, a na druhé straně klade překážky rozpočtu. Mohl bych pokračovat, však oni sociální demokrati vědí, kde je tlačí bota, ale nahlas to nedovedou říci. A pokud to neřeknou, může se stát, že v příštích parlamentních volbách zvoleni nebudou. A to by byla škoda.
Fotogalerie: - Bureši za katr
Protestuje se s vervou a pílí. Co říkáte na demonstrace?
Už jsem to trochu rozebíral. Ale stejně nejlépe to vystihl pan profesor Jičínský, v Právu ze dne 25. 5. 2019, když řekl: „Ano, podpořil demonstrace (předseda Ústavního soudu Rychetský, pozn. autora) jako pozitivní reakci občanů, jelikož se tak děje na obranu justice. Jak ale říkám, vzhledem k tomu, že justice ohrožena není, což uznal i sám Rychetský, pak nutně tyto demonstrace směřují proti Babišovi a jeho vládě. Pokud takové protesty trvají delší dobu, působí rozkladně, protože směřují proti kabinetu, s jehož politikou souhlasí většina lidí. Právo demonstrovat je třeba uznat, ale neměli bychom se stavět k protestům tak, že nutně znamenají něco pozitivního pro praktický chod demokracie, kvůli níž se konají. Demonstrace na obranu justice nedávají smysl.“ Konec citátu.
Já jen dodávám, že bych se velmi nerad dožil chvíle, kdy položí život český Kuciak.
Budou mít změny klimatu dopady na migraci nebo dokonce na bezpečnost světa?
Obvykle změny klimatu mívají dopady na migraci. Jen si vzpomeňte na „stěhování národů“ v pátém a šestém století, na vznik islámu ve století sedmém a jeho šíření, což bylo také spojeno s migrací. I slovanské kmeny se pohnuly a přišly do střední Evropy.
To, co zažíváme dnes, je vlastně také něco podobného. Jenže dnes je už Evropa plná, jsou tu stabilní kultury anticko-židovsko-křesťanské, které se přirozeně brání příchodu takzvaných uprchlíků. Velký problém už dnes není přelidnění Číny či Indie, ale afrických a jihoamerických národů, které se dožadují stejné životní úrovně jako je v Evropě, Asii, Severní Americe či Austrálii a zjišťují s překvapením, že televizní seriály jim do jejich domovských zemí dovážené nemluví pravdu. Zjišťují, trochu pozdě, že životní úroveň v zemích, kam migrují, je zaplacena prací. A pokud některé země zajišťují migrantům vysoké dávky, špatně činí, což už jejich představitelé sami nyní poznávají.
Ovšem bezpečnost světa, dříve garantovaná světem kapitalismu na straně jedné a světem socialismu na straně druhé, byla koncem minulého století silně narušena. Vylučování jedněch druhými, přerušování spolupráce, podněcování všelijakých barevných a deštníkových revolucí a zásahy jedněch zemí do dění v zemích druhých, to silně narušilo světovou bezpečnost.
... když mluvíme o bezpečnosti – je tady nová studená válka?
Ano, můžeme mluvit o nové studené válce, která každou chvíli, za přičinění neuvážených akcí – vzpomeňme jen, jaký incident zapříčinilo napadení Polska a tak vypuknutí II. světové války – hrozí přerůst ve válku horkou. A hroznou, jejíž následky by mohly pohřbít lidstvo dřív, než přirozeně vymizí samo. Co proti tomu dělat? Tlačit na mocnosti, aby se scházely a mluvily spolu. Vyzbrojováním, vyhrožováním, sankcemi a drancováním přírodních zdrojů životní úroveň nezvyšujeme a mír nezajistíme, ba právě naopak.
Pojďme raději k něčemu veselejšímu. Co nám povíte optimistického?
Když jednomu trhají zuby a nesmí pozřít buchtu s mákem, nemá příliš optimismu. Ale nešť! Sluníčko svítí a hřeje – někdy až moc, letos i prší a jsou bouřky. Že zaplaví sklepy? No prosím, podívejte se, jak je pečováno o pole, sady a lesy – kůrovce lesy zvládnou, říkali někteří v minulých letech a musí vám být jasno, proč jsou sklepy zaplavené! Čili nejsme obecně na tom zle. Jen bychom si to měli uvědomit a přestat si závidět! Závist je hrozná vlastnost! Přeji vám krásné a hezké léto!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
