Jak ovlivní případ lithium sněmovní volby?Anketa
Plánovaná těžba lithia na území severočeské pohraniční osady Cínovec se letos v říjnu stala politickým tématem. V podobných kauzách tomu většinou předchází hlasitá aktivita veřejnosti, „zelených“ aktivistů a podobně. Tentokrát – ticho po pěšině. Mám jen špatný dojem, nebo to tak je i podle vás?
Přesně tak. My jsme v podstatě nevěděli, v jakém stavu záležitost je. Tématem jsme se začali zabývat, když vyšlo najevo, že Cínovecká deponie nějakým zvláštním způsobem nabyla odkaliště, které má obsahovat zásoby lithia. Začaly nás proto zajímat způsoby zpracování tohoto nerostu. Nepřipadaly nám až tak problémové, pokud bude dodržena řada všech příslušných podmínek. To se bavíme o přetěžení starého odkaliště, což je jiná věc než hlubinné dolování, k němuž se nyní i prostřednictvím memoranda vyjadřovala vláda.
Jaké aspekty a podmínky jsou tedy v souvislosti s těžbou na Cínovci nejdůležitější?
Pro nás je stěžejní, aby zejména doprava probíhala maximálně šetrně. To je v případě Cínovecké deponie asi největší ekologická zátěž, která tam může vzniknout, pokud by se lithium nezpracovávalo přímo na místě, ale v nějakých chemických závodech, třeba v Litvínově. Pokud by se doprava řešila prostřednictvím železnice, tak myslím, že by bylo vše v pořádku.
Samozřejmě je důležité, aby separace lithia probíhala zejména magneticky, nikoli chemickou cestou. Chemicky pak případně až v areálech závodů, které jsou připravené na to, aby dále neznečišťovaly životní prostředí.
Starosta Dubí Petr Pípal uváděl, že prostory, kde by se lithium dalo zpracovávat, má přímo město Dubí. (Vytěžená upravená ruda by měla putovat podzemním potrubím do zpracovatelského podniku, který vyroste v místě bývalých rekultivací nad Lesní bránou v Dubí.) To není varianta, kterou myslíte?
Určitě ne. On měl jistě na mysli magnetickou separaci, která probíhá někde v místě, u úpatí kopce, což zřejmě odpovídá. To je jen část procesu, kdy se hornina jaksi předpřipraví tak, že se zvýší podíl nerostu, který se z ní ve výsledku má dostávat před samotným chemickým zpracováním. Nejsem ovšem geodet ani chemik, mám jen zprostředkované poznatky, které se snažím podávat laicky.
Když odbočím od ekologického pohledu, politici často v rámci lobbingu operují i argumentem zaměstnanosti – to pak ovšem souvisí s tím, kde se bude nerost nejen těžit, ale i zpracovávat...
Jednoznačně. Dnes je to tak, že kdyby se nepohnulo s horním zákonem – respektive s tabulkou úhrad za vydobytý nerost –, tak je to stále pro stát neekonomické.
Jak to?
Protože prodáte něco, co už nikdy znovu nevytvoříte. Za současných podmínek stát dostal dejme tomu deset tisíc korun a na burze to těžař prodá také za deset tisíc, ale dolarů! Na tento markantní nepoměr jsme se snažili upozornit. Je podstatný stejně jako ekologické aspekty, o nichž v případě European Metals Holdings v tuto chvíli ještě nic nevíme, byť právě způsob separace lithia z vytěžené rudy je na celém procesu to nejzásadnější. Pokud by šlo o nějaké kyselinové louhování, tak to pak lze vyloženě pouze v chemických závodech a nikde jinde.
Pro nás bylo zásadní, aby doprava probíhala prostřednictvím válcového dopravníku ke kolejím a dále železnicí. Tolik k logistickému problému – aby se do Dubí opět nevrátily kamiony, které jsme odtud chtěli v minulosti dostat.
V Horním Slavkově, kde je další ložisko lithia, se doprava řešila v rámci EIA jako největší problém – obec lpěla bezpodmínečně na železniční vlečce a její přání se již prosadilo.
Obě lokality jsou ovšem rozdílné. Horní Slavkov je chráněná krajinná oblast, takže tam musí být uplatňován zcela jiný přístup a nesrovnával bych to.
Kdosi nadával, že jsme nebyli vymezeni proti těžbě lithia, ale na druhou stranu – nejsme tmáři. Lithium má být použito pro elektromobily, takže se může stát alternativou lithia z Číny nebo Jižní Ameriky, kde se nešetrnou těžbou vysloveně plundruje příroda. Máme možnost získat čistější surovinu. Pro nás může jít o přínos.
Ano, v červnu jste v tiskové zprávě Strany zelených uváděl doslova, že „není těžba jako těžba“. Lidé vás v severočeském regionu mají totiž spojené s rezolutním odmítáním pokračování těžby hnědého uhlí. Není divu, že tolerantní postoj k těžbě lithia může některé překvapit, že?
Jedné věci se obáváme. Ono se může stát, že se z lithia nakonec stane v Ústeckém kraji jakési „uhlí 2.0“. Že se to tady v okolí Cínovce prostě zplundruje, vyveze se surovina za pár šupů, zbohatne pár vyvolených a kraj z toho bude chudnout.
V současnosti už to není tolik o pracovních místech jako o kvantitě: dnes, když to přeženu, tak tři lidi s traktory vytěží horu. Mechanizace v hornickém odvětví dosti postoupila. Takže my říkáme ano, těžba lithia může kraji cosi pozitivního přinést, ale zůstává spousta otazníků.
Jaké například?
Ukazuje se, jak vedení Ústeckého kraje neskutečně spí. Továrna na baterie – jedna ze součástí celé materiálně-technické základny procesu – má vyrůst někde v Havířově. Takže přes celou republiku se zase bude něco vozit? Je to neekologické a vůbec nám to zde nepomůže. Chtěli jsme místa s přidanou hodnotou.
Tohle přece není zpráva ze včerejška: Než firmy získaly povolení, než se území prodalo... Proces běží roky a Ústecký kraj neudělal vůbec nic. Už dávno jsme měli mít investora, který továrnu postaví přímo tady. To je první zdvižený varovný prst, a poměrně velký.
Co si myslíte o memorandu, které podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček z ČSSD s firmou European Metals Holdings, která financuje český Geomet, jenž právě realizuje průzkumné vrty v místech budoucího hlubinného dolování?
Dokument se tváří na jednu stranu nevinně, ale nevěřím tomu, že někdo týden před volbami podepíše zásadní dokument, aniž za to má nějakou zodpovědnost. Minimálně to „zavání“. Sice je možné, že jde ze strany komunistů, ANO a SPD pouze o předvolební téma, aby se dostali do novin, ale velmi bych zpozorněl, když vláda něco podepisuje na poslední chvíli, aniž to i dlouhodobě předem avizuje. Je to zvláštní.
Myslíte, že hrozí věci, kterými straší Andrej Babiš? Co říkáte na trestní oznámení?
Trestní oznámení jsou silná slova. Těžko soudit, protože já jsem si stihl přečíst zatím jen jakousi zkrácenou verzi a z toho bych nerad usuzoval. Ale bez ohledu na to, co tím on, komunisté a SPD sledují, je minimálně dobře, že se na toto téma svítí a že bude pod kurňa velkým dohledem. V případě uhlí se to totiž na severu Čech nepovedlo: Severní energetická (někdejší MUS) ho ukradla za peníze firmy. Státu zůstaly externality, ale peníze plynou na soukromé účty a kraj z nich má jen drobné, které se zveličují. Směšných pár milionů oproti miliardám, které odtékají, a ještě nám tu zůstávají vícenáklady: zhoršený zdravotní stav obyvatel, sociální aspekty, špatná image kraje. Tohle je třeba skloňovat i v případě lithia.
Dnes nedohlédneme na to, kdo má kde jaké kamarády. Notabene když se staví továrna v Havířově. Někdo třeba potřebuje zatlačit, aby šla věc rychleji. I tohle bych možná za tím viděl. Ale vše jsou to spekulace, jen fabuluji.
Proč podle vás do těžby nejde státní podnik Diamo? Z těch důvodů, které jste právě zmínil?
Těžko říct. Ale já osobně nevidím probém v tom, že do procesu vstupuje soukromý investor, protože on nese celou řadu rizik a je v pořádku, že si odnese zisk. Problém je v tom, aby byl obchod férový, což se obávám, že by být nemusel... Abych uvedl příklad: je to stejné, jako když vymáhá pohledávky soukromý exekutor. Nevadí mi to, pokud nenastane současný stav, kdy jsou jak utržení ze řetězu, a všichni víme, jak to dopadá. Totéž – pokud bude těžit soukromý těžař, nechť těží a má zasloužený zisk, ale tam to musí končit a zisk nesmí být na úkor státu. Ostatní proces, jako co se se surovinou bude dít, už by měl určit stát. Nemůže to být jen o těžbě. Teprve pak se stát chová jako řádný hospodář.
Co může a co by měla prosadit chystaná mimořádná schůze sněmovny? Co by měli politici prosadit?
Jednoznačně to, o čem jsme spolu hovořili: Upravil bych výši poplatku za vydobytý nerost, to je asi nejjednodušší, co bych nyní viděl. Tam zřejmě narazí na svou bohorovnost v případě uhlí, kdy je zmrazili na deset let. To je zásadní věc, kterou by měli přehodnotit, ale myslím, že k tomu nenajdou odvahu. Dnes jde totiž 70 procent do státního rozpočtu a jenom 30 procent do kraje. Ten poměr by měl být jiný.
Druhá věc jsou striktní podmínky pro dopravu, aby nehrozil nárůst kamionové přepravy. Dnes je už na hranici únosnosti i bezpečnosti, takže jednoznačně preference železnice, možná v kombinaci s pásovým dopravníkem.
Třetí věc je zpracování v bezpečné zóně, v již existujícím chemickém areálu.
Možná objevíme ještě další zádrhele. Byl bych rád, kdyby se vedle štěkání politických stran toto vše osvětlilo lidem a posvítilo na případné zájmové skupiny, které mohou stát někde ve stínu a my o nich nemusíme vědět.
To z regionů dokážou organizace s poradním či lobbistickým vlivem na vládu, jako je například Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, ale vy jste se nyní na Facebooku proti ní vymezil, když vás její pracovník zahrnul do hromadného e-mailu s dotazem na lídry politických stran v kraji. Proč jste byl tak naštvaný? Je za tím to, že máte naprosto opačné postoje k těžbě uhlí?
Je to instituce, která se svým názvem honosí – hospodářská a sociální, existují od roku 1999 a teprve se něčím začínají v tomto směru zabývat. Je to tam samý profipolitik a já se ptám, co ti lidé v tomhle dodnes dělali? Těch skoro dvacet let?
Osobně ale nechovám žádné nesmrtelné nepřátelství k nikomu. Ve chvíli, kdy je to potřeba, ať dělají, co můžou. Oni prý již nějaké vyjádření k problematice vydali, a myslím, že se obsahově úplně nerozcházíme. Jen si nejsem jist jejich záměrem – zda je bohulibý, nebo z toho nečiší jen byznys. Pro nás je super, když těžba lithia něco kraji přinese, ale hlavně se bojíme, jak jsem již zmínil, aby se z toho nestal problém „uhlí 2.0“. To vnímáme jako mnohem větší riziko.
Když se točíme kolem uhlí, v tomto směru je v severočeské uhelné pánvi a v otázce limitů těžby nyní klidná situace?
Vtipné je, že největší bitva se v tuto chvíli odehrává na druhém konci republiky v OKD.
Tak to je ovšem jiná kapitola...
Ale všechno souvisí se vším. Stát vynakládá bůhvíkolik prostředků po krachu soukromé firmy, vyvedení bytového fondu, který nebyl ztrátový, a tak dále. To vše jde ze státních kapes. Tady uhlobaroni vydírají obce, kraj, potažmo stát, a přitom existuje fond od Evropské unie, který může zafinancovat rekvalifikaci propuštěných lidí. I kdybych prostou kalkulací ty peníze lidem jenom dal, tak jim vystačí na hodně dlouho.
My doufáme, že se závislost české energetiky na uhlí bude obecně snižovat. Současný stav pro nás úplně v pohodě není, protože se prolomily limity na Bílině, což znamená zakonzervování neutěšeného stavu kraje a přírody na pěknou řádku let. Už jsme z toho unavení, kraj by měl dostat šanci se trochu nadechnout.
Když jsem se byl podívat na oslavě Severočeských dolů, tak tam z těch tradic bylo patrné, že patří do minulého či předminulého století... Uhlí na severu zatím spí, ale je to spící drak – není potřeba jásat, dokud se jezera úplně nezatopí... Uvedu příklad z Ústí nad Labem, kde je problém na jezeře Milada – zásoby uhlí se neodepsaly, což teď brání znovuužívání území. Je to na hodně dlouho a státní mašinerie se s tím neumí dobře popasovat.
Působíte jako sociální pracovník. Jak jste se dostal k tématu těžby?
Díky tomu, že nám chtěli zbourat Horní Jiřetín, který sousedí s Litvínovem, a z našeho města, respektive z Janova, by se stal ‚Jámov‘, protože jáma by se hodně přiblížila. Tak jsem se o téma těžby začal zajímat a věnuji se mu obecně už asi deset let. Vzhledem k tomu, že se pohybuji v rámci Zelených či jiných ekologických organizací, tak si dovolím tvrdit, že i když nejde o mnou vystudovanou profesi, nějaká relevantní data a informace o tom mám...
Obecně to má politik tak, že lidé po něm chtějí řešení situací, které vždycky nemusí znát, a on se proto musí spolehnout na názor odborníků. Jinak to nejde. To, na čí názory se v české politice někdy spoléháme, není úplně ono. Někdy se vůbec nebere v potaz, že někde někdo žije a chtěl by tam dál žít a vychovávat děti. Což je případ našeho kraje, kde to vypadá, že už nám jakoby nic nevadí a sneseme zde cokoliv. A pokud se budeme bavit o zdravotních rizicích těžby, tak mně třeba zpočátku nedošlo, že magnetická separace lithia také není úplně bez rizik. V tom by se lidé také úplně pohybovat neměli... Nehraje v tom sice roli žádná chemie, ale magnetické pole také nedělá člověku dobře. Osobně sázím na robotizaci, což by mohlo být v pohodě. Nic není bezproblémové, takže z naší strany jde spíš o jakousi toleranci než schvalování těžby.
Uhlí, lithium... Jsou to podle vás i nyní témata, kvůli kterým má smysl vzkázat lidem, aby dostali Zelené do sněmovny?
Jednoznačně. To je přesně naše parketa, lidskoprávní. Zájmy jako zdraví obyvatel a zdravá příroda řadíme nad zájmy byznysu. Měli bychom hospodařit tak, abychom Zemi nepředávali dalším generacím s narůstajícím dluhem, ale tak, aby zde mohli naši potomci v klidu žít. Zelená politika mnohdy není líbivá. Říkáte lidem věci, které mnohdy nechtějí slyšet, protože je nutí do nějakého nekomfortu, do přehodnocení svého života, když léta byli zvyklí dělat něco nějak a teď přijde jakýsi „žabák“ a začne vysvětlovat, jak to mají dělat jinak. Naše politika není populistická ve smyslu „všichni se hned budete mít dobře, všem vám přidám“ a podobně, ale rozhodně jsou věci, které by se neměly opomíjet. A to je jeden z důvodů, proč bychom měli být ve sněmovně.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
