Na konci roku 2018 vyvolal velkou odezvu plán Donalda Trumpa stáhnout vojáky ze Sýrie. Trump je kritizován, že v Sýrii uvolňuje místo Putinovi a Íránu, případně ještě Turecku. Je tedy rozhodnutí o ústupu USA moudré? Jak bychom, jakožto západní koalice, měli postupovat?
Moudré to rozhodně není. Odchod vojáků USA by neměl být překotný, jak naznačil americký prezident. Americká armáda by v každém případě nebyla v Sýrii přítomna na věky, ale pokud dojde k rychlému stažení, vytvoří se vakuum, které by nakonec mohlo vyústit i ve zformování nějakých nových bojůvek teroristických skupin. Vzhledem k tomu, že Evropa v tomto konfliktu zaspala, tak už nemá moc možností, jak dění v Sýrii ovlivnit.
Volili byste v příštích prezidentských volbách Václava Klause staršího?Anketa
Co nám říká chování Kurdů, kteří v reakci na Trumpův krok do jimi kontrolovaných oblastí pozvali Asadovy vojáky, neboť se bojí vpádu Turky podporovaných rebelů?
Tato reakce se dala očekávat, protože Kurdové se bojí o své životy. A dalo by se také říct, že je to vůči nim nefér jednání ze strany USA. Nezapomínejme, že kurdští civilisté především z řad Jezídů nesmírně trpěli řáděním ISIL. Jejich bojovníci a bojovnice nezanedbatelně přispěli k poražení této teroristické organizace. Je s podivem, že USA nad nimi jen tak mávnou rukou. Jsou jisté oblasti, odkud se Kurdové mohou stáhnout, ale pak jsou v severní Sýrii území, kde tento národ žije odnepaměti, takže si bude chtít svůj domov uhájit.
Generál Stanley McChrystal zkritizoval stažení amerických vojsk ze Sýrie. Řekl, že kdykoli v posledních 60 letech USA někde uvolnily místo, byl z toho problém, ztráta stability v daném regionu, atp. Hrozí podobná věc i v Sýrii, nebo tam pořádek zjedná Rusko, případně někdo jiný?
V tomto případě se nebojím o stabilitu, ale spíše o to, jaký režim se do Sýrie vrátí. Obávám se, že pokud se USA stáhne, tak to dá prostor právě Rusku a Íránu. Zejména pak posilující Írán by nás měl znepokojovat, jehož představitelé opakovaně otevřeně mluví o zničení Izraele.
Vladimir Putin poslal Donaldu Trumpovi novoroční dopis, ve kterém ho vyzývá k širokému dialogu. Putin v dopise zdůraznil, že vztahy Ruska a Ameriky jsou „nejdůležitějším faktorem pro strategickou stabilitu a mezinárodní bezpečnost“. Můžeme v roce 2019 očekávat vřelejší vztahy mezi oběma zeměmi? A co by jejich sblížení mohlo vyřešit?
Vztahy mezi USA a Ruskem jsou již delší dobu na bodě mrazu a já osobně neočekávám, že by se měly nějak zlepšit. Putin sice poslal Trumpovi dopis, ale vzápětí Rusko zajalo amerického občana, kterého obvinili ze špionáže, což rozhodně situaci nepomůže. Samozřejmě by sblížení a spolupráce těchto velmocí pomohlo klidu zbraní celosvětově, ale ego obou prezidentů je asi bohužel větší.
Fotogalerie: - Donald Trump a Blízký východ
Zkoumání ruského vlivu na kampaň Donalda Trumpa se zadrhává. Speciální vyšetřovatel Robert Mueller zatím s žádnými konkrétními závěry týkajícími se přímo Donalda Trumpa nepřišel. Zatím se prokázalo „jen“, že Trumpův poradce Paul Manafort pral špinavé peníze. Sám Trump vyšetřování od počátku označuje za nepodložené a zbytečné. Jak to lze vnímat?
Osobně si myslím, že je nemožné z naší pozice jakkoli rozklíčovat, kde je pravda a zda má vyšetřování nějakou váhu, nebo zda jen o politické představení, které povede do ztracena. I z amerických médií je patrné, že v tomto nemají jasno. Aktivity Ruska v kyberprostoru nepodceňujme, ale přímé spojení Trumpa s Ruskem během kampaně vidím spíše jako pokřivené přání demokratů, nikoli pravděpodobný fakt.
Končící německá kancléřka Angela Merkelová v novoročním projevu uvedla, že Německo se pokusí celosvětově převzít větší zodpovědnost při řešení celosvětových problémů. Je to dobře? A jde o reakci na určité oslabování Evropy na světovém kolbišti?
A. Merkelová má jistě velké ambice. A protože jde o jednu z velkých světových ekonomik, tak je to jistě i na místě. Trochu mě ten krok překvapil, Němci byli příliš dlouho zalezlí ve své ulitě. Podle mě by se neměli snažit spasit celý svět, stačilo by se aktivně zaměřit na bezpečnost v Evropě. Snaha doplňovat podstav v Bundeswehru občany cizích států však považuji za velmi krkolomný počátek naplňování dotyčných ambicí. Pokud chce AM řešit celosvětové problémy podobně třeba jako migrační krizi z roku 2015, tak se opravdu obávám, že se z dlouhodobého hlediska stane spíše evropským otloukánkem než globálním hráčem.
Analytik Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty varoval, že rok 2019 bude pro českou bezpečnost horší, Rusko a Čína tu prý mají své služebníky, mezi něž Janda kromě komunistů řadí i prezidenta Zemana. Obě velmoci prý v roce 2019 zaútočí, neboť jim běží čas. Máme se tedy obávat zvýšeného tlaku Rusů a Číňanů, je to reálná hrozba?
Hrozba to určitě být může. O aktivitách Ruska a Číny na našem území informují naše bezpečnostní služby již delší dobu. Otázkou je, jak velká hrozba to může být a co je cílem těchto dvou velmocí. Ostražitost je ale rozhodně na místě.
V Hospodářských novinách zaznělo, že vláda se prý bojí rozhodnout o jaderném tendru. Česku v případě nečinnosti hrozí, že bude elektřinu dovážet. Co s tím dělat? A komu by bylo bezpečnější tendr přidělit?
Není to o tom, že by se vláda bála cokoliv rozhodnout. V tomto případě jde o strategický projekt velmi významného charakteru a situace s jádrem je v každé zemi jiná, někde jedou podle plánu, jinde se stavba protahuje a neúměrně prodražuje. Navíc nejde jen o peníze, ale i o bezpečnostní aspekty. Podle premiéra Babiše by stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany měla zajistit dceřiná firma společnosti ČEZ, jež elektrárnu provozuje. Jasně řekl, že stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí. Takže teď je to na panu řediteli Benešovi a minoritních akcionářích, na které zatím svádí svou nečinnost.
Premiér Andrej Babiš volá dlouhodobě po tom, aby se Evropská unie změnila. Chce také, aby byla posílena role členských států. Je to rozumný návrh, mají dnes jednotlivé členské státy málo pravomocí? A imponuje Babišův přístup euroskeptikům?
EU je dobrý projekt. A to i podle Andreje Babiše. Ale již funguje mnoho let, rozšiřuje se. A s tím by měly také přijít adekvátní změny. Rozhodně by se nemělo nijak rozšiřovat hlasování kvalifikovanou většinou a EU by neměla nijak omezovat suverenitu států jako např. u migrační politiky apod. Dále by mělo také dojít k odpolitizování Evropské komise, protože již není možné, aby se vše rozhodovalo podle „západních“ států. Nevím, jestli tyto názory imponují euroskeptikům, ale rozhodně jsou střízlivé a proevropské.
Často zaznívá názor, že Babiš Evropskou unii potřebuje kvůli dotacím. Nedávno ale byly Agrofertu v mediálně velmi propírané kauze dotace zastaveny. Je možné, že se Babišův postoj k EU „změkčí“ a že český premiér ve skutečnosti opozicí proti dnešnímu unijnímu establishmentu není, nebo jde o zcela vážnou pozici?
Andrej Babiš rozhodně nepotřebuje EU kvůli dotacím pro Agrofert. V první řadě společnost již nevlastní. A v druhé řadě není Agrofert na EU dotacích závislý, ty tvoří jen velmi malý zlomek jeho příjmů. Celá debata ohledně Agrofertu a dotací mi přijde jako absurdní a ubohá snaha opozičních politiků o vytváření kauz kolem pana premiéra.
Fotogalerie: - Oslava Bandery v Kyjevě
Hovoří se o špionáži ze strany Číny. Firma Huawei byla označena Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost za bezpečnostní riziko. Jde o reálnou hrozbu? Jak to lze srovnat s kauzou Prism, na kterou upozornil americký whistleblower Edward Snowden? Není to tak, že vlády všech velmocí mají otevřenou cestu do velkých technologických firem? A je to tedy s trochou nadsázky jen o tom, zda chceme, aby nás raději odposlouchávali Američané, nebo Číňani?
Pokud ten Úřad tvrdí, že jde o možnou hrozbu, tak by k tomu měl předložit jasné a nezpochybnitelné důkazy, stejně jako návrh dalšího postupu. A vláda samozřejmě takové varování musí brát vážně. Což premiér také bere, podle svých vyjádření. Osobně v tom nevidím žádnou podobnost s kauzou Prism, kdy chtěl úřad NSA, aby mu firmy předávaly citlivé informace.
Jak lze vnímat schůzku Andreje Babiše s čínským velvyslancem a zejména pak následné vyjádření čínské strany, kdy to vypadalo, že se Andrej Babiš Číně klaní? Podlézá oficiální česká politika Číně?
Četl jsem dvě vyjádření. To, které dal na svůj Facebook čínský velvyslanec. A také to následné od pana premiéra. A nemám proč nedůvěřovat verzi českého předsedy vlády. On určitě není typ politika, který by někomu podlézal.
Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství kritizoval tzv. „lepšolidi“, kteří nám diktují, jak tu máme žít. Jsou tu takoví lidé? A co k jeho kritice říci, byla na místě?
Tuším, na co narážel. A popravdě, i když dost nerad lidi škatulkuji a tím vlastně i rozděluji, částečně s ním souhlasím. Osobně taky těžce nesu, že někteří lidé neunesli výsledky demokratických voleb, nesmířili se s nimi a žijí tak v neustálém pocitu, že jediná možnost, jak na tomhle světě přežít, je shodit současnou vládu. A ještě ty, kteří normálně žijí, pracují a užívají si toho, že má Česká republika tak skvělé ekonomické výsledky, poučují. A někdy bohužel i urážejí. To mi taky vadí.
Vypadá to, že společnost je opravdu natvrdo rozdělena na dva tábory. Prezidenta zhruba polovina národa takřka adoruje, druhou polovinu znechucuje. Měl by rok 2019 být rokem konce Miloše Zemana?
Společnost rozdělena opravdu je, ale není to žádnou novinkou. Společnost byla vždy rozdělena, ale v době sociálních sítí se z diskuze stává spíše agresivní výměna názorů napsaných ve statusech. Navíc se často zapomíná, že na sociálních sítích, případně v různých komentářích, se často vyjadřuje jen určitý specifický typ lidí, který má vyhraněný názor. Nemyslím si, že prezident má jen své uctívače. A pak ty, co ho proklínají od úsvitu do soumraku. Jsem přesvědčen, že většina lidí se pohybuje mezi extrémy. Miloš Zeman byl zvolen v demokratických volbách a i přesto, že s ním v mnoha ohledech nemusím souhlasit, tak tu volbu plně respektuji.
Ani tento předvánoční čas se neobešel bez teroristických útoků. Co se pachatelů týče, jednalo se o imigranty, nebo občany Evropy s migrantským pozadím. Máme se radikalismu ze strany nepůvodních obyvatel Evropy obávat i nadále? Na druhou stranu, v Německu na Nový rok najel automobilem do lidí většinový občan, cílil na chodce neněmeckého původu. Hrozí tedy i nebezpečí odvetného extremismu?
Hrozba teroristických útoků v Evropě i po světě hrozí již několik desetiletí. Dříve to byly spíše separatistické organizace, dnes to jsou více radikální islámští teroristé. Boj proti terorismu jen tak neutichne a ta hrozba tu bude ještě dlouhé roky. Státy se v tomto boji musí naučit více spolupracovat a sdílet informace o možných teroristech. V tomto roce se také podařilo několik útoků překazit, což značí, že jsme na dobré cestě, ale ještě nás hodně práce čeká. Problémem také je, že se neradikalizují pouze imigranti, nebo jak říkáte nepůvodní obyvatelé Evropy, i když z té největší části samozřejmě ano.
Co bychom si v roce 2019 měli přát, co se týče geopolitického hlediska? Na co si dát pozor, čemu se bránit?
Určitě bychom si měli přát, aby se nikde neobjevil žádný nový válečný konflikt, nebo vyhrocená situace. Aby se i nadále dařil boj proti terorismu a neshody se spíše řešili komunikací a dialogem než zbraněmi. Měli bychom se vyvarovat tvrdého brexitu a celní války. Měli bychom bedlivě sledovat volby do Evropského parlamentu a dávat si pozor na extrémisty všeho typu. Jedni budou chtít EU rozložit, druzí z ní vytvořit superstát. Nehovořím zdaleka jen o ČR, ale o všech členských státech.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
