Karel Kryl zpíval písničku Důchodce. „Kalhoty roztřepené, na vnitřní straně, zápěstí roztřesené a seschlé dlaně, kterými žmoulá kůrku chleba, sebranou z pultu v závodce, tak teda říkejme mu třeba – důchodce.“ Lze ji jako reálné konstatování stavu dnes stále použít?
Bohužel stále jsou i takoví senioři a není jich úplně málo. Vyžít s minimálními důchody nebo s důchody pod deset tisíc korun pro jednu osobu je při dnešní drahotě a stále se zvyšujících cenách prakticky všeho velmi, ale velmi těžké. Už dnes je vzhledem k rostoucím cenám zejména nájmů a energií spousta seniorů na pokraji bídy. O drahém jídle a lécích ani nemluvě. Důchody přitom v minulosti rostly pouze o desítky korun.
Český důchodový systém také vydává na důchody pouze 6,9 % HDP oproti průměru v EU, kde je to 9,7 % HDP! Tady bohužel pro naše politické eurohujery není EU vzorem. Vláda ODS, TOP 09 a lidovců také v minulosti ukázala, že jsou jim církve bližší než čeští důchodci.
Jak to vypadá s osvobozením seniorů od povinnosti placení televizního a rozhlasového poplatku?
Pod naší peticí je podepsáno kolem deseti tisíc převážně důchodců ze všech krajů republiky. Jsou zde však signály, že iniciativa vzbuzuje odpor u určité části politiků navázaných na Českou televizi a její politické diskusní hrátky. Stále také není možné dosáhnout důkladné kontroly hospodaření Českého rozhlasu a televize. Poslední příklad nákupu vozidla pro ředitele rozhlasu jen potvrzuje kritiku, která se snáší na hlavy obou ředitelů takzvaných veřejnoprávních nezávislých médií. Výpadek v příjmech je přitom možné nahradit rozšířením vysílacího času pro reklamu. Snazší je ale tahat peníze z kapes koncesionářů a nemít kontrolované výdaje. Podle našich informací přitom sledovanost ČT důchodci není příliš veliká a Soukupova TV Barrandov je u nich v poslední době populárnější. Bude to ještě boj, přinejmenším stejně takový, jakým jsme procházeli při prosazování slev pro důchodce v dopravě. Úspora pro důchodce při zrušení koncesionářských poplatků by byla ročně 2 160 korun. To pro důchodce opravdu není málo.
MUDr. Vladimír Dryml
V současnosti se hodně kritiky ze strany seniorů snáší na hlavu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Jak moc je ta kritika oprávněná?
Ministr Vojtěch nemá o systému zdravotnictví u nás ani základní praktické znalosti a možná jen trochu teorie pochytil od tvůrců Julínkovy reformy, u kterých si doplňoval vzdělání podivným, drahým a neprůhledně hrazeným studiem při výkonu funkce ministra a poslance. Už samotný fakt, že ministrem je člověk bez odborných a politických zkušeností, obklopený týmem mladých poradců z farmaceutických firem, mluví za vše. Když k tomu přidáme náměstka pro zdravotní péči, který je hygienikem a expertem na očkování a čínskou medicínu, a jako hlavní hygienik je výživová expertka, tak je vymalováno na roky dopředu. Neřeší se nedostatek lékařů a sester, tolerují se cizinci bez patřičného vzdělání a znalostí češtiny, zametá se pod koberec nedostupnost některých důležitých léků.
Varování české lékařské i lékárnické komory asi nebere kindermanagement ministra vážně. Odborné společnosti si zde prosazují svoje úzké osobní zájmy a pojišťovny jsou bez kontroly. Není divu, že omezují léčbu lékařům a nemocnicím, i když mají na účtech mnoho miliard. Mluví se dokonce o více než třiceti miliardách korun. Přitom mnoho nemocnic je zadlužených a ambulancím se platí za ceny z roku 2017. Na rozdíl od ministra, který nevidí blížící se kolaps, jsou důchodci znepokojeni nedostatkem léků a dlouhými čekacími dobami na vyšetření i operace. Téměř každý důchodce totiž potřebuje léky a lékařskou péči na rozdíl od mladších občanů. Péče o zdraví a pomoc v nemoci je pro důchodce to nejdůležitější, co potřebují v seniorském věku. Je nezodpovědné, že se české zdravotnictví v poslední době stává pokusnou dílnou pro různé experimenty a takzvané experty.
Letos oslaví kristova léta. O jeho vedení hovoříte jako o kindermanagementu. Nicméně vždy se říkalo mládí vpřed...
Jak pro koho. Pro ministra osobně a lidi kolem asi ano, bohužel pro pacienty a zdravotníky je to tragédie.
Do jaké míry je, či není loutkou Andreje Babiše?
Roky byl jeho podržtaškou na financích. Babiš ho vysílal z financí na zdravotnictví jako svého zástupce a možná i hlídače. Jsou obavy, aby společně nepřipravovali privatizaci části zdravotní péče, nebo dokonce privatizaci VZP. Hraje se o stovky miliard. Navíc premiér má i určité podnikatelské zájmy ve zdravotnictví a potřebuje člověka, který mu je ochrání. Poslední šachy a hrátky s platbou za státní pojištěnce a změnou systému zdravotního pojištění nenechávají důchodce klidnými, protože si uvědomují, že to budou hlavně oni, na které dopadnou případné negativní důsledky ještě většího podfinancování zdravotnictví v budoucnu.
Psali jsme:
Jako senátor jste měl problém, když jste měl urazit větou „Vrať se, odkud jsi přišel!“ lékaře jemenského původu. Na druhou stranu, v českých nemocnicích opravdu česky mluvícího personálu ubývá. Co si o tom myslet?
Stále si trvám na tom, že člověk, kterému Česká republika poskytla vzdělání a práci, nemůže tvrdit, že nebude dodržovat české zákony. Pak se musí vrátit tam, kde zákony naší země neplatí. Navíc tam padla urážka i na české senátory. O tom všem se ale nesmí mluvit. Stále více cizinců nahrazuje české lékaře a sestry a přibývá nejen poruch komunikace a obtíží při včleňování do naší společnosti, ale zejména dochází často ke klesající úrovni poskytované péče a nepochybně i růstu chyb při léčbě a ošetřování lidí. Politici, odpovědní za tato fakta, to ignorují a myslí si, že se za svoje peníze budou léčit v cizině nebo že jsou mladí a kvalitní zdravotní péči nebudou potřebovat. Ministr si myslí, že bude asi navěky zdráv, když ignoruje varování profesní komory i lékařských odborů.
Jak je na tom zdravotní systém ohledně léků a farmacie? Vítězí pacient, anebo farmaceutické firmy?
Především dnes vítězí lékárenské řetězce, které programově ničí malé lékárny. Pacienti mnohdy své léky nedostanou, protože vůbec nejsou v naší zemi k dispozici. Prostě se reexportují i se ziskem více než sto procent! Vstup nových moderních léků blokuje byrokraticky Státní ústav pro kontrolu léčiv (SUKL), který místo rychlého povolování provádí represivní byrokratické kontroly u poskytovatelů s likvidačními pokutami. Je to přímý důsledek podivného vedení Ministerstva zdravotnictví, ještě podivnějšího obsazení místa ředitelky SUKL a nově i zdravotnických prostředků a přístrojů. Premiér Babiš sliboval změnu k lepšímu a odborníky. Realita je ale úplně jiná.
Senioři České republiky mají v podtitulku: „Aby člověk důstojně žil a nebyl sám.“ V podstatě uzavíráme kruh, protože se dostáváme opět na začátek. Žijí čeští důchodci důstojně?
Ti, kteří mohou ještě v důchodu pracovat nebo byli úředníky v Bruselu, tak si mohou dovolit skromný důstojný život. Stejně tak ti, kteří získali nějaké větší majetky. Pokud ale zůstane člověk odkázán na průměrný, nebo dokonce podprůměrný důchod, tak za to si udržet důstojnost je hodně těžké až nemožné.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
