Jaká je v současné době situace na německých hranicích?
Který případný kandidát na prezidenta vás oslovuje nejvíc?Anketa
Na německých hranicích je situace rozvolněná. Cizinecká policie a federální policie bavorské a saské vlády pouští logistickou dopravu po kontrolách negativních testů velmi rychle, a to z důvodů stížností české i německé strany na včas nedodané zboží do fabrik. Pendleři, kteří mají kritickou infrastrukturu, projíždějí plynule. Ovšem ti, kteří ji nemají, těch je zhruba 25 tisíc, nám zůstali v České republice. Do Německa se nedostanou.
Kdo z pendlerů se teď vlastně tedy dostane do Německa?
Od 19. února je do Německa vpuštěn pouze ten pendler, který má negativní test a má doklad o tom, že spadá do relevantního systému, což je kritická infrastruktura. Do té spadají zdravotníci, potravinářský průmysl, stavební inženýři, lodní inženýři, rybáři, všechny fabriky, které vytvářejí sortiment pro zdravotnictví nebo potravinářství atd. Uvolnění jsou i elektroinženýři a konstruktéři. Všichni ostatní museli zůstat v ČR. Týká se to stavebních divizí, školství, studentů, fabrik, kde nedostali kritickou infrastrukturu, to znamená například obráběči kovů, automechanici atd. Ti nemají přístup do Saska ani Bavorska.
Kdo podle vás může za to, že to takto vygradovalo mezi námi a Německem? Zavřené hranice, problémy kolem pendlerů…
Velmi těžká otázka. Kdo za to může? Jako předsedkyně asociace pendlerů jsem několikrát žádala, aby všichni dodržovali karanténní opatření, nosili roušky, myli si ruce, dodržovali rozestupy. Pendleři všechno toto ve valné většině pečlivě dodržují, ačkoliv musím konstatovat, až na pár velmi nepříjemných výjimek. Navíc jsou pendleři dlouhodobě testovaní. Na rozdíl od některých popíračů covidu v ČR, kde skandující občané na náměstích nedodržují karanténní opatření. Několikrát jsem také opakovala, že hraniční přechody překračují „třetizemci“. Na to ale upozorňovali už i logistické dopravy, že občané třetích zemí v některých případech nedodržují karanténní opatření České republiky. Od minulého týdne se posílily kontroly na hraničních pásmech. Ale do té doby to bylo velmi neregulované.
Zuzana Vintrová. Foto: archiv Z. Vintrová
Koho myslíte těmi „třetizemci“?
Myslím tím Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Maďarsko, Slovensko… My jsme tranzitní a exportní země. Kontroly na hraničních přechodech do ČR jsou v tuto chvíli velmi nutné.
To samé ve fabrikách. Je velmi důležité testovat občany, kteří společně bydlí v ubytovnách, kde je přenos nekontrolovaný a nekontrolovatelný. Schází se ve společných místnostech, covid má jeden a do sedmi dnů je nakažených logicky padesát. To je dle mého názoru jedna z hlavních příčin přenosu.
Další příčina bohužel je, že hraniční pásma jsou otevřená i do světa, to znamená přejezdy na dovolenou a podobně. A tam by měla být velmi zvýšená kontrola na pozitivitu. Na to doplácí celé příhraničí. Důrazně se ohrazuji proti stigmatizaci pendlerů jako údajných přenašečů covidu v pohraničí. Jak už jsem řekla, jsou již tři měsíce testovaní buď v denním režimu, nebo maximálně v režimu 48 hodin.
Psali jsme:
Máte pravdu, že pendleři tu „nálepku“ zdroje nákazy v pohraničí mají. V tomto směru, jaký je postoj obyvatel Německa právě vůči českým pendlerům?
Opravdu je to stigmatizace slova pendler. Tím, že někteří čeští politici neustále staví ČR na bázi těch nejhorších v Evropě, co se týče covidu, tak tento postoj k nám zaujaly i některé státy. A to se odráží na občanech vyjíždějících do cizích států. Jsou stigmatizovaní, jsou velmi často napadaní že, cituji: Ty jsi Čech a ty jsi přenašeč! Je to velmi složité a myslím si, že tito lidé, kteří podporují příhraniční oblasti a přivážejí cca 43 miliard do ČR, by měli být státem chráněni. A ne, aby se na ně okamžitě ukazovalo, že pendleři jsou toho vinni. Kdyby za rozšíření viru mohli pendleři, tak by nejen Sasko, ale i Bavorsko, Rakousko, Slovensko nebo Maďarsko muselo mít červenou hranici. Tam všude máme výjezd pendlerů, ale doposud jsem si nevšimla ani jsem neslyšela, že by nás ostatní sousedící země vyznačovali rudým pásmem.
Pomáhají v současné době pendlerům nějak i čeští politici?
Ano, mně od samého počátku, co jsem představila ve vládě asociaci pendlerů, a vlastně i předtím, vláda pomáhala. Sama jsem byla dvacet let pendlerka, problematiku tedy velmi dobře znám. Dokázala jsem ji panu premiérovi popsat a začali tak s námi jednat nejen Ministerstvo zahraničních věcí, ale i Ministerstvo práce a sociálních věcí. A pan inženýr Babiš, jako premiér republiky, se neustále ptá, zda něco potřebujeme, jaké máme v tuto chvíli problémy a kde by mohl co pomoci vyjednat. Ovšem podotýkám, že Sasko i Bavorsko, jako Německá spolková republika, je velmi obtížná na vyjednávání.
A to proč?
Poněvadž oni naši pandemickou situaci vnímají, jako že Česká republika je rozhádaná na samotné politické scéně. A tím pádem, dokud nebude ustálený stav pandemie v ČR, tak nebudou rozvolněné ani hranice.
Nepomohl ani poměrně tvrdý lockdown, který od pondělí platí?
Oni už v tuto chvíli nereagují na to, že vláda vyhlásila uzávěru. Německo naši vládu upozorňovalo před více než dvěma týdny, že jestliže nebude podpořen nouzový stav, o který vláda ČR žádala, tak se nám zavřou hranice. A teď už nereagují. Budou reagovat už jen na to, když budeme mít co nejnižší denní nárůst. Teprve potom budou uvažovat opět o rozvolňování opatření na hranicích.
Když jsme spolu před rozhovorem mluvili, zmiňovala jste případ otce z Německa, který nemůže za svým dítětem, které žije se svou matkou v Čechách…
Ano, my jsme i kvůli tomuto případu jednali se saskou vládou, byli připojeni i členové EU. Poukazovali jsme na velké problematiky toho, že hraniční pásmo nepřekročí ti, kteří nemají kritickou infrastrukturu. Upozorňovali jsme, že Německo musí brát v potaz, že jsou zde rozdělené páry, které spolu nežijí, ale mají spolu děti. Také jsme poukazovali na rozšíření kritické infrastruktury pro školský systém, tedy vychovatelky, učitelky, studenty, maturitní ročníky… Zatím nám bylo řečeno, že se s největší pravděpodobnosti do kritické infrastruktury zařadí styk dítěte s občanem druhého státu a školský systém. Ale na vše ostatní, bohužel…
Když se vrátím k tomu otci, vy jste říkala, že jeho, byť velmi krátké setkání s dítětem, bylo docela „dramatické“…
Ano, stály tam u nich policejní hlídky se samopaly. Ty hranice jsou vlastně během jednoho roku zavřené už podruhé a maminka opravdu jen těžko dokáže vysvětlit malému dítěti, že když se vidí s tatínkem, stojí tam policajt se samopalem. Je vlastně v tomto případě štěstí, že dítě je opravdu hodně malé.
Věřím, že se brzy snad podaří, aby se rodiče s dětmi mohli minimálně pozdravit. A aby tam u nich nestály policejní hlídky. Musíme ale počkat na oficiální vyjádření Německa v písemné formě.
Fronty na hranicích. Foto: archiv Z. Vintrová
Rozebíráme situaci s Německem, jak to ale mají pendleři s Rakouskem? O tom se zase tolik nemluví…
Obrovský problém byl v těch prvních dnech, kdy rakouská strana vyhlásila, že musí být karanténní opatření a negativní testy. Tak ty první dny byly na hranicích skutečně šestnáctihodinové kolony, a to hlavně nahoře u Znojma. Trvalo to, než se rakouská a česká strana nějak dohodly. Ale od té doby to funguje, kontrola se posílila jak z rakouské, tak z české strany. Rakousko nastavilo test jednou za týden. Navíc je tam spousta lékáren, kde se dají testy koupit, spousta testovacích stanic. Starosta Znojma dokonce vystavěl testovací stanici, kde plynule najíždí auta a lidé jsou rovnou testovaní. Proto se o tom Rakousku moc nemluví, protože tam se to skutečně vyřešilo velmi dobře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: David Hora
