Cizáky nepotřebujeme. Jsem „Putinův agent“ a hejtr, směje se poslanec Koskuba. Dravci z NATO se rozhodli najít si nového nepřítele stůj co stůj, způsobili migraci a chtějí pád Evropy

V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v první řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?

Když vám odpovím podle svého přesvědčení, že nikoliv, okamžitě si tím podávám přihlášku do klubu „Putinových agentů“. Už i tohle o něčem svědčí, nemyslíte? On už jen samotný přístup ve smyslu „Kdo nejde s námi, jde proti nám“ je zavánějící jak jistou agresivitou, tak přímo totalitou. Dravci z NATO se prostě rozhodli najít si nového nepřítele stůj co stůj. Mnoho arabských zemí již zdárně rozvrtali a destabilizovali. Sice žádné zbraně hromadného ničení nenašli, ale nějakou „ušlechtilou“ příčinu k útoku si vymyslet museli. Byznys se zbraněmi se prostě musí točit. Mír, to znamená stagnaci. A zisky pak klesají...

Důsledkem jejich konání je mimo jiné právě migrační vlna. Čím dál více mám pocit, že někdo někde má velký zájem na tom, aby Evropa padla. Minimálně na kolena. K tomu bezpochyby vede i škorpení se s Ruskem. V žádném případě zde doma nechci opět nějakou střední skupinu vojsk. A to nejen ruských. Stačilo. Ale na druhé straně nelze přehlížet, že kruh kolem Rusi se utahuje až příliš pevně. Jen trouba může uvěřit tomu, že zamýšlené rachejtle nás mají chránit před Peršany. Zde se sice možná ještě najdou, ale v ruském vedení těžko.

Mimochodem, jak se zachovaly USA, když se ke Kubě blížily ruské lodě s podobným materiálem? A jsem poslední, kdo by za to tehdejšího amerického prezidenta kritizoval. Jenže lodě pak naštěstí pro celý svět otočily. Není ta dnešní podobnost čistě náhodná? Nebude-li však mít stejný konec, pak se o osud bezpochyby choré EU nemusíme trápit. Prostě zmizí. S těmi, kteří tohle nebezpečí nevidí či vidět nechtějí. Ale, bohužel, i s těmi, kteří ano. Omlouvám se, ale já – pokud budu „ve službě“ – k jaderné katastrofě přispívat nehodlám. Nechť mne nálepkují, jak nálepkují.

V rámci debaty nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Získalo by to vaši podporu?

V žádném případě. S ohledem na naši historii i výše uvedené cizí armády na našem území jsem vždy striktně odmítal a odmítám. Ostatně základny NATO tady snad máme i tak, ne? Ty české! S našimi vlastními vojáky. Jejich rozšíření a podstatně lepšímu vyzbrojení bych se nebránil. Naopak. K tomu však žádné cizáky nepotřebujeme. Tradice máme jak ve vojsku, tak ve zbrojovkách. A čím lepší bude naše vlastní armáda, tím větší budeme mít respekt. Jistě nejen spojenců. Je to velmi prosté.

Jak se díváte na občasné návrhy na zrušení sankcí proti Rusku? Sdílíte všeobecné přesvědčení, že navzdory tomu, že Putin má obrovské hospodářské problémy, i nadále je schopen si držet podporu veřejnosti?

V tomto pohledu se naprosto shoduji s těmi, kteří sankce už od samého počátku považují za nesmysl. I za zcela neobjektivní černobílý pohled na ukrajinsko-ruský problém. Jakou však má pan prezident Putin skutečnou podporu v Rusku, to opravdu nevím. Mohu jen spekulovat. Našim mnohým médiím, ve vší úctě, z valné většiny nevěřím. Jsou často stejně nezávislá a neprodejná, jako já jsem vlasatý. Nu a že „krasavice inteligentní“ ze skupiny Pussy Riot mu zjevně nefandí, to by mne ani na jeho místě zrovna neznepokojovalo. Spíše naopak.

V posledních desetiletích jsem v Rusku nebyl. Ale je mi známo, že Rusko vždy bylo, je a bude jiné než zbytek Evropy. Že tenhle velký národ má svou specifickou hrdost i odvahu, obětavost. A že potřebuje ve svém čele vždy nějakého skutečného cara. Přestože ani tak skoro nikdy neměl zrovna na růžích ustláno. Možná proto vydrží neskutečně více než mnohý jiný. Je mi trochu líto těch hlupáků, kteří si myslí, že jej lze zvnějšku zastrašit. Opak je pravdou. Čím více budeme blbnout, tím více budou semknutější. Zřejmě to dnes nebude příliš populární názor, ale Rusko je pořád lepší mít za partnera než nepřítele.

Když hovoříme o Rusku, i v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jak se u nás údajná ruská, ale i další propaganda projevuje? Jakými prostředky s ní může třicet analytiků na vnitru bojovat?

Nikdy jsem nebyl a ani nejsem tajným agentem. Podobné metody práce tedy z vlastních zkušeností neznám. Analytický tým v boji proti terorismu, bude-li alespoň trochu schopný, jistě na škodu nebude. Rozhodně je lépe zřídit jej v předstihu než až po nějakém teroristickém útoku. Jen tak mimochodem, což nevnímáte, jak rychle se přes všechna bezprostřední dojemná prohlášení politiků pak na prosté nevinné oběti zcela zapomíná? Ale co se týče proruské propagandy, tam si, ve vší úctě, nemyslím, že tým bude mít mnoho práce. Spíše jen to, že „přání je otcem myšlenky“. Přestože si na Václaváku už nejlze ve stánku koupit vuřta u nerusky mluvícího personálu. Z toho bych však pana Putina jistě nevinil.

Roman Joch prohlásil, že ve chvíli, kdy ruský voják překročí hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě smazat proruské servery a po dobu konfliktu s Ruskem internovat redaktory proruských webů. Kde je míra svobody slova třeba i v případě, kdy by nastal vojenský konflikt?

Na to se, prosím, raději zeptejte nikoliv mne, ale pana kolegy Jocha. Kolegy říkám proto, že údajně též vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Byť se tento rodák z Banské Bystrice očividně medicínou neživí. Což je tak jediné, alespoň z toho, co jsem dosud zaznamenal, za co bych jej nekritizoval. Pro něj jistě budu, když si ani válku s Ruskem nepřeji, též jen něco jako „podřadný kremlofilní dědek“. I proto když nepředpokládám, že nepřesáhnou-li protiruské provokace únosnou mez, boty ruských vojáků zase až tak moc cizích polí nezdupají. V posledních desetiletích tohle totiž zvládají armády zcela jiné. Jejichž některé až těžce ideové filmy z vojenského prostředí panu Jochovi zřejmě moc nevadí.

Nakolik je podle vás legitimní diskutovat o samotné geopolitické orientaci naší země, tedy členství v NATO a EU? Objevují se výklady, že o těchto věcech se ani diskutovat nesmí, referenda jsou nepřípustná a tak dále.

Je mi líto, ale s tím zcela kategoricky musím nesouhlasit. Proč by to nebylo legitimní? To bychom se pak vrátili minimálně o 27 let zpět, nemyslíte? Kdybychom tohle dopustili, tak jsme jenom opsali kruh. Circulus vitiosus, jak by řekl klasik. Tedy bludný kruh.

Rakouské prezidentské volby nakonec těsně vyhrál exšéf Zelených Alexander Van der Bellen. Přesto jde o historický úspěch tamních Svobodných. Jak může pokračovat trend růstu dalších podobných stran v Evropě (Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta a tak dále)?

To záleží na aktivitách papalášů z Bruselu. Zatím diplomatické „úspěchy“ paní Angely stejně jako „přemoudrá“ prohlášení dalších europotentátů jsou pochopitelně skvělou živnou půdou pro podobné strany. A jen šílenec nebo hlupák se tomu může divit. Mimochodem i tohle hodně vypovídá o současné úrovni vedení eurospolku. Pro zcela nezaslepené hodně smutné zjištění.

A co může tento trend znamenat do budoucna? Trvalé ochlazení Evropanů vůči imigraci? Rozvolnění či úplný rozpad EU? Nebo dokonce, jak uvádí Appelbaumová, nástup „národního“ socialismu (ne míněno ve smyslu nacismu, ale spíše například prvorepublikových národních socialistů. Kombinace národovectví a silné role státu v ekonomice a sociálního zajištění)?

Obávám se, že postupně řetězení všeho, co jste uvedl. Jen bych nebyl tak optimistický v tom, že se někde opět neobjeví nějaký ten malíř pokojů v rajtkách.

Turecko opakuje hrozby, že v případě nezrušení vízového styku pustí do Evropy migrační vlnu. Jak postupovat, dát Erdoganovi, co chce, nebo opevnit řeckou či makedonskou hranici?

Svůj názor jsem dal jednoznačně najevo ve sněmovně hlasováním. Většina z nás, poslanců, napříč stranami bezvízový styk s Tureckem odmítla. Přestože jsem za to jako vládní poslanec pochválen nebyl, nemám důvod postoj měnit. Názor a čistý štít je cennější než nějaké místo na příští kandidátce. V tomto případě totiž nejde ani tak o nějaké spojenectví, ale o jasné a nehorázné vydírání. Nechat se vydírat však znamená přiznat svou slabost. Možná právě proto je EU tam, kde je. Pak se ale nedivme, že se zcela legitimně vynořuje otázka, zda v podobném spolku setrvávat. Jsem proto zvědav, jak dopadne referendum v Británii. Nu a jen tak na okraj – což Saddám nebyl mimo jiné kritizován a dokonce posléze v obludném televizním přenosu oběšen i za to, jak mydlil Kurdy? Divím se, že u Turka to nikomu nevadí. A kam se na ně Saddám hrabal…

Větším problémem může být migrace z afrických zemí přes Itálii. V Libyi je připraven na cestu do Evropy milion lidí, další utíkají už i z Egypta. Jak tomu čelit? Komu máme pomáhat a komu ne? Nakolik je v našich silách pomáhat v místě a řešit situaci přímo v Africe, aby lidé neměli důvod utíkat?

Nenarodil jsem se na Korsice a nejmenuji se Napoleon. Kdybych totiž znal jednoduché a hlavně rychlé řešení, asi bych též měl, jako kdysi tenhle poručík, plné právo stát se evropským císařem. Přitom ani on se nakonec chybičkám nevyhnul a slavně táhl na Moskvu. Méně slavně se pak vracel. Možná by si toho někteří dnešní papaláši měli všimnout, že? Ale k vaší otázce. Těžko něco vymýšlet poté, co jsme sami řadu dnešních „imigrantských“ zemí zcela a cíleně destabilizovali. Jak jinak než opět pod obvyklou průhlednou záminkou ochrany lidských práv. Tomu snad může uvěřit již jenom hlupák. V medicíně obecně platí, že k určení opravdu účinné léčby je potřebné poznat prvotní příčinu nemoci. Dál snad netřeba pokračovat. Jedinou naší účelnou pomocí je jim neškodit. Zcela výjimečně budu lehce namyšlený. Zhruba před rokem jsem v rozhovoru – a snad též s vámi – zmínil, že nám ještě Saddám i Kaddáfí budou chybět. Jak jste mohli postřehnout, nakonec i pan prezident Obama se vším tím svým gigantickým aparátem dospěl k podobnému názoru. Ne, netěší mne to. Nicméně přiznat chybu by mohla být poloviční cesta k nápravě.

Generál Šedivý navrhuje, že bude nutné udělat pořádek v Libyi a migranty tam vracet zpátky. Je to jeden z možných scénářů?

I o tom jsme před možná více než rokem hovořili. Obávám se, ač pouhý nadporučík v záloze, že pan generál má pravdu. Je to jediný možný scénář.

Stále se vyvíjí debata o uplatnitelnosti migrantů. Jde jak o ty, kteří už v Evropě jsou, i ty, jež přicházejí. Jak se mění situace s jejich zaměstnatelností? Zhoršuje se kriminalita? A je vůbec správné poukazovat na kriminalitu migrantů?

Nechť si tito teoretici podobné debaty vedou. Pomineme-li, že jsou při svých úvahách většinou přisáti na štědré dotace z našich daní. A že o jejich skutečném významu lze s úspěchem velmi silně pochybovat. Natož když související negativní okolnosti se údajně ani nehodí či přímo nesmějí připomínat. Možná i proto jsme všichni ti, kteří si myslí, že prvotní je snad migrační vlnu zastavit, nazýváni extremisty. Jak nezaujatý, jak demokratický přístup, co říkáte?

Ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus například tvrdí, že Česká republika by z příchodu desítek tisíc migrantů dlouhodobě profitovala. Naše ekonomika jich prý zvládne pojmout až 80 tisíc ročně s tím, že je třeba přizpůsobit trh práce. Ministr Dienstbier to podporuje. Odbory to považují za nátlak zaměstnavatelů, aby lidé pracovali za ještě menší plat. Jak to vidíte vy?

Nerad bych se někoho dotkl, ale třeba již s ohledem na vývoj akciových trhů v posledních letech si nemyslím, že burzovní analytici jsou k podobným výrokům ti praví. A že mají vždy hlavně na mysli zájmy široké veřejnosti. Obávám se, že obdobné je to s nápady jmenovaného pana ministra. Už proto to vidím zcela opačně. Vyjma snad toho, že platy lidu prostého u nás v drtivé většině nedosahují ani pouhé poloviny těch na západ od nás. To s cenami je to, bohužel, zhusta přesně naopak. Navíc nejsem sice vševědoucí, ale nějak se ke mně dosud nedostaly informace, že by do Evropy většina migrantů mířila za prací. A to je jich v Německu už přes milion. Nebo se snad mýlím?

Jaký je váš názor na iniciativu HateFree, kterou provozuje Úřad vlády? Rozpočet čistě jen na HateFree Culture v roce 2015 byl celkem zhruba 9 086 457 korun. Celkový tříletý rozpočet jen pro HateFree Culture je na aktivity 7,63 milionu a na vysílací časy, inzerci (sem spadá i část dalších aktivit projektu, nejen HFC) je 9,88 milionu. Celkem tedy 17,51 milionu. Ten, kdo šíří nenávist, je podle HateFree takzvaný hejtr, čili nenávistník. Nenávist šíří podle HateFree fanoušci Zemana, Putina, kritici Romů, ti, kteří mluví o lásce k vlasti, a odpůrci Václava Havla, Strany zelených, „humanistů“, imigrace a multikulturalismu...

Vy asi zapomínáte na to, v jakých barvách sloužím. Mou pověst potížisty zřejmě hodláte ještě přikrmit. Nicméně nebudu vám lhát. Podobné iniciativy a aktivity považuji za velice chytré. Stejně jako některých rovněž štědře dotovaných neziskových organizací. Nikoliv však pro společnost jako takovou. Ale pro ty, jež v nich působí a obstojně se tím živí. Čímž jsem se zřejmě stal též okamžitě „hejtrem“. Ani mě to nemrzí. Už jenom to, že sami zjevně vyznávají až svazácky kovaný nálepkovací přístup o mnohém vypovídá. Včetně toho, kdo skutečně šíří netoleranci a nenávist. Zkusme jim třeba sáhnout na pro ně vyčleněné peníze. A uvidíme, jak moc tolerantní budou…

Jaký je váš názor na kauzu takzvané Kliniky? Levicoví extremisté, anarchisté, squatteři a autonomisté obsadili dům, který jim nepatří. Navíc si na ně stěžují místní občané... Mělo by město dům zakoupit a přenechat ho těmto lidem, kteří porušují opakovaně zákon?

Poté, co jsem se dobrovolně označil za hejtra, je to velice prosté a zjevné. I když jde pochopitelně o problém hlavně Prahy, a tím Pražany zvolených zastupitelů. Jak na patřičné městské části, tak na takzvané velké radnici. Platí-li však u nás ještě Ústava ČR, a já dosud nejsem informován o opaku, cizí majetek je snad stále nedotknutelný. Proto nechápu, co se při obsazení toho či onoho domu kýmkoliv cizím řeší. Stejně jako pochybuji, že by komukoliv jinému z tisícovek poctivých obyčejných daňových poplatníků město dům či byt zakoupilo. Na druhé straně nerozumím tomu, že jestliže se někdo ani po opakovaných výzvách absolutně o svůj majetek nestará, a ten se tak stává pro okolí nesporným nebezpečím, že jej stále nelze jednoduše a rychle vyvlastnit.

Andrej Babiš poměrně ostře kritizuje imigrační vlnu. Současně má ve straně Roberta Pelikána považovaného za takzvaného vítače či sluníčkáře. Do této kategorie patří i primátorka Krnáčová či někteří poslanci ANO. Sám Babiš navštívil Kliniku a v počátcích se k ní stavěl poměrně kladně. Jak tomu rozumět? Je Babiš „hejtr“, nebo sluníčkář? Nebo podle toho, jak se mu to zrovna hodí?

Pan Babiš je jistě velmi schopný velkopodnikatel. Ale též manipulátor a populista. Vždy říká hlavně to, co veřejnost slyšet chce. Podobně jako umí rychle měnit směr podle právě vanoucího větru. Kdo chce, mohl a měl by si tohoto všimnout. Nerad bych majitele hlavního koaličního partnera urazil, ale na mě jeho až udiveně nevinný pohled přes brýle, dostaví-li se vůbec do sněmovny, už nezabírá. Ostatně až čtenáři budou zase stát v nějaké věčné dopravní zácpě, kupříkladu na D5 či D1, či měsíce marně čekat na soudní jednání, mají čas zamyslet se nad konkrétními výsledky resortů svěřených ministrům za páně Babišovo ANO. Je mi jasné, že mnoho „koblížkářů“ se mnou právě v tento okamžik hrubě nesouhlasí. Je to jejich právo.

Stejně snad jako mít vlastní pohled. Podobně jako dříve na „zelené“ s biomasou, „veverčáky“ či ukázkově zásadovou partičku kolem madame Peak. Nemyslím, ve vší skromnosti, že jsem se v nich mýlil. Stejně jako snad nepatřím k těm podržtaškám a gážistům, kteří neumějí vidět a přiznat chyby strany vlastní. Čas to rozsoudí. Jenom se bojím, že i tento bude opět jen ten ztracený. Všeho moc škodí. Asi stejně jako moc v rukou jednoho. Ale to už je jiná kapitola.