Ústavní soud rozhodl, že část volebního zákona neplatí, protože rozdělení hlasů voličů není rovnoměrné. Dosud rozhodovala velikost krajů a počet poslanců ve Sněmovně závisel na překročení určité procentuální hranice. To vše se teď změní. Jaký je váš pohled na nález soudu?
Úplně jednoduchý, já nález respektuji. Myslím, že v demokratické zemi má politik respektovat rozhodnutí Ústavního soudu, má se jím i řídit, od toho tu Ústavní soud je. A budu se snažit, abychom dokázali najít v politických stranách shodu na tom, jakým způsobem lze nález Ústavního soudu zapracovat do změny volebního zákona co nejdříve.
Nevídaný chaos po konci nouzového stavu nazvete:Anketa
Souhlasíte tedy s tím, že se dosavadní nepoměrný volební systém potřeboval změnit kvůli tomu, že nebyl pro strany spravedlivý?
Ne že pro strany. Nebyl spravedlivý pro voliče, to je ta zásadní věc, protože voliči vyjadřují vůli ve volbách o tom, jakou mají představu o správě země – a ta vůle byla dost pokřivená od doby opoziční smlouvy. To je ten zásadní důvod, proč byl podnět podán senátory za KDU-ČSL před třemi a půl roku. Nyní máme úpravu zákona udělat tak, aby byl opravdu co nejvíce poměrný, a poměrný znamená, aby přepočet na mandáty ve Sněmovně co nejvíce odpovídal vůli voličů.
Rozhodnutí trvalo Ústavnímu soudu přes tři roky a teď rozhodl před volbami, takže se ozývá kritika, že je rozhodnutí načasované před volbami.
To je jedna jediná věc, kterou jsem na celé věci podrobil kritice, že ta délka a načasování je opravdu velmi nevhodné, protože nás opravdu dostal do časové tísně. Soud o tom rozhodoval přes tři roky a my to máme vyřešit za čtyři měsíce. Optimální to rozhodně není, ale na druhou stranu je potřeba říci, že od začátku tohoto roku Ústavní soud rozhodl i v jiných dvou věcech v době, která trvala přes tři roky. Není to zase něco úplně extra výjimečného, ale bohužel bych čekal, že Ústavní soud půjde příkladem ostatním soudům v této republice a bude rozhodovat nestranně a přiměřeně rychle. A tady rychlost přiměřená vůbec nebyla.
Není trochu paradox, že šéfem Ústavního soudu, který o tom rozhodl, je Pavel Rychetský, jež tento systém vymyslel za Zemanovy vlády v době, kdy byl sám jejím místopředsedou?
Určitý paradox to je, ale domnívám se, že aby byl systém zaveden do praxe, musel by ho schválit Parlament, nikoliv jen Rychetský. Takže jde především o zodpovědnost tehdejšího Parlamentu. To, že se o určitý paradox jedná, uznávám, ale zodpovědnost nese Parlament.
Komunisté se nechali slyšet, že nevidí důvod k podpoře dalšího prodloužení nouzového stavu, čehož se obává premiér Andrej Babiš. Ten prohlásil, že „neprodloužení nouzového stavu by znamenalo kolaps zdravotnictví“. Jak čtete tyto kličky mezi komunisty a hnutím ANO? Je pravda, že komunisté takzvaně tiše podporují vládu Andreje Babiše…
Komunisté je nepodporují tiše, oni je podporují velmi aktivně. Všechna důležitá hlasování se musejí odehrávat s podporou komunistů, jinak by vláda nemohla vládnout. Já to čtu tak, že komunisté se dostávají pod obrovský tlak, kdy je sice nutné prodlužovat stav nouze proto, aby opatření vlády mohla fungovat, na druhou stranu – a na co upozorňujeme už měsíce – je naprosto nedostačující kompenzace pro obrovské množství lidí. A za to je zodpovědný politik a vláda. Bohužel Andrej Babiš to přehlíží, tváří se, že všichni dostávají masivní podpory, ale jsou tu desetitisíce lidí, kteří od října nemají ani korunu příjmů. Mají uzavřené podnikání z důvodu opatření vlády a nedostali ani korunu.
Co slova, že neprodloužení nouzového stavu by znamenalo kolaps zdravotnictví? Mohlo by to podle vás mít takový dopad?
Já bych nepoužil slovo kolaps, znamenalo by to zhoršení situace, než je dnes, to si troufnu říci. Ale normální premiér a zodpovědná vláda by neříkali tak silné výrazy přes média a veřejný prostor, ale zvedli by telefon a řekli: Předsedové stran, pojďte s námi jednat, pojďte nám říci své připomínky a vaše představy o tom, za jakých okolností jste ochotni nouzový stav podpořit. Jak to říkám už přes dva měsíce. My jsme ochotni jednat o podpoře stavu nouze, ale vláda musí přehodnotit způsob, podmínky a rychlost kompenzací pro občany této země.
Psali jsme:
Mezi ty podmínky komunistů patří také návrat dětí do škol. Je pravda, že některé děti už téměř rok nemohly chodit do školy. Trpí tím rodiče, trpí tím učitelé, do toho se prý ředitelé topí v administrativě. Považujete podmínku komunistů za oprávněnou?
Naprosto. Já jsem táta pěti dětí, máme tři děti, které jsou ve školní docházce. Moje manželka učí na prvním stupni. My zažíváme velmi silně na vlastní kůži u nás doma, co je to kombinace, když máte doma učitelku, která učí z domu on-line a musí ještě ten den dohánět výuku s dalšími třemi dětmi. To je prostě peklo. Já naprosto rozumím rodičům a my jsme jako KDU-ČSL říkali, že bychom chtěli už v té první fázi, jak se otevíraly první a druhé třídy, otevřít i deváté a absolventské ročníky středních škol nebo i vysokých škol, protože především na praktických školách nejsou schopni zvládnout kvalitní vzdělání bez fyzické výuky. Bez například účasti na výuce praktických předmětů. To prostě nelze nahradit a dohnat a my tady riskujeme, že tato generace přijde nejen o část kvalitního vzdělání, ale vezměte si, že od října jsou tu statisíce dospívajících dětí, kteří dnes tráví osm, deset, možná i více hodin u počítačů a mnoho rodičů nemá šanci, jak je od počítačů vytáhnout, protože se říká: omezte kontakt, nechoďte ven, nechoďte do přírody. Takže jde o obrovský dopad na tuto generaci, který si dnes málokdo uvědomuje.
Chcete, aby vláda Andreje Babiše dovládla do voleb?Anketa
Vy sám jste také k podmínkám komunistů na sociální síti uvedl: „V KDU-ČSL si myslíme, že by se vláda měla věnovat především místům nejčastějšího přenosu covidu, a to jsou kontakty na pracovišti, a ne na sedačce lanovky!“ Právě otevření skiareálů patří mezi další podmínku komunistů. Jsou to také skiareály, které čelí i přes zákaz masivnímu náporu návštěvníků, a to i bez toho, aby lanovky byly v provozu. Je chyba omezovat skiareály?
Netvrdím, že se skiareály musejí otevřít okamžitě, ale co se musí okamžitě změnit, je způsob, forma a obsah kompenzací. Vláda nemůže zakázat podnikání, připravit je o příjmy, poskytnout kompenzace nedostatečné nebo extrémně pomalé a nízké a tvářit se, že je vše v pořádku. Zoufalé kroky, které vidíme v posledních týdnech od provozovatelů skiareálů, hospod, ale i jiných typů živností, jsou zoufalým voláním lidí, kteří už jsou na kolenou a říkají, že takhle to dál nejde. Zase nás chcete mít zavřené z důvodu snížení šíření nákazy, pak ale musíte kompenzovat ztrátu.
Vláda nám má předkládat čísla a má říci: zavíráme skiareály z těchto a těchto důvodů, z důvodů tak častých přenosů v těchto místech a také z důvodu, že se tam stávají zranění, která zatěžují lůžka intenzivní péče, takže chápu, že pro některé kraje to může být problém. Ale vláda to má zdůvodnit na základě čísel. Další zásadní problém je, že kontakty na pracovištích a podporu zaměstnavatelů i zaměstnanců, aby se covid nešířil, vláda podceňuje. Tady v této oblasti nedělá prakticky nic. Je to nejčastější místo přenosu covidu-19, ale vláda se na tuto obavu nesoustředí.
Nehledě na to, že některé firmy se situací manipulují. Někde zakazují trasování, někde se testovat přestává, protože se ukazuje velké množství nákazy mezi zaměstnanci a neměl by kdo pracovat.
Jeden důvod je, aby nepřišel o pracovníky z důvodu zajištění výroby. A druhý důvod je, že vláda nehodlá upravit zvýšení podpory člověku, který zůstane doma s covidem nebo je vytrasován a musí do karantény, jak navrhujeme. Vláda nemůže čekat, že lidé do karantény budou chodit nebo že se nechají trasovat, když okamžitě přijdou o 40 procent svých příjmů. Mnoho z nich nemá vůbec žádné rezervy. To znamená upadnout na hranu dluhové pasti, nebo do dluhové pasti, a následuje celý řetězec, který vede až ke ztrátě bydlení a domova. Tady říkáme, že stát musí zajistit podporu lidí, kteří jsou deset dní v karanténě, dát jim finanční přilepšení, aby tam zůstávali, aniž by měli matky samoživitelky a další obavu, jak to vlastně zvládnou. A jestliže zaměstnavatel nese náklady první dva týdny nemocenské, stát by mu měl pomoci. Mám informace, že na mnoho zaměstnanců zaměstnavatel tlačí: netrasujte kolegy z práce, aby to tady fungovalo.
Když se o tom bavíme, jak vláda nedostatečně kompenzuje peníze lidem, podnikatelům a živnostníkům včetně gastronomie, chápete frustraci lidí, kteří protestují i přes nouzový stav a zákaz sdružování na demonstracích?
Ano, lidé už dělají zoufalé věci, protože jsou opravdu na kolenou a na kolena je dostala vláda. My navrhujeme už od začátku prosince zvýšení kompenzačního bonusu alespoň na dvacet tisíc korun hrubého, což je nakonec patnáct tisíc čistého. Vláda to odmítá. Už od prosince jsme navrhovali, aby na kompenzační bonus mohli dosáhnout i ti, kdo jsou v procesu oddlužení a řádně splácí. Vláda to dva měsíce odmítala, než se to podařilo prosadit. Navrhujeme kompenzační bonus i pro podnikatele, kteří nemají vlastní provozovnu. To je absurdní. Jsme v situaci, kdy vláda lidem zakázala podnikat, nedá jim ani korunu, ani jejich rodinám, ale říká: každý měsíc zaplatíte pět tisíc za sociální a zdravotní pojištění. Co je to za vládu? To se neděje nikde, ani v sousedních zemích, tak absurdně se chová jen tato vláda.
Co tedy říkáte, že v této situaci, o níž hovoříme, hodlá vláda utratit přes sto milionů korun do vodních děl, kterou policisté a zásahové jednotky používají na zastavení demonstrantů?
Tohle mi samozřejmě přijde úplně absurdní a dám jednoduché srovnání v přístupu dvou vlád. Rakouská vláda dala 75 procent loňského deficitu, kterým se Rakousko zadlužilo, na přímou pomoc rodinám, občanům a firmám v Rakousku. Česká vláda z loňského rekordního dluhu dala 37 procent na pomoc rodinám, občanům a firmám. To je ilustrace toho, jak tato váda funguje, jak přemýšlí a tváří se, že je vše zalito sluncem a lidé by měli být spokojení. Není a je to obrovský průšvih.
Velmi diskutovaným tématem se stalo deset miliard korun pro českou armádu. S tím mají také problém komunisté. Vláda nejdříve deset miliard armádě sebrala, jak komunisté požadovali, a tvrdila, že peníze armádě do konce ledna vrátí. Vrátila jen pět miliard. Je to právě armáda, která velmi pomáhá v koronavirové krizi a navíc dlouhodobě čelí nedostatku financí i nedostatku odpovídajícího vybavení. Co říkáte dohadům kolem těchto deseti miliard?
Přijde mi to opravdu nedůstojné. Jednak je paradoxní, že to je od komunistů, kteří v době, kdy tady 40 let vládli, dávali do armády velký podíl peněz a armáda pro ně byla velmi důležitou oblastí, do které investovali. Řekl bych až nepřiměřeně s ohledem na potřebu investovat jinak. Ale zpět do současnosti. Tady má opravdu armáda vybavení, které je staré 40, 50 let. My potřebujeme vybavit armádu, to je jedna věc. Dnes už ty peníze, které chybějí, zasahují například do aktivit nebo výcviku aktivních záloh. Nejde o otázku, zda se něco nakoupí, nebo ne, peníze, které tam nejsou, opravdu zasahují do běžného chodu armády. A třetí věc: pokud armáda dobře investuje, tak umí těmito zakázkami podporovat i naše domácí dodavatele, vytvářet a podporovat pracovní místa. To je potřeba si uvědomit.
Problémy se ukazují i v týmu na Ministerstvu zdravotnictví. Odešel náměstek Aleksi Šedo, odešel Zdeněk Blahuta, koordinátor očkování. Jistě víte o tom, co se objevilo v pořadu Otázky Václava Moravce České televize, tedy že by Blatný měl do dvou týdnů skončit, což premiér popřel. Jaké zkušenosti s fungováním Ministerstva zdravotnictví máte vy jako politik?
Vnímám to i z osobní zkušenosti v roli ministra, který ví, jak je opravdu strašně důležité mít dobrý tým vrcholného vedení resortu, úroveň náměstků a klíčových ředitelů, protože ministr sám o sobě, pokud nemá dobré lidi kolem, nezmůže nic zásadního. A těch odchodů je za poslední půlrok mnohem více. Vzpomeňme na odchody lidí o letních prázdninách, kteří v srpnu upozorňovali na nutnost opatření, odešel Maďar (Rastislav, epidemiolog, pozn. red.) a další lidé. Odchodů je opravdu příliš mnoho, aby resort mohl dobře fungovat. Když přijde nový člověk, půl roku se orientuje, kde je sever, kde je západ. A toto je prostě špatně a je to věc, na kterou doplácíme všichni. Bohužel je to také i částečně kvůli způsobu manažerského i lidského fungování premiéra této vlády. Mnoho lidí, kteří byli zvyklí, že pracují profesionálně a lidsky, se setká s premiérem, jenž vstupuje do věcí způsobem jednání, který je často hulvátský. Pak odmítají dál postupovat, protože už tak jsou pod obrovským tlakem, a bohužel pro nás pro všechny končí.
V Budapešti premiér Babiš jednal se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem kvůli zkušenostem s ruskou vakcínou Sputnik V. Premiér přiznal, a není to tajemství, že Česko nemá dostatek vakcín. Je tohle správný postup? Tedy uvažovat i o použití vakcíny ruské?
Nemám problém s tím, abychom uvažovali o použití jakékoliv bezpečně prověřené vakcíny. To znamená, aby ta vakcína prošla klinickými testy, a v tomhle je pro nás nejvyšší zárukou úřad EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravy, pozn. red.). A pokud vakcína z Ruska, z Číny nebo z jakékoliv země světa touto registrací a testováním projde a bude jasné, že je bezpečná, tak ať je v České republice nabízena. Ale působilo by velmi zvláštně, kdyby se náš premiér nechal očkovat klinicky otestovanou vakcínou a potom by tlačil, aby tady byla nabízena vakcína Sputnik, aniž by prošla tímto testováním. Takže pokud o tom premiér jedná, je to v pořádku, ale musí to být na základě stejné kvality registračního procesu, jako byly i jiné vakcíny včetně té, kterou dostal premiér.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Zuzana Koulová
