Pane docente, co vás v poslední době zaujalo doma či ve světě?
Již dva dny poslouchám proslov amerického prezidenta o tom, jak se Američané mají spojit a nosit roušky, mýt si ruce a udržovat odstupy a že je ujišťuje, že USA mají miliony dávek na očkování. A když to srovnám s projevy členů naší vlády a prezidenta, vždyť už taky tolikrát říkali totéž, možná že si to prezident USA od nich vypůjčil, a na rozdíl od nás jim asi nejsou dodávky vakcíny kráceny. Ale protože jsem člověk přející, tak to občanům USA přeju, ale protože jsem taky člověk přemýšlející, tak přemýšlím a skládám si obraz dnešního světa a ten obraz není vůbec krásný. A umění by mělo být krásné a člověka povznášet! Že ano.
Co říkáte situaci v Brazílii, kde mají zvláštního prezidenta, který má osobitý přístup ke koronaviru i přírodě?
Pane redaktore, chci podotknout, že mí dodavatelé zpráv z Brazílie jsou velmi liknaví a zpráv nedodávají. Takže mi nezbývá než čerpat z denního tisku a denních zpráv televizních, ale ani tam se toho o Brazílii moc nedozvíte. Třeba, že pan brazilský prezident se chová, jako se choval pan americký prezident Trump. A teď nevím, zdali je to dobře, nebo špatně? Taky jsem se z těch zpráv dozvěděl, že pan brazilský prezident se nakazil nemocí covid-19. A taky, že v Brazílii se proti covidu očkuje, ale nejde jim to tam moc rychle, neboť zásoby vakcíny jsou v té zemi malé. Nebo velké, a je všechno špatně zkoordinované. Ale to je snad, kromě Izraele, všude. Tak vidíte, jaký mohu mít přehled o nemoci covid-19 v Brazílii a o jejich panu prezidentovi.
Třeba se snaží! Vždyť v dohledné době se mají po počítačích setkat představitelé Brazílie, Jihoafrické republiky, Indie a Číny a radit se o celosvětovém postupu proti koronaviru. Vždyť v nich žije velká část obyvatel naší Země. A my o tom nevíme. A brazilské noviny se u nás tak těžko shánějí. To jeho vztah k přírodě je opravdu velmi specifický. Prohlásil ji za národní bohatství, kterého je třeba využít. I u nás přece využíváme, či jsme využívali našeho přírodního bohatství. A s chutí bychom prodali i zásoby lithia i zlata třeba Australanům a získali tím otrávenou část naší vlasti. Nebylo to lehké, přesvědčovat ty, kteří o tom rozhodovali, aby to nedělali. A zdaleka není nebezpečí zažehnáno. Ano, v Brazílii se kácí prales. Pro někoho plíce planety, pro někoho zdroj biodiverzity, pro jiné zdroj potravy, léků a tak dále. Položil jste si však otázku, pane redaktore, proč se ten prales kácí? Určitě ne proto, aby původní obyvatelé Brazílie či i současní její obyvatelé tím dřevem topili, nebo si z něho dělali přepychový nábytek. Tak je tady otázka, kde končí prkna z těch převzácných stromů a kdo se raduje u stolů, křesel a dalšího nábytku, a také, kdo získává miliony a miliardy financí z palmového oleje, jehož palmy se na místě vyklučeného a zničeného pralesa vysazují. Proti těmto lidem by měli mladí lidé protestovat.
Fotogalerie: - Testování zaměstnanců
Pane docente, okomentoval byste protesty a hnutí CHCÍPL pes?
To jste řekl vy, pane redaktore. Já jsem toto hnutí zaznamenal pouze okrajově a jsem přesvědčen, že každé hnutí či spolek je takový, jací jsou jeho otcové zakladatelé a jací jsou i jeho členové. Více k tomu nedovedu říci. Jen ještě to, že některé karikatury, které uveřejňují, jsou za hranicí vkusu, dobrého mravu a vychování. I když jejich pohnutky by se daly pochopit.
Psali jsme:
Pane docente, jsme skutečně tak prolezlí korupcí, že nás spasí jedině Robert Šlachta a jeho hnutí Přísaha, které jde do voleb?
Korupce je metla lidstva, kterou jsme si upletli sami, a to díky našemu genetickému vybavení. Je zajímavé, že mně dodnes nikdo uplatit nechtěl, i když i tady kdysi jedna výjimka byla. Pak jsem musel nechat opravit futro u dveří, jak těm pánům „konšelům“ byly malé. Vraťme se však k tomu genetickému vybavení. Každý tvor na Zemi má zakódováno, že je nutno si šetřit na špatné časy. Takže shromažďuje na zimu cukry, tuky a bílkoviny, aby ji přežil, anebo si hájí své území, aby mu je cizí smečka nevylovila, nevypásla, nevyzobala a podobně. Stejně tak i člověk. A bývaly to kdysi kruté boje o území, jídlo, pití, suroviny. Ještě nedávno jsme takové boje zažili a mám strach, že ještě zažijeme. Ovšem od té chvíle, kdy byly vynalezeny peníze, to jde i jinak. Ty mi dáš peníze, já ti dám území, jídlo, pití, suroviny. A když ti zaplatím víc, než žádáš, tak to dostaneš přednostně. A to už je základ korupce. A ta kvete. Pokud se korupci panu Šlachtovi podaří u nás vymýtit, měl by být prohlášen za svatého. Budu mu držet pěstičky, aby se do Parlamentu dostal. Ale říká se, že vysoká politika každého zkazí. Jeho by byla škoda.
Fotogalerie: - Přísaha na I.P.Pavlova
Máme tady předjaří. Jaké podle vás je, pane docente?
Já bych řekl normální. Na Hromnice si skřivan vrznul a nezmrznul, navzdory únorovým mrazům, neboť 22. února vrzal klidně dál. Co mě překvapilo, byl čáp bílý na komíně Čapího hnízda. Pospíšil si, aby ho pěkně vystlal pro svou družku a své potomky. Snad mu tam dali i trochu jídla. I když je čáp dost vybíravý. Čejky se ještě neobjevily a mlynaříci jsou dosud uprostřed matičky Prahy, což by mělo svědčit, že zima není pryč. Bylo i dost sněhu a podzemní zásoby se doplnily a na svatého Řehoře, by měl vyjet sedlák do polí orat, jinak je to lenoch. Já vím, že se dnes spoléhá na velké a těžké stroje, ale ty nás nespasí, pouze udusají půdu, že bude dobrá tak leda pro řepku olejku a my potřebujeme spíše pšenici, žito, oves, ječmen, brambory, řepu, luštěniny, vojtěšku i travní porosty, aby měly krávy co žrát a mléko dávaly. Asi žiji, pane redaktore, v době, kdy jsme ničili pole, ale kilo brambor stálo kolem koruny. A představitelé tehdejšího státu prohlašovali, že až kilo pomerančů bude stát méně než kilo brambor, budeme v komunismu. Nikdy jsem po tom moc netoužil, ale takhle jsem si komunismus nepředstavoval.
Ale jaké je jaro? Řekl bych, že je letos normální a že je dobře, že nekvetou meruňky a broskve a že třeba bude i nějaká úroda. Hlavně, aby ten dubnový a májový deštíček byl!
Jak se díváte na Českou poštu a na to, jak "podporuje" sběratele známek?
Buďme k sobě upřímní, pane redaktore. My sběratelé jsme pro současnou poštu okrajovou záležitostí. Jinak by hodnoty známek rok od roku nerostly do astronomických čísel, ale třeba by na nás laskavě shlédla alespoň v tom, že by přizpůsobila svou emisní činnost požadavkům sběratelů. Nicméně, musím říci, že některé známky jsou hezké a zaslouží si, aby byly sbírány. Přesto se mi zdá už dlouhé roky emisní činnost fádní – stejná politická výročí - dnes samozřejmě s jiným obsahem, na který jsme byli zvyklí z dob první republiky, stejné emise umění, ale přece tu a tam hezké známky s dobrými náměty přírody, památek, tedy tím, čím bychom se mohli chlubit v cizině a dát najevo, že sláva naší vlasti žije. Ale draho je draho a filatelisti ve své většině nikdy moc peněz neměli, aby si mohli dopřávat.
Dovolte mi, pane redaktore, abych se ještě na chvíli zastavil u tří významných výročí, která si v současné politické době raději moc nepřipomínáme, abychom se před světem „moc“ nenafukovali. Ale je to věčná škoda!
Je dobře vzpomenout Ondřejovské hvězdárny. Ondřejovská hvězdárna je dnes hlavní observatoř Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který zde také sídlí. Nachází se na okraji obce Ondřejov, 35 kilometrů jihovýchodně od Prahy, v nadmořské výšce zhruba 500 metrů. V observatoři je instalován dvoumetrový zrcadlový dalekohled, největší v Česku.
V roce 1898 zakoupil český amatérský astronom Josef Jan Frič na vrchu Manda těsně nad Ondřejovem pozemek pro stavbu své soukromé observatoře. Toto datum je považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. S výstavbou observatoře se začalo až v roce 1905. Nejprve byla postavena centrální budova - Fričův dům, po které následovaly zahradníkův domek, studovna a celkem čtyři pozorovací domky, po dvou na každé straně centrální plošiny. Secesní budovy a kupole navrhl architekt Josef Fanta. A teď to nejdůležitější – Frič, který hvězdárnu vybudoval za své peníze na svém pozemku, hvězdárnu daroval československému státu dne 28. října 1928 u příležitosti desátého výročí nezávislosti. Observatoř byla spravována Univerzitou Karlovou až do vzniku Československé akademie věd v roce 1953. Ta ji od té doby provozuje jako součást svého astronomického ústavu ve spolupráci s dalšími českými observatořemi. Roku 1967 byl na observatoři instalován dvoumetrový zrcadlový dalekohled, nyní nazývaný Perkův dalekohled. V té době byl sedmým největším dalekohledem na světě; dosud je největším dalekohledem v Česku. Díky této hvězdárně dosáhli českoslovenští a čeští astronomové i mnohých světových objevů a úspěchů.
Druhou vzpomínku mi dovolte, abych věnoval stému výročí prvního vydání sešitové knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Stalo se tak 14. března 1921. Kniha, která byla přeložena do šedesáti jazyků světa, včetně takových jako jsou angličtina, němčina, ruština. Vím, že i mezi námi je mnoho takových, kteří tuto knihu odmítají, aniž by ji kdy četli. A odsuzují tu knihu. Neboť neumí číst a neumí myslet. Kniha o dobrém vojáku Švejku není o takzvaném. „švejkování“, ale především o filosofii prostého člověka a jeho pohledu na jeden z nejkrvavějších počinů lidí. Švejk je v podstatě geniální lidový filosof a autor románu Jaroslav Hašek ještě víc. Je to náš nejslavnější spisovatel, známý díky svému románu po celém světě. Chce se mi říci, že ti, kteří románem opovrhují, opovrhují českým národem. Bojme se jich a s úctou vzpomínejme hlavně geniálního autora Haška. V pravdě českého spisovatele. Ani morbidní sochy na Starém Městě pražském mu to nemohou vzít.
A třetí vzpomínku bych rád věnoval českému králi Jiřímu z Poděbrad, respektive 550. výročí jeho úmrtí. Pro ty, kteří nevědí - Jiří z Kunštátu a Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad, narozen 23. dubna 1420, zemřel 22. března 1471 v Praze, byl od roku 1458 po zvolení českou šlechtou až do smrti roku 1471 český král. Měl přezdívku „husitský král“. Stal se jediným českým panovníkem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty. Po něm vládli již pouze králové z cizích dynastií. O jeho zásluhách o České království se napsalo mnohé. Chci říci, že ne všechna ta hodnocení jsou k němu příznivá, ale jen proto, že jsou nepravdivá. Stačí si jen uvědomit zradu většiny katolické šlechty, i jeho, byť v tu chvíli, již bývalého zetě Matyáše Korvína, a přes všechny strasti a zloby té doby, vládl jako velký král, jehož cílem bylo sjednocení Evropy proti osmanskému zlu. Kolik desítek let to ještě pak trvalo, než bylo tomuto zlu konec. Rozvrácenou českou zemi postavil na nohy hospodářsky, politicky i vojensky. Dnes, kdy si připomínáme kdejakého našeho vládce, i když mnohdy usiloval jen o poněmčení českého prostoru a získání lidských a hospodářských zdrojů z Českého království, tak o to více bychom měli vzpomínat krále Jiřího. Což ovšem mnohým dnes příliš nevoní. A nejen u nás.
A ještě mi dovolte jednu vzpomínku. Snad proto, že jsem ve velké většině u toho byl. Bylo to vyhlášení pěti chráněných krajinných oblastí v letech od 1955 po rok 1991.
A již vás zdržovat nebudu! Přeji Vám všem krásné jaro, a abychom dokázali ten covid porazit!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Václav Fiala
