Čteme v krajských preferencích: S odborníkem o Babišovi, Kalouskovi a rovněž o Valentovi

12. 6. 2016 17:17

ROZHOVOR Krajské průzkumy beru s rezervou, jsou tvořeny s menším počtem respondentů, domnívá se politolog Petr Sokol. Podle něj ANO neobsadilo první příčky, protože nemá všude vybudované stranické struktury nebo v regionech došlo ke koaličním problémům. A to se odrazí v konkrétních volebních výsledcích. Celkově však průzkumy odrážejí celostátní politiku, avšak záleží na tom, kolik z podporovatelů se nakonec dostaví k volebním urnám, sdělil ParlamentnímListům.cz.

Čteme v krajských preferencích: S odborníkem o Babišovi, Kalouskovi a rovněž o Valentovi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda Svobodných Petr Mach a senátor Ivo Valenta

Co říkáte průzkumům před krajskými volbami?

Výsledky, které jsou aktuálně od dvou agentur, ukazují, že preference na úrovni krajů jsou trochu méně reálné než u státních průzkumů. Když je porovnáme, jsou tu odlišnosti, takže je beru s určitou rezervou.

Které odlišnosti vás zaujaly?

Například v Plzni má mít KSČM podle jedné z agentur devět procent. To asi není úplně v pořádku, budou mít více.

Andrej Babiš prohlašoval, že chce ve volbách získat vítězství v pěti krajích. Podle průzkumů to tak nevypadá, proč?  

Myslím si, že ANO u krajských voleb naráží na dva problémy, které se odrážejí v preferencích. Jedním je, že pro voliče ANO nebudou krajské volby klíčové, protože nekandiduje člověk, kvůli kterému chodí ANO volit, tedy Andrej Babiš. Druhým je, že ANO nemá všude vybudované stranické struktury nebo na některých místech došlo k problémům. To se odrazí v konkrétních volebních výsledcích a stlačí je dolů. Preference ukazují, že ve většině krajů se hnutí umístí na prvních třech místech bez výjimky, ale že by všude zvítězilo, jak signalizuje náskok v celostátních průzkumech, to se mi nezdá.

Květnové prerence Phoenixu:

Andrej Babiš tedy v preferencích v tolika krajích nedrží první místo. Může to být například činností Soukromníků, kteří kritizují a protestují proti Babišovým krokům, jako jsou kontrolní hlášení, elektronická evidence tržeb a další? Funguje jejich aktivita a může se odrazit ve volbách?

Z krajských průzkumů by se mohlo zdát, že ano, ale na druhou stranu celostátní prvky ukazují, že krajské volby svým charakterem nejsou záležitostí státních voleb. V těch by mělo ANO náskok několika procent a voliči tyto volby částečně odlišují.

Top 09 podle těchto průzkumů neslaví velkou podporu. Co jí škodí? Miroslav Kalousek? Politika Top 09?

Top 09 je paradoxně stranou, která – co se týče krajského programu a politiky – soupeří s ANO. Když se podíváte do krajů, Top 09 nebylo výrazné. Platí to i pro komunální volby, že Top 09 je do značné míry strana celostátní politiky, která vznikla, politologicky řečeno, seshora, nikoliv v regionech, a nese si tak problém, že nemá na regionálních úrovních pevnou strukturu ani známé tváře. To se odráží třeba i v Olomouckém kraji, kde žiji, kde Top 09 se Starosty měli šest procent, přitom celostátně měli tehdy patnáct až dvacet procent. Současné průzkumy ukazují tři, čtyři, pět procent, někde pětiprocentní hranici přecházejí více, někde méně. Ukazuje se také, že ve velké části krajů nekandidují se Starosty a nezávislými, ale někým jiným, na Vysočině se zelenými nebo v Brně s Žít Brno. Je to odraz toho, že v komunálních volbách a regionech je jejich podpora nižší než ve sněmovně.

Komunisté zaznamenali úspěch na Ústecku, kde je průzkumy ukázaly jako vítěze. Mají komunistického hejtmana. Je jejich první místo reálné?

Myslím si, že to tak v realitě může být. V Ústeckém kraji mají hejtmana. Ale nevěřím, že v Plzni mají jen devět procent, protože tento kraj je z velké části tvořený sudetskými oblastmi, Tachovsko je baštou komunistické strany, řekl bych, že tady bude v průzkumu ústřel dolů. KSČM bude v těchto volbách trpět vznikem nových protestních hnutí. Na druhou stranu v krajských volbách to mohou vyvážit jejich voliči, kteří chodí velmi disciplinovaně volit a mají větší účast. Někde mohou poskládat koalice a mít znovu hejtmany.

Květnové preference SANEP:

Naopak sociální demokracie by podle průzkumů měla uspět v osmi krajích. Čím si to zasloužila?

V první řadě je to ukázka, že ČSSD volí lidé podle svého ekonomického statutu. Velký problém v krajích je všechny voliče k volbám dostat. Pokud k volebním urnám přijdou všichni, kdo je podporují, mohou dosáhnout preferencí. Pokud zůstanou doma, budou výsledky jiné. Průzkum dává naději na dobrý výsledek, ale nikde není psáno, že jejich voliči přijdou a jejich hlas skončí ve volebních urnách.

Proč voliči nepřijdou?

To, co dělají krajská zastupitelstva, se lidí tolik nedotýká nebo si to lidé neuvědomují. Málokdo sleduje krajskou politiku, média ji málo pokrývají a regionální se většinou zabývají komunální politikou. Krajská témata, jako rušení škol, jsou složitě uchopitelná.

Vypadá to, že tentokrát půjde v krajích o boj dvou vládních stran. Většinou bojovala koalice s opozicí. Vnímáte v tom rozdíl? A čím to je?

Je to způsobeno tím, že žijeme v zemi, kde je velká koalice největších stran, to naše země nikdy předtím neměla. Opoziční strany jsou stále menší, a z toho důvodu se dá těžko čekat, že opozice bude v krajích bojovat proti koalici. Nějaký vliv to mít bude, ale jestliže máme velkou vládní koalici, střetnou se hlavně dva partneři a zároveň sokové z vládní koalice po volbách, kde budou usilovat o posty hejtmanů.

Chcete říci, že budu bojovat o to, kdo bude mít v českých krajích více hejtmanů?  

Ano. Budou obchodovat s ostatními stranami s hlavním cílem mít hejtmana a tolik se neohlížet, s kým vládnou.  

Černí koně krajských voleb:

Jak vidíte šance ostatních menších stran, jako jsou Starostové, Zemanovci, Piráti, zelení a další?

Podle mne se asi prosadí v lokálních hnutích v krajích, která budou mít. Bude to složitější, protože šanci mají i některá místní uskupení, jež mohou mít podobu mimoparlamentních stran, třeba Starostové a nezávislí se na různých místech spojili s lokálními hnutími a mohou uspět a spojit se do širších koalic. Lidé je znají, zde hraje roli i místní faktor než jen vliv celostátní politiky.  

Už jste zmínil, že průzkumy je třeba brát s rezervou. Stejně se ale ještě zeptám, jak podle vás odrážejí skutečnost?

Myslím si, že ukazují základní trendy. Ukazují, že sociální demokracie a ANO jsou vpředu, ale asi bych to nepřepočítával na mandáty a nepovažoval výsledky jako bernou minci. Už v první odpovědi jsem upozornil na výrazné rozdíly dvou průzkumů. Musíme si uvědomit, že krajský výzkum je dělán s méně respondenty a chyby mohou být větší. Tedy méně odrážejí realitu než průzkumy celostátní.

V čem podle vás, politologa, tkví tajemství úspěchu stran v krajských volbách? Jakou radu byste politikům udělil?

Politici, pokud dělají dobrou celostátní politiku a oslovují voliče, by v krajských volbách měli to, co dokázali, představit a ukázat v kampaních. Měli jsme tu příklady, kdy sociální demokracie vzala za hlavní téma detail, jakým je například zrušení zdravotnických poplatků, ale dokázala to dobře prodat. Nebo předtím ODS udělala z krajských voleb referendum proti nepopulární socialistické vládě. Musíte mít co prodávat na celostátní úrovni a pak to prodávat i na úrovni krajské.

Takže bez celostátního úspěchu nelze zaznamenat úspěch v krajích?

Do značné míry ano, výjimku hrají silné lokální osobnosti. V kraji se celostátní výsledky mohou odklonit směrem dolů, nebo naopak nahoru, ale základem je celostátní politika.  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šokující. V EU bohatí bohatnou a chudí chudnou. Zaměstnanci platí na daních čtyřikrát víc než firmy. Korporacím stouply zisky 12krát, mzdy lidem dvakrát. Profesor Keller černé na bílém

11:21 Šokující. V EU bohatí bohatnou a chudí chudnou. Zaměstnanci platí na daních čtyřikrát víc než firmy. Korporacím stouply zisky 12krát, mzdy lidem dvakrát. Profesor Keller černé na bílém

ROZHOVOR „V roce 1950 odváděly velké firmy v Německu na daních zhruba dvakrát více než zaměstnanci. …