Cyril Svoboda se pustil do Zemana kvůli migrantům a na pomoc si vzal jeho oblíbenou postavu. Pak pochválil Němce, že běžencům otevřeli náruč

Miloš Zeman vykonává prezidentský mandát zhruba dva a půl roku. Byl ve své funkci úspěšný?

Myslím, že mohl být úspěšnější, příliš úspěšné jeho období nebylo. A to proto, že autoritu prezidenta jako hlavy státu poměřuji tím, kdo s ním jedná, kdo ho zve a kdo za ním jezdí. Jsem si jist, že v době prezidentství Václava Havla sem jezdilo mnohem více hlav států a stejně tak on jich více navštívil a o jeho názory a politiku byl ve světě zájem. To nyní nevidím.

Co se změnilo s přímou volbou ve vnitropolitické oblasti?

Prezident republiky je pořád pouze svěřený mandát a jemu svěřená moc patří voličům České republiky, úřad tedy nepatří do vlastnictví prezidenta a je ho třeba pořád brát jako službu veřejnosti. To, že vláda deklaruje, že je tvůrcem vnitřní a zahraniční politiky, je jedna věc, druhou je otázka, zda se jí to vždy daří.

Lze se domýšlet, jak by situace vypadala, kdyby zvítězil Karel Schwarzenberg?

To se nedá příliš posuzovat, je to jen hypotetická otázka, Karla Schwarzenberga jsme nezažili v situaci, kdy by čelil reálným výzvám jako prezident, například ve vztahu k Rusku, Ukrajině nebo imigraci. Jedna věc je to komentovat a druhá nést odpovědnost za rozhodnutí. Odhaduji, že Karel Schwarzenberg by byl více při Západu, ale jak konkrétně by se zachoval, nedokážu odhadnout.

Prezidentu Zemanovi se někdy vytýká, že společnost rozděluje, že ji názorově polarizuje…

Ač s mnoha rozhodnutími a kroky prezidenta Miloše Zemana nesouhlasím, s tím, že společnost polarizuje, bych nesouhlasil. Je to spíš důkazem, že je osobností. Kdyby nikomu nevadil a všichni by byli spokojení, znamenalo by to, že nezaujímá žádné postoje. Fakt, že společnost názorově rozděluje, je známkou politické osobnosti. A to, že se střetávají různé názory, je dobře. Je dobře, když lidé vřele nesouhlasí nebo naopak souhlasí s tím, co dělá hlava státu.

Dá se podle vás definovat ideál prezidenta?

Ideál je v tom, a to bohužel dnes ve výkonu prezidentské funkce u Miloše Zemana nevidím, že prezident bere svůj úřad pouze jako svěřený, že ho nepoužívá k taktizování a vyřizování vztahů mezi vládou a Parlamentem, ale jen jako správu vlastního úřadu. Ideál je v tom, že jde více o úřad než o osobu, která v jeho čele stojí. Konkrétně lze uvést příklad, Miloš Zeman odmítá jmenovat profesory kvůli jejich minulosti a zároveň pan Mynář zůstává v čele jeho úřadu.

A co požadavky a vzdělání prezidenta?

Vzdělání není ctnost, byla řada velmi kvalitních lidí, kteří neměli formální vzdělání, a naopak řada velmi vzdělaných lidí páchala zlo, to nehraje roli. Nejdůležitějším znakem je to, že se prezident k úřadu chová jako ke svěřenému, to znamená například i to, že pokud mu lékaři řeknou, aby dodržoval životosprávu, vezme vážně, protože to je podmínka, aby ten úřad vykonával dobře.

Zvažoval byste vlastní kandidaturu na funkci prezidenta, kdyby vás k tomu někdo vyzval?

Mám výhodu, že mě k tomu nikdo nevyzývá, a tak o tom nemusím uvažovat.

V české zahraniční politice se posunulo vnímání pojmu lidská práva, dříve to ovlivňovalo vztahy k Rusku nebo Číně. Jak to vnímáte dnes?

Pokud jde o Rusko, je třeba vycházet z toho, že jako Evropa budeme tuto zemi potřebovat do budoucna při řešení konfliktu s organizací Islámský stát. Na druhou stranu i Rusko potřebuje Evropu z mnoha i ekonomických důvodů. Myslím, že je čas hledání vzájemné cesty a ta musí spočívat v kompromisu. To bych viděl jako roli hlav států, aby hledali kompromis a aby bylo možné najít k sobě cestu bez jednoznačného vítězství či porážky jedné strany. Pokud jde o Čínu, tam je to otázka toho, že Evropská unie podepsala smlouvu, že tato země je strategickým partnerem EU, a s tím souhlasila i vláda ČR, takže se dnes chováme k Číně jako k partnerovi.

Co pro Evropu nyní znamená uprchlická krize?

Je to velmi vážná situace a musí ji řešit Evropa jako celek. Vidím rozpor v tom, co říká Miloš Zeman, který vlnu uprchlíků přirovnává k tsunami, a řešení, jež nabízí, je v tom, že Česká republika bude chránit více své hranice. To je totéž, jako by řekl, že proti tsunami se opevní jeden ostrůvek. Buď se opevní celá Unie, anebo bude ostrůvek smeten. Tady si může Miloš Zeman vzpomenout na svůj vzor Winstona Churchilla, který vždy hledal další spojence a nikdy neříkal jen „my, Britové“.

Je Evropská unie schopná imigraci zvládnout?

Určitě ano. My se na věc díváme prizmatem toho, že největší problémy v rozhodování Evropské unie činí státy Visegrádu, a říkáme, že EU je v krizi. Myslím, že není zdaleka v takové krizi, jak se o tom u nás mluví. Kvóty nejsou ideálním řešením, ale je to řešení dočasné. Evropa si buď problém rozdělí a zvládne ho, anebo ne.

Je udržitelný v současné podobě Schengen?

Myslím, že je třeba důsledně chránit bezpečnost schengenského prostoru, a to na vnější hranici Evropské unie i všemi možnostmi, které jsou uvnitř tohoto prostoru. Hrozit ale, že cestou je zrušit schengenský prostor, že Evropané sami sobě zakážou volný pohyb po Evropě, je špatné a je otázka, jestli je to opravdu nutné. Myslím, že nejsme v takovém stadiu.

Co pro Německo bude znamenat, že se otevřelo přijímání uprchlíků ze Sýrie?

Z Německa tím přichází důležitá zpráva, která zní: my jsme tak silní, že to zvládneme. To je hrdost Německa. Neřekli ale přitom, že všichni uprchlíci zůstanou v Německu, samozřejmě že ilegální imigranti půjdou pryč. To, co říká Německo, totiž že je zde vážný problém, ale že je řešitelný, je správné.

Jak do budoucna vidíte soudržnost Evropské unie? Chystá se referendum ve Velké Británii…

Netuším, jak v Británii referendum dopadne, ale David Cameron už změnil postoj k syrským uprchlíkům, který se blíží tomu německému. Doufám, že Británie chce zůstat v EU. Nejhorší je v současnosti brnkat na národní zájmy, protože setrvačnost ve společnosti je dlouhodobá. Některé politické síly už nyní ze situace chtějí vytloukat politický kapitál, ale nejde jim o řešení problému a nabízejí jen jednoduchá řešení. Populistické síly se určitě budou dál objevovat, ale důležité je klást důraz na řešení problémů, a ne z toho vytloukat politické body.

Jaké riziko představuje pro Evropu islám?

Islám v Evropě je a reprezentuje kolem 6 % evropské populace, to ale neznamená, že všichni muslimové jsou teroristé. Naopak, na základě současné situace bych zavedl povinnou výuku světových náboženství na středních školách. I u nás je množství předsudků, protože o islámu téměř nikdo nic neví. Pokud jde o budoucnost, nemám obavy, jestliže je v Evropě 6 % muslimů, na to, aby se to změnilo ve vlnu, která nás převálcuje, to nevypadá. Taková slova se snadno říkají, ale je jasné, že nemůže vzniknout vlna, která ovládne zbylých 94 % obyvatel. Je mi sympatičtější německá hrdost, která říká, že je to složité a těžké, ale musíme to zvládnout, místo apelů na národní zájmy a stavění plotů kolem zemí.