V úvodu svého vystoupení na sjezdu ČSSD jste řekla, že „úspěšná budoucnost naší strany bude tehdy, když si sami sobě budeme říkat pravdu“. Děje se tak?
Neděje se tak. Víte, každý člen ČSSD, který by chtěl „tam nahoře“ dělat pořádek, by měl začít sám u sebe. Dále pak ve své vlastní místní, okresní organizaci – a pak teprve výš a výš. Lidé v naší společnosti všeobecně jsou dnes k sobě zlí, nepoctiví a neupřímní, nevěří si vzájemně a opravdové přátelství je vzácností. Snadnější je vždy ukazovat na chyby druhých než na ty vlastní, přitom chyby děláme všichni. A právě tak je to i s vedením. My si vzájemně nesmíme nic nalhávat. Ve slušné politice by se měly dělat ústupky, ale ve slušné politice by se nemělo lhát. Ani mezi sebou, ani lidem. A to je bohužel jedna z hlavních příčin, proč lidé stranám věří méně a méně a hledají to „něco“ – a uchýlí se pak k alternativám.
Vyjádřila jste i určitou nespokojenost s prezentací činnosti, že práci ČSSD si svojí mediální zručností přivlastní někdo jiný. Což jste asi myslela Andreje Babiše...
Ano, pana ministra financí především. Ale nejen jeho.Také média, a hlavně ty, co stojí za nimi. Ona servírují národu vše, mají strašnou moc. A lidé, kteří si neumí udělat svůj vlastní úsudek, podlehnou čemukoli, co slyší, vidí či čtou. Mrzí mě, že úspěchy společné vlády, kterých je opravdu hodně, jsou špatně prezentovány veřejnosti. Proč má před TV obrazovku vylézt jeden člověk a říct, já jsem našel peníze?! Kde je našel?! Proč ne jednoduše vystoupení vlády? A tam se přednese – společně jsme se právě dohodli, uvolní se tolik a tolik, ministerstvo našlo peníze. To je jen příklad. Jenže to by asi bylo moc korektní, moc „koaliční“ a moc slušné. A málo zajímavé. Nebo málo politicky prozíravé. To by pak možná mohlo ovlivnit volby, protože lidé by to chápali. A lidé by měli pochopit, co je čeká v budoucnu – podle toho, koho zvolí. Zda se bude pokračovat v tom, co jim tahle vláda společně získala, nebo zda se po eventuální změně vlády budeme pohybovat krok vpřed, krok vzad, protože téměř vše by se zase rušilo zpátky. A tímhle tempem rozhodně dál nedojdeme.
VIDEO: Jaroslava Balounová na sjezdu ČSSD, hovoří od 23. minuty
Také jste upozornila na to, že základem strany jsou místní organizace, ale že nářky odspodu se nedostanou nahoru...
Je to zejména v poslední době. Tohle nás opravdu bolí. Mnoho členů cítilo obavu z toho, že nejsou nikým vyslechnuti a že samotnými starostmi o větší věci se na ty „dole“ zapomíná. Na sjezdu jsem o tom mluvila právě proto, aby si členové přestali myslet, že se o nich ví jen před volbami, protože se opravdu vše musí dostat k těm uším, které to mají slyšet. Teď to naše vedení ví a já věřím, chci věřit, že to bude jinak.
Jaké nářky to jsou, co lidi dole trápí?
Myslíte řadové členy ČSSD? Já nevím. Jak kde. Nemohu, a ani nemám právo mluvit za všechny. V našem regionu zaniklo několik místních organizací. O tom, že nám ubývá členská základna, mluvil otevřeně na sjezdu i pan Sobotka. Já mluvila s několika desítkami lidí osobně a bylo mi řečeno, že oni na těch malých vesnicích a městečkách už prostě neunesou ten tlak okolí, tlak veřejnosti. Paradoxně se tu více odráží jakékoli rozhodnutí vrcholných politiků, jakýkoliv „exces“ ve vládě, vyjádření poslanců, ministrů , senátorů v médiích. Prostě neuvážená slova, která nejdou vzít zpět, a neuvážená rozhodnutí. Jsou pak svými spoluobčany zaškatulkováni a obviněni, že jsou „stejní“; nevysvětlíte nikomu, že smíte mít i jiný názor a že za tohle odpovědnost nenesete. A právě pro ně a za ně chceme dokázat, že ti, co je ukřičeli, neměli pravdu.
Vlivný právník Miroslav Jansta minulý týden v médiích řekl, že ČSSD je umrtvená. Vy jste zase říkala, že klesá počet členů, ruší se místní organizace a že se vám nedaří získávat mladé lidi. Což nebude problém jen ČSSD, ale politických stran obecně. Čím to je a co s tím?
ČSSD rozhodně není umrtvenou stranou. Měl jste na sjezdu vidět naše Mladé sociální demokraty! Nebáli se diskutovat a jsou to úžasní, vzdělaní mladí lidé. Kdyby o ničem, tak jsem přesvědčená o tom, že s nimi to ožije; možná rychleji, než budeme čekat. Jen je škoda, že mladých není daleko víc. Máte pravdu, je to problém všech stran. A co s tím? Čím to je? To byla moje otázka pro pana předsedu Sobotku a naše vedení! Kdybych na to znala odpověď, neptala bych se.
Nebyla jste prý spokojená s tím, jak média o sjezdu referovala. Proč?
Ne zcela. Například jeden mediální server psal o kritickém projevu pana hejtmana Zimoly. Celý jsme ho v sále vyslechli – a byl o „sjezdovém lyžování“. Ne, to pro odlehčení. Teď vážně. Na některých kanálech byly samozřejmě sestříhané informace do večerního vysílání (například TV Nova). Vcelku pak budily dojem rozpačitý, spíš tak, aby vyzněly dle potřeby. Chvilku humorně, chvíli dramaticky, ale souvislost chyběla. Zřejmě to bylo pro odlehčení celé situace, včetně šotu o modelech dam na sjezdu. Bylo mi líto těch dam, co celý sjezd absolvovaly v kostýmku a na podpatcích a půl hodiny před odjezdem se převlékly a přezuly na cestu domů a Nova to pak podala jako kreativní modely sociálních demokratů. Zřejmě patřičně „sociálně“. Stejně tak sestříhali i závěrečnou řeč pana Sobotky.
Psali jsme:
A jaký byl vůbec sjezd? Slyšel jsem hodnocení, že neměl šťávu, že tam vládla poraženecká nálada, že Bohuslav Sobotka byl jediný kandidát proto, že se ví, že volby jsou prohrané, a nikdo další se proto na předsednický post nehrnul...
Za sebe: úžasný. Měl sakra šťávu, měl náboj, energii, přitom kultivovaný průběh. Poraženeckou náladu jsem neregistrovala vůbec. Já osobně jela s obavami. Vrátila jsem se sice s dýchacími potížemi, způsobenými klimatizací, zato nabitá energií a elánem. Ano, pan Sobotka byl jediným kandidátem v první volbě. Ale v zákonné časové lhůtě se mohl kdokoli přihlásit. Že se tomu tak nestalo, za to nikdo nemůže. Možnost měl každý. O tom, jak dopadnou volby, je přeci předčasné diskutovat. Sama jsem uvedla, že naším úkolem není přesvědčit nás, přesvědčené voliče, ale ty voliče tam venku. A to je úkol našeho týmu a volebního manažera.
Co si myslíte o výsledcích sjezdu?
Co si myslím? Opět jen za sebe. Jak se říká, „u mě dobrý“. Zlí jazykové před sjezdem varovali, ať si nemyslím, že si budu moci říct, co chci, že do diskuse nemůže každý atd. Vidíte, opak je pravdou. Každý mohl říct, co měl na srdci. Ne nadávat někde za bukem nebo u piva.Tam! Svobodně říct, co tíží členy, jeho, nebo čím byl svou organizací pověřen. A byl vyslechnut. Kdokoli mohl mít jiný názor nežli ten druhý, svobodně volit. A to jakkoli. Pak je ovšem namístě také řádně, demokraticky přijmout výsledek volby většiny. Jsem hrdá na to, že ti jazykové neměli pravdu a já jsem opravdu v demokratické straně, kde můžu říct svůj názor, vyslechnout jiný a pak najít společné řešení. Vždy je co zlepšovat. A nezavírat oči před problémy, ony tím nezmizí. Nikde. Ani v politice, ani v osobním životě.
Kromě sjezdu ČSSD bylo významnou politickou událostí i oznámení prezidenta Zemana, bývalého předsedy ČSSD, znovu kandidovat na prezidenta. Jak by se měla ČSSD k prezidentské volbě podle vás postavit? Nasadit vlastního kandidáta, podpořit Zemana, nebo tomu nechat volný průběh?
Můj názor je ten, že než postavit slabého nevýrazného kandidáta za svoji stranu je rozhodně moudřejší podpořit takovou osobnost, jaká by mohla naši zem v příštích letech důstojně reprezentovat. A zcela demokraticky si ve vnitrostranickém referendu bude moct každý člen ČSSD říct to své.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
