Děsivá budoucnost Británie, pokud nezastaví ilegály. Tady je varování vysokoškolského pedagoga

Před časem jsme si v rozhovoru povídali o hrozbě, kterou v sobě skrývá vlna migrantů, jež se bez přestávky valí na Evropu. Jak s odstupem času tuto problematiku vnímáte, a to zvláště po téměř dennodenních obrázcích toho, jak musí francouzská policie rozhánět stovky nelegálních imigrantů, kteří se pokoušejí dostat z Francie do Británie tunelem pod Lamanšským průlivem?

V plné míře se potvrzují moje tehdejší předpovědi. Tehdy jsem řekl, že v imigrantech nevidím žádné zoufalé uprchlíky, kteří s bídou zachraňují holé životy, nýbrž armádu ekonomických migrantů, vojáků a teroristů. Jejich násilné a agresivní chování dnes plně potvrzuje to, co jsem tehdy řekl. Nezastaví-li Evropa jejich příliv, bude ještě podstatně hůře.

Z Francie do Velké Británie prý imigranti prchají hlavně kvůli britskému sociálnímu systému, neboť tam každému utečenci vyplatí 36 liber, což je zhruba 1 385 Kč, na den. Nadto v Británii nezaměstnanost dosahuje 5,4 procenta, což je zhruba polovina oproti míře nezaměstnanosti na druhé straně Lamanšského průlivu, takže si uprchlíci zřejmě myslí, že tam snadněji dostanou práci. Británie se ale již od loňského roku proti imigrantské vlně bouří; a k tomu premiér David Cameron uvedl, že chce snížit počet přistěhovalců a britské úřady si prý posvítí na ty z nich, kteří přicházejí do Británie pouze s cílem čerpat sociální dávky. Ovšem zdá se, že se ani za rok nic nezměnilo. Před čím podle vás Británie stojí?

Britský premiér David Cameron se snaží působit jako silný a rozhodný vůdce a dělá patetická gesta, ale to je všechno. Za jeho proklamacemi nenásledují činy. Nemyslím si, že by imigranti přicházeli do Británie pracovat, protože jde o zcela nekvalifikované migranty, o nichž lídři jejich vlastních zemí hovoří jako o nejhorší spodině. Přicházejí vysávat britský sociální systém a je mezi nimi i mnoho džihádistů.

Velká Británie má jedinou možnost: zabránit vstupu ilegálních migrantů na své území všemi prostředky, okamžitě vyhostit ty, kteří již jsou na jejím území, a nedávat jim žádné peníze. Je jasné, že právě k tomuto řešení se premiér Cameron nechce uchýlit, protože se obává rozsáhlých nepokojů, které by v případě takového kroku následovaly. Jenže Británie již je v pozici, kdy se nepokojům tak jako tak vyhnout nemůže; a čím více bude řešení odkládat, tím horší to potom bude. Až se vyčerpá a zhroutí sociální systém, až se počty migrantů dále zvýší, dojde k událostem, pro které slovo nepokoje bude pouhým eufemismem, a půjde spíše o regulérní občanskou válku městského guerillového typu. Nastane situace, kterou zatím známe jen ze Shadowrunu a podobných cyberpunkových her a románů.

Až nastane tato situace, bude rozhodující, na jakou stranu se přikloní silové struktury země, zda na stranu původního obyvatelstva, nebo na stranu elit.

Současný britský premiér se nyní chová přesně stejně, jako se choval bývalý britský premiér Neville Chamberlain v období mnichovské krize. Raději si koupil několik měsíců míru navíc s plným vědomím, že válce se stejně nemůže vyhnout, než aby šel do války s menšími riziky hned.

Může evropskou myšlenkou a evropskou integrací otřást migrační vlna? Kvůli imigrační vlně se čím dál častěji dokonce hovoří i o zrušení schengenského prostoru...

Samozřejmě. Nejenom že může, ale k těmto otřesům již dochází. Bulharsko a Maďarsko již staví na svých vnějších hranicích ploty z ostnatého drátu. To jsou první příznaky toho, že budoucnost Evropy bude vypadat podstatně méně růžově, než jak se jevila v optimistickém nadšení na počátku 90. let.

Schengen by samozřejmě měl být zrušen. Každá země musí mít právo rozhodnout o ochraně svých vlastních hranic samostatně. V Schengenu totiž jsou i země, jež to se slovanskými nebo obecně postsocialistickými zeměmi nemyslí ani trochu dobře a které nás chtějí využívat jen jako odpadkový koš.

V jakém bodě podle vás nyní „uvízla“ evropská myšlenka? Co by bylo podle vás nejlepší udělat s EU – ještě více ji sjednotit, nechat takto, zrušit euro, anebo zrušit celou EU? A to i s ohledem na vývoj v Řecku...

Ještě větší sjednocení by v současné situaci způsobilo naprostou katastrofu. Ani protahování současné situace nemůže vést k dobrému konci. Evropská unie by se měla rozpustit a jednotlivé země vrátit ke svým původním měnám. Experiment s názvem Evropská unie se evidentně neosvědčil.

Stále častěji se na různých webech objevují hrůzostrašné odkazy na to, jak Evropě hrozí islamizace. Já osobně jsem před pár dny na internetu zhlédla dokument o měnící se demografii Evropy. Která se prý mění proto, že natalita v Evropě je na průměru 1,38 a tuto porodnost údajně žádná kultura nemůže přežít. V porovnání s tím je porodnost muslimské populace na hodnotě 8,1. Odcituji z tohoto dílka část. Jde prý o údaje za rok 2007. „V roce 2027 jeden z pěti Francouzů bude muslim a do 39 let se Francie stane islamistickou zemí, v Nizozemí 50 procent všech novorozenců tvoří muslimové a během 15 let polovina populace Nizozemí bude tvořena muslimy. Již nyní je v Belgii 50 procent všech novorozeňat muslimy a belgická vláda k tomu před lety uvedla, že v roce 2025 jedna třetina všech evropských dětí se narodí do muslimských rodin. Německá vláda zmínila, že Německo se stane muslimským státem v roce 2050...“ A nám zbývá prý pouze 17 let na to, abychom to zastavili. Co na to říkáte? Dá se něčemu takovému věřit?

Nevidím v určitém úbytku původního evropského obyvatelstva žádnou tragédii. Může být, že současná porodnost nestačí na obnovu současného počtu obyvatel Evropy a že počet obyvatelstva poklesne. Ale potom může zase dojít ke změně tohoto vývoje a rodiny mohou začít mít více dětí. To není technický, nýbrž ekonomický a psychologický problém. V Evropě se vede proti klasické rodině regulérní válka, tak jak ji naplánovali teoretici Frankfurtské školy a neomarxistického učení. Došlo k odkřesťanštění Evropy a mnoho Evropanů propadlo kulturnímu pesimismu a hédonické ochablosti. Když si k tomu připočteme vliv katastrofického kapitalismu, jak o něm píše Naomi Kleinová ve své knize Šoková doktrína nebo u nás například profesor Jan Keller ve svých knihách, a uvědomíme si, že mizí střední třída, dojdeme k závěru, že Evropa se blíží zlomovému bodu a bude muset podstoupit určitý, řekl bych, iniciační zážitek, aby se znovu stala Evropou.

Takže úbytek obyvatelstva sám o sobě podle mého názoru tragédii nepředstavuje. Ale tragédií je se snažit tento úbytek nahrazovat imigrací z neevropských kulturních okruhů, a tím zadělávat na budoucí problémy.

Co se týče té velké porodnosti muslimského obyvatelstva, vidím to asi takto: V době, kdy tyto oblasti byly chudé a životní podmínky byly extrémně drsné, kdy nebyla lékařská péče a podobně, tato velká porodnost nepředstavovala žádný problém. Přírodní výběr zařídil, aby rovnováha nebyla porušena. Ale s růstem bohatství, životní úrovně a lékařské péče v těchto zemích dochází k tomu, že původní porodnost nastavená na drsné podmínky přežití způsobí explozivní růst počtu obyvatel. Například v roce 1960 měla Saúdská Arábie čtyři miliony obyvatel, dnes jich má zhruba 30 milionů. V Egyptě se za posledních 40 let počet obyvatel zdvojnásobil zhruba ze 40 milionů na dnešních více než 80 milionů. Je zřejmé, že tato situace nemůže jít do nekonečna. Nyní, s odstupem 200 let, dochází k plnému projevení se malthusiánské teorie.

V Evropě, jakmile dojde ke zhroucení sociálního státu, dojde velmi rychle i ke snížení porodnosti muslimského obyvatelstva, protože mít tolik dětí již nebude ekonomicky únosné. Takže si nemyslím, že uvedený trend bude pokračovat ještě hodně dlouho. Ale může dojít k opravdu bouřlivým sociálním a náboženským otřesům.

Je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Během té doby se kritici současného systému snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varoufakis, tepali finanční systém jako cosi založeného na bublinách, na dominanci dolaru a na neustálém snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali? Co říci o úspěšnosti pojmů kapitalismus, globalizace a volný trh? Přežije kapitalismus další roky?

Vidím to velmi podobně. Dopodrobna se touto problematikou zabývá Naomi Kleinová ve své knize Šoková doktrína. Podstatou této doktríny je, že kdykoliv ve světě dojde k nějaké zlomové situaci, ať už jde o změnu společenského systému, jako tomu bylo po roce 1989 v socialistických zemích, o přírodní katastrofy, jako tomu bylo například po tsunami na Sumatře v roce 2004, po hurikánu Katrina v New Orleansu v roce 2005, způsobí taková situace obrovský šok pro zasažené obyvatelstvo, které je v tu chvíli dezorientované a neschopné se bránit. Toho okamžitě využijí finanční žraloci k tomu, aby uchvátili to, co ještě tomuto obyvatelstvu zbývalo, a dále se na jeho úkor obohatili.

Se současnými finančními bublinami to vidím velmi podobně.

K vaší otázce o kapitalismu, globalizaci a volném trhu – domnívám se, že o volném trhu ani o kapitalismu v jeho původní podobě již nemůže být řeč. Globalizace způsobuje, že jde spíše o jakýsi finanční neofeudalismus, kdy obyčejní lidé musejí pracovat od nevidím do nevidím v otrockých podmínkách jen proto, aby uhájili holé živobytí.

Pevně doufám, že takový systém nepřežije; a myslím, že ani přežít nemůže.

Když už jsme zmínili řeckou krizi, nelze pominout poměrně časté zmínky o tom, že si ekonomickou krizi Řekové nezavinili a že největší díl viny mají „banksteři“. Hodně se i hovoří o tom, že zvláště německé a francouzské banky dovedly Řecko ke krachu. Co si o tom myslíte?

Řecko se u těchto bank neúnosně zadlužilo. Dostalo se do pozice jednotlivce, který své dluhy řeší dalšími půjčkami a dostává se tak do dluhové pasti. Protože už mu nepůjčí žádná banka, půjčuje si u stále podezřelejších nebankovních společností, kterým od prvopočátku nejde o to, aby dlužník svůj dluh splatil podle podmínek smlouvy, ale kterým jde o to, aby jej nesplatil a aby tyto společnosti mu mohly zrekvírovat majetek. To samé je s Řeckem. Všimněme si podmínek, za jakých jsou evropské státy ochotny Řecku pomoci. Mezi tyto podmínky patří například rozsáhlá privatizace státního majetku Řecka včetně strategických energetických společností, samozřejmě do rukou zahraničního kapitálu. V poslední době začíná Řecko prodávat i své ostrovy. Domnívám se, že právě tento majetek je cílem mezinárodního kapitálu a všech těch tzv. „záchranných“ opatření pro Řecko.

Do jaké míry naším světem za dvacet třicet let mohou otřást projevy globálního oteplování? Sucho, povodně, neúroda, živelní katastrofy, zatopení pobřežních území, nedostatek potravy a vody... Co z toho se ukazuje jako reálné a co jako nesmysl? Měl Václav Klaus pravdu, když tvrdil, že globální oteplování není v žádném případě způsobeno člověkem?

K tomu všemu již dochází, snad zatím s výjimkou zatopení těch pobřežních oblastí. Je zřejmé, že celosvětově se klima stává stále méně stabilním. A k negativním dopadům, jako jsou nedostatek potravin a vody, přispívá i již zmíněný explozivní růst obyvatel v zemích třetího světa.

Co se týče závěrů Václava Klause, že tyto výkyvy nejsou způsobeny člověkem, dávám mu spíše za pravdu. Podíváme-li se na klimatický vývoj po mnoho staletí, zjistíme, že se v různých obdobích střídala období teplejší a chladnější. Vzpomeňme třeba jen na tzv. malou dobu ledovou v 17. století, do které ještě přišla třicetiletá válka. Nebo na chladnější období v 19. století, kdy byly ladovské zimy velmi bohaté na sníh. Domnívám se, že klimatické výkyvy jsou způsobené především kolísáním přírodních cyklů a že člověk k tomu přispívá jen v minimální míře, pokud vůbec.

V poslední době se naopak předpovídá, že v nejbližší době dojde ke globálnímu ochlazení, nikoliv oteplení.

Prezident USA Barack Obama tento týden spolu s federální Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) představil finální verzi loni navrženého Plánu čisté energie (Clean Power Plan), který povede k omezení produkce emisí z uhelných elektráren. Toto opatření má být největším a nejdůležitějším krokem v boji s klimatem. Je to podle vás dobrý počin od Obamy? Podle jeho slov jsme údajně poslední generací, která s tím něco může udělat.

Je zřejmé, že lidstvo musí najít nové, alternativní zdroje energie. Nejde ani tak o klima jako spíše o to, že zdroje fosilních paliv se rychle vyčerpávají. Řešení vidím jednak v jaderné energii, jednak ve výzkumu dalších alternativních zdrojů. K zaměření na tyto alternativní zdroje mělo dojít nejpozději již po prvním ropném šoku v roce 1973. Kdyby se tenkrát svět vrhl na výzkum alternativních zdrojů energie, nemuseli jsme dnes řešit problém s islamizací Evropy.

Pražský člen Strany práv občanů ing. Václav Janoušek je vysokoškolský učitel ekonomických a ekonomicko-matematických předmětů. Dlouhodobě se zajímá o mezinárodní politiku, o energetickou bezpečnost země a příbuznou problematiku. Je členem odborné komise mezinárodních vztahů.