Devadesátá léta byla jedna velká lumpárna. Doba bezuzdného rozkrádání, vzpomíná senátor Doubrava

Politici EU oslavovali 60. výročí uzavření Římských smluv, tedy vznik zakládajících dokumentů EU. Je vlastně co oslavovat? Premiér Sobotka napsal: „Po zkušenosti s dvěma válkami, Mnichovem, nacistickou totalitou, životem za železnou oponou, s divokými 90. léty, je dobře, že jsme součástí EU.“ Byla 90. léta skutečně tak hrozná, abychom je srovnávali s nacistickou okupací? Pravicoví politici je považují za nejsvobodnější roky. Odbory a levice naopak za léta, kdy jsme ztratili svůj průmysl a vše předali cizincům. Jak vidíte vy sám 90. léta?

Sobotka říká nesmysly, to je jeho normální styl. V tom je kamarádem Babiše. Zapomíná, že na chaosu devadesátých let se podepsala i ČSSD spoluprací s ODS a se smutným opilcem Havlem. Úspěšně předstírali, že to myslí dobře, ale dobré úmysly jsou vždy po zásluze potrestány. Sobotka je prostě nomenklaturní kádr takzvaného nového typu. Místo k Moskvě, když se modlí, otáčí se k Bruselu.

Jisté je, že si hoši, kteří k tomu měli přístup, na kuponové „ne-privatizaci“ pěkně namastili kapsy. Zahraniční koncerny skoupily za pár korun konkurenci, aby, co se jim nehodilo, rychle zavřeli. Ale to dělal i Babiš na severu Čech, aby se zbavil konkurence. Shrnu-li devadesátá léta, tak je vidím jako dobu bezuzdného rozkrádání majetku po desetiletí tvořeného našimi předky a koneckonců i námi. Jedna větší lumpárna, než druhá!

Češi mají podle oficiálních statistik nízké platy. Zejména ve srovnání se Západem. Čím to je a co s tím? Jsou nešikovní, líní nebo na sobě nechají dříví štípat svými zaměstnavateli?

Záleží jenom na tom, v jakém vlaku vjíždíte do slavné EU. V kuponové privatizaci bylo jádro průmyslu brutálně oškubáno ve prospěch svobodomyslných demokratických západních korporací. Primitivní pravice utlumila, respektive zlikvidovala učňovské školství. Po 20 letech zjišťujeme, že nepotřebujeme gymnazisty a vysokoškoláky bez technických znalostí, stovky a tisíce absolventů vysokých škol, zejména manažerů, ale řemeslníky. Stali jsme se montovnou. Než se vzpamatujeme, bude to trvat dalších 20 let, protože řemeslníci, kteří řemesla ovládali, pomalu ale jistě odcházejí v lepším případě do důchodu, v tom horším do nenávratna – a těch pár mladých nemá kdo řemeslo naučit.

Přesto všechno jsem přesvědčen, že naši dělníci jsou velmi kvalitní, ale jsou úmyslně dost podhodnocováni, a to ve jménu keců o tom, jak je to nutné ve jménu konkurenceschopnosti. Myslím si, že je nejvyšší čas, aby si to dělníci v plné míře uvědomili a razantně udeřili do stolu a požadovali to, nač mají plné právo. Tedy, aby si už na sobě nenechali štípat dřevo, jak říkáte.

Myslíte, že se většině lidí žije v naší zemi pohodlně a že mají dostatek všeho? Za Nečasovy vlády jsme byli svědky nářků, že sociálně slabé lidi stát utiskuje. Je nyní stát štědrý na staré, nemocné, postižené, samoživitelky apod.? Jakou náladu ve společnosti lze cítit? Věří lidé v budoucnost?

Co to je štědrost? To je stejně relativní pojem jako dobré počasí. Některým lidem se sice lépe přežívá, ale jenom přežívá.

Skupiny nepřizpůsobivých, které vyrábějí rok co rok děti, aby měly další a další přídavky, ty se skutečně mají dobře. Respektive jejich hrací automaty. Hází do nich peníze, které si nevydělali, stačí jim k tomu jen, že jsou z menšinové komunity. Špatně se jim nedaří, když dostávají dost peněz na to, aby hulili drahé cigarety a podobně. Nevadilo by mi to, kdyby si na to svou prací vydělali. A to, že by nesehnali práci, jsou žvásty, které se jim náramně hodí.

Zeptejte se ale důchodců, jak se cítí v této společnosti. Musí se rozhodovat, zda si zaplatí léky nebo nezbytné životní potřeby, na obojí totiž nemají peníze. Zeptejte se žen, které se musí starat samy o své děti bez alimentů, které z otců svých dětí nemohou vymoci, a když, tak ve směšné výši. Tak bych mohl pokračovat s péčí o zdravotně postižené a s dalšími problémy.

Poctivě ale musím přiznat, že tato vláda se přece jen stará, i když je za to těžce kritizovaná zejména Kalouskem a jeho partou včetně ODS.

Nejspíš již jistým účastníkem prezidentských voleb bude profesor Jiří Drahoš. Dle informací médií by mohl mít podporu nejen liberálních stran, ale i jmenovitě premiéra Sobotky a části ČSSD. Je Drahoš přijatelný kandidát? Jak vidíte jeho šance proti Miloši Zemanovi?

Pro Sobotku by byl přijatelný proti Zemanovi kdokoliv. Proto je též populární u nebezpečných pravicových klonů – hnutí Starostů, KDU-ČSL a ultrapravice v TOP 09. Drahoš by byl pro ně ideální. Odkýval by jim všechno kromě zrušení Akademie věd. Přijatelným kandidátem by byl ale i Jára Cimrman. Lidé moc akademika Drahoše neznají, já také ne, Járu Cimrmana ano... Už jsem několikrát řekl, že mým kandidátem je Miloš Zeman a na tom nehodlám nic měnit.

V letošním roce budou komunisté slavit 100. výročí toho, čemu říkají Velká říjnová socialistická revoluce. Co přinesla světu vláda komunistických stran? Jak se s jejími dopady potýkáme u nás? Komunisté rádi říkají, že oni v této zemi vybudovali průmysl, infrastrukturu, školy, nemocnice, všechno... A že to vše, co oni vybudovali, bylo po roce 1989 rozkradeno a zničeno. Co jim na to říci?

Bilancovat minulost je tak trochu jako si ráno připomínat včerejší mejdan v hospodě. Každý vidí, co potřebuje. Jisté je, že za první republiky jsme byli na špici v Evropě v průmyslové výrobě, byť jsme byli malá země. Na to se navazovalo po válce a tento směr se rozvíjel. Čili navazovalo se na tradici, což bylo dobře.

Řekněte mi – víte o jiné zemi „velké“ jako je ta naše, která by dokázala v tak krátké době vyrábět kola, malé i velké motorky, osobní auta, nákladní auta dokonce několika značek a tonáží, dokonalé tkací stavy, velmi kvalitní obráběcí stroje, kvalitní vojenská a civilní letadla a další a další výrobky až po reaktory do jaderných elektráren? Přitom všem ještě stavěli ti zatracovaní komunisté tisíce bytů s další občanskou vybaveností, mimo jiné poplivaných Havlem.

Víme, že to bylo po roce 1989 rozkradeno a zničeno. To asi nikdo zpochybnit nemůže. Dělo se tak především s pomocí ODS a KDU-ČSL. ČSSD tomu „jen“ sekundovala, byť není hlavním viníkem.

Zemřela zpěvačka Věra Špinarová, zasáhla vás její smrt? A co říkáte na fakt, že v médiích se nyní objevily informace o tom, že měla v období v 90. let velkou nouzi, kdy jí prý chyběliy peníze na potraviny?

Je to smutné. Myslím, že těch, které její smrt nezasáhla, je minimum. A k období její nouze lze říci jenom to, že někdo zpíval, že jednou jste nahoře, jednou dole. A někdo přitom spadl na čas až téměř na dno. Špinarová nebyla první ani poslední. Bohužel, život je nespravedlivá ruleta. Řada souvislostí se může podivně vyvrbit. U každého po svém a nikdo není imunní. Sám jsem zažil, že ze dne na den se ke mně otočili kolegové zády, aby vyhověli jedné mé údajné kamarádce a jejím rodinným politickým zájmům... V blízkosti Věry Špinarové jsem nežil, tak těžko mohu posoudit, co k jejím problémům vedlo.

V současné době má mnoho lidí potíže se zavádějícími informacemi nebo dokonce s falešnými zprávami v internetových médiích. Vy jste měl údajně také problém, když jste převzal informaci o tom, že EU chce odstranit z českého jazyka písmeno „ř“. Co byste lidem poradil, jak se bránit těmto hoaxům...

Práce kvapná málo platná aneb na konec informace o „ř“ jsem zapomněl připojit ve finále odstavec se „soutěžní otázkou“, proč to nemůže být pravda: Protože v EU nejsou tak inteligentní, aby zjistili, že někdo používá písmeno „ř“. Autorům hoaxu jsem doporučil, aby se jeli doškolit na Ukrajinu, aby své schopnosti vylepšili. Ukrajina v roce 2014 totiž založila ministerstvo informací přezdívané na ministerstvo pravdy, protože tam byla údajně založena „informační armáda“ trollů. Když jsem zjistil o den později, že „soutěžní otázku“ jsem zapomněl přiložit na konec textu, už si žila zpráva svým životem a nezbylo než mávnout rukou. Čili dokud neumřete, musíte mít na paměti, že je dobré pospíchat pomalu.

Pokud jde o obranu proti hoaxům, problémem je, že na první pohled neuvěřitelné se stále více stává součástí samozřejmého. Doubrava: „Jeden kolega mi nedávno řekl, že samotná EU již bezmála spadá do kategorie hoax. Je mimo mísu. Ale udrží se, protože europoslance, komisaře a významné úředníky EU tiše podporují velké korporace a jsou úspěšně korumpováni supervelkými platy. Těm nelze odolat. EU mafie vítězí a stává se hoaxem. Dodám jen to, že u textu byl uveden zdroj a autor, takže informace, že jsem to psal já, byly a jsou klamné...“