Premiér Andrej Babiš volá dlouhodobě po změnách v Evropské unii tak, aby byla posílena role členských států. Je to rozumný návrh?
Evropská unie by se měla vrátit ke svému původnímu cíli, tedy k vytvoření společného trhu s volným pohybem zboží, služeb a obyvatel členských zemí. V posledních letech se představitelé Evropské komise a některých členských zemí snaží vývoj směřovat k nadnárodnímu státu. Což jest společná měna, jednotné daně, jedna zahraniční politika a obrana s evropskou armádou. Ve svém důsledku by to znamenalo úplnou ztrátu národní suverenity. Podle mého názoru obyvatelstvo evropských zemí není ochotno na tuto myšlenku přistoupit.
Nemůže tento postoj „změkčit“ fakt, že byly nedávno Agrofertu zastaveny eurounijní dotace?
Nedomnívám se, že by Agrofert byl fatálně závislý na eurounijních dotacích. Dotace jsou milé, ale nejsou rozhodující pro fungování společnosti.
Premiér se nedávno setkal s čínským velvyslancem. Vyjádření čínské strany bylo dosti striktní. Skoro to vypadá, že zdejší politici Číně podlézají. Jak to vnímáte?
Je pravda, že vyjádření pana velvyslance uveřejněné v denním tisku bylo poněkud nestandardní, mimo obvyklou diplomatickou formu. Premiér Babiš to svým komentářem uvedl na správnou míru. Je s podivem, že nereagovalo naše ministerstvo zahraničních věcí.
Psali jsme:
Čínská firma Huawei byla tuzemským Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost označena za bezpečnostní riziko. Jde o reálnou hrozbu?
Když to srovnáte s kauzou PRISM, na kterou upozornil Američan Edward Snowden, není to tak, že vlády mocných zemí spolupracují s velkými technologickými firmami, k nimž se díky spolupráci chovají servilně?
Kauza PRISM ukázala, jak tajné služby USA využívají nadnárodních společností, například nejen ke sledování e-mailové korespondence nepřátel, ale i svých občanů a dokonce spojenců. Totéž se děje i v oblasti odposlouchávání. Je známo, že odposlouchávali například i německou kancléřku. A když to dokážou tajné služby USA, proč by toho neměly býti schopny i tajné služby ostatních států, pokud mají přístup k takovým technickým prostředkům?
Analytik Jakub Janda z think tanku Evropské hodnoty varoval před zvýšeným rizikem pro tuzemskou bezpečnost ze strany Ruska a Číny. Do jaké míry jsou podobné obavy oprávněné?
Na riziko ohrožení ze strany Ruska, případně Číny zde již několik let upozorňují různé think tanky. Zatím ale nikdo z nich nedefinoval, v čem to ohrožení spočívá. Má snad Rusko nebo Čína zájem na změně společenských poměrů u nás? Mají snad snahu u nás znovu zavést socialistickou společnost? V Rusku existuje kapitalismus bez příkras a v Číně, pokud vím, tvrdý státní kapitalismus. Nebo snad obě země mají vůči nám územní nároky? Vždyť s nimi nemáme ani společnou hranici. Pokud mohou mít o něco zájem, tak to jsou údaje z vědy a výzkumu - pokud dosahujeme světové úrovně, zkrátka zájem mohou mít o hospodářskou špionáž, ale v tom se neliší od žádné země.
Psali jsme:
V novoročním dopise vyzval Vladimír Putin Donalda Trumpa k širokému dialogu. Může to mít nějaký dopad na „zamrzlou" nedůvěru ve vztahu obou zemí?
Volili byste v příštích prezidentských volbách Václava Klause staršího?Anketa
Na konci roku 2018 ohlásil Trump stažení amerických vojáků ze Sýrie. Podle kritiků prý uvolní pole v tomto regionu Rusku, Íránu a Turecku. Bylo to moudré rozhodnutí?
Ihned v prvních dnech roku 2019 došlo k upřesnění, že vojáci budou staženi, až bude „Islámský stát“ v Sýrii definitivně poražen a až budou dojednány záruky pro americké spojence v Sýrii, tedy syrské Kurdy, že nebudou napadnuti tureckou armádou. Pokud budou tyto podmínky splněny, jedná se o moudré rozhodnutí.
Končící německá kancléřka Angela Merkelová v novoročním projevu uvedla, že Německo se pokusí převzít větší zodpovědnost při řešení celosvětových problémů. Je to dobře?
Všichni vědí, že Německo je hospodářsky nejsilnější zemí Evropy a ekonomicky je to vedoucí země EU. Je to hospodářský gigant, ale při uplatňování své váhy v zahraniční politice daleko zaostává za Velkou Británií nebo Francií. Německo si musí samo ujasnit, čeho chce ve světové politice dosáhnout. Domnívám se, že to doposud nemá definováno.
Z čeho máte při současném vývoji mezinárodní geopolitiky největší obavy?
Mám obavy z vývoje světové ekonomiky. Přední ekonomové již vydali vážná varování ohledně možnosti nové světové ekonomické krize, která se ohlašuje stejnými příznaky jako ta poslední z roku 2008. Krátkodobé státní dluhopisy již dosahují vyšších výnosů než dluhopisy dlouhodobé, cenové indexy na mezinárodních burzách v posledních týdnech zažily takové propady, jaké byly naposled ve třicátých letech minulého století, rozjíždí se celní a obchodní válka mezi USA a Čínou, státní dluh například USA, Francie, Itálie, Ukrajiny již dosahuje výše nesplatitelnosti. V minulosti takové situace vedly ke konfliktům, to je totiž možnost, jak odepsat dluhy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
