Už za tři týdny si připomeneme přesně 30 let od sametové revoluce. Jak v současné době vnímáte náladu ve společnosti? Je skutečně tak vyhroceně rozdělená, jak někteří říkají? A mají pravdu ti, podle kterých se to ukázalo i v souvislosti s úmrtím Karla Gotta? Někteří lidé svůj idol upřímně oplakávali, jiní si zase neodpustili různé narážky v souvislosti s Mistrem…
A zase Karel Gott? To je několik otázek najednou... Padl jeden řád, ale v podstatě „struktury“ zůstaly. Asi už nemá extra smysl neustále omílat „ukradenou revoluci“ a podobně. Nastala doba malosti. Kdekdo získal pocit, že může urážet kdekoho, a to bez přemýšlení a se zlým úmyslem. To se týká Gotta i „Negottů“. Osobně chci tvořit, a ne se neustále zdržovat hašteřením a bahněním se minulostí... A ano, lidi jsou rozděleni, protože to tak v této etapě cítí, tak to chtějí. Budou-li chtít opak, rozděleni být nemusí...
Když zmiňujeme ty narážky a kritiku, co říkáte na připomínání Gottova podpisu pod Antichartou nebo i toho, že podle některých dostatečně „nebojoval“ s režimem před rokem 1989? Jak to s odstupem doby vidíte vy?
Díváme se optikou dneška na včerejšek, a mnozí zapomněli, nebo chtěli zapomenout, jaká byla tehdy doba. Já ji tolik neprožil, v sedmdesátkách jsem chodil do základní školy a na gymplu v osmdesátkách jsem už hrával v rockových kapelách a měli jsme jasno. Ale každý z nás chtěl tvořit a jen jsme hledali cesty. Nikdo přeci netušil, že režim nebude na věky. Tahali jsme se s poldama, dělali jsme brikule a v lednu 89 už jsme aktivně tvořili vzpouru a vzdor. Ale to přeci k našemu věku nutně patřilo. Naprosto nemíním soudit lidi, kteří chtěli žít a tvořit. Negativně nahlížím na ty, kteří se aktivně podíleli na udávání a perzekuci.
„Bylo nás víc, co jsme měli nadání, nekopírovali jsme úspěšné světové hity, měli píli, ale vytvářeli písně proti proudu a zákazům. Také jsme se nějak prosadili, ale když někdo dostane koně a druhý jde bos po kamení, tak prostě dojde jinam a je na něj jiný pohled,“ porovnává písničkář Hutka svou kariéru s tou Gottovou. Co na jeho slova říkáte?
Tato slova patří do každého režimu, neb vše je o lidech, a ne každé vládě se ten či onen líbí. Tato slova platí i pro dnešek.
Jen na Žofín se přišlo s Gottem rozloučit téměř 50 tisíc lidí. Na pohřbu Václava Havla bylo před lety cca 35 tisíc lidí. Lze z toho něco vyvozovat? Co to říká o atmosféře v této zemi? Nebo to srovnávat nelze, už proto, že Havel byl politik a Gott populární zpěvák?
Naprosto nelze srovnávat. Dle mého vidění je to výhradně mediální zkratka.
Odbočíme-li od Karla Gotta, poslanci schválili výroční zprávy ČT z let 2016 a 2017. Co vy si o tom myslíte? Měli, nebo neměli výroční zprávy schválit?
Otázka mně položená není relevantní. Nevím, co je ve výročních zprávách ČT, nota bene kontrolorem veřejnoprávních médií jsou Rada ČT a Rada ČRo, které se následně zodpovídají Poslanecké sněmovně.
Psali jsme:
Z některých míst se na práci ČT snáší poměrně tvrdá kritika. V rozhovoru s Janou Bobošíkovou téma otevřel poslanec Pavel Plzák (ANO). Podle něj jsou některé pořady neobjektivní, jmenoval 168 hodin a Reportéry ČT. Jak na tyto pořady nahlížíte vy? Plní svou roli? Jak vy celkově vnímáte ČT a její objektivitu ve zpravodajství?
Ptáte-li už se mě na názor, pak odpovídám, že investigativních pořadů je u nás pořád málo. Pojem objektivita bude navždy sporem různých zájmových skupin, takže diskutovat o tomto pojmu se bude donekonečna. A pouze vyšším počtem podobných pořadů si pak divák může udělat svůj vlastní obrázek, který stejně nikdy nebude objektivní, ale bude jeho. Divák je šéf, nikoli zájmové skupiny, ať patří komukoli.
Fotogalerie: - Dezinformace a mediální manipulace
Často diskutovaným tématem jsou platy pracovníků televize, například právě Václava Moravce, Nory Fridrichové či Marka Wollnera. Proč jsou, podle vás, tyto informace utajené? A má veřejnost právo je znát, nebo je důležitější soukromí zaměstnanců ČT?
Já jim platy přeji, pakliže je od ČT dostávají. Nechci se zúčastňovat spekulací na toto téma. Je to výhradně vztah zaměstnavatel – zaměstnanec. Nepochybně má pan generální ředitel schválený rozpočet na platy zaměstnanců.
A co říci na návrhy o zrušení koncesionářských poplatků, které z některých míst přicházejí?
Zruší-li se koncesionářské poplatky, budou se veřejnoprávní média platit z daní a navíc ono přidělování financí bude podléhat – komu? Vládě? Sněmovně? Takže veřejnoprávní média budou podléhat těm, co vyhrají volby? Tak je to správně?
Odpověď teď vzniká v hlavě čtenáře...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
