Vláda uzavřela maloobchod a služby s výjimkou prodejen se základním sortimentem. Omezila také volný pohyb na cesty do práce, nutný nákup, případně k lékaři atp. A teď opět přitvrdíli. Byla opatření z minulého týdne podle vás dostatečná?
Myslíte či víte, že jste prodělali covid-19?Anketa
Těžko říct. Nejsem ani epidemiolog, ani jasnovidec. Co je ovšem jasné, ta opatření jsou nutná, protože předchozí nestačila. O tom jasně vypovídají čísla nakažených i hospitalizovaných, a co je nejsmutnější, i mrtvých. Tyto věty píšu 25. října, a není tedy ještě jasné, zda zabere vyhlášený poloviční lockdown. Zatím to ale moc dobře nevypadá. Italský či izraelský scénář je za dveřmi.
Všeobecně se za hlavního viníka považuje vláda. Je to ale jen část pravdy. Vláda skutečně mohla dělat víc, a hlavně když se v druhé polovině července začalo reprodukční číslo posouvat nad hranici 0,8, měla začít zpřísňovat hygienické podmínky provozování obchodů, úřadů, ale hlavně turistického ruchu. Nikdy jsem nepochopil, proč nebyla ponechána povinnost nosit roušky v obchodních centrech, kde je stejná teplota po celý rok a žádné výmluvy na dušení se na ně nevztahují. Prodávající a technický personál mohl mít dočasnou výjimku, pokud nevykazoval příznaky nakažení. Já jsem roušku při vchodu do obchodů většinou navlékl, ale byl jsem tam za exota. Nikdo ji tam neměl, ani rizikové skupiny. Co ale mohlo pomoci ještě daleko více, byla možnost zavést povinné testování či karanténu po návratu ze zahraniční dovolené a povinnost předložit platné potvrzení o neinfekčnosti vzhledem ke koronaviru u zahraničních návštěvníků České republiky. To mělo platit minimálně od počátku srpna, ale není to zavedeno dosud. Samozřejmě by to stálo peníze (zejména kontroly na hranicích), ale zbrzdilo by to nápor epidemie určitě natolik, že by se prvního září otevřely všechny školy, a ne že jich desítky postrádaly učitele. Teď to bohužel bude daleko dražší.
I opozice, k níž náležejí svými politickými názory i zmínění lékaři, má ale pořádnou hroudu másla na hlavě. Ještě 21. srpna zpochybňoval předseda ODS Fiala nošení roušek a podobně se v zájmu některých podnikatelských skupin vyjadřovali i jiní opoziční činitelé. A o chování části členů a příznivců Svobodných, Trikolóry, SPD a dalších menších stran raději nemluvit. Stačí se jen podívat na sociální sítě. Když se dnes opozice tváří jako studnice moudrosti a jasnozřivých prognóz, měla v době, kdy už bylo jasné, že se řítíme do průšvihu, navrhnout vládě smír a odložení voleb ústavním zákonem. Namísto toho pokračovala v tvrdém politickém boji proti vládě a tlačila ji k vyčkávací taktice diktované obavou z volebního neúspěchu.
Selhaly ale i různé podnikatelské svazy, zejména ty, které se týkají nejvíce rizikových odvětví. Kde jsou například manuály hygienických podmínek provozu restaurací, které by omezovaly riziko nákazy při konzumaci jídel a umožnily by alespoň některým udělení výjimky a otevření v době oběda? Nejsou, a tak přišel plošný zákaz.
A co se týče občanů, mnozí selhali také, a jejich selhání mělo tentokrát fatální následky pro některé z nich, jejich blízké, známé nebo jen ty, se kterými se náhodně potkali. Vidíme to i dnes na přeplněném bleším trhu, na parkovištích příhraničních obchodních center u sousedů, plných aut s českými SPZ. Je to zajímavý společenský problém, na který by se měli podrobněji podívat naši excelentní sociologové, třeba Daniel Prokop. Já si myslím, že se u značné části populace vytvořila silná závislost na určitých prožitcích, ještě utvrzovaná a umocňovaná reklamou. Pokud jde o kulturu nebo sport, tak to jistě není na závadu, a společnost z toho může i profitovat. Problémem ale je, že si někteří nemohou představit svůj život bez neustálého nakupování (začalo se tomu říkat shopoholismus) většinou slevového zboží, bez pobytu u moře, bez pravidelných gastronomických i jiných zážitků. Nemluvím o alkoholu a drogách, ale některé projevy závislosti na spotřebě už chorobný stav připomínají. Takoví lidé se lehce dají přesvědčit, nebo si to sami vsugerují, že jakékoliv překážky konzumu jsou omezením jejich svobody, a riskují i své zdraví, aby svoji nepřekonatelnou touhu někde realizovali. A ti, kteří na takovém stavu založili vlastní byznys, je v tom maximálně podporují.
Opakuji znovu, že jasno do tohoto problému může vnést fundovaný sociologický výzkum. Nicméně snímky z pražské náplavky či rizikových lázní svědčí ve prospěch mých domněnek. Když důchodkyně přijíždějící do lázní realizovat slevový voucher odpoví na otázku redaktora, že to dělá proto, že to nikdo nezakázal, lze jí jen popřát, aby nastávající zážitek nebyl ten poslední, a poklepat si na čelo.
Vidím, že jsem se u první otázky notně rozpovídal, ale vidím to jako klíčové pro pochopení současné situace. U dalších otázek se vynasnažím být už maximálně stručný.
Fotogalerie: - Fandění na Staromáku
Vicepremiér už ohlásil, že zaktivoval klíčové nástroje podpory, které budou kompenzovat náklady provozoven. Spouští program covid nájemné, který bude platit pro jakýkoli postižený sektor. Co se týká nákladů na mzdy, mohou firmy kompenzovat sto procent nákladů na zaměstnance plus odvody za tyto mzdy. Pro podnikatele je zaktivován bonus pět set korun na den. Je možné čerpat i současné programy. Pane docente, jak hodnotíte systém kompenzací?
Rozporuplně. Na jedné straně jsou nutné, protože některá odvětví musela „vypnout“. Na rozdíl od jara bych ale souhlasil s jejich přísnou diferenciací. Měly by být podpořeny životaschopné sektory ekonomiky i kultury. U těch ostatních, kde se neočekává zlepšení, například v sektoru cestovního ruchu apod., bych udělení dotace podmínil tím, že podpoření se nebudou válet doma, ale vykonají nějakou užitečnou práci pro stát. Například zdravotnictví a sociální služby potřebují nejen zdravotní sestry a pečovatelky, ale i pracovníky dalších profesí – kuchaře, uklízečky, skladníky, vrátné atd. Takové práce lze lehce zvládnout pro krátkém zaškolení. Samozřejmě nelze kompenzovat ušlý zisk, jen náklady.
Zaznívá kritika, že vláda postupuje způsobem „schopným brát a neschopným dávat…“
Když se podíváme obecně na formu podpory od března, volí politická reprezentace správný postup?
To je teď těžké hodnotit, musíme počkat, až epidemie odezní, a pak uvidíme. Podle mne dělá vláda maximum možného.
Už po jarních opatřeních padala kritika, že jarní lockdown byl drahý omyl. A teď tu máme další. Že mohou fungovat jen promyšlená a cílená opatření, zatímco plošná opatření jako uzávěra ekonomiky nefungují, pouze devastují ekonomiku. Jaký je váš názor?
Je to přesně naopak. Nefungují dílčí opatření, jako je „chytrá karanténa“ apod. Přesně tak, jak jsem uvedl v posledním rozhovoru. Kritici mají pravdu v tom, že plošně umějí likvidovat epidemii kdekdo, i úplný pitomec. Problém je ovšem v tom, že jinak to neumí nikdo. Ekonomiku devastuje epidemie, a to ještě pouze v některých sektorech, nikoli opatření vlády. Nebo si někdo myslí, že kdyby nebyla omezení, tak sem budou zase proudit zahraniční turisté, jako by se nechumelilo? Nebo že snad ti nemocní v horečkách budou po nocích řádit v baru?
Mimochodem, všichni ti ekonomové, co vyhlašují, že „všichni zdechneme,“ by se měli pozorně podívat na statistiku vývoje HDP České republiky, a lehce by zjistili, že i při poklesu o deset procent bychom se vrátili zhruba o tři roky zpět, při trochu větším o čtyři až pět. Zdechli jsme snad tehdy?
Psali jsme:
Zavřeme ekonomiku, zachráníme životy. To je podle ekonoma Pavla Kohouta logika, která vůbec neplatí, a uzavírkou kvůli covidu si jen ubereme prostředky na léčení ostatních nemocí. „Prymula nás směruje do naprosté katastrofy,“ tvrdí. Co si o tom myslíte vy?
Dere se mi do úst prezidentův bonmot o mokrém hadru na hlavu, ale zůstanu věcný. Výrok neoliberálního ekonoma je klasickým převrácením vztahu příčiny a následku. Vždyť se ta uzavírka dělá právě proto, aby katastrofický scénář Pavla Kohouta nenastal. Nejde přece jen o finance, ale především o fyzické kapacity – množství lůžek, léků, ventilátorů, ale především lékařů a zdravotního personálu. Když se tato infrastruktura zahltí covidovými pacienty a onemocní zdravotníci, ušetřené peníze nám budou k ničemu. Ale možná že zmíněný ekonom tím „nás“ myslel sám sebe a další podobné rádce, finančníky, spekulanty a burziány, které obvykle titulujeme neurčitým výrazem „trhy“. Ty dostanou určitě tvrdou facku. Nepředstavují celou ekonomiku, ale jen jeden z jejích segmentů, z hlediska příjmů pana Kohouta možná klíčový, ale z celospolečenského hlediska nikoli ten nejdůležitější.
Naštěstí kromě Kohouta, Hampla a dalších neoliberálů publikují i ekonomové, kteří jasně preferují ochranu veřejného zdraví před soukromými zisky podnikatelské sféry, jako například docentka Švihlíková. Kromě toho, před sto lety, po španělské chřipce, nastala několik let silná konjunktura. Neoliberálové by se tudíž měli těšit na budoucí žně, a ne vykřikovat katastrofické scénáře. Jen budou muset poněkud změnit myšlení směrem k sociálně a ekologicky udržitelné ekonomice budoucnosti, nechtějí-li skončit jako svět ve třicátých letech minulého století.
Fotogalerie: - Okýnka plukovníka Prymuly
Pane docente, na sociální síti jste psal o tom, že česká ekonomika musí projít zásadní strukturální změnou a současná koronavirová krize Česko k této změně tak či onak dotlačí. Lze nějak popsat tuto strukturální změnu?
Ve vašem médiu už mne předběhl Vladimír Špidla, takže jen stručně. Současný svět je rizikový, napsal před časem německý sociolog Ulrich Beck. Bezpečí se stává hodnotou první kategorie a digitální ekonomika spolu s robotizací jej mohou zvýšit, ale pozor, jen za podmínek, že budou sloužit veřejnému zájmu, nikoli jen soukromému zisku. Příkladem je aplikace eRouška, která může pomoci lépe než „chytrá karanténa“, a mnohé další produkty. Robotizace části rizikových služeb může rovněž pomoci. Roboti se například nenakazí od strávníků v kavárnách a restauracích a za určitých podmínek snesou i dávku pravidelné ozónové dezinfekce.
Další strukturální změnou je snížení závislosti na cestovním ruchu – aktivním i pasivním. Oblasti, které jsou centrem této aktivity, ekonomicky trpí nejvíce. To neplatí jen pro Prahu, ale i pro Paříž a další světové metropole. Pro některé pracovníky to bude bolestné, a proto stát bude muset významně pomoci. Extenzivní rozvoj turismu narazil na hranice nejen technicko-organizační (doprava, komunikace a další infrastruktura), ale i ekologické v podobě nadměrného množství těžko recyklovatelného odpadu, emisí, hluku, elektronického smogu, znečištění moří, přírodního i městského prostředí atd. Například takové Benátky se už snaží příjezdy regulovat. A to jsem ještě nezmínil negativní dopady zdravotní a morální v podobě nárůstu alkoholismu, drogové závislosti, prostituce a podobných jevů.
V důsledku snížení podílu cestovního ruchu samozřejmě poklesne i množství restaurací, barů, zážitkových služeb a dalších aktivit s turismem spojených. Nicméně v oblasti řemeslných služeb bude práce dost i v budoucnu. A hodně pracovních míst nabídne i digitální či ekologická ekonomika. Přesně (v tvrdých datech) se to ale ještě vyjádřit nedá.
Lze se na tuto změnu připravit? Co doporučujete?
Připravit se je nutné. Máme strategii Společnost 4.0 a epidemie se stará o to, aby neskončila v šuplíku. Už teď je třeba pracovat na rekvalifikačních programech i s využitím dotačních programů Evropské unie. Pracovní uplatnění tam naleznou i mnozí školitelé, kteří momentálně nemají do čeho píchnout. Potřebná bude i komunikační strategie, s jejíž pomocí se lidem musí prezentovat tvrdá pravda, a nikoli sladká lež o tom, jak po odeznění epidemie bude zase vše při starém. Manévr strukturálních reforem bude trvat řadu let a bude stát hodně peněz. Stát bude muset zasáhnout nejen finančně, ale i organizačně, a ať se to komu líbí či nelíbí, i podnikatelsky. Investice do digitální a ekologické infrastruktury, do nových zdrojů energie atd. nejsou z hlediska soukromého ziskového motivu vždy atraktivní. Nicméně z hlediska celé společnosti, veřejného zájmu, budou nezbytné.
Psal jste také, že je tuto dobu potřeba brát jako příležitost pro změnu zaměstnání. Mladí se jistě lépe přizpůsobí a je snad větší naděje, že se rychleji rekvalifikují na pro trh žádanější práci, ale co s lidmi, kteří jsou starší?
Záleží na tom, koho považujeme za staršího. Na jedné straně se mluví o nepotřebnosti kategorie 55 (či 60)+, ale na druhé straně se těmto lidem vyhrožuje zvyšováním hranice odchodu do důchodu. V současném systému to skutečně nemá uspokojivé řešení, je třeba z gruntu změnit důchodový systém. To je ale na samostatnou debatu. Zatím jen chci vyjádřit naději, že přechod na Ekonomiku 4.0 postihne jen část pracujících seniorů. Současně jim však nabídne nové způsoby pracovního uplatnění, například při tvorbě softwarových programů, ve vzdělávání a mentoringu či jiných činnostech, které nejsou náročné na manuální práci.
Koronavirus mění chování spotřebitelů, roste podíl e-commerce. Která odvětví na trhu práce mají podle vás budoucnost?
Částečně jsem se už vyjádřil. Kromě e-commerce to bude například tvorba softwaru pro všechny sféry lidského života, tedy i pro domácnosti a zábavu. Dále budoucnost budou mít všechna odvětví, která jsou spojena s všestranným rozvojem člověka, jak o tom kdysi snili klasikové, tj. zdravotnictví, vzdělávání, sociální služby, kultura či sport. Nezapomínejme ale i na zdigitalizovanou klasickou výrobu a služby, které se budou stále více stávat materiální základnou výše uvedených odvětví. Nebude to tedy tak, že výroba bude určovat objem služeb, ale naopak výše zmíněné služby budou určovat rozsah a zaměření výroby.
Zajímavé jsou změny na realitním trhu. Lidé více nakupují nemovitosti, jejich cena se zvyšuje, ale dostupnější jsou hypotéky. Někteří to berou jako investici, další mají strach, že jejich úspory ztratí hodnotu, a raději investují do nemovitostí. Už jsme slyšeli řadu varování před hyperinflací. Myslíte si, že se lidé nemusejí obávat o našetřené peníze?
Při současné výši úrokových sazeb jsou investice do nemovitostí jistotou alespoň nějakého dlouhodobého zhodnocení. Ale ceny domů a bytů zejména v Praze přesáhly rozumnou mez. Souvisejí se stále větším přesunem lidí za prací do center ekonomiky. I zde by digitální ekonomika mohla pomoci, protože home office lze vykonávat i na větší vzdálenost. Sníží se tím i nároky na související služby, zejména dopravu. Co se týče hyperinflace, moc bych na ni nesázel. Pokud budou nadále růst úspory, k velké inflaci by dojít nemělo.
Ekonomika je prý v nejhlubší recesi za dobu existence ČR. Vy jste v minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Světlo v tunelu existuje, ale někteří jej prostě nevidí, protože mají na očích klapky neoklasické ekonomické teorie.“ Lze prosím nějak odhadnout, co spotřebitele ekonomicky čeká v nejbližších měsících?
V nejbližší době bude pokračovat omezená spotřeba některých služeb, o čemž jsem už hovořil. Koronavirová omezení patrně budou v nějaké době trvat i v roce 2021, minimálně v jeho první polovině. Jakmile bude vakcína a proočkuje se většina populace, bude se moci život pozvolna vracet do normálu. Ale nevíme ještě, kdy se tak stane. Bude ještě dlouho trvat opatrnost a střídmý přístup ke spotřebě, s výjimkou skupin „shopoholiků“ a konzumních závisláků, kteří se naopak při prvním uvolnění okamžitě vrhnou do naplňování svých tužeb. Co se týče delšího časového horizontu, spotřebu částečně ovlivní i postupný přechod na Ekonomiku 4.0. Budou se více nakupovat „chytrá“ zařízení do domácnosti i pro volný čas. Dojde k obměně vybavení domácností směrem k úsporám energie a snížení negativních vlivů spotřeby na životní prostředí. Ale abychom si na tyto vymoženosti ušetřili, budeme se muset vzdát nadměrné spotřeby některých zbytných zboží a služeb a pečlivě vážit, zda je v takovém množství skutečně potřebujeme. Mzdy a platy totiž hned tak neporostou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Daniela Černá
