Jak si jako historik a filozof intenzívně se zajímající o politické dění vysvětlujete některé průzkumy preferencí před volbami, podle nichž jasně vede hnutí ANO Andreje Babiše, o druhé místo se přetahují komunisté se sociálními demokraty, na čtvrtou ODS dotírá SPD Tomia Okamury, následována Piráty, zatímco kolem pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny balancují lidovci a TOP 09. Jaký vzkaz tím podle Vás voliči vysílají politické reprezentaci po roce 1989?

Vaše otázka, bohužel, poněkud zamlžuje situaci, poněvadž onou „politickou reprezentací po roce 1989“ jsou přece všechny strany a hnutí, které na základě voleb zasedaly v parlamentu. TOP 09 nevznikla hned roku 1990, ale až roku 2009, je to tedy tradiční strana? Hnutí ANO vzniklo už v roce 2011/2012, tedy před šesti lety. SPD je pouze inkarnací dnes již tradiční politicko-estrádní formace, která od roku 2013 slibovala voličům „Úsvit přímé demokracie“. Snad jen ti Piráti jsou opravdu novou stranou.

Teprve uvidíme, jakou zprávu vyšle oněch 50 až 60 procent voličů, kteří se uráčí dorazit k urnám. A bude to nikoliv zpráva o nějaké imaginární „politické reprezentaci“, nýbrž o nás samotných, o Češích jakožto politickém národě. Zatím se zdá, že zhruba 20 procent voličů by nejraději rezignovalo na demokracii, neboť je vlastně otravná, pořád po nás chce nějaké rozhodování a odpovědnost, tedy svobodu, která v sobě vždy nese i prvek nejistoty. A proto nějakých dalších 40 procent sní o pečovatelském státě, který za nás vše zařídí.

Shrnuto: extrémisté jako KSČM nebo SPD získají čtvrtinu hlasů, druhou čtvrtinu pak Andrej Babiš, „ufňukaný mesiáš“ české politiky. Druhá polovina hlasů pak připadne normálním – tradičním i netradičním – stranám, zprava doleva. Buď budeme po volbách hledat konsensus, což by mělo být „normální“, nebo se jako občané budeme dojímat nad vzájemnou nesmiřitelností a společnost se rozpadne. Jenže hledat konsensus s takovým Babišem, obmyšleným majitelem Agrofertu a ANO, bude pro demokratickou hygienu společnosti velice nebezpečné.