Tématem posledních dnů v médiích, ale i často v debatách běžných lidí je chystané projetí vojenského konvoje armády Spojených států z Estonska přes Českou republiku do Německa. Novinář Erik Best říká, že to sice jako členové NATO nemůžeme odmítnout, ale to neznamená, že to musíme podporovat a propagovat. Jak na tuto věc podle vás hledět pokud možno objektivně a bez emocí kritiků a hlasitých podporovatelů?

Protiruské postoje chápu, ať již jsou zdůvodněné emocionálně nebo racionálně. Ale českým antiamerickým postojům nerozumím. Je přece nabíledni, že malá země má jen částečnou suverenitu a její zlomky může chránit jedině v systému mocenské rovnováhy. Jestliže existuje pro malého aktéra vůbec nějaká možnost posílit svou prekérní situaci, tak pouze tím, že se snaží přispět k rovnováze. Americkou podporu potřebujeme. Není sice jisté, jestli by nás Američané/NATO byli schopni a ochotni bránit, ale přesto je trestuhodné pravděpodobnost takové pomoci vlastním chováním předem snižovat. Jediná racionální reakce je tedy (a to nezávisle na tom, proč Američané jízdu Evropou pořádají) tuto akci podporovat.

Podívejme se také na samotný význam této americké vojenské akce. Do jaké míry lze říci, že je to v současné situaci potřebné? Není si Rusko samo velmi dobře vědomo, jakými vojenskými kapacitami, technikou a počtem vojáků NATO disponuje? Co soudíte o jednom z hlavních argumentů, kterým má být údajná hrozba, že by Rusko zaútočilo na některý z pobaltských států?

Moderní politika je pohříchu většinou symbolická. To jde dokonce tak daleko, že i samotní aktéři symbolům přičítají větší význam než jen symbolický. Tím taková akce nabývá i mocensko-politický význam a může nám spíše prospět. Pokud jde o ruskou invazi v pobaltských státech, tak nic nelze jednou provždy vyloučit. Momentálně bych ale řekl, že Rusko může v Pobaltí uplatňovat svůj vliv pomocí méně drastických prostředků.

Z úst některých odpůrců amerického konvoje v této souvislosti zaznívá i otázka samotného členství České republiky v NATO. Pokud jde o zajištění bezpečnosti našeho státu, má vůbec země naší rozlohy jinou možnost než být součástí Severoatlantické aliance? Existuje nějaká alternativa? Případně dá se v současné době mluvit o tom, jaká je budoucnost NATO, tedy zda vydrží dalších deset, dvacet let?