Docent Valenčík: Poprvé v historii USA, ale i u nás, dal mediální mainstream tak okatě najevo, za kým stojí. A utrpěl debakl. Lidé prokoukli podstatu hry

Donald J. Trump před washingtonským Kapitolem složil slib a stal se 45. americkým prezidentem. Nevypadá to ovšem, že by média poté, co je z Trumpa oficiálně prezident, v jeho ostré kritice ustala. Dle mnohých analytiků se však ukazuje, že lidé médiím i kvůli tomu důvěřují stále méně. Vysloužila si média nedůvěru lidí oprávněně? A nemůže to vyústit k větší náchylnosti vůči propagandě či tzv. fake news?

Mediální mainstream v USA i v dalších zemích, včetně naší, se jednoznačně postavil na stranu toho typu moci, kterou v době voleb reprezentovala Clintonová. A prohrál společně s ní. Poprvé v historii Spojených států, ale i třeba u nás, dal mediální mainstream tak okatě najevo, za kým stojí. A poprvé v historii utrpěl debakl. Svědčí to mj. o tom, že lidé prokoukli podstatu hry. Nemyslím, že by to mělo za následek větší prostor pro šíření tzv. „fake news“. Vždyť ty byly z pozice moci reprezentované Clintonovou mnohdy šířeny záměrně, aby byla zpochybněna alternativní média, která se zlu snaží čelit.

Nepříliš odlišně na tom s důvěrou mohou být i tajné služby, což se ukázalo na kauze zveřejněných kompro materiálů na Trumpa, jejichž pravdivost zpochybňují i renomovaní experti. Novinář Bob Woodward, který odhalil nezákonné odposlechy v kauze Watergate a byl oceněn Pulitzerovou cenou, označil antitrumpovský dokument tajných služeb za odpad, který se nikdy neměl dostat ven, a zpravodajci by se měli omluvit. Jak to vidíte?

Další z rekordů, které padly. Nikdy dříve nedaly administrativou nekontrolovatelné a Obamovu administrativu v podstatě ovládající enklávy zpravodajských služeb prorostlé s finančními kruhy o sobě vědět tímto způsobem. Jsou to křeče degenerované a rozpadající se moci. Ta odchází přesně podle scénáře, který jsem, myslím poměrně přesně, popsal už 27. května loňského roku: „…dochází k plné destrukci centra globální moci. Pokusím se příčiny, průběh a projevy této destrukce popsat v několika následujících bodech: 1. Centru globální moci, které vzniklo propojením struktur založených na pozičním investování a struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, se nepodařilo vynutit si dodržování určitých zásad (nepřekračování určitých mezí), pokud jde o to, kam až lze zajít ve snaze ze strany marginálních hráčů dostat se mezi "vyvolené". 2. Hlavní příčinou patrně bylo to, že v důsledku rychlé degenerace systému se okruh těch, kteří měli šanci zachránit se v rámci "vyvolených", poměrně rychle zužoval, což části "marginálních vyvolených" ("tj. kandidátů na vyvolené") docházelo a projevili určitou snahu o nalezení reformního, tj. nikoli-katastrofického řešení. To se nepodařilo prosadit, respektive bylo způsobem fungování centra globální moci odvrženo. (Svou roli patrně sehrál i generační aspekt, resp. neschopnost centra globální moci zvládnout přirozenou generační výměnu.) 3. Okruh "vyvolených" se rychle zužoval a současně izoloval, role "marginálních vyvolených" byla při zajištění fungování centra globální moci stále více nahrazována rolí "slouhů" a "slouhů slouhů", kteří byli a jsou vyráběni tím, jak stále ještě poměrně autonomně fungují jádra vyjednávání vlivu na principu demonstrativního používání dvojího metru, vytváření obrazu nepřítele a in-side informací s využitím efektu skupinové konformity. 4. Vznikla nestabilní situace, kdy žádné racionální řešení již není možné "shora" (ze strany izolované, přestárlé, neschopné reflexe ani sebereflexe skupiny "vyvolených") prosadit. Jsme svědky toho, jak globální moc selhává, dochází k jejímu rozpadu. (U nás v EU to vidíme velmi dobře, protože zde už neexistují žádní "vyvolení", ale jen "slouhové" a "slouhové slouhů".) 5. Centrum rozpadající se a degenerující moci po té, co zjistilo, že již a) není schopno efektivně kontrolovat dění; b) není schopno vlastní obměny, reagovalo na svůj rozpad vysláním signálu ke globální destrukci, a to v následujících směrech: a) Pokusit se za každou cenu vyprovokovat globální střet s Ruskem za požití všech typů zbraní. b)Vypěstovat ISIS jako nákazu primitivního militantního náboženství schopného destruovat většinu zemí světa. c) Destabilizovat dosud fungující infrastruktury a institucionální systém EU vyvoláním a usměrňováním masívních migračních vln. 6. Zde je důležité si uvědomit, že tomto případě již nešlo o "plán B", ale o spuštění mechanismu destrukce a autodestrukce s jediným cílem – překrýt to, co se odehrálo. Překrýt to, jak centrum moci zdegenerovalo, jaké škody napáchalo. "Vyvoleným", kteří se izolovali od reálného dění šlo vlastně jen o to, aby překrytím toho svinstva, které napáchali, ještě větším svinstvem utekli sami před sebou. – Ale ani to se jim již nepodařilo. Již nedisponují ani reálným vlivem k tomu, aby vyvolali dostatečně devastující destrukci a autodestrukci. 7. To, k jakým tragédiím ještě dojde, nyní závisí jen a jen na tom, jak rychle bude lidem docházet, co s vlastně děje.“. Myslím, že průběh amerických voleb a Obamovo podivné odcházení proběhlo přesně podle tohoto scénáře s fatálností antické řecké tragédie.

Je zpochybňování práce těchto složek nebezpečné? Nebo to naopak může vést k větší profesionalizaci tajných služeb vlivem obnovení důvěry v tyto instituce samotné?

V současné době probíhá v USA standardní občanská válka v oblasti zpravodajských služeb. Hlavní municí jsou dezinformace. Na čele obnovy důvěry ve zpravodajské služby je část zpravodajských služeb. Ti, kteří zde působí, nejlépe vědí, kam až hra zašla a jak byla nebezpečná. Jak blízko od zkázy jsme byli. Této občanské války, jak už to tak v občanských válkách bývá, se masově účastní i veřejnost USA. Myslím, že si zatím vede dobře.

Podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) porušila Česká televize během vysílání tzv. Americké volební noci zákon. Nadržovala prý Hillary Clintonové. Potvrdily se tak názory některých politiků včetně prezidenta. Vedle toho Trump ignoruje CNN, protože zveřejnila zmíněné „kompro“. Zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT poté na Twitter napsal, že „pokud to bude takhle pokračovat, budou se Trumpa na tiskovkách moci ptát jen ParlamentníListy.cz“. Přizpůsobí se média „novému přístupu“, nebo budou, jako ČT, ztrácet dál důvěru lidí?

Občanská dezinformační válka se z USA šíří i do dalších zemí. Zejména tam, kde na základě globálního špiclování a následného vydírání byly prostřednictvím vydíratelných dosazováni do klíčových pozic vydíratelní a manipulovatelní. Tím lze objasnit i chování „naší“ ČT či dalších mainstreamových medií. Abychom si udělali představu, kam až to zašlo: Palebná síla v informační občanské válce ČT v poměru k palebné síle alternativních, většinou elektronických medií, mezi která patří např. i Parlamentní listy, je v poměru asi jako palebná síla moderního tanku ke vzduchovce. A přesto mainstreamová media prohrávají! Prohrávají natolik, že se situaci ministr vnitra snaží zachránit tím, že zřídil jakýsi Janda/Chovanecký ústav soudobého mccarthismu, který se snaží alternativní media na základě konstrukcí ve stylu procesů z 50. let u nás i v USA likvidovat. Kdo nevěří, ať si přečte, jakým způsobem konstruují „Evropské hodnoty“ spojené s Janda/Chovaneckým ústavem pupeční šňůrou nitky spiknutí.

doc. Radim Valenčík

Donald Trump v interview pro britský deník The Times zkritizoval NATO, EU i německou kancléřku. Aliance je podle něho zastaralá, kdyby EU nenutila země přijímat migranty, Británie by nevystoupila a Merkelová udělala katastrofální chybu pozváním běženců. Přesto prý chce Trump po nástupu s lídry EU začít s čistým stolem. Povede se mu to? Mnozí politici ho ostře kritizovali už v kampani…

Podle mě udělala Merkel jinou fatální chybu. Totiž tu, že se nechala vydírat právě těmi mocenskými kruhy, o nichž jsem hovořil, a že se nechala dotlačit do role páté kolony v dobře připravené a dobře organizované válce vedené prostřednictvím migračních vln. Měla tu trapnou hru prostě odmítnout a rezignovat. Rozhodně není v této své roli pro EU nepostradatelná. Takto hrozí, že rozloží nejen EU, ale i Bundes.

Média navíc přišla se zprávou, že lidé z Trumpova týmu zjišťují u členských zemí, zda se někdo další nechystá opustit EU. Jde pouze o sondování nebo může mít budoucí prezident více informací a hodlá připravovat scénáře na možný rozpad Unie?

Myslím, že toto je poněkud nafouknutá informace. EU je pro Trumpa spíše, jak by řekl klasik, „pod jeho rozlišovací úroveň“. Nebude se v tomto směru nijak zvlášť angažovat. Možná že si chtěl jen trochu otestovat, jak na toto vábení zareaguje třeba Polsko, a současnou euroreprezentaci, která stojí na straně moci donedávna reprezentované Clintonovou, trochu potrápit a trochu zaměstnat, aby přišla na jiné myšlenky, než se plést do vnitřních záležitostí USA.

Ve věci Německa a šéfky jeho vlády zašel Trump ještě dál. „Když se podíváte na EU, je to Německo. EU je v podstatě jen nástrojem pro německé zájmy. Proto jsou Britové tak chytří, že odešli,“ sdělil. Co takto „politicky nekorektní“ postoje mohou vypovídat o jeho budoucí spolupráci s Evropou?

Ze strany současné euroreprezentace se zatím Trump dočkal jen dost neférového okopávání. Proč by měl mít zájem o nějakou spolupráci s ní? Tady budeme my sami muset trochu popracovat na sobě. Nevím, zda dobrým krokem k tomu je třeba to, že naše hlavní vládní strana, která má i současného premiéra, jedná s experty z nejužšího týmu prezidentské kandidátky Clintonové o pomoci při vedení své volební kampaně. To už přesahuje hranice toho, co jsem schopen pochopit svým rozumem.

Někteří publicisté stále, podobně jako v kampani, varují před Trumpovým údajným hulvátstvím, lhaním a agresivitou a bijí na poplach, že takový politický styl v Bílém domě bude hrozbou pro svět a může vyvolat války. Jde o opodstatněné obavy?

Viděl jsem několik jeho projevů. Zaujaly mě svou otevřeností. Není to údajné „hulvátství“ spíše mediálně vyrobeno? Já mám rád, když se věci nazývají pravým jménem.

Očekávaný Trumpův příklon k Rusku teď zmírnilo „grilování“ jeho kandidátů do čela několika resortů vč. Rexe Tillersona, který má být ministrem zahraničí. Ten spolu s kolegy Jeffem Sessionsem, Jamesem Mattisem a Mikem Pompeo v Senátu hovořili o Rusku téměř výlučně kriticky. Tillerson dokonce označil anexi Krymu za protipráví (Trump dříve mluvil opačně). Šlo o úlitbu některým senátorským jestřábům, anebo skutečně naděje Kremlu na blízké vztahy padají?

Nemluvil bych o příklonu k Rusku, ale o realistickém vztahu k Rusku. Je to pochopitelně změna oproti chorobné rusofobii, která se snažila hnát svět do jaderné války s Ruskem. Ale magoři, jak to tak vypadá, aspoň na čas odcházejí. A s pořádnou ostudou. Trump dobře rozložil své vládní portfolio, a zatímco jej zákonodárci grilovali, rozestavil svůj hujerovsky rozvětvený rodinný klan na všechna klíčová místa těch administrativ, které má pod kontrolou. Kdo umí, umí.

Nastupující prezident je z mnoha stran ostřelován coby populista, rasista, antiglobalista, nicméně publicista a znalec americké politiky Roman Joch tvrdí, že Trupovo prezidentství žádnou nezodpovědnou populistickou rebélií nebude. Už proto, že šedou eminencí jeho zahraničněpolitického týmu je „patriarcha globálních elit“ Henry Kissinger. Bude Trump prezident zcela jiný od Trumpa kandidáta? Nebo se předpovědi o neřízené střele s nulovými zkušenostmi z politických funkcí potvrdí?

Nevím, zda mám mít radost z toho, že snad poprvé v životě mám na něco stejný názor jako Roman Joch. Ale to už patří k paradoxům současné zlomové doby. Snad bych jen doplnil, že hlavní zdroj síly Trumpa spočívá v tom, co jsem řekl na začátku, když jsem citoval svou květnovou progózu. Na jeho stranu postupně přecházeli všichni ti, kdo pochopili, že hra uvnitř systému moci, která zlikvidovala Sanderse a pokusila se k pokračující destrukci světa nastrčit Clintonovou, zašla příliš daleko. Všichni ti, kdo pochopili, že tato moc je nereformovatelná zevnitř a že vede svět do záhuby. Mezi tyto lidi patří jak doyen Kissinger, ale také řada mladších lidí, které neznáme a mnohdy ani nemůžeme znát. Ti nám pomáhají dostat se z „Labyrintu lží“. Takto nějak si je představuji.

Podívejme se na téměř ukončenou osmiletou Obamovu éru. Jak jeho působení zhodnotit? Média upozorňují, že začal slavnostně prezentovaným restartem vztahů s Ruskem a končí v podstatě diplomatickou válkou, kdy ho Kreml ignoruje a čeká na Trumpa. Jaké je resumé jeho vládnutí?

Obama zůstane jednou provždy učebnicovým příkladem člověka, který měl dobré úmysly, ale nebyl schopný připustit si své chyby a postupně se stal jen figurkou, se kterou hrály ty nejostudnější síly, jaké se kdy zrodily v demokratické zemi. Zůstane jako memento toho, co se může stát.

Lze dle Vašeho mínění vypíchnout něco, co v souvislosti s Obamovou vládu utkvělo lidem v paměti nejvíc? Na základě čeho si ho budeme nejvíce pamatovat, či jinými slovy, jak se zapíše do historie?

Určitě nezůstane ani stopa po jeho sáhodlouhých projevech, které svou délkou i bezobsažností předčily projevy Míši Hovorky (jak se mu u nás říkalo, tedy Gorbačova). V naší paměti asi nejvíce zůstane jeho podivné odcházení, poslední týdny jeho účinkování spojené s obavou, zda je vůbec přežijeme.