Po zvolení nové slovenské prezidentky se ozývá, že Slováci jsou proevropštější než Češi. Že jejich politická kultura je vyspělejší, když byli schopni zvolit takovou kandidátku, že odmítají ten český „hospodský“ styl. Řada Čechů závidí Slovákům novou hlavu státu. Také jste podlehl pocitu závisti v souvislosti se Zuzanou Čaputovou? A co obdiv k rozhodování Slováků?
V komentáři na dané téma bezprostředně po zvolení Čaputové jsem napsal, že jde o velkou příležitost pro Slováky, jak pochopit, o co jde v dnešním světě. To je moje prognóza toho, jak se v dané oblasti bude situace vyvíjet. Zajímalo by mě, z čeho při svých prognózách vycházejí ti, kteří už dopředu vědí, jak ve své nelehké roli obstojí.
Už se objevily v médiích i titulky s dotazem, kdy Česko bude mít svou Čaputovou, protože zaostáváme i co se týká žen v politice. Potřebuje Česko Čaputovou? V této souvislosti nevyloučila kandidaturu na prezidentku Miroslava Němcová…
Bývalý prezident Andrej Kiska měl podobný elektorát voličů, jak se dá předpokládat u Zuzany Čaputové, čili znamená volba spokojenost se způsobem zastupování státu, který Kiska nastavil? Co podle vás hrálo při hlasování největší roli? Diskreditoval se SMER-SD příliš?
Kiska dobře věděl, proč z druhé volby prezidenta utekl. Na Slovensku politici „morálně zestárnou“, tj. namočí se do řady nejrůznějších afér a stanou se nepoužitelní, o něco rychleji než v Česku. I za minulého režimu se mnoho Slováků, kterým byly svěřeny různé funkce, k těmto funkcím chovali více „majetnicky“ než u nás. Do této pasti spadli političtí předchůdci Směru a po nich i Směr. Jednostranná a vypjatá kampaň, která dost hyenisticky zneužívá i vraždu novináře Kuciaka a jeho družky, má však ještě jednu příčinu. Snaží se vytlačit z politického života ty síly, které usilují o emancipaci středounijního prostoru, tj. o pokračování projektu V4 na širší bázi. Tento projekt přes všechny snahy bude stále aktuálnější, protože EU jde do složitého procesu vnitřních konfliktů, které budou v mnohém obdobné s bojem o investituru na přelomu 11. a 12. století. Také půjde o boj a pozice, i když tentokrát nebudou takovou roli hrát otázky vztahu světské a církevní moci.
Někteří se těší, že jde o začátek „porážky populistů“ ve střední Evropě. Má se bát třeba polské Právo a spravedlnost? Má se bát Orbán v Maďarsku? Nebo je to přeceňované?
Liberální voliči ze Slovenska i z Česka vyjadřovali po zveřejnění výsledků radost, že alespoň v některé zemi V4 jsou věci „v pořádku“. Odmítli Slováci volbou Čaputové euroskeptický a národovecký směr zbylých zemí V4? Změní se nějak spolupráce v rámci V4?
Otevřeně vystoupit proti procesu emancipace středounijního prostoru si netroufl ani Kiska. Je nutné rovněž respektovat, že vazby Slovenska na Maďarsko, a dokonce i částečně na Rakousko jsou intenzivnější než naše. Nemyslím, že Slováci volili Čaputovou, aby sypala písek do soukolí stále lépe fungující středounijní spolupráce. A patrně ani Čaputová nemá něco takového v úmyslu. Snahy dotlačit ji k něčemu takovému ovšem budou. Uvidíme, jak si s nimi poradí. Zkrátka – volba Čaputové je, jak už jsem řekl, velká příležitost pro Slováky pochopit, o co jde v dnešním světě.
První zahraniční cesta Zuzany Čaputové povede podle tradice do České republiky. Co lze očekávat v souvislosti s její návštěvou?
Zeman s Čaputovou si mají co říci. Nebude to jen zdvořilostní návštěva.
Ing. Miloš Zeman
Sociolog Michal Vašečka pro Respekt uvedl, že pro Slováky je důležité, aby byl prezident reprezentativní, což Čaputová coby krásná žena splňuje. Lidé ji prý volí mnohdy kvůli tomu. Naopak Čechům je podle Vašečky jedno, co si o nich kdo myslí v cizině. Jak je to podle vás s prvním dojmem nebo tím, jak reprezentant státu prostě vypadá?
Jak se dívat na člověka, který vám doporučí, abyste se dívali na balení výrobku, a ne na jeho kvalitu? Kupte si třeba šmejd, hlavně že má pěkný obal... osobně bych takovému člověku nevěřil. Ani kdyby se vydával třeba za sociologa. Považoval bych ho za jednoho z manipulátorů, kteří si myslí, že z lidí lze dělat hlupáky.
Psali jsme:
Koncem března volili lidé prezidenta také na Ukrajině. Do druhého kola postoupil herec a politický nováček Volodymyr Zelenskyj a současný šéf státu Petro Porošenko. Přesvědčivě zatím vede Zelenskyj následovaný Porošenkem. O čem svědčí tyto výsledky? Může Zelenskyj přinést změnu? Jakou?
Velký rozdíl mezi oběma kandidáty není. Kolomojskij, tedy Zelenskyj, či Porošenko. Oligarcha přímo či nepřímo prezidentem. Kdo chce krást ve velkém, musí poslouchat pánův hlas, tj. toho, kdo má moc vydírat a dosazovat vrcholné politiky na celém světě, případně ty nepohodlné likvidovat, třeba i za cenu humanitárních bombardování. Velká převaha Zelenského v prvním kole svědčí o tom, že Ukrajinci už toho mají dost a že ani na Ukrajině kombinace manipulace s pěstováním krajního nacionalismu nefunguje tak, jak by mocní tohoto světa chtěli. Přesto si myslím, že se současná globální moc bude z určitých důvodů snažit za každou cenu prosadit Porošenka, že budeme svědky určitých křečí v daném směru.
Americký prezident Donald Trump nijak nespolupracoval s Ruskem. Tvrdí to závěrečná zpráva speciálního vyšetřovatele FBI Roberta Muellera, který na případu pracoval takřka dva roky. Co z toho můžeme vyvodit?
To, co by mělo být každému už dávno zřejmé. To, že ve Spojených státech od zvolení Trumpa probíhá hybridní občanská válka mezi legitimní mocí administrativy vzešlé z voleb a nejperverznější formou Deep State, jaký se kdy zrodil odtržením nekontrolovatelných enkláv zpravodajských služeb od státu, kterému mají sloužit, a jejich propojením s finančními centry, tj. jádrem současné globální moci, které dosazuje vydíratelné osoby jako své slouhy a poskoky po celém světě. Jak se zdá, Trump přece jen začíná stabilizovat svoji pozici a získává mírnou převahu.
Z médií po dva roky padaly zprávy o takřka jisté Trumpově vině. Důkazů je prý mnoho… o případu vyšly i komerčně velmi úspěšné knihy, které Trumpa vykreslovaly v negativním světle. Jak je tedy možné, že Mueller nic nenašel?
Bylo zřejmé, že se nic nenajde. Prostě proto, že nic, co by se dalo najít, není. Spíše je zarážející, kam až Deep State zašel, jako vysoko si dovolil hru vylicitovat. Na jedné straně to svědčí o tom, jakou silou disponuje, na druhé straně o tom, že se dostal do kouta a ztratil zábrany. Chcípající kobyla vždy nejvíce kope.
Informují podle vás o Trumpově nevině česká média dostatečně? Jakou vizitku si celou kauzou „Trump a Rusko“ média udělala?
Mainstreamová média jsou přece hlásnou troubou současného Deep State. Nejen v USA, ale po celém světě. Jejich vliv však upadá právě s tím, jak se rozkládá jádro současné globální moci.
Jak se podle vás nyní změní Trumpova politika vůči EU, NATO, Rusku a Číně, pokud tedy k nějakým změnám dojde?
Kdo se dobře dívá, musel si povšimnout, že Trumpovy akce po celém světě připomínají Švejkovo „Na Bělehrad!“ Parodují, a tím i výrazně eliminují snahu současné politbyrovsky přestárlé a nereformovatelné globální moci dotáhnout svět do tragického globálního konfliktu. Trump je dost trpělivý, aby v této politice pokračoval i nadále a hledal vhodnou dobu pro postupné, ale více viditelné změny. Uvidíme, jak se to promítne do jeho druhé prezidentské volební kampaně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
