Dohánění západní Evropy? Na to zapomeňte. Ekonom rozebral, proč se nemůžeme pohnout z místa

Anketa

Vadí vám slova Miloše Zemana o Sobotkovi a kalašnikovu?

94%

hlasovalo: 33371 lidí

Množí se úvahy o tom, že nejen horší ekonomické výsledky některých velmocí, například Číny, neřízená migrace, ale i další faktory jako například nestabilní cena ropy, na které je závislá ekonomika mnoha států, mohou způsobit návrat krize z let 2008–2009. Jak daleko nebo jak blízko jsme tomuto scénáři?

Větší obavy jsou asi zbytečné. Ekonomika států v Evropské unii i mimo ni se vyvíjí celkem dobře, a to i u zemí, kde se dříve objevovaly problémy, jako například u Španělska, Portugalska nebo Irska. V poměrně dobré kondici je i německé hospodářství. Je to zřejmě tím, že u zmiňovaných ekonomik se snížila závislost na vnějších faktorech, tedy i na vývozech, a jejich domácí spotřeba dobře funguje. Do určité míry se může negativně projevovat zpomalení růstu čínské ekonomiky, která představuje okolo 15 procent světové produkce. Daleko větším problémem pro evropské země včetně Česka by ale mohlo být případné omezení volného obchodu v schengenském prostoru, pokud by k němu mělo dojít, dejme tomu, kvůli nezvládnuté migrační krizi. Dalšími negativními faktory mohou dále být politické napětí na Blízkém východě nebo stoupající úrokové sazby v USA, avšak ani ty by neměly naši ekonomiku zásadním způsobem ovlivnit v letošním roce.

Německo je ekonomickým motorem Evropy, na jehož silné pozici jsou závislé i ostatní okolní státy včetně Česka. Nemůže tak obrovský příliv migrantů snížit jeho hospodářskou stabilitu? A jak si myslíte, že se bude v tomto roce vůbec vyvíjet německá ekonomika? I podle vašich slov, poslední čísla v oficiálních statistikách ukazují, že nervozita na akciových trzích a strach z čínské nákazy (pokles ekonomického růstu) se nakonec zakously i do optimismu německých podnikatelů.

Skutečně nálada z konce minulého a počátku letošního roku u německých podnikatelů nebyla až tak dobrá v důsledku poklesu jejich exportu na asijských trzích. Celkový optimismus a rozumná expanze v německé ekonomice by měly ale i letos přetrvávat. Počítá se s růstem okolo 1,6 až 1,7 procenta, na čemž má mít zásluhu především slušná domácí poptávka. Migrační krize může u našich západních sousedů způsobit jen dočasný, menší výkyv. Počítám tak okolo 0,2 až 0,3 % HDP a v dalším období, po zkušenosti z minulých let, by mělo německé hospodářství spíše na migraci vydělat. Záleží ovšem na tom, jak rychle se podaří běžencům najít uplatnění, tedy kdy se zapojí do pracovního procesu. V nejbližších dvou letech by tak nemusely mít obavy ani země, které jsou s Německem blíže ekonomicky provázané. Samozřejmě jak už jsem říkal, pokud by uprchlická krize nevyvolala zásadní změny v obchodu v schengenské zóně.

Česká ekonomika patřila svým růstem okolo 4,7 procenta vloni k premiantům Evropské unie. Co ho vyvolalo? A myslíte si, že tak vysoký růst bude pokračovat i v tomto roce? Jakou zásluhu má na něm současná vláda?

Domnívám se, že růst letos zpomalí asi na tři procenta. Ten vysoký loňský byl vyvolán zejména proplacením velkého objemu financí z evropských fondů, což se už letos v takové míře určitě dít nebude. Pozitivním faktorem by mohl být růst mezd u některých speciálních profesí, o které je na trhu práce zájem, a tímto efektem by se potom mohla zvýšit i domácí spotřeba. Nějaké větší, vnitřní ekonomické problémy v Česku jinak nevidím. Máme sice poměrně rozsáhlou, stárnoucí populaci, ale to se projeví až v pozdějších letech.

Podle mého názoru je přispění současné vlády k lepší ekonomické formě ČR jen minimální. Vláda se prezentuje lehce expanzivní hospodářskou politikou s vyššími výdaji. Až budoucnost ukáže, zda jsme právě tyto kroky skutečně potřebovali.

Většina politiků se u nás nyní holedbá nízkou nezaměstnaností a růstem ekonomiky. Nicméně ve většině moravských i českých krajů, kromě Prahy a okolí, je životní úroveň značné části obyvatel stále dost nízká v porovnání s našimi západními sousedy. Nedosahuje ani úrovně, jaká panuje například ve středomořských demokraciích, tedy v Itálii či Španělsku. Český důchodce má stále daleko hlouběji do kapsy než třeba ten řecký. Jaká by mohla být cesta ke změně, jestli vůbec u nás ještě existuje?

Je nyní vidět, že naděje ze začátku devadesátých let o tom, že budeme postupně dohánět vyspělejší evropské ekonomiky a přibližovat se tak i k jejich mzdám, se nenaplnily. Dá se říct, že do vypuknutí bankovní krize k určité konvergenci, tedy přibližování, docházelo. Od roku 2008 do roku 2014 se ale situace změnila. Co se týká výše mezd, například v porovnání s Německem, jsme v období stagnace. Proč tomu tak je, není snadné říct. Nedával bych za tento stav ani nějakou větší vinu politikům. Velký vliv má na to především sociální klima v každé zemi. U nás neexistují silné odborové svazy, které by mohly výši mezd zcela zásadně ovlivnit.
K tomu, abychom nastartovali vyšší mzdovou úroveň, by bylo dobré proniknout s naší tradiční kvalitní produkcí, kupříkladu v automobilovém průmyslu a vůbec se strojírenskými výrobky nejen na evropské, ale na globální trhy. Také bychom se mohli zaměřit na některá specifická odvětví, kde nefunguje až tak silná konkurence, a dostat se v nich na absolutní špici. Více bychom prodávali, mohli bychom si určovat ceny a zaměstnavatelé by pak mohli vyplácet vyšší mzdy. Jako příklad může sloužit Dánsko se svou produkcí zařízení pro energetiku. Výše platů skutečně záleží na podnikatelském prostředí, stát to může ovlivnit jen určitým způsobem. Třeba tak, že bude podporovat vzdělávání pro profese, o které je na pracovním trhu zájem. Dále by měl vytvořit stabilní administrativní a daňové prostředí a začít více podporovat menší a střední podnikatele.

Co si myslíte o polemikách okolo zákona k zavedení elektronické evidence tržeb? Jde skutečně o zbytečné komplikování života podnikatelům a živnostníkům, nebo o nezbytné a užitečné opatření, které zvýší výběr daní pro ČR, a tedy i její ekonomickou prosperitu?

Přiznám se, že v této otázce nezastávám žádný silný názor. Zkvalitnit výběr daní je určitě třeba, ale nevím, zda zavedení elektronické evidence tržeb je v tomto směru zrovna tím správným krokem.

Odboráři navrhují další zvýšení minimální mzdy u nás, která je pořád jednou z nejnižších v Evropě. Podpořil byste jejich návrh, anebo si myslíte, že by zbytečně zatížila podnikatele a mohla by způsobit růst nezaměstnanosti, který by měl pak negativní vliv na celou českou ekonomiku?

Rozumné navyšování minimální mzdy je potřebné a české podnikatele by nemělo ohrozit. Vyšší minimální mzda má svůj význam i pro omezení daňových úniků, kdy se například oficiálně vyplácejí nižší platy nebo vůbec žádné a bokem se zaměstnancům dávají tzv. černé peníze.

Česko se připojilo svým memorandem k čínskému projektu Hedvábné stezky, což bude znamenat daleko rozsáhlejší výměnu zboží s tímto asijským gigantem a také jeho vyšší investice u nás. Nemůže ale například dojít i k zániku některých průmyslových odvětví, když Číňané umějí vyrábět laciněji než my, jako jsme toho byli svědky v případě textilního průmyslu? Ten u nás v polovině 90. let prakticky odumřel. Může mít čínská expanze i jiné negativní důsledky?

Od čínské expanze bych si toho moc nesliboval. Samozřejmě že čínští podnikatelé chtějí především vydělat, a budou se tak zajímat o zavedené firmy s rozumným know-how, které pak budou moci dále využít. Podobným způsobem zatím fungovala čínská obchodní strategie i jinde v Evropě. Myslím si, že nových staveb na zelené louce z jejich strany mnoho nebude. Česká i slovenská ekonomika patří mezi ty, které jsou nejvíce provázané s Evropskou unií a neměly by být ani v budoucnu více závislé na asijských trzích. Sedmdesát procent českého exportu v posledním období směřovalo právě do zemí EU. Zatím je pro nás Čína v pořadí tak jedenáctým až dvanáctým obchodním partnerem. Ta přidaná hodnota pro českou ekonomiku nemusí být v důsledku bližších kontaktů s Čínou zase až tak velká, ale tyto investice jsou samozřejmě vítány.

Česká národní banka i Ministerstvo financí opět zamítly přijmout v nejbližší době euro, nicméně se k tomu naše vládní reprezentace stále připravuje a v současné době také zvažuje, zda se zapojit do některých nově vzniklých struktur EU. Měla by opravdu ČR někdy v budoucnu přijmout euro? A když ano, tak za jakých podmínek? Jaké klady a zápory by v současné době přineslo zavedení evropské měny?

Přijetí eura není pro nás určitě zásadní věcí, která by českou ekonomiku významně posunula dopředu. Je ale pravda, že čeští exportéři jsou s Unií hodně provázáni, a tak by to bylo pro ně určitě výhodné. Na druhé straně panuje v EU značná nejistota, jak bude vlastně měnová unie v budoucnu fungovat. Nyní se zavádějí nová opatření v bankovnictví, kterých se částečně účastní i Česká republika jako řádný člen Evropské unie. Dále se vytvářejí záchranné mechanismy pro krizové stavy eurozóny, na nichž se však už finančně nepodílíme. Podle mého názoru by přijetí eura našemu hospodářství nijak neublížilo, ale za současné situace není kam spěchat.

Podle názorů některých českých ekonomů působících v orgánech EU Řekové „pohlédli přímo do tváře své ekonomické smrti“ a začali brát výhrady EU vážně. Prý mění svůj měnový i penzijní systém a dělají i další potřebné kroky, aby snížili zadlužení a nastartovali svoji ekonomiku. Myslíte si, že to je skutečnost a Řecko se v budoucnu stane řádným a prosperujícím členem měnové unie EU? Nebude potřebovat další, už čtvrtý balíček finanční pomoci?

Myslím si, že ta pomoc Řecku je nastavena tak, aby to pro něj nebylo definitivně udržitelné. Tam je základním problémem vysoký dluh, který se však dá restrukturalizovat tak, aby byli všichni spokojení, a to oddalováním jeho splatnosti. Tím by zůstal na papíře platný a evropské země si ho nebudou muset nominálně odepisovat ze svých hospodářských bilancí. Řeckou ekonomiku pak nebude tolik zatěžovat při tvorbě rozpočtů na následující roky. Domnívám se proto, že Evropská unie přistoupí v nejbližší době ještě ke zmírnění podmínek splatnosti řeckého dluhu výměnou za nějaká konkrétní opatření ze strany Řecka, jako může být například změna jejich štědrého penzijního systému, zvláště s přihlédnutím k tomu, jakým tempem tam stárne populace.

Rusku údajně zůstává jen málo času k odvrácení státního bankrotu. „Pokud se Kremlu nepodaří rychle se zbavit západních sankcí, je země za 18 měsíců na dně,“ říkají někteří západní ekonomové a komentátoři. Informaci o tom zveřejnil i server svobodneforum.cz. Myslíte si to také, a do jaké míry by Rusku pomohlo zrušení sankcí?

Rusko zřejmě zažije další krizový rok, ale ten by neměl být už tak špatný jako ten předchozí. Ruskou ekonomiku netrápí ani tak sankce Evropské unie, jako spíš klesající ceny ropy, které jsou pro ni opravdu velkou zátěží, když ve svých původních propočtech uvažovali s 50 dolary za barel a nyní je cena tak zhruba na polovině. Vláda tedy bude muset škrtit výdaje, což se promítne i do života běžných Rusů. Nicméně žádné vyhrocení situace neočekávám, protože ruskou ekonomiku ovlivňují i některé pozitivní faktory, jako je například i snížení zahraničního dluhu.