Po dlouhé době se opět mluví o rusko-ukrajinském střetu. Moskva tvrdí, že se ukrajinské speciální síly pokusily vtrhnout na Krym a že při dvou přestřelkách byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno. Kyjev to odmítá s tím, že ruské fantazie jsou jen záminkou k novým vojenským hrozbám na adresu Ukrajiny. Připomínám jako sportovní fanoušek, který teď sleduje olympiádu v Riu, že v době olympiády v Pekingu v roce 2008 propukl konflikt mezi Ruskem a Gruzií a těsně po zimní olympiádě v Soči Rusko anektovalo Krym a začala válka na východní Ukrajině. Nakolik je situace vážná teď?
Ano. Přesně tuto tezi jsem slyšel od bývalého ministra obrany a zahraničních věcí Saši Vondry, že když je olympiáda, tak současný ruský Putinův režim zaútočí. Jak je ta situace vážná, nevím. Doufám, že není moc vážná. Ale na základě minulých zkušeností bych ruské propagandě nevěřil nic. Snad se situace uklidní a nebude žádná válka na jihu Ukrajiny.
Takže se kloníte k té variantě, že je to ruská provokace?
S jistotou to nemohu říci. Ale dle zkušeností ohledně toho, jak Rusko lhalo, se kloním spíše k tomu, že je to ruská provokace.
Má některá ze stran konfliktu zájem na prohlubování hybridní války, případně proč?
Ukrajina je malá a slabá. Rusko je velké a silné. V Americe se zdá, že příští prezident může být izolacionistický. Takže v této situaci nevidím důvod, proč by Ukrajinci měli provokovat a žádat si o facku či něco horšího.
Zmínil jste Donalda Trumpa. Myslíte, že jeho zvolení americkým prezidentem by v Rusku uvítali?
Zatím se zdá, že ho Moskva preferuje. Ale Donald Trump je značně nepředvídatelný. Hillary Clintonová je podle mého názoru velice špatná osoba a naprosto nevhodná kandidátka na prezidentku, ale je předvídatelná. Víme všichni asi, co udělá či neudělá. Z mého politického přesvědčení udělá špatné věci. Ale vím, jaké asi udělá. U Donalda Trumpa to neví nikdo. Donald Trump může být člověk, který Vladimiru Putinovi obětuje všechno na východ od Visly, Vltavy, Rýna. Anebo to může být člověk, který když nedostane k narozeninám od Vladimira Putina hezký telegram, tak zaútočí nukleárně na Rusko. Je totálně nepředvídatelný. Nevím tedy, jestli je v ruských zájmech, aby ho podporovali. Protože to může být přítel, ale také člověk, který udělá to, co se nepovedlo Hitlerovi a Napoleonovi.
Jako konzervativní člověk jste patrně v amerických prezidentských volbách vždy fandil republikánskému kandidátovi. Takže letos je to asi výjimka?
Ano. Co jsem živ, co si pamatuji, tak vždycky bych volil – pokud bych byl americkým občanem, což samozřejmě nejsem – republikánského kandidáta na prezidenta. V letošních volbách bych určitě nevolil Hillary Clintovou. A čekal jsem, zda bych mohl volit Donalda Trumpa. Po sjezdu obou stran jsem se rozhodl, že nemůžu. Kdybych tedy byl náhodou americkým občanem, nevolil bych ani jednoho z těch dvou. Volil bych hodně republikánů do Kongresu a na nižší posty. V prezidentské volbě bych buď zůstal doma, nebo volil protestního kandidáta. Nejsilnější protestní kandidát je Garry Johnson z Libertariánské strany.
Vztahy mezi Ankarou a Moskvou prošly po sestřelení ruského letadla velkou krizí. Nyní však dochází k jejich obnovení. Vyvrcholením tohoto snažení byla návštěva prezidenta Erdogana u prezidenta Putina. Jak nyní chápat rusko-turecké vztahy? Jsou za jejich usmířením ekonomické důvody? Má se Západ tohoto nového spojenectví obávat, je nějak namířeno proti němu?
Karel Marx v Komunistickém manifestu z roku 1848 napsal: „Proletáři všech zemí, spojte se.“ Parafrázoval bych to: „Potenciální diktátoři všech zemí, spojte se.“ Car a sultán navázali spojenectví, které ale nevydrží dlouho. Vzhledem na geopolitiku a historii. Turecko a Rusko měly sice mezi sebou období míru, ale ještě více období válek. Je to spojenectví mezi dvěma autokraty a pro nás není dobré. Ale myslet si, že bude trvalé, to je bláznovství. Časem se rozkmotří a bude válka. Ne jedna, ale mnoho válek mezi Ruskem a Tureckem. Nyní se padouši spojují, aby nás zastrašili. Ale naše štěstí je to, že jsou to padouši. Časem se zase rozkmotří a budou mezi sebou válčit.
Bude toto možné spojenectví mít dopad na geopolitický vývoj na Blízkém východě? Je známo, že mezi oběma zeměmi panuje značně rozdílný názor na syrského prezidenta Bašára Asada. Pro Rusy je to hlavní spojenec v oblasti, pro Turky nepřítel. Nastane v tomto nějaká změna?
V tomto sporu Rusko vyhrálo stoprocentně. Režim Bašára Asada se udrží minimálně v západní Sýrii. Což je přesně to území, které Rusko chce, aby tam mělo námořní a leteckou základnu. Což se povedlo. V tomto smyslu turecký prezident, příští sultán, prohrál. A uznal, že prohrál. Nemůže spoléhat na podporu bohatých Saúdů nebo Kataru. Takže Rusko vyhrálo a je teď hegemonem na Blízkém východě. V důsledku toho, že americký prezident Obama vycouval z této oblasti. Ale jak říkám, jsou to autokraté. Stačí jedno špatné ráno, špatná noc, špatná milenka a z přátel budou nepřátelé.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
