„Vylučování ze strany je anachronismus, který spíše patřil ke komunistické straně z roku 1969, než by měl patřit k jakékoliv demokratické straně v roce 2019,“ řekl jste mi minule k vyloučení poslance Václava Klause mladšího z ODS. Trikolóra má za sebou ustanovující sněm. Jaké má šance?
Trikolóra je politická strana, která se může dostat do Sněmovny. Má charismatického vůdce a má poměrně jednoduchou údernou ideologii, která se strefuje do poptávky části obyvatelstva.
Vzhledem k tomu, co jste minule říkal, může na vyloučení Klause mladšího ODS nakonec doplatit?
Trikolóra míří spíše na voliče komunistů, SPD a hnutí ANO. ODS, která se vyhraňuje poměrně liberálně, patrně neztratí ve prospěch Trikolóry mnoho. Řekl bych, že to není přímá konkurence.
Trikolóry se účastnil také například místopředseda ANO Petr Vokřál. Napovídá to podle vás něco o koaličním potenciálu hnutí?
Já si myslím, že ano. Přirozeně hledá všechny možné spojence, protože současný půdorys vládnutí se slabou sociální demokracií a slabou KSČM Andreji Babišovi určitě nevyhovuje. Navíc se jedná o strany, s nimiž nemá mnoho společného, tak by určitě raději sehnal koaliční partnery ve středu, nebo napravo.
Komentátor Bohumil Pečinka se pozastavil nad vystoupením Vokřála na sněmu Trikolóry stejně jako nad širokým ideovým rozkročením hnutí. Podle Pečinky tak bude Trikolóra jen satelitním uskupením Babišova ANO. Je podle vás takový scénář reálný? A kam lze Klausovo hnutí zařadit?
Představa, že by Václav Klaus junior chtěl být satelitem Andreje Babiše, je divná a pramení z určitého džihádistického zápalu některých komentátorů, kteří boj proti Andreji Babišovi vzali za svatou válku. Václav Klaus junior určitě chce postavit svébytnou stranu, která je více než na ekonomice založena na kulturních otázkách současnosti. On vidí určitou poptávku u lidí, kteří si dělají legraci z Grety, kteří mají strach z neomarxistů, kteří mají strach z evropského superstátu, kteří hledí s obavami na příliv uprchlíků. To jsou Klausovi voliči a příliš se s tou voličskou základnou Andreje Babiše nepřekrývají. Vůbec nevím, zda by Václav Klaus junior o spojenectví stál, ale my tady nestřílíme medvěda, který ještě běhá. Pečinka střílí mládě medvěda, které se ještě nenarodilo, protože opravdu vůbec nevíme, zda se Trikolóra dostane v příštích volbách do Sněmovny.
Když jste na Gretu Thunbergovou narazil. Co jste říkal jejímu projevu na klimatickém summitu v New Yorku? A zaslouží si politici její slova?
Každý prorok působí na establishment nepřípadně a Greta Thunbergová je něco jako prorok svatého boje za čistou planetu, který by měl lidi spojit. Ona vystupuje jako představitel nového náboženství a spoustě lidí to určitě není po chuti. Ale domnívám se, že částečně expresivitu volí záměrně, protože v dnešní době si člověk druhého člověka všimne, jen pokud se ukazuje nahý na Instagramu, nebo je velice emotivní.
Psali jsme:
Myslíte, že v šestnácti letech pracuje s touto taktikou?
Nikdy jsem si nemyslel, že mladší lidé jsou hloupější než starší. Považuji šestnáctiletého člověka za nepochybně stejně inteligentního jako pětasedmdesátiletého nebo čtyřicetiletého. Co je obdivuhodnější, je její sebevědomí, schopnost vystupovat a odbornost, kterou většina šestnáctiletých nemá. Ti o sobě pochybují více než ti pětasedmdesátiletí.
Fotogalerie: - Svíčkové pole smutku
Nemyslela jsem, že by měla být méně inteligentní. Jak podstatná je určitá životní zkušenost?
Někdy je zkušenost na škodu. Třeba právě když se člověk má odvážit něčeho naprosto neobvyklého. Básníci, kteří psali dějiny poezie, byli většinou také velice mladí. Řada hrdinů byla velice mladých, takže nedostatek zkušenosti, nedostatek zábran může být naopak výhoda, pokud chceme sdělit něco úplně nového.
Takže podle vás si světoví politici svým způsobem proslov Grety zasloužili?
Tady se střetávají dva mimoběžné světy. Politici vyspělých zemí – zejména západní Evropy a zejména Německa a Rakouska – se určitě právem domnívají, že pro zlepšení životního prostředí dělají maximum. Z mého pohledu tomu tak skutečně je. Maximum pro člověka, který bojuje v establishmentu, který má cíle skutečně maximalistické, nikoliv maximální z hlediska reálné politiky, je to pořád málo. Ti politici se musejí – alespoň politici vyspělých zemí – cítit ukřivděně, pokud berou Gretu Thunbergovou vážně. Na druhou stranu má svoji pravdu. A jejich pravdy se nikdy nemohou protnout.
Mnohokrát jsme se spolu bavili o kauze Čapí hnízdo. Státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše a jeho rodiny ve věci kauzy Čapí hnízdo. Jednou jste mi sdělil: „Já jsem nikdy neříkal, že jde o kampaň. Já jsem se z jistých indicií domníval, zejména ze způsobu, kterým vyšetřovatel žádal vydání Andreje Babiše od Sněmovny – a ten papír skutečně neměl ani hlavu, ani patu a nebyl dobře vyargumentovaný –, že by mohlo jít o politickou objednávku.“ Jak se váš názor posunul s posledním vývojem? Považujete ho za potvrzení svých slov?
S politickou objednávkou to byla čirá spekulace. Kdo měl možnost – a byli to poslanci – číst žádost, tak viděl, že celá konstrukce je založena na tom, že Andrej Babiš byl vědomě hlavou organizované zločinecké skupiny. Na tom policejní vyšetřovatel postavil své obvinění. Já jsem se už tehdy domníval a domnívám se stále, že se jedná o natolik křehkou konstrukci, kterou je z právního hlediska prakticky nemožné dokázat, pokud by proti Babišovi nesvědčili před soudem alespoň dva v uvozovkách účastníci tohoto spiknutí. Mě ta právní kvalifikace nepřekvapuje, na druhou stranu je pravdou, co říkají někteří pozorovatelé, že nevypovídá nic o, řekněme, morální hodnotě a způsobu, jakým Andrej Babiš získal dotaci.
„Ale ať už šlo, či nešlo, nyní je to věc policie a justice. Ta musí rozhodnout. To jde mimo politiku a nezáleží na tom, co se domnívám, či nedomnívám, pokud věříme, že u nás do jisté míry funguje právní stát, tak spravedlnost vyjde najevo. Pokud v to nevěříme, měli bychom se přestěhovat.“ Na můj dotaz, zda vy věříte ve spravedlnost v České republice, jste odvětil: „Protože jsem se ještě nepřestěhoval, věřím.“ Stále věříte? Mluví se o délce vyšetřování, zdůvodnění, které mělo být zřejmé už dříve a tak dále…
Nikdy jsem neřekl, že je justice bezchybná a hlavně že působí rychle a včas. Když si vezmeme případ Lukáše Nečesaného, kde padlo asi šest protichůdných rozsudků, mladík byl dva roky ve vězení, což se podle posledního rozsudku ukázalo jako ukrutná nespravedlnost. Ale soudce, který rozsudek vynesl, de facto řekl, že ho vynáší proti své vůli a že Lukáš Nečesaný, kterého osvobozuje, je vinen. Samozřejmě jde o mnohem zapeklitější záležitost a více zasahující do osobních práv člověka než celá kauza Čapí hnízdo a Andrej Babiš.
Justice samozřejmě má své vady a rozsudky, o nichž můžeme právem pochybovat. Procesy se podle mne někdy až nelidsky táhnou. Třeba procesy restituční, které se týkají šlechtických rodů. Už přes dvacet let se ti chudáci soudí a nevědí, zda je majetek jejich, či není. Přesto vcelku věřím, že žijeme v právním státě se všemi nedokonalostmi, které se bohužel ani po třiceti letech nepodařilo odstranit.
Když se na českou politiku díváte, je nějaká naděje na zlepšení?
Co se týká politiky, tam je naděje vždy a zlotření může být rychlejší. Ale jak víme, justice je zcela nezávislá, což je dobře, a musí se tedy zlepšit sama. Bohužel tam velkou motivaci zatím nevidím.
Psali jsme:
autor: Zuzana Koulová
