Svaz průmyslu a dopravy, který sdružuje přes 11 tisíc českých firem, považuje za jednu ze svých priorit co nejrychlejší přijetí eura. Podle jeho prezidenta Jaroslava Hanáka bychom do eurozóny mohli při dodržení všech lhůt vstoupit v roce 2021. Má Svaz obchodu a cestovního ruchu, v jehož čele stojíte, také takto jednoznačný postoj?
Podnikatelská veřejnost, včetně našich členů, je na zavedení eura připravena. Vzhledem k současným vyjádřením představitelů Evropské komise o budoucí podpoře z fondů Evropské unie po roce 2020 prioritně pro země eurozóny, je to jen další důvod pro stanovení pevného termínu pro přijetí společné evropské měny.
Prezident Miloš Zeman tvrdí, že bez vyloučení Řecka z eurozóny by přijetí eura odporovalo českým národním zájmům, že by nebylo správné, aby český daňový poplatník platil řecké dluhy. Co si myslíte o tomto přístupu, z něhož de facto vyplývá, že bychom do eurozóny nevstoupili nikdy?
Řešení problémů Řecka, případně i jiných ekonomik, by mělo být systémové od prvopočátku, tj. splněním všech ekonomických kritérií již při vstupu země do eurozóny. Není žádným tajemstvím, že nejen Řecko, ale ani některé další země při zavedení eura nesplňovaly kritéria, která jsou pro vstup do eurozóny kladena dnes na země, jako je Česká republika. Věřím tomu, že se eurozóna s tímto problémem vypořádá a hlavně, že tato negativní zkušenost bude přetavena v poučení pro další podobné případy. Je zapotřebí jen všem měřit stejným metrem, a na to bychom si měli především dát pozor.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok prohlásil, že Česká republika je v obecné rovině připravena na přijetí eura a přechod na jednotnou evropskou měnu by zvládla. A i když je stále velká propast mezi námi a eurozónou v oblasti cen a příjmů, tak se prý do čtyř, pěti let můžeme mzdové úrovni eurozóny přiblížit. Pokud by se přijetí eura stalo jedním z hlavních předvolebních témat, která část voličstva by na to mohla slyšet?
Jsem skeptická k tomu, že jen samotné zavedení eura pomůže v Česku narovnat ceny a především příjmy, to by bylo příliš zjednodušující. S vyrovnáním mzdové hladiny v Česku a v západních zemích Evropské unie souvisí jednak výkonnost a efektivita ekonomiky, ale především struktura naší ekonomiky. Změna struktury ekonomiky z výroby založené primárně na subdodávkách ve mzdě zahraničním korporacím – na ekonomiku založenou na výrobě finálních produktů s vysokou přidanou hodnotou a nutností specializovaných a vysoce kvalifikovaných pracovních sil, to je určitě dlouhodobější proces než proces přijetí společné evropské měny od chvíle, kdy se takto Česko rozhodne.
Samozřejmě, že vlastní přijetí eura může některé skupiny lidí zaskočit, protože nebudou připraveni především na používání drobných a dá se očekávat i jistý cenový nárůst z procesu zaokrouhlování a zjednodušování cen. Tuto skutečnost lze částečně eliminovat bezhotovostními platbami. Ale když to zvládli Italové, kteří měli nejmenší bankovku 1000 lir, zvládnou to i Češi při přechodu z českých korun. Zavedení eura určitě pomůže lidem, kteří hodně cestují, a podnikatelům, kteří obchodují se zahraničím.
Psali jsme:
Premiér Bohuslav Sobotka před časem vyzval na sněmu Hospodářské komory, aby si Česká republika stanovila termín, kdy společnou měnu přijme. Není to medvědí služba přijetí eura ze strany předsedy vlády vzhledem k padající popularitě jeho osobně i ČSSD, protože lidé mnohem více dají na Andreje Babiše, jenž se vyslovuje proti přijetí? Nebo si myslíte, že za očekávaného rozložení politických sil je rozhodnutí o přijetí eura reálné?
V danou chvíli není fakticky ekonomicky relevantní názor ani premiéra Bohuslava Sobotky, ani předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, protože jejich argumenty jsou jednoznačně poplatné předvolebnímu boji a musím říci, že se mi oba jeví jako populistické. S velkou pravděpodobností bude budoucí vláda opět koaliční a koaliční strany budou muset hledat konsensus do vládního prohlášení, který může zcela eliminovat jejich současná stanoviska. Rozhodnutí o přijetí eura pravděpodobně příští vláda udělá, protože k tomu bude dotlačena situací v Evropské unii především v oblasti čerpání evropských fondů.
Jak zásadními proměnami může v nejbližších letech projít oblast obchodu a cestovního ruchu vlivem průmyslu 4.0, což zatím nejvíce registrujeme nahrazováním prodavaček samoobslužnými pokladnami?
Ačkoliv se o tom mnoho nemluví, obchod byl, je a bude po zbrojním a automobilovém průmyslu největším průkopníkem nových technologií v oblasti optimalizace pracovních procesů, protože možnosti zvyšování efektivity obchodní činnosti, zvyšování konkurenceschopnosti a tržních podílů jsou dány především optimalizací procesů, tj. snižováním nákladů. Náhrada pokladních samoobslužnými pokladnami nebo tzv. self scanningem (scan&go) při nákupu a platbě zboží, to jsou změny, které jsou nejvíce vidět, protože se dotýkají zákaznických procesů. Ale v zázemí obchod digitalizuje a optimalizuje systémově a dlouhodobě. Změny v logistice obchodních procesů s využitím technologií využívajících pokyny dané lidským hlasem strojům, jsou ve skladech zcela běžné.
V České republice bude začátkem příštího roku otevřeno distribuční centrum, které bude z více než z 80 procent plně automatizované. Já osobně stále očekávám masívní implementaci RFID technologií při označování zboží – toto bude revoluce, kdy po sto letech lze očekávat ústup od čárového kódu. Zavedení RFID bude vyvoláváno stále rostoucí společenskou poptávkou po důsledné dosledovatelnosti pohybu zboží v rámci celého dodavatelsko-odběratelského procesu (traceability), tedy není tam primárně ekonomická motivace, ale motivace společensko-politická, bezpečnostní.
Ing. Miloš Zeman
S předpokládanou snižující se poptávkou po pracovních silách především v obchodu příliš nejde ruku v ruce zájem nejsilnější vládní strany ČSSD na dalším zvyšování minimální mzdy. Je vám bližší její argument, že každé zvýšení vede k tomu, že se následně zvyšují i platy těch, kdo berou peněz víc, takže dochází k celkovému růstu platů, nebo protiargument pravicové opozice, že růst minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost?
Zvyšování minimální mzdy prospívá primárně ke zvyšování odvodů do systému zdravotního a sociálního pojištění za tzv. státní pojištěnce, jinak je to jen politický, nikoliv věcný argument. Překvapuje mně, že s ním ČSSD tak boduje, když se ve skutečnosti dotýká minoritního procenta zaměstnanců. Vliv minimální mzdy již téměř nepociťují ani ty obory, ve kterých firmy platily minimální mzdu, například pohostinství a venkovský maloobchod a služby. Důvodem je především nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve všech oborech a ve všech lokalitách. Tato skutečnost vede k nárůstu mezd, nikoliv opatření vlády nebo aktivita odborářů, ti jen této skutečnosti umně využívají ve svůj prospěch.
Až dosud byla ekonomická evidence tržeb hlavně terčem kritiky. Ale v osmém ročníku ankety o nejlepší zákon roku, v níž hlasují zástupci firem, podnikatelů a odborné veřejnosti, skončila EET na druhém místě za zákonem o zveřejňování otevřených dat. Je pro Svaz obchodu a cestovního ruchu elektronická evidence tržeb šikanou, nebo nástrojem k narovnání podnikatelského prostředí?
Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky od prvopočátku EET podporoval a požadoval zavedení evidence celoplošně najednou pro všechny, kdo mají hotovostní příjmy, tedy nejen pro obchodníky a podnikatele v pohostinství a ubytovacích zařízeních. Na příkladu dnešních výsledků především v pohostinství a stravování je zcela zřejmé, že k narovnání podnikatelského prostředí a eliminaci šedé ekonomiky dochází a prokazuje se relevance zavedení EET. Důležité nyní je v elektronické evidenci tržeb pokračovat, tj. implementovat zákon ve všech dalších oborech, ale také hledat zlepšení některých ustanovení zákona a následně systému tak, aby podnikatelům opravdu dokázala digitalizace usnadnit a zjednodušit práci. Cílem musí být zjednodušení procesů, úbytek byrokracie a administrativy.
Od 31. května u nás vstoupil v platnost tzv. protikuřácký zákon, o němž se nejčastěji diskutuje v souvislosti s kouřením v restauracích. Co u vás převažuje při pohledu na jeho dopady?
Jsem nekuřák, ale hysterie kolem tohoto zákona mně nenechává klidnou. Stát se chová jak prvotřídní pokrytec, protože reguluje tam, kde to nikdo nepotřebuje a nepožaduje. Vždyť každý, kdo chtěl být v nekuřáckém prostoru, k tomu měl již v minulosti připravené dostatečné podmínky. Argumentace náklady na léčení kuřáků opravdu neuspěje ve srovnání s částkami, které jsou vybrány na spotřební dani z cigaret a jsou čistým příjmem do státního rozpočtu. Čím dál hlubší zásahy státu do našeho soukromí mé liberální povaze opravdu hodně vadí. Bohužel se asi dožiju toho, že od státu dostanu nařízení, jestli mohu sladké nebo kolik si mohu osolit potraviny.
Během fungování této koalice stát také začal regulovat otvírací dobu o svátcích u obchodů s rozlohou větší než 200 metrů čtverečních. Zatímco většina zákonodárců si pochvaluje, že zaměstnanci velkých obchodů mohou být s rodinami, zaměstnavatelé hovoří o miliardových ztrátách na tržbách. Máte konkrétní údaje o tom, že od uvedení zákona do praxe šlo o propad v týdenních či měsíčních tržbách za období, v němž ten svátek byl?
Další zcela zbytečná regulace, kterou nikdo nepožadoval, která nepřinesla nikomu nic pozitivního, přinesla zmatky a vlastní cíl zákonodárců vůbec nebyl naplněn. Ale o to přece vůbec nešlo, zajistit někomu volno o státním svátku, šlo o to se politicky zviditelnit na jednoduché kauze, která je každému srozumitelná a která se dotkne velkého počtu voličů, v tomto případě zákazníků. Samozřejmě došlo u některých firem ke snížení tržeb, především v nepotravinářských oborech, nicméně je tady substituce – konkurence ve formě e-shopů. Nakonec ani ti pracovníci nezůstávají doma, ale rádi jdou za příplatek do práce, například na inventuru, byť prodejny neprodávají. Ten, kdo byl opravdu poškozen, je zákazník – a sociální demokracii připomínám, že volič – protože občan zákonu nerozumí, neví, kdy a které prodejny mají otevřeno a kdy je zavřeno, pobíhá a je naštvaný.
Co byste si jako představitelka druhého největšího zaměstnavatele v zemi, jímž SOCR ČR je, přála od vládnoucí garnitury, která vznikne po podzimních volbách, z hlediska zájmů obchodu a cestovního ruchu?
Přála bych si, aby nás zákonodárci nechali v klidu podnikat v rámci stejných pravidel pro všechny, ale to je opravdu zbožné přání. Obchod nikdy neměl ani investiční pobídky, a to patří stále a dlouhodobě mezi největší investory vůbec, obchod nikdy nemohl být příjemcem žádných dotací, obchod je jen stále regulován ze všech myslitelných i nemyslitelných stran. Podnikatelé, obchod nevyjímaje, si přeji stabilní podnikatelské prostředí s minimem změn, se snižováním administrativní zátěže. Zákon o EET důsledně požadujeme implementovat ve všech oborech, zákon o omezení prodejní doby chceme zrušit – podali jsme ústavní stížnost, stejně tak jako legislativní paskvil, kterým je novela zákona o významné tržní síle. Tento bychom si přáli zrušit taktéž!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
