Proč jste založil Platformu zákonodárců na obranu evropské kultury a jejích hodnot?
Těch důvodů je hodně. V první řadě silně vnímám co se děje ve Francii, Německu, Švédsku a dalších zemích západní Evropy. No-go zóny, sebevražedné i úkladné atentáty, naprostý rozklad právního státu, kdy se přehlížejí „vraždy ze cti“, mnohoženství, pedofilie… A kde se na straně druhé trestá zjevná pravda. Ke zformování Platformy mě vedla do jisté míry nepochopitelná netečnost některých poslanců. Jejich argument – migrace sice je hrozba, ale nás se zatím netýká... Zatím, ale co až například přijetí společné vízové politiky a společné sociální politiky učiní z České republiky pro migranty zajímavou cílovou destinaci? Tím pádem bude víc než zajímavé pobírat ve stejné výši sociální dávky jako v Německu či ve Švédsku a žít si za ně v levném Česku. Jako posledně jmenovanou bych uvedl situaci v politických klubech Poslanecké sněmovny. Skoro v každém tvoří většinu odpůrci migrace a postupné islamizace. O to silnější je hlas „otevřených náručí“...
Kdo je pro vás důvěryhodnější?Anketa
Jaký má Platforma účel a náplň?
Rozhodně nejde o pokus založit nějakou frakci anebo novou politickou stranu. Tady musím – dnes už snad po desáté – uklidnit stranické sekretariáty. Jedná se o NÁZOROVOU platformu. Tedy spojuje nás pouze obava ze šíření radikálního islámu i dalších vyznání a kultů. Až se dá do pohybu vyhladovělá a žíznivá Afrika, můžeme čelit doslovné agresi například animismu, primitivních forem naprosto nám neznámých představ o životě a uspořádání společenských vztahů. Platforma si vzala za své seznamovat poslance s těmito riziky. Má výrazně edukativní charakter. Formou konferencí, seminářů, besed s odborníky, zprostředkování informací, které česká mainstreamová média nepřinášejí, chce vytvářet názor, který budou zákonodárci přenášet do svých klubů. Teprve tam se budou tvořit politická rozhodnutí.
Zmíníte nějaké konkrétní projekty či „kauzy“, kterým se budete věnovat?
Chceme zastavit přijímání uprchlíků na naše území. To znamená – odmítnout smlouvu z 18. března, kterou uzavřela EU s Tureckem. Je pro Evropu nevýhodná. Pro osvěžení – budeme kšeftovat s lidmi. My do Turecka dodáme nelegální migranty, kteří pronikli na naše území a Turecko nám za každého z nich dodá syrského uprchlíka ze svých utečeneckých táborů. Sílící velmoc na Bosporu chce vedle toho od Evropy zrušení vízové povinnosti. To by nebyla jenom otevřená náruč, ale dveře i okna dokořán. Jako závdavek chce Turecko tři miliardy eur. Zatím. My bychom chtěli otázku vypovězení této smlouvy zařadit na nejbližší zasedání Poslanecké sněmovny. Ke smlouvě EU s Tureckem nás připojil český premiér. Ukázalo se, že podle některých legislativních výkladů na to má právo. My mu chceme tohle právo omezit tím, že bude povinen hájit předem své pozice před poslanci. Ti mu mandát schválí, anebo ne, hlasováním.
Dál jsme diskutovali o možnosti uhájit kulturu, tradice a dosavadní životní styl ve středoevropském prostoru, zatím poměrně nezatíženém jinými vlivy. Cestu k tomu vidíme v posílení pozice V4, rozšířené o Slovinsko, Rakousko i některou z pobaltských zemí.
Chceme legislativními opatřeními zajistit důslednější kontrolu nad kázáními v mešitách, a další by neměly vznikat. Rovněž chceme, aby stát měl pod kontrolou toky peněz, které do Evropy jdou z bohatých muslimských zemí...
Na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny znovu otevřeme otázku správného pojmenování masakrů osmanského Turecka na arménské menšině. Budeme téměř poslední civilizovanou zemí, která ještě neposlala jasný vzkaz – ano, byla to genocida. Proč vzpomínat sto let staré události? Genocida totiž často zmutuje a často potom přichází – recidiva...
Psali jsme:
Neobáváte se, že budete nařknuti z xenofobie a populismu?
Neobáváme, i když víme, že k tomu dojde. Nálepkování je častá diskreditační metoda. Já si ovšem myslím, že už dost vyčpělá.
Nejde jenom o předvolební tah a snahu získat „laciné“ politické body?
No to jsem se dočetl už v několika novinách. Zajímavé je, že autory jsou komentátoři, které jsem nikdy neviděl a nepotkal. Komentář v duchu, že „Platforma je jenom plácnutí do vody“, jsem četl od jistého žurnalisty, který je zároveň poradcem premiéra Sobotky, v Právu. Ani si nedal práci vyhledat si například mé interpelace, varující před divokou migrací. Byly proneseny hluboko v mezivolebním období.
Jak se k iniciativě staví předseda ANO Andrej Babiš?
Nezdá se mi, že by proti ní něco měl. Minulý pátek jsem ho požádal o to, aby zkusil na Ministerstvu financí nějak ošetřit výše zmíněné toky peněz ze Saúdské Arábie, Kataru a dalších bohatých muslimských zemí na podporu islámu v Evropě a Česku. Zapsal si to. Jenom mimochodem – aktivisty Platformy zatím nikdo svéprávnosti nezbavil...
A máte nějakou odezvu od předáků dalších politických stran a poslaneckých klubů?
Nemám. Jenom tuším, že se jim to moc nelíbí. S některými chci o Platformě mluvit. Myslím, že například s panem Fialou a panem Filipem se dá mluvit. Místopředsedu KDU-ČSL jsem několikrát slyšel říkat věci, které bych podepsal. Pánové Okamura a Černoch jakoby vnímali Platformu jako nekalou konkurenci. To my ale opravdu nejsme.
Budete jednat o podpoře či koordinaci s prezidentem Zemanem?
Když nás pan prezident osloví... Víte, já mám názor, že problém s migrací a islamizací je tak závažný, že bychom měli zapomenout na antagonismy.
Neobáváte se, že někteří politici platformu opustí kvůli tlaku médií či vlastních stran?
(smích) No, když jsem viděl účast na pondělní pracovní schůzce, tahle myšlenka mě napadla. Ono to bylo ale spíš parlamentními prázdninami. Uvidíme v září. Nemáme ale v úmyslu dělat si čárky. V září také spustíme web, na kterém požádáme o podporu veřejnost, voliče. Na to jsem zvědavý víc, než na počty poslanců a senátorů.
Psali jsme:
Bude mít platforma nějaké formálnější zakotvení?
Neuvažujeme o tom. Ještě jednou – je a bude to volné seskupení názorově souznějících lidí.
Varoval jste před směrnicí EU o společné azylové politice a společné sociální politice. Můžete o ní říci více, a v čem to nebezpečí spočívá?
Společná azylová politika je vyzkoušený koncept, uplatňovaný s úspěchem bruselskou administrativou – když to nejde dveřmi, zkusím to oknem. Příklad: když neprošla Evropská ústava, obešlo se to Lisabonskou smlouvou. K věci – když je odpor proti kvótám, zkouší to na nás společnou azylovou politikou. Zní to lépe, ale obsah a cíle jsou stejné.
A společná sociální politika? To je úplný pohřeb evropské kultury. Představte si, že se vytvoří společný evropský fond, do kterého budou jednotlivé země ze začátku odvádět „solidárně“ podle síly své ekonomiky. Z něj se po celé EU budou migrantům vyplácet stejné sociální dávky. Kde si myslíte, že bude výhodné za ně žít?
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
