České hospodářství čeká letos podle předpovědi Evropské komise kvůli omezením spojeným se šířením koronaviru propad o 7,8 procenta. Tak špatné to naposledy bylo začátkem devadesátých let. Jde podle vás o konečné číslo? Máme se připravit na to, že i následující roky budou hubené?
Z pohledu celé ekonomiky si letos sáhneme na dno, od kterého se odrazíme vzhůru. Následující roky by již měly být o poznání lepší. Samozřejmě však jde o úhel pohledu. Někteří lidé letos trávili více času s rodinou a do práce chodili jen sporadicky. Přesto pobírali téměř stejnou výplatu. Jiní lidé zas žili ve strachu z nákazy a nyní se bojí, že přijdou o práci. Zkrátka dopady na konkrétní členy společnosti mohou být odlišné. Celkově však lze říct, že naše společnost výrazně zchudla a stát se to snaží sanovat tvorbou rekordního schodku.
Podle údajů ČSÚ se průmyslová produkce v Česku propadla v květnu 2020 meziročně o 29,4 %. Špatná čísla se podepsala i na dalším oslabování české koruny. Bude český průmysl muset zeštíhlovat?
Jedná se o dočasný efekt, který byl spojen s uzavřením ekonomiky do svěrací kazajky. S rozvolňováním restrikcí se náš průmysl začal vzpamatovávat. Některé firmy dostaly příliš tvrdý zásah a budou muset omezit svou činnost nebo úplně skončit. Jiné firmy zas využijí období plného změn, aby posílily. Ekonomika je dynamický systém, který se pořád mění. Ve výhodě jsou subjekty, které se dokážou rychle přizpůsobit. V budoucnu pravděpodobně budeme následovat vyspělé země a význam našeho průmyslu klesne ve prospěch sektoru služeb. Nyní však vidíme, že průmysl i služby dostaly ránu na solar, z které se budou nějaký čas vzpamatovávat.
Nezaměstnanost v ČR se v červnu 2020 zvýšila na 3,7 %. To tvrdí čísla ČSÚ. Zažíváme už naplno efekt koronavirové krize nebo nás největší vlna propouštění teprve čeká?
Propouštění se týkalo hlavně společností, které byly nejvíce zasaženy pandemií nebo měly výrazné problémy již před koronavirovou krizí. Ostatní společnosti se snaží udržet své zaměstnance a stát jim v tom pomáhá prostřednictvím kurzarbeitu. Česká republika vstupovala do krize v situaci extrémně nízké nezaměstnanosti, kdy firmám chyběly statisíce zaměstnanců. V takové situaci se každé propouštění důkladně zvažuje. Jestliže zvládneme správně nastavit ukončování kurzarbeitu, může se nám výrazný růst nezaměstnanosti úplně vyhnout.
Jak se na míře nezaměstnanosti podepsala vládní opatření, jako například program Antivirus či ošetřovné? Lze je hodnotit kladně?
Díky těmto programům u nás výrazně nerostla nezaměstnanost, jak jsme to viděli například ve Spojených státech. Nyní bude důležité, abychom zvládli ukončení programů. Bylo by špatné, kdyby bez podpory státu zanikla dlouhodobě perspektivní pracovní místa. Rovněž by však bylo špatné, kdyby kvůli podpoře státu přežívaly dlouhodobě neperspektivní pozice. V jednu chvíli budeme muset státní pupeční šňůru odstřihnout a pracovní trh bude muset fungovat sám o sobě.
Co dalšího by měla vláda udělat, aby předešla masivnímu propouštění?
Měla by upravit nastavení sociálního systému tak, aby se za všech okolností vyplatilo pracovat. Obávám se, že dnes je pro mnohé lidi výhodnější, když zůstanou na sociálních dávkách. Mnozí z nich to po propuštění zjistí a jejich motivace vrátit se do práce bude nízká. Naopak by mělo dojít k výraznému snížení daní a odvodů u zaměstnanců tak, aby se zvýšily jejich čisté příjmy a lidé byli více motivováni k práci.
Hrozí podle vás, že v blízké budoucnost budeme vnímat jakoukoli míru nezaměstnanosti, např. pod 10 %, jako dobrou?
Jestliže nebudeme dělat chyby v naší hospodářské politice, tak nám obří růst nezaměstnanosti nehrozí. Naše pracovní síla je kvalifikovaná a levná, takže lze pro ni relativně snadno nalézt uplatnění. Větší problémy spatřuji na jihu Evropy. Tamní pracovníci jsou zvyklí na podmínky, které činí jejich zaměstnavatele nekonkurenceschopné. Rozjet tamní ekonomiky závislé na cestovním ruchu bude daleko obtížnější.
V jaké situaci jsou nyní živnostníci? Kritici vlády tvrdí, že vlažná reakce státu bude pro mnohé znamenat nucený konec. Byla státní podpora dostatečná?
Podnikání s sebou přináší četná rizika, která nelze přenášet na stát. Proto by si živnostníci měli primárně pomoci sami. Pomoc státu by měla být vnímána jako bonus. Nelze proto ukončení některých živností svalovat na stát. Na druhou stranu si dovedu představit, že by stát zvýšil podporu živnostníků tím, že by jim odpustil daně a odvody na celý letošní rok.
Máme s obavami sledovat dění v USA? Americká centrální banka přikročila k neomezenému kvantitativnímu uvolňování, akciový index Dow Jones se odrazil od březnového dna a už je o 40 % výše. Na druhou stranu ale musel Donald Trump plošně vyplatit 1200 dolarů a nezaměstnanost se v zemi nyní drží okolo 11 %. Miliony Američanů navíc nejsou schopny zaplatit nájem. Jak je možné, že za těchto podmínek akciový trh roste? Neukazuje tento rozpor na závažnější problémy?
Americká centrální banka (FED) pumpuje peníze do trhů a americká vláda pumpuje peníze do lidí. Paradoxní je, že lidé ve Spojených státech si za významnou část peněz od státu nakoupili akcie. Takže se nakonec na trhy dostaly peníze od centrální banky i od vlády. Nesoulad mezi děním na trzích a děním v reálné ekonomice je již do očí bijící. Nicméně dokud se bude razit současná měnová a rozpočtová politika, tak výraznou změnu neočekávám. Kdyby trhy spadly, tak centrální instituce začnou pumpovat ještě více peněz, aby je stabilizovaly. V konečném důsledku na tom budou nejhůře lidi, kteří nic nevlastní a místo aktiv shromažďují peníze.
Sledujeme ústup USA z pozice světové ekonomické velmoci? Je na místě zpochybňovat přežití dolaru coby rezervní měny?
Spojené státy jsou stále ekonomickou velmocí, ale jejich dominance v čase klesá. Rovněž o dolaru lze říct, že je to stále nejvýznamnější měna na světě, ale v poslední době jí narůstá konkurence. Jak se ukazuje, dějiny světa neskončily a dál se tvoří. Ekonomická síla se přesouvá do Asie. Doufejme, že to nebude doprovázeno vojenskými konflikty.
Co si vůbec myslet o současném akciovém trhu? Hodně diskutovaný je případ autopůjčovny Hertz, které po oznámení bankrotu dočasně vyletěla cena akcií na desetinásobek, což pro laika postrádá jakoukoli logiku. Je zde bublina, která nevyhnutelně praskne?
Tato bublina již praskla a cena akcií Hertz se výrazně snížila. Pravdou však je, že na trhu vidíme celou řadu podivností. Například Tesla se stala nejhodnotnější automobilkou na světě, přestože není zařazena do prestižního indexu S&P 500, protože nesplňuje požadované kritérium ziskovosti. Zcela nevysvětlitelný je i příběh konkurenční společnosti Nikola. Její akcie od začátku roku vzrostly pětinásobně. Jedná se přitom o společnost, která má nulové tržby, a kromě prototypů nevyrobila žádné výrobky určené k prodeji. Svět se prostě mění a s ním i pravidla investování na burze. Poučky o fundamentální hodnotě akcií přestávají fungovat. Místo nich se ustalují nové zákonitosti, které více zohledňují potenciál růstu a inovativnost akciových titulů. To vše se odehrává v kulisách kvantitativního uvolňování, které na trhy tlačí obrovské množství finančních prostředků.
Známý americký finanční analytik Gary Shilling varoval, že s tím, jak si veřejnost uvědomí skutečný rozsah omezení způsobených koronavirovou pandemií, čeká akciový trh podobný krach jako ve třicátých letech. Jde o zbytečné vyvolávání paniky nebo je skutečně lepší být opatrný?
Já mám pana Shillinga rád, ale je to již starší pán, kterému se nelíbí, kudy se svět vydává. Proto je přehnaně kritický. K výrazným propadům na burzách může a pravděpodobně i bude docházet. Jsem si ale téměř jistý, že centrální instituce na to v případě potřeby hbitě zareagují a nenechají situaci dojít tak daleko jako ve třicátých letech. Další obří stimuly dokážou trhy bezpečně stabilizovat. Již jsme na této droze závislí, a dokud budeme dostávat stále větší dávky, bude nám dobře. Opravdový zlom nastane až ve chvíli, kdy se droga vysadí a přestane se stimulovat ekonomika. To si však nedovedu představit. Dokonce ani neznám nikoho mocného, kdo by něco podobného prosazoval.
Zlato následuje vaši nedávnou předpověď a ve středu prolomilo hranici 1800 amerických dolarů za trojskou unci. Co nám tyto rekordní hodnoty signalizují? A má nyní smysl do zlata investovat, aby lidé ochránili své úspory?
Když se do systému pumpuje obrovské množství peněz, není rozumné spořit peníze. Daleko rozumnější je nakupovat aktiva, která budou získávat na ceně v peněžním vyjádření. Jedním z takových aktiv může být zlato, které za posledních několik tisíciletí prokázalo, že je dobrým udržitelem hodnoty. Nijak mě proto nepřekvapuje, že se lidé v krizové době vrací k osvědčenému a projevují o zlato zájem. Lidé, kteří mě poslechli a zlato nakoupili, si dnes určitě nestěžují. Je však nutné podotknout, že žádný strom neroste až do nebe a přijde chvíle, kdy bude třeba změnit investiční strategii.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
