Co vůbec předchází kontraktu spojenému s rekonstrukcí válkou zničeného území?
O náboru do rekonstrukčního týmu v roce 2003 jsem se dozvěděl od kamaráda. Přihlásil jsem se na ministerstvo průmyslu a pohovory absolvoval na "zamini". Byly tam spousty arabistů. Ale říkal jsem si, že arab, co neumí anglicky, nemůže být naším partnerem. Vybrali mě a s Jaroslavem Reifem poslali do Basry. Ostatně ten je nyní šéfem generálního konzulátu v metropoli iráckého Kurdistánu Arbílu. V Basře jsem pracoval na rekonstrukci energetiky, on se staral o vše spojené s pitnou vodou. Když mi skončil kontrakt, Britové chtěli, abych pokračoval. Začala hysterie, že nás všechny zastřelí, tak jsme odjeli domů. Nicméně za měsíc mi Britové napsali, jestli bych nechtěl pracovat v dresu britské královny. Vynásobili mi plat a chtěli dát kontrakt na dva měsíce. Řekl jsem jim, že za dva měsíce tam toho moc nesvedu. Dali mi kontrakt na pět, pak ho prodloužili na rok. Postavil jsem elektrárnu, ne moc velkou, ale ještě dodnes funguje. Ředitel, šíita, mi ročně posílá na Vánoce přání a poděkování.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský