Euro nás poškodí. Markéta Šichtařová předkládá věcné argumenty místo blekotání o držení kroku a první lize. A navrch jeden zrůdný bruselský vynález...

Anketa

Na čí straně sporu mezi premiérkou Polska a prezidentem Francie stojíte?

98%

hlasovalo: 12883 lidí

Minule jsme se bavili o záměru premiéra Bohuslava Sobotky, který ho upřesnil na zahájení týdenní porady českých velvyslanců. Prý by všechny země, které neplatí eurem, mohly mít pozorovatelský status při jednáních ministrů financí eurozóny. Protože předseda vlády očekává, že Francie a Německo budou usilovat o větší integraci a posílenou spolupráci eurozóny v celé řadě oblastí, musí prý Česko diskusi pozorně sledovat a nesmí dopustit, aby v eurozóně vznikala rozhodnutí, která na něj budou mít dopad, zatímco je země nebude mít možnost ovlivnit. Mohou nečlenové eurozóny jen pouhým sledováním nějaké rozhodnutí ovlivnit?

Popravdě řečeno – nemohou. A ani by nebylo správné, aby nečlenové eurozóny eurozónu nějak ovlivňovali. Vždyť vezměme v úvahu, že my se dnes bouříme proti kvótám na imigranty, protože máme pocit, že tvrdé jádro eurozóny rozhodlo o nás, a přitom my sami coby nečlenové bychom chtěli ovlivňovat členy eurozóny?! Není to úplně stejné?

A k tomu opět dodávám: Nezapomínejme, že samotné členství v eurozóně vůbec není zárukou nějaké ekonomické vzpruhy. Čeští politici to berou strašně nerozumně, totiž politicky a marketingově. Ale racionálně a ekonomicky není pro nás euro výhodné. Prostě náš poškodí. A když se mě zeptáte na důvody, přesně vám je vyjmenuji – od negativního vlivu na produktivitu práce přes úrokové sazby, vliv na cenovou i mzdovou hladinu, konkurenceschopnost, náchylnost k finančním infekcím až po veřejné finance ve vztahu k sanování problémových ekonomik. Zatímco když se zeptáte nějakého politika, proč bychom podle něj měli mít euro, bude vágně blekotat něco o tom, že „musíme držet krok“, „je to jiná liga“, „tam se dělá politika“, případně „jiní také mají euro“ a bla bla. Racionalita veškerá žádná, jen emotivní výlevy.

Německá kancléřka Angela Merkelová si dokáže představit, že by země eurozóny měly do budoucna společného ministra financí, ten by navíc mohl mít na starost také oblast hospodářství. Na své pravidelné letní konferenci tak navázala na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který s touto myšlenkou přišel už dříve. Nemělo by Česko přece jen ve světle takových plánů o prohloubení eurozóny naskočit do vlaku zemí se společnou měnou, než mu ujede?

Cožpak o to, já si to představit taky umím. Jiná otázka je, zda je to užitečné.

A teď vás možná překvapí, když já, euroskeptik, řeknu, že společný ministr financí eurozóny asi užitečný je. A důvodem je, že eurozóna nefunguje dobře právě proto, že její členové mají velmi různý a benevolentní přístup ke svým veřejným financím. Prostě mít jednotnou měnu pro tak rozdílné hospodáře, jako jsou Němci a Řekové, dělá potíže. Aby mohla být společná měna, musí být i společná monetární a fiskální politika. Společná monetární už je – to je ECB. A společnou fiskální politiku by právě mohl zajistit ten ministr financí.

Otázka totiž stojí úplně jinak: Je vhodné, aby všechny země, které dnes jsou v eurozóně, v ní skutečně byly? A tady říkám, že ne. Eurozóně by prospělo, kdyby se rozdělila na dvě části. A nám by prospělo, kdybychom zůstali v té části třetí. Bez ECB i bez společného ministra financí.

Nepřesvědčí odpůrce přijetí eura u nás čerstvě zveřejněná data, že 32 procent českého exportu směřovalo v minulém roce do Německa, na dovozu se tento pro Česko největší obchodní partner podílel z 31 procent? Po Německu firmy z Česka vyvážejí nejvíc na Slovensko (8 %), do Polska (6 %), Francie a Velké Británie (po 5 %). Nejsme touto extrémní závislostí na Německu stejně předurčeni k tomu, abychom euro co nejdříve přijali?

Ne. Švýcarsko směřuje do Evropské unie 65,8 procenta svého exportu, z toho do Německa 22,6 procenta, do Francie 9,2 procenta do Itálie osm procent a tak bych mohla pokračovat. A platí frankem. Konstatování, že obchodujeme se zeměmi platícími eurem, je sice zajímavým konstatováním dokazujícím naši provázanost, nikoliv však ekonomickým argumentem pro přijetí eura.

V uplynulém týdnu mě zaujal ostrý komentář hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy, v němž autor tvrdí, že Iniciativu Průmysl 4.0 politici propagují, aby mohli přerozdělovat nové miliardy a obsazovat nové úřednické posty. Úplně by prý stačilo, kdyby neházeli inovacím klacky pod nohy a zapomněli na laciný a krátkozraký populismus. Tvrdí, že o žádný nástup čtvrté průmyslové revoluce nejde a třeba v Německu, které je se svou Industrie 4.0 českému ministerstvu průmyslu inspirací, roste produktivita od roku 2005 přibližně 18krát pomaleji než v letech 1950 až 1975. Co říkáte jeho názoru, že jde jen o evoluční rozvoj, na nějž není třeba reagovat mimořádnými iniciativami, novými dotačními programy, či dokonce zřizováním nových úřadů?

Průmysl 4.0, tedy čtvrtá průmyslová revoluce, jednoznačně už postupuje a projevuje se čím dál větší robotizací. Ale naprosto souhlasím s tím, že přerozdělovat peníze a vytvářet nové posty je naprosto zbytečné. Co víc, jde to přímo proti duchu průmyslu 4.0. Jakékoliv dotace a podobně vlastně jen postup průmyslové revoluce zpomalují. To, co potřebujeme, je větší pružnost naší ekonomiky: Tedy pružný devizový kurz, pružnější trh práce, menší daně.

Kupříkladu vezměme si trh práce: Jakákoliv snaha víc ochránit zaměstnance dalšími zákony povede jen k tomu, že rychleji budou nahrazeni stroji, které přinesou majiteli méně pracovní neschopnosti, méně hádek v kolektivu, méně drzosti podřízených, menší chybovost a tak dál. Čím víc budeme trh práce dotovat, zvyšovat minimální mzdu, chránit zaměstnance zákonem – tím bude větší snaha je nahradit. Potřebujeme pružnost a technologické inovace, to je pravý opak dotací!

Do začátku září měly zmizet reklamní nosiče ze vzdálenosti 250 metrů od dálnic. Majitelé billboardů v reakci na to oblepili reklamní plochy vlajkami České republiky, čímž chtějí upozornit na zákonnou úpravu, kterou považují za nesmyslnou. Souhlasila byste se sedmnácti senátory, kteří poslali Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákazu billboardů u hlavních silničních tahů, protože jde podle nich o protiústavní zásah do práva vlastnit majetek a práva podnikat? Je přednější bezpečnost, nebo nedotknutelnost vlastnictví?

S rušením billboardů nesouhlasím. To je přesně ten hloupý typ zákazu, který jde proti průmyslu 4.0. Dříve či později budou auta autonomní, tedy samořiditelná. Je to otázka pár let. Momentálně není největším problémem jejich rozšíření technologie, ale předpisy a právní prostředí obecně. Poslanci by proto udělali lépe, kdyby namísto omezování billboardů tlačili na to, aby stát stavěl nikoliv zastaralý typ dálnic, ale takzvané elektronické dálnice připravené právě na autonomní auta. V opačném případě za pár let budeme mít samořiditelná auta na nevyhovujících dálnicích a ukoušeme se v nich nudou, neb nebude na co se cestou dívat.

Mgr. Bohuslav Sobotka

SOCDEM

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

V úterý skončila přechodná devadesátidenní lhůta, v níž měli majitelé restaurací, barů a obchodníci přizpůsobit své podnikání protikuřáckému zákonu. Hodně se kvůli protikuřáckému zákonu nadávalo na zasahování do vlastnických práv majitelů a hospod. Mě v té souvislosti zaujala zpráva, že starosta New Yorku podepsal nový soubor protikuřáckých zákonů, který zahrnuje mimo jiné zvýšení minimální ceny krabičky cigaret na 13 dolarů (285 korun) z nynějších 10,50 dolaru. V New Yorku činil v roce 2015 podíl kuřáků 14,3 procenta ve srovnání s 21,5 procenta v roce 2002. Nejsou nakonec taková nepopulární opatření ve výsledku správným řešením z hlediska ochrany zdraví?

Pasování se na božského vševědoucího a diktování ostatním, co je pro jejich zdraví dobré, není a nemůže být žádným lepším vyšším principem. Trvám na tom, že do mého majetku, tedy do mé restaurace, nikomu nic není, a je pro mě nepřijatelné, aby někdo reguloval, jaká si ve své restauraci nastavím coby majitel pravidla.

To už mnohem lepší je – pokud stát má dojem, že kouření je jednak nezdravé a jednak je dobrou dojnou krávou – uvalit vysoké spotřební daně na tabák. Je to rozhodně lepší, než zakazovat kouření v restauracích.

Co si myslíte o varování jedné z největších mlékárenských firem na světě, dánské Arla Foods, že Evropu čeká nedostatek mléka, smetany a másla a že nebude možné uspokojit vánoční poptávku v Evropě? V čem dělá EU chybu, je to její zemědělskou politikou?

Evropská unie dělá chybu v tom, že vůbec kdy vymyslela zrůdnost nazývanou společná zemědělská politika. Kdyby bylo zemědělství ponecháno trhu, nikdy by tento nedostatek – typický pro plánovanou ekonomiku – nemohl nastat. Evropské zemědělství je ukrutně neefektivní, předražené a kvůli věcem, jako je řepka, i neekologické.