Kdybyste mohli v naší zemi závazně nařídit jednu jedinou věc, co by to bylo?Anketa
Ano, včera jsem skutečně jednal s Petrem Porošenkem a navíc i šéfem vojenské rozvědky (bezpečnostních služeb Ukrajiny) Valentinem Nalyvajčenkem, Dnes večer budu mít setkání jak s prezidentem Oleksandrem Turčinovem, tak i premiérem Arsenijem Jaceňukem. S nimi budu jednat hlavně o zadržených příslušnicích mise OBSE. Budeme ale mluvit i o ostatních záležitostech na Ukrajině. Chtěl bych od nich třeba vědět, jak oni vidí celistvost země, jak jsou připravení na prezidentské volby, které tady budou za tři týdny, a jak vidí budoucí ekonomickou situaci Ukrajiny.
Jaké jste z dosavadního jednání s uvedenými pány měl pocity? Sdělili vám třeba, jaká je nyní na Ukrajině situace?
Tu situaci jsem měl možnost zahlédnout sám. V Kyjevě je totiž klid, je tady jarní pohoda, rodiny se tady s klidem procházejí po ulicích. Kdyby šel udělat obrázek jen z toho mého dojmu, také by z toho vzniklo foto Kyjeva jako krásného, normálního a klidného evropského města. Ovšem pokud se řeč stočí na politiku, to už je horší věc. Lidé se tady totiž obávají hlavně toho, jak se situace vyvine na východě. Já dnes večer ještě poletím do Charkova, kde budu mít setkání jak s gubernátorem této oblasti, tak i s dalšími lidmi - jak s ukrajinskými, tak proruskými. Lze ale z tamní nálady vytušit, že se lidé velmi obávají budoucnosti. Jenže na to, co přijde, nikdo dosud nedokáže dát jasnou odpověď. Většina by si ale přála určitě klid. Dokonce z toho všeho tady máte pocit, že i etničtí Rusové chtějí, aby se situace uklidnila, aby se o decentralizaci jednalo normálním a demokratickým způsobem.
Dr. Libor Rouček
Z oblasti se podle českých médií pomalu stahují ruská vojska. Vypadá to tam vskutku na nějaké zklidnění situace?
Není tady vůbec žádné napětí, je tady pohoda, dokonce i na Majdanu, kde jsou pořád rozložené stany, to v neděli vypadalo jak u nás na Václaváku, nebo na Karlově mostě. Lidé se tam v poklidu procházejí s dětmi. Majdan, to je spíš pro ně už taková atrakce nežli „revoluční záležitost“.
Jak vypadá vyjednávání o propuštění zadržovaných z mise OBSE?
Jednání o tomto se zatím moc nedaří. Co by ale ukrajinská strana chtěla - i já jsem to podpořil - aby se do té záležitosti více vložili Rusové, tedy Rusko, které je členem OBSE. Jde o to, aby Rusko tento únos jasně odsoudilo, protože právě Rusko má velký vliv na separatisty. Rusko by totiž v tomto mělo více aktivně vystupovat a zasadit se o propuštění příslušníků mise OBSE. Musím ale ozřejmit, že nějaký ozbrojený pokus o jejich osvobození tady vůbec nepřipadá v úvahu, protože to by samozřejmě situaci jenom zhoršilo.
Mátě nějaké informace o tom, jak se oněm zadrženým daří? Je mezi nimi totiž prý i Čech, tak i nás jejich situace pochopitelně velmi zajímá...
Protože je mezi nimi právě i zadržený Čech, tak jsem se tady včera v této souvislosti setkal s německým velvyslancem. Jde totiž o to, že Němci tam mají více lidí, kteří jsou zajatí, takže tuto věc oni koordinují. Podle zpráv, které ale mají, tak pokud se dá o nějakém zajetí mluvit, tak prý je s nimi relativně slušně zacházeno. Podle zpráv, které mám já, by tomu tak mělo být.
Jenže přece jenom stále hrozba eskalace násilí v této oblasti visí ve vzduchu. U nás se dokonce hovoří o válce. Jak byste vy popsal situaci, která na Ukrajině panuje?
V Kyjevě je sice klid, ale jde o to, že lidé se více bojí toho, aby se krok za krokem nezhoršovala ekonomická situace. To má ale samozřejmě souvislost také s plynem, s cenou za plyn, protože od prvního května budou domácnosti právě za plyn platit o padesát procent více, než dosud platily. Nejsou tady totiž pořád vyřešeny vztahy s Gazpromem. Gazprom třeba tvrdí, že Ukrajinci musí platit i za plyn, který neodebírají, a hrozí, že když to neudělají, tak budou požadovat platby dopředu. Navíc spousta firem hlavně na východě – a nejde zdaleka jen o zbrojní firmy - je do jisté míry propojena také s ruským trhem, ale ruské podniky podle našich informací se najednou nebaví se svými ukrajinskými partnery: Nezvedají jim telefony, neodpovídají jim na e-maily, či faxy, takže hrozí zpomalení ekonomiky a s tím narůstání dalších problémů včetně propouštění a podobně. Dá se říci, že právě toho se lidé nejvíc obávají.
A pokud jde o situaci na východě, tak tam pojedu dnes večer. Ovšem podle průzkumů veřejného mínění tam většina lidí nechce připojení k Rusku. Chtějí, aby se situace uklidnila, aby se o záležitostech decentralizace jednalo, tedy aby byla na programu dne otázka, co všechno mají spravovat regionální samosprávy. Ty ozbrojené bojůvky - tam jde řádově jen o několik set lidí - přičemž tyto skupiny - jak včera tvrdil i pan Nalyvajčenko – jsou podporovány vojenskou rozvědkou z Ruska.
A jak v oblasti probíhá příprava na prezidentské volby?
Prezidentské volby se tam budou konat ve stejný víkend jako u nás volby do Evropského parlamentu. Mluvil jsem s Petrem Porošenkem, který je hlavním kandidátem, jenž vede v průzkumech, ale mluvil jsem také s panem Serhijem Tihipkem, který je podle průzkumů na druhém, či třetím místě.
Jaké mají oba pánové názory na situaci?
Oni svorně tvrdí, že chtějí, aby volby tam byly svobodné a demokratické a jsou si samozřejmě vědomi, že bude několik obvodů, třeba v určitých částech Doněcka - tady se jedná o pět takových měst na Ukrajině - kde bude problém zrealizovat volby, a to už z bezpečnostního a technického hlediska; tam jsou totiž kupříkladu všechny hlavní budovy obsazeny. Všichni si ale přejí, aby tam byl po volbách klid. Prezident tam bude pravděpodobně zvolen až ve druhém kole, ale půjde hlavně o to, aby volby proběhly demokratickým a spořádaným způsobem a aby hlava státu měla jasný a demokratický mandát.
Kromě prezidentských voleb se tady ale očekává, že na konci roku, možná už někdy na podzim, budou uspořádány parlamentní volby. Na tom má překvapivě zájem i Strana regionů, tedy strana bývalého prezidenta Janukovyče. Já jsem se dnes například setkal i s bývalým ministrem zahraničí Kožarou, který dlí ve straně, jež se lidem omluvila a chce se nějakým způsobem obrodit. I zdejší komunisté, kteří posilují, budou chtít předčasné parlamentní volby, takže to vypadá, že do konce roku nakonec skutečně budou uskutečněny. Parlament a zdejší rada totiž musejí mít jasnou demokratickou legitimitu, aby se zabránilo dalšímu zhoršení bezpečnostní situace na východě a na jihu.
Ti, s nimiž jste se dosud na Ukrajině setkal, mají na tamější situaci stejný názor?
Se všemi jsem se samozřejmě bavil o bezpečnostní situaci Ukrajiny, ale pokud jde o pana Porošenka, který s největší pravděpodobností prezidentské volby vyhraje, tak jsem zjistil, že on má zcela jasné představy o tom, jakým způsobem by se měla decentralizovat administrativa – rozhodně by se podle něj neměla federalizovat, jak to požadují Rusové, ale určitá decentralizace v té zemi musí dle něj být. Nejde, aby bylo všechno řízeno z Kyjeva, aby byli gubernátoři jmenováni z Kyjeva a podobně. Tady ještě trvá ten starý sovětský systém, koneckonců tak to stále funguje i v Rusku. Jde o to, aby místní samosprávy, tedy jak zastupitelé, tak i rada a gubernátor byli demokraticky voleni, aby měli určité pravomoci, a aby měli přesně určeno, o co se mají starat. Dnes odpoledne budu hovořit s prezidentem Oleksandrem Turčinovem a premiérem Arsenijem Jaceňukem. I na jejich názory jsem velmi zvědav a rád pak média o tomto setkání budu informovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Olga Böhmová
