Europoslanec Zdechovský: Komisařka Mogheriniová má zálibu v diktátorech a nestabilních režimech. Státům jako Kosovo bychom neměli otevírat náruč

6. 2. 2016 17:40

ROZHOVOR Podle Tomáše Zdechovského bylo samo uznání samostatného Kosova velkou chybou a nynější nápad se zrušením víz pro jeho obyvatele je krajně neuvážený. Komisařka Mogheriniová má podle něj zálibu v různých diktátorech a nestabilních režimech, ať už jsou to Írán, Palestina nebo Kosovo. Politika by ale měla být jiná, než takovým státům otevírat náruč.

Europoslanec Zdechovský: Komisařka Mogheriniová má zálibu v diktátorech a nestabilních režimech. Státům jako Kosovo bychom neměli otevírat náruč
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslanec Tomáš Zdechovský

Co vám nejvíc vadí na možnosti zrušení víz pro občany Kosova?

Nejvíc mi vadí neuváženost takového kroku, Evropská komise totiž nerespektuje aktuální situaci v Kosovu, nerespektuje to, že Kosovo dlouhodobě nedodržuje lidská práva a v mnoha oblastech má problém s vymahatelností práva. Jsou tam také porušována práva srbské menšiny a opakovaně jsou proti ní podnikány útoky. Obecně také platí, že Kosovo patří k zemím s největší mírou korupce a neplní kritéria pro vstup do Evropské unie. Kosovská vláda se dodnes přímo nepostavila ke zločinům z doby konfliktu. To mě vede k přesvědčení, že bychom se zrušením víz pro Kosovo rozhodně neměli spěchat. A navíc – v momentě, kdy víza zrušíme, řada mladých lidí, se kterými jsem v kontaktu, z Kosova odejde do západní Evropy.

Může takový krok znamenat i jiná rizika, než představuje prosté navýšení počtu imigrantů?

Nápad zrušit víza pro obyvatele Kosova v celé Evropě kritizují především zástupci bezpečnostních složek – a to nejen z České republiky, Slovenska a Maďarska, ale i z Rakouska a Německa. Varují před dalšími bezpečnostními riziky, jako je organizovaný zločin – kosovská mafie je všeobecně známým pojmem a nedaří se proti ní v mnoha státech Evropské unie bojovat. Možnost, že by pro Kosovany nebyla nutná víza a nebyla možnost omezit jejich působení v některých zemích EU, by znamenala velký problém.

Anketa

Co bude na konci roku 2018 dělat Miloš Zeman?

hlasovalo: 23703 lidí

Jaké jsou vlastně informace o dosavadních imigrantech z Kosova do EU?

Do roku 2013 byli v Německu a západních státech Kosované na prvních místech v počtu žadatelů o azyl. A nebyli žádní váleční uprchlíci, ale ekonomičtí migranti, a to právě ze země, která vznikla jako umělý stát pod judikaturou Evropské unie. Především do Evropské unie přicházejí z Kosova mladí lidé, kteří doma nevidí žádnou budoucnost, jsou tam obrovská nezaměstnanost, kriminalita, organizovaný zločin a svou roli hraje i nekompetentnost lidí, kteří tam vládnou. To jsou příčiny, jež ohrožují fungování demokracie v Kosovu, a vede to k tomu, že se mladé rodiny prostě seberou a odcházejí do západní Evropy. Za posledních pět let z Kosova odešlo přes sto padesát tisíc obyvatel.

Jak kosovské problémy zapadají do celkového průběhu současné imigrační krize?

Kosovská migrace způsobuje západní Evropě problémy, protože jsou to skutečně ekonomičtí migranti, a to se výrazně podepisuje na skepsi států přijímat i ty, kdo prchají v ohrožení života. I v debatách s občany často slyším kritiku, že celý systém pomoci uprchlíkům je zneužíván kosovskými Albánci a obyvateli západního Balkánu, přestože jsou jejich státy považovány za bezpečné země.

Co lze říct o aktuální politické situaci v dnešním Kosovu?

Když se podíváme na kosovská média, vidíme, že tam často dochází k protestům, o víkendu hořela budova parlamentu a skoro každý den vidíme konflikty v různých částech země. Kosovo má také obrovský problém s transparentností veřejné správy, ale i s policií, která je kritizovaná za rozdílný přístup k různým skupinám obyvatel. Co je ale kritizováno nejvíce, je tamní justice, kde se v poslední době provalila řada korupčních skandálů.

Zmínil jste nutnost vyrovnat se s pozůstatky války a potrestat válečné zločiny…

To je jeden z největších problémů Kosova. Pokud země neprojde tím, že budou válečné zločiny vyšetřeny a viníci potrestáni – a to padni, komu padni, tedy jak do řad Srbů, tak Kosovanů – nepřispěje to k žádné pozitivní změně situace.

Jak se s odstupem času díváte na to, že Evropská unie podpořila vznik samostatného Kosova?

Ne všechny země Evropské unie vznik samostatného Kosova podpořily, Španělsko a Kypr dlouhodobě kritizují fakt, že samostatné Kosovo vzniklo, a odmítly s ním navázat diplomatické styky. A kdyby se dnes znova rozhodovalo, myslím, že ani v České republice by uznání Kosova neprošlo. Bylo to obrovsky unáhlené rozhodnutí a byla to chyba. Kosovu se mohla dát určitá autonomie, ale jako samostatný stát bych je neuznal, došlo k vážné geopolitické chybě v oblasti, která je i tak velmi neklidná, a vyhlášení kosovské samostatnosti jí nijak nepomohlo. Kdyby tam nebyla evropská a mezinárodní mise, ozbrojený konflikt by vypukl znovu.

Můžete zhodnotit vývoj kosovsko-srbských vztahů?

V posledních letech se začaly výrazně zlepšovat, ale k tomu, aby tyto dva státy začaly znovu kooperovat, povede ještě dlouhá cesta. Dnes jejich vztahy jaksi fungují, ale není to ideální. Srbská strana má zájem na tom, aby mohla pomáhat kosovským Srbům, na druhou stranu například sama Albánie kritizuje postup kosovských Albánců a nelíbí se jí kosovská vládní politika, protože cítí, že je izoluje od další části Evropy. Albánie je dnes hodně proevropská a udělala daleko větší pokrok než Kosovo, a přitom Kosovo je v Bruselu poměrně často vyzdvihováno a je mu přisuzována jakási falešná aureola státu, který v demokratizačním procesu postoupil nejvíce. Čísla a fakta ale ukazují, že opak je pravdou.

Kosovo si vysloužilo ratifikaci asociační dohody s Evropskou unií. Co to prakticky znamená?

Ratifikace asociační dohody s EU vyvolává poměrně dost kontroverzí, myslím, že hodně politiků to kritizuje a říká, že je to předčasné. Paní vysoká komisařka Mogheriniová má nějakou zálibu v různých diktátorech a nestabilních režimech, ať už jsou to Írán, Palestina nebo Kosovo. Myslím, že politika by měla být jiná, než takovým státům otevírat náruč a snažit se s nimi přátelit. Měli bychom jim naopak jasně říci, kde jsou hranice, a naše požadavky, které budou buď plnit, a pak lze pokračovat v ratifikaci dohod, anebo se přístupová jednání zastaví.

Je možná představa, že se Kosovo v nějakém reálném čase stane členem Evropské unie?

Někteří politici si představují, že k tomu může dojít do deseti let, pokud ale budou vypadat jednání tak jako nyní, nebude to podle mne v příštích patnácti letech možné.

Hrozí, že se z kosovské oblasti stane zase ohnisko mezinárodního napětí?

To se v budoucnu nedá vyloučit, a pokud kosovská vláda nezačne okamžitě řešit vysokou míru korupce, nespravedlnosti a kriminality, bude to zdrojem dalšího konfliktu, který může přerůst i do lokální války.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Teď nás v EU čeká žalář národů, možná horší, než byl nacistický protektorát. A mezitím si u nás USA utajeně připravují vojenské základny. Promlouvá analytik Koller

8:28 Teď nás v EU čeká žalář národů, možná horší, než byl nacistický protektorát. A mezitím si u nás USA utajeně připravují vojenské základny. Promlouvá analytik Koller

ROZHOVOR Vojenský analytik Martin Koller pro ParlamentníListy.cz hodnotí události kolem britského vy…